|
|
U.S. and the Czechoslovak Crisis in 1938: Policy of Appeasement?
Jáč, Marek ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Diplomová práce U.S. and the Czechoslovak Crisis in 1938: Policy of Appeasement? zkoumá politiku Spojených států amerických v roce 1938 ve vztahu ke sporu Československa a nacistického Německa ohledně sudetoněmecké otázky. Předkládaná práce je případovou studií a analyzuje zejména diplomatickou korespondenci a veřejné projevy hlavních představitelů americké zahraniční politiky převážně v období březen 1938 - říjen 1938 vůči tzv. Československé krizi. Cílem práce je zhodnotit americkou politiku vůči československé krizi a rozhodnout, zda lze politiku Spojených států ve vztahu k československé krizi označit jako politiku appeasementu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola rekapituluje americkou zahraniční politiku před rokem 1938, krátce zmiňuje problematiku appeasementu a popisuje Československo- americké vztahy před rokem 1938. Druhá kapitola se zabývá politikou Spojených států během tzv. Květnové krize. Třetí kapitola je zaměřena na politiku Spojených států v mezidobí před Mnichovskou konferencí. Čtvrtá kapitola analyzuje postoje a činy představitelů americké zahraniční politiky v období Mnichovské konference.
|
|
|
Neúspěch demokratického socialismu - vnitřní vývoj národních socialistů a sociální demokracie v prvním poválečném roce (jaro 1945 - léto 1946)
Drda, Václav ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce je věnována vnitřnímu poválečnému vývoji dvou demokratických, socialistických stran v poválečném Československu. První je Československá strana národně socialistická. Druhou je Československá sociální demokracie. Obě strany byly jedněmi ze šesti povolených stran Národní fronty. Cílem práce je zmapovat vývoj obou stran od května 1945 do léta 1946, kdy proběhly parlamentní volby a pokusit se objasnit, proč ani jedna v těchto volbách neuspěla. V úvodních dvou kapitolách zdůvodňuji výběr tématu a hodnotím použité literární prameny. Následuje kapitola, která nastiňuje politický vývoj mezi stranami Národní fronty na jaře 1945 před osvobozením Československa. Další kapitola je věnována období od konce války až do podzimu 1945, kdy proběhly ustavující sjezdy obou stran. Zkoumám zde mimo jiné vnitřní organizační strukturu obou stran, od vrcholných funkcí, přes odborné komise, až po ty nejnižší. V této kapitole je i část zkoumající různé ideologické skupiny uvnitř obou stran. Pátá kapitola je věnována oběma ustavujícím sjezdům národních socialistů a sociálních demokratů. Šestá kapitola zahrnuje období od podzimu 1945 do voleb 1946 a je věnována předvolební kampani a sestavování kandidátek. V sedmé kapitole mapuji volební výsledek a jeho dopad na obě politické strany. Závěr již objasňuje...
|
|
|
Prezidentské volby v roce 1935
Samková, Marcela ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá prezidentskými volbami v roce 1935, kdy byl zvolen druhý československý prezident Edvard Beneš. Jsou zde popsány vnitřní politické vztahy od roku 1929, které volbám předcházely, jednotliví kