|
|
Víceúrovňové vládnutí v oblasti obnovitelných zdrojů energie: případová studie Bretaň
Kasalová, Michaela ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Diplomová práce Víceúrovňové vládnutí v oblasti obnovitelných zdrojů: případová studie Bretaň se zabývá rozvojem obnovitelných zdrojů v regionu Bretaň. Teoretický rámec je vytvořen podle Hooghe a Markse a jejich dvou typů víceúrovňového vládnutí. Práce se tedy snaží zjistit, zda tyto typy můžeme nalézt v konkrétním případě Bretaně. Dále se také soustředí na vliv procesu energetické transformace na postavení regionu a klade si otázku, zda tento proces vytvořil pro region nové možnosti v oblasti energetiky. Práce se nejdříve zaměřuje na vývoj energetické politiky na evropské úrovni, protože ta je pro oblast obnovitelných zdrojů energie rozhodující. Na nadnárodní úrovni vznikly v rámci Klimaticko- energetického balíčku závazné cíle, které jsou zařazovány do národního energetického rámce. Práce dále zkoumá roli francouzských regionů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů a dochází k závěru, že regiony v průběhu procesu transformace energetické politiky získaly některé nové pravomoci a jejich pozice v energetické oblasti je tedy silnější. Regiony se do oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie aktivně zapojují, jak ukazuje příklad Bretaně, jsou zde však stále závislé na národních rozhodnutích.
|
|
| |
|
|
Keltové a jejich vliv na moderní evropské kultury
Zavřelová, Barbora ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce Keltové a jejich vliv na moderní evropské kultury se zabývá keltskou civilizací, popisuje její historii a uvádí pozůstatky její kultury v kulturách moderních. Práce se zaměřuje na vliv Keltů na oblast francouzské Bretaně a na Českou republiku. Popisuje především odkaz keltské kultury v soudobé společnosti v podobě druidismu, svátků, vnímání přírody a dalších tradic. Práce si klade za cíl nastínit komplexní obraz keltské civilizace. Druhým cílem práce je potvrdit či vyvrátit originální návaznost moderních keltských kulturních prvků na historicky doloženou kulturu Keltů. Těchto cílů práce dosahuje na základě analýzy, syntézy a následné komparace získaných informací o historických a soudobých Keltech. Diplomová práce dochází k závěru, že všechny studované kulturní prvky mají reálný historický základ, nicméně většina z nich, ve své moderní podobě, je uměle vytvořená. Přesto tato skutečnost neubírá na významu kulturního dědictví Keltů. KLÍČOVÁ SLOVA Keltové, Bretaň, Česko, megality, druidové, svátky, tradice, kulturní dědictví Keltů
|
|
| |
|
|
The Self-Representation of Bretons in the Regionalist Discourse between the late 19th Century and the First World War.
Reiterová, Martina ; Hajdinová, Eva (vedoucí práce) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent)
Tato diplomová práce se tematicky zaměřuje na bretonský regionalismus v období od konce 19. století do První světové války. Ten byl reprezentován především dvěma regionalistickými organizacemi, Union régionaliste bretonne (URB) založenou roku 1898 a Fédération régionaliste de Bretagne (FRB), která vznikla odštěpením od URB v roce 1911. Jejich členové vykonávali svou regionalistickou činnost za účelem získání autonomních práv pro Bretaň v rámci francouzského státu. Mimo jiné se ale také podíleli na společných aktivitách s velšskými elitami na základě jejich společného "keltského" původu a existence "keltských" jazyků mluvených v obou těchto zemích. Nejasná souvislost mezi těmito "keltskými" aktivitami a bretonským regionalistickým hnutím nás posléze přivedla ptát se po způsobu, jakým regionalisté chtěli, aby byla Bretaň a její obyvatelé vnímány a proč. Tento výzkum spočívá ve studiu souboru charakteristik, který zde nazýváme sebereprezentací. Studium sebereprezentace Bretonců v regionalistickém diskurzu nám dovolí odhalit podoby diskurzivních strategií, které regionalisté používali k dosažení svých autonomních cílů. Výzkum se pramenně a metodologicky opírá o analýzu diskurzu oficiálních věstníků URB a FRB. Jelikož jsme si vědomi potřeby kontextu a také vzájemné závislosti sebereprezentace a...
|
|
|
Brittany and Breton
Zavřelová, Barbora ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Müllerová, Eva (oponent)
Název bakalářské práce: Bretaň a bretonština Klíčová slova: Bretaň, bretonština, Bretonec, jazyk, výuka, kultura, historie, média Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá současným stavem Bretaně a bretonštiny. Na základně vlastní rešerše prezentuje z kulturně-historického hlediska tento specifický region. Dále popisuje historický vývoj bretonštiny, analyzuje současnou situaci jazyka, uvádí možnosti výuky bretonštiny, zaměřuje se na stávající a budoucí vývoj těchto možností a také analyzuje zastoupení bretonštiny v médiích. Cílem práce je na základě těchto analýz vytvořit aktuální obraz jazyka společně s předpoklady jeho dalšího vývoje ve společnosti. Abstract Title of the thesis: Brittany and Breton Keywords: Brittany, Breton, Breton, language, education, culture, history, mass media Abstract: The bachelor's thesis engages in present situation of Brittany and Breton. On the basis of own research presents this specific region by the cultural and historical viewpoint. It describes historical development and analyses present situation of Breton. It gives possibilities of Breton education. It concentrates on current and future development of these possibilities and also analyses representation of Breton in the mass media. The aim of the thesis is create present image of this language together with...
|
|
|
Migration and regional identity
GAUTIER, Helene Agathe Vanille
La migration est au coeur de notre histoire commune (Benmayor & Skotnes, 1994, p.5) et il est aujourd'hui devenu plus facile de migrer au sein de l'Europe grâce a la création de l'espace Schengen en 1995 ("Schengen Area - Migration and Home Affairs - European Commission", n.d.). Cependant, l'immigration européenne en France est peu visible et peu de recherches existent a ce sujet (Lillo, 2014, p.85). L'immigration en Bretagne, elle, est un phénomene développé récemment qui prend de l'ampleur (Morillon & Etiemble, 2008, p. 125). Le nombre d'immigrés par rapport a la population de la région est un des plus faibles de France, mais il augmente rapidement (Conseil économique et social de Bretagne, 2007, p.87; INSEE & DRJSCS, 2005, p.5-6). L'identité régionale en Bretagne est bien connue par la population française (Quand les sondages sont unanimes, 2019, p.44) et cette région est définie comme une région a forte identité (Kernalegenn, 2011). Le but de ce mémoire de master est d'émettre des hypotheses sur le regard des immigrés européens sur l'identité régionale en Bretagne, avant et apres leur arrivée dans la région et sur leur intégration dans cette région a forte identité. Cette recherche qualitative est basée sur cinq interviews semi-directives. Quatre sont des entretiens avec des immigrés européens et le dernier a été réalisé avec une Française née a l'étranger, tous vivant aujourd'hui en Bretagne.
|
|
|
Situace bretonštiny jako regionálního jazyka ve Francii
KOUSALOVÁ, Šárka
Bakalářská práce "Situace bretonštiny jako regionálního jazyka ve Francii" pojednává o historickém a současném postavení bretonštiny ve společnosti a o způsobech, jakými se množství aktérů pokouší tento regionální jazyk v současnosti podpořit. Cílem práce je poskytnout informace především o současné situaci tohoto regionálního jazyka a nalézt možná řešení pro jeho záchranu.
|
|
|
Víceúrovňové vládnutí v oblasti obnovitelných zdrojů energie: případová studie Bretaň
Kasalová, Michaela ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Diplomová práce Víceúrovňové vládnutí v oblasti obnovitelných zdrojů: případová studie Bretaň se zabývá rozvojem obnovitelných zdrojů v regionu Bretaň. Teoretický rámec je vytvořen podle Hooghe a Markse a jejich dvou typů víceúrovňového vládnutí. Práce se tedy snaží zjistit, zda tyto typy můžeme nalézt v konkrétním případě Bretaně. Dále se také soustředí na vliv procesu energetické transformace na postavení regionu a klade si otázku, zda tento proces vytvořil pro region nové možnosti v oblasti energetiky. Práce se nejdříve zaměřuje na vývoj energetické politiky na evropské úrovni, protože ta je pro oblast obnovitelných zdrojů energie rozhodující. Na nadnárodní úrovni vznikly v rámci Klimaticko- energetického balíčku závazné cíle, které jsou zařazovány do národního energetického rámce. Práce dále zkoumá roli francouzských regionů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů a dochází k závěru, že regiony v průběhu procesu transformace energetické politiky získaly některé nové pravomoci a jejich pozice v energetické oblasti je tedy silnější. Regiony se do oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie aktivně zapojují, jak ukazuje příklad Bretaně, jsou zde však stále závislé na národních rozhodnutích.
|
|
| |
host ::
RSS.