|
| |
|
|
Proměna postavení nevysídlených Němců v Československu v letech 1945-1953.
Kaufholdová, Jenny ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V poválečném období byla Československá republika vystavena mnohým problémům a náročným změnám. Jeden z nejtěžších úkolů spočíval především v její obnově, jež měla vést k vytvoření národního státu bez německé menšiny. Celá záležitost se ovšem nejevila jednoduše a narážela na četné komplikace. I když byl poválečný cíl nakonec prohlášený za úspěšný, nebyl dokončen zcela kompletně. Přes veškerá opatření zůstala po roce 1946 v Československu část nevysídlených Němců. Způsob, jakým se k nim přistupovalo, závisel na mnoha faktorech. Souhrnně se však nevysídlení Němci stále nacházeli na okraji společnosti. Jejich postavení se v období třetí republiky postupně měnilo, rozhodující zvrat však nastal poté, kdy Komunistická strana Československa upevnila v únoru roku 1948 svoji moc. Aby se naplnily motivy a ideály nového režimu, musel se změnit i dosavadní přístup k Němcům, kteří v Československu zůstali. Práce se zaměřuje na časové období od konce druhé světové války a mapuje proměnu postavení nevysídlených Němců dle historicky podmíněných událostí až do roku 1953. Porovnává postoje k Němcům v politickém systému třetí Československé republiky a v komunisticky ovládané Československé republice po roce 1948 a zkoumá případné rozdíly.
|
|
|
Soukromé podnikání v Československu v druhé polovině osmdesátých let
Novák, Pavel ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Soukromé podnikání v Československu v druhé polovině osmdesátých let" se zaměřuje na období "perestrojky" v podmínkách socialistického Československa druhé poloviny osmdesátých let. Záměrem diplomové práce je popis a zejména zhodnocení počátků soukromého podnikání v socialistickém Československu na konci osmdesátých let. Výzkumnou otázkou pak je, zda měla tato ekonomická forma výroby a obchodu naději na větší rozvoj vzhledem k danému politickému řádu. Odvozené otázky pak jsou, do jaké míry bylo soukromé podnikání úspěšné, jakou a jak velkou odezvu vyvolalo u obyvatelstva a zejména, jak bylo přijímáno a hodnoceno vládnoucí elitou. Práce sleduje proměnu postoje Komunistické strany Československa k soukromému podnikání po nástupu Michaila Gorbačova do funkce generálního tajemníka Ústředního výboru komunistické strany Sovětského svazu a jím ohlášenou přestavbu hospodářského mechanismu jak v Sovětském svazu, tak v jeho satelitech. Primární metodou bude práce s archivními materiály z Národního archivu ČR, Státního oblastního archivu a dalších státních organizací jakožto i práce s informacemi z dobového tisku. Sekundárním zdrojem bude studium a vytěžení literatury vztahující se k danému tématu. Diplomová práce bude rozdělena do několika oddílů. V prvním bude nastíněn sociálně-ekonomický...
|
|
|
Komunistická strana Československa a parlamentní volby v roce 1925
KOLAŘÍK, Petr
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem Komunistické strany Československa vletech 1921-1925, jejím působením ve stranicko-politickém systému první Československé republiky a volbami do Národního shromáždění, které se konaly v listopadu roku 1925, v nichž změřila síly a popularitu s ostatními politickými stranami. Pro Komunistickou stranu Československa se jednalo o první parlamentní volby od svého vzniku. Zaznamenala v nich však obrovský úspěch, když obdržela téměř jeden milion volebních hlasů a stala se tak druhou nejsilnější stranou v celém Československu. Větší pozornost je věnována vnitrostranickým sporům, které doprovázely stranu během jejího vývoje po téměř celá 20. léta 20. století, postojům KSČ vůči státnímu režimu, metodám šíření marxisticko-leninské ideologie v době volební kampaně a výsledkům voleb z komunistického pohledu.
|
|
|
Literární noviny, Literární listy a Listy (1966-1969): Příběh zániku týdeníku Svazu československých spisovatelů
Čáp, Johan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Literární noviny patřily v 60. letech 20. století mezi nejvlivnější periodika v Československu. Tato bakalářská práce má za cíl popsat fungování tohoto literárně- kulturního časopisu mezi lety 1966 až 1969, kdy došlo dvakrát k zastavení vydávání i dvojímu přejmenování - nejprve na Literární listy a později na Listy. V teoretické části se práce zaměřuje na fenomén kulturních časopisů, fungování cenzury i významným tématům, kterými periodikum ovlivnilo soudobý diskurz. V praktické částí pomocí kvalitativních metod - historicko-srovnávací analýzy a analýzy textů - shrnuje obsahové i grafické proměny periodika v jednotlivých etapách, složení rubrik a dává vše do kontextu s ostatními kulturními periodiky tehdejší doby. Součástí bakalářské práce je taktéž orálně-historický rozhovor s tehdejším vedoucím rubriky kulturní a umělecké kritiky týdeníku Vladimírem Karfíkem - jedním z posledních žijících redaktorů Literárních novin popisované doby. Ze závěrů vyplývá, že strukturálně se periodikum v průběhu zkoumaných tří let měnilo relativně málo, obsahové změny odpovídaly soudobému vývoji - zpřísňování či uvolňování tiskového dozoru. Unikátní interview s Vladimírem Karfíkem pak doplňuje některé detaily, které se neobjevují v odborné literatuře a současné publicistice. Rozhovor samotný je sondou do atmosféry...
