|
|
Změny epifytické lichenoflóry ČR s důrazem na aktuální stav
Hronová, Nikola ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Palice, Zdeněk (oponent)
V České republice došlo během posledních dvou století k významným změnám druhového složení lišejníkových společenstev. Tato bakalářská práce řeší, které vlivy byly pro proměnu epifytické lichenoflóry významné v historii, a které jsou významné dnes. Kyselé deště způsobené vysokými imisemi SO2 a NOx měly v minulosti nejvýznamnější vliv na změnu druhového složení lišejníků. Jimi způsobená acidifikace substrátů ovlivňuje lišejníky dodnes. Do konce 80. let 20. století byly kyselé deště dominantním faktorem ovlivňující lišejníky. Po zásadním poklesu jejich intenzity v 90. letech 20. stol. se staly dominantními ovlivňujícími faktory eutrofizace a dostupnost dusíkatých látek v krajině. Všemi těmito faktory byla ovlivněna především společenstva makrolišejníků, a zvláště pak cyanolišejníků natolik, že některé druhy v ČR vyhynuly. Recentně významná eutrofizace podpořila rozšíření zejména nitrofilních druhů. Díky poklesu emisí SO2 na hodnoty z konce 19. století došlo k rekolonizaci některých území a návratu řady ohrožených druhů. Proměnu lišejníkových společenstev zásadně ovlivnilo i lesní hospodaření a způsob využívání krajiny. Na základě měnícího se klimatu a změny biotopů se předpokládá další ústup především suboceanických druhů. Rozšíření se očekává u epifytických lišejníků s mediteránním biogeografickým...
|
|
|
Ověření účinnosti některých chemických prostředků ke snížení úrovně stresu u mladých výsadeb smrku v podmínkách vybraných imisních holin KRNAPu
Výzkumný ústav okrasného zahradnictví, Průhonice ; Suchara, Ivan
Na imisních holinách u Horní Malé Úpy byly zvoleny dva pokusné bloky s desetiletými výsadbami smrku ve výšce 950 a 1150 m n.m. V každém bloku byly zjištěny půdní charakteristiky v celém profilu kopaných sond (půdní reakce, vodivost výluhu, obsah chloridů, celkový COx, N, zrnitostní složení a obsah těžkých kovů). Byl sledován chod znečištění ovzduší metodou SAM (sírany, dusičnany, chloridy, fluoridy) a paralelně byla sledována celková depozice polutantů. Výsadby smrku byly ošetřeny tabletovým hnojivem a dolomitským vápencem. Úroveň stresu byla sledována pomocí určení aktivity listových peroxidáz a měřením charakteristik fluorescence jehlic smrků. Výsledky vykazují na průkazné zvýšení účinnosti asimilačního aparátu u přihnojovaných smrků. Snížení úrovně stresu nebylo průkazné. Zlepšení výsledků se očekává v následujících letech.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.