Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 60 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ars nova eloquentiae, její stoupenci a Bohuslav Balbín
Svatoš, Martin
Příspěvek se věnuje pronikání nové literární estetiky, tzv. nového umění elokvence (nova ars eloquentiae) do literatury v českých zemích 17. století. Jezuitský učitel latinského stylu a literatury Bohuslav Balbín byl prvním v českých zemích, kdo ve svých literárně teoretických spisech reflektoval změněnou literární situaci a kdo oceňoval uměřené zastánce umění ostrovtipu. Zároveň se však projevoval jako klasicista a stoupenec M. T. Cicerona, který před nepřiměřeným a nevhodným užívání ostrovtipu varoval.
Hospodaření města Rakovník v první polovině 17. století
CEDLOVÁ, Helena
Tato práce na základě dochovaných městských register a purkmistrovských rejstříků popisuje strukturu příjmů a vydání města Rakovník. Pokouší se zhodnotit jednotlivé kapitoly hospodaření města v časovém horizontu první poloviny 17. století.
Talmberkové na Vlašimi
BABKA, Daniel
Bakalářská práce se zaměřuje na dějiny šlechtického rodu Talmberků, které doposud nebyly v české historiografii podrobněji zkoumány. Práce se především zaměřuje na životní osudy a veřejné působení představitelů vlašimské větve rodu, nejvyššího zemského komorníka Jiřího z Talmberka (asi 1570-1623), prezidenta apelačního soudu Fridricha z Talmberka ( 1643), Františka Viléma z Talmberka ( 1665) a třetího královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka (1644-1698) v kontextu událostí 17. století. Za vedlejší cíl si práce klade sledování vývoje majetkové základny rodu od konce 13. století do počátku 18. století. Předkládaná bakalářská práce se opírá o studium odborné literatury a archivních pramenů uložených v Národním archivu Praha (Desky zemské větší, Stará manipulace), Státním oblastním archivu Zámrsk (Biskupský archiv Hradec Králové) a Státním okresním archivu Benešov (Archiv města Vlašim).
Pozemková kniha židovských domů v Týně nad Vltavou v letech 1680-1750
HRBKOVÁ, Kristýna
Hlavním tématem této diplomové práce je pozemková kniha židovských domů v Týně nad Vltavou z let 1680-1750. První kapitola se věnuje obecné problematice židovských obyvatel v českých zemích do 18. století. Následují stručné dějiny Židů a jejich soužití s křesťanskými obyvateli na panství Týn nad Vltavou. Součástí práce je i kapitola zabývající se pozemkovými knihami a jejich rolí v historickém bádání. Nejdůležitější část celé práce zahrnuje rozbor zkoumané pozemkové knihy spolu se stručným výpisem židovských domů, které jsou v ní obsažené. U každého domu je zmíněno, kdo jej vlastnil, kolik za něj splácel a jaké pozemky k němu připojil. Kapitola je zakončena stručným nastíněním správy panství i samotného města na přelomu 17. a 18. století. Na závěr je v příloze obsaženo ediční zpracování zmíněné pozemkové knihy.
Ikonografie sv. Františka v období 17. a 18. století
Drdáková, Kateřina ; Vymazalová, Marie (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá ikonografií vybraných děl sv. Františka v období 17. a 18. století v Čechách. Práce je zaměřena především na obrazy, které vznikly a byly svázány s rozvojem žebravých řádů v době reformace církve. První část se věnuje životu a legendě sv. Františka, která je základem pro následné zpracování jednotlivých vyobrazení. Neodmyslitelnou součástí práce je také téma vzniku a vývoje žebravých řádů, které zobrazování sv. Františka zapříčinily. A to konkrétně františkáni, minorité a kapucíni. Důležitou kapitolou je také zbožnost českých zemí v době baroka, která dokládá znovuoživení úcty sv. Františka v průběhu 17. a 18. století v Čechách. Všechny výše zmíněné části dají podklad pro následující kapitoly konkrétních vyobrazení. Ikonografie jednotlivých scén je popsána nejdříve v obecném zobrazení včetně nejvýznamnějších světových příkladů. Velká část práce se věnuje jednotlivým dílům spojeným s českým prostředím. Nejvíce zastoupeným vyobrazením jsou Stigmatizace sv. Františka, Extáze, Porciunkulový zázrak či jeho Smrt. V poslední řadě se práce zaměří na klášterní lunetové cykly ze života sv. Františka.
Dávám, abys dal. Rozbor Knih hospodářských od Kryštofa Fischera česky vydaných roku 1706.
Pohlová, Kateřina ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Cílem této práce je obsahový rozbor českého vydání Knih hospodářských z roku 1706, které latinsky sepsal mezi léty 1679-1683 Kryštof Fischer spravující jezuitské statky na Litoměřicku. Knihy hospodářské se skládají ze dvou dílů. V prvním se podrobně pojednává o práci na polích, rybnících, pivovarech, zahradách, sadech, vinicích, lesích a chovu zvířat. Druhý díl se týká hospodářské administrativy a obsahuje kalendář s doporučeními, jakou práci je vhodné vykonat v daném měsíci. Pozornost je také zaměřena na jazykovou stránku a srovnání latinského, německého a českého vydání.
Tři olomoucké nápisové desky spojené s kapitulním děkanem Claudiem Sorinou z Mantovy († 1658)
Dolejší, Kateřina
Příspěvek se věnuje souboru epigrafických památek, které jsou spojeny s olomouckým kapitulním děkanem Claudiem Sorinou z Mantovy († 1658) a snaží se jejich vznik i obsah zasadit do kontextu pohnutých událostí souvisejících se stavovským povstáním na Moravě v roce 1619.\n
Poddaní a jejich hejtman. Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690)
Vacek, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Poddaní a jejich hejtman: Panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr pod správou Samuela Ignatia de Bois (1670-1690) Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na vztah poddaných a vrchnosti, která je v daném případě reprezentována hejtmanem Samuelem Ignatiem de Bois. Ten vykonával správu panství Točník, Zbiroh a Králův Dvůr od roku 1670 až do své smrti v roce 1690. Z období dvou dekád jeho správy se zachovalo množství archivního materiálu, na kterém je možné studovat, v jakých situacích docházelo k interakci poddaných s vrchností, a jak tato setkání probíhala. Práce je vystavěna na třech hlavních tématech: evidence poddaných, osazování pustých hospodářství a propouštění poddaných. Ke každému z těchto témat byly analyzovány relevantní prameny a na jejich základě vystavěna dosažená zjištění. Mezi hlavní prameny patří zejména soupisy poddaných, korespondence hejtmana a České komory, pozemkové knihy a bohatý spisový materiál zbirožského velkostatku. Mezi hlavní zjištění práce patří popsání mechanismů zhostního řízení, způsob evidence poddaných a cestou, jakou se hejtman snažil obsadit pustá stavení. Ve všech těchto případech je identifikován nejen tlak hejtmana na jím prosazované řešení, ale také protitlak, který mohli vyvinout buď samotní poddaní, anebo (často na jejich popud) též česká komora. Metodologickým východiskem...
Katalogizace kramářských písní podle RDA/MARC 21: Metodika a příklady
Machová, Jitka
Metodika certifikovaná Ministerstvem kultury ČR podrobně popisuje způsob katalogizace kramářských písňových tisků ve formátu MARC21 podle pravidel RDA, který doplňuje řadou příkladů. Definuje pole pro evidenci incipitů a nápěvových odkazů a doporučené způsoby evidence dalších specifických aspektů těchto tisků.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 60 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.