|
|
| |
|
|
Kritéria pro zákaz či pozastavení činnosti politické strany a jejich naplnění Komunistickou stranou Čech a Moravy
Sedlář, Jiří ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Téma zákazu či pozastavení činnosti Komunistické strany Čech a Moravy (dále jen ,,KSČM") již dlouhou dobu rezonuje českou společností. Cílem práce je na základě shrnutých kritérií a expertních znaleckých posudků zodpovědět, zda KSČM nesplňovala v určitém období své existence (1989-2012) podmínky k tomu, aby došlo k jejímu zákazu či pozastavení činnosti. Text se v teoretické rovině opírá o koncept obranyschopné demokracie, jehož základy jsou čtenářovi přiblíženy jak v obecném pojetí, tak i v podrobnější podobě v prostředí ČR. Práce mimo jiné reflektuje vybrané historické kauzy spojené s komunistickou stranou, které vedly k rozvinutí tohoto konceptu v ČR. Jednotlivé snahy o právní postih komunistické strany vyvrcholily v roce 2011 žádostí Ministerstva vnitra o expertní znalecké posudky. Cílem těchto posudků byla podpora argumentace připravovaného návrhu na pozastavení činnosti KSČM. Výsledkem této práce je zjištění, že na základě porovnání obecných kritérií a argumentace ze znaleckých posudků nemohlo dojít k zákazu či pozastavení činnosti komunistické strany.
|
|
|
Boj o hegemonii podle KSČ
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky) Autor se pokusí postihnout proměnu KSČ ve vztahu k sobě samé a okolnímu prostředí zvláště v období od 17. listopadu do 21. prosince 1989. Využije přitom především články z Rudého práva a stenografický záznam z mimořádných zasedání ÚV KSČ 24. a 26. listopadu 1989, který vyšel pod názvem Poslední hurá. Považuje za vhodné dát do souvislosti události listopadu a prosince 1989 s politickým vývojem v ČSSR v lednu, na přelomu června a července, a v říjnu 1989. Tento pokus o analýzu bude vycházet ze zásad obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussure a diskurzivní teorie Ernesta Laclau a Chantal Mouffe. Jako metoda pracovního postupu bude využita kombinace hegemonické analýzy a dekonstrukce. Při analýze proměny KSČ se autor především pokusí opřít o tři zásady, které vyplývají z diskurzivní teorie. Identita nemá pevně danou podstatu, ale je vytvářena v politických bojích o obsah konkrétních pojmů. Dochází k pokusům plně ukotvit identitu jednotlivců, skupin, společnosti. Identita ale není nikdy hotová, protože je možné dosáhnout jen jejího částečného ukotvení. Politické boje se vedou také o hranice společnosti - kdo ní patří a kdo je z ní naopak vyloučen. Přičemž nelze jednoznačně natrvalo určit, co je vnitřek a vnějšek - je to sporné. Nejasnost o tom, kudy přesně vedou hranice společnosti, umožňuje...
|
|
|
Srovnání vztahu Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v poválečných letech 1945-1948
Kočí, Jakub ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává vztah Československé strany národně socialistické a Československé sociální demokracie ke Komunistické straně Československa v období třetí československé republiky, tedy v poválečných letech 1945-1948. Cílem práce je vyložit zkoumané vztahy v kontextu vybraných vnitropolitických událostí, při kterých se ukázaly shody a rozdíly mezi těmito třemi socialistickými stranami. Nejprve je v textu nastíněno poválečné obnovení činnosti politických stran, přijetí Košického vládního programu a vytvoření Národní fronty. Poté následuje pasáž věnovaná parlamentním volbám do Ústavodárného Národního shromáždění v roce 1946 a rozbor debat o znárodnění a o pozemkové reformě. Další část práce se zabývá spory ohledně milionářské dávky, které vyvolaly nejen vnitropolitické konflikty, ale vystupňovaly ještě více rozpory uvnitř sociální demokracie, která následně na Brněnském sjezdu změnila předsedu strany. Poslední část textu se pak zaobírá událostmi v únoru 1948, kdy se naplno projevil rozkol NF, kde tehdy probíhaly názorové střety zejména mezi národními socialisty a komunisty. Během rozhodných okamžiků po podání demisí členů vlády se sociální demokraté, kteří o tomto činu nebyli předem informováni, většinově postavili na stranu komunistů, a tak jim dopomohli k uchopení moci.
|
|
|
Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948-1953
Buštová, Iva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948 - 1953" se zaměřuje na období po únoru 1948, kterým je datován nástup Komunistické strany Československa k moci, a zabývá se jedním aspektem proměny Československého hospodářství v tomto období, zejména vymizením soukromého sektoru, středních a drobných živnostníků, a vzniku socialistického sektoru jako jediného segmentu národního hospodářství. Práce sleduje proměnu postoje Komunistické strany Československa k soukromému podnikání mezi lety 1945-1949, a kroky, které v postupu proti drobným a středním živnostníkům činila, ale zároveň popisuje postup státních orgánů a dalších institucí, jakými byly národní výbory, ministerstva, nebo Svaz československých živnostníků, které v tomto procesu sehrály důležitou úlohu. Práce zachycuje způsob, jakým byly soukromé podniky v obchodě, řemesle, dopravě a pohostinství zapojovány do podniků socialistického sektoru anebo likvidovány v období mezi lety 1948-1953. Celý proces je zasazen do širšího historického pozadí. Výzkum zahrnuje tři roviny zkoumání a to rovinu legislativní, rovinu dalších institucí podílejících se na celém procesu na základě instrukcí vedení KSČ, a třetí rovinu tvoří sami živnostníci a jejich způsob vyrovnávání se se situací. Klíčová...
|
host ::
RSS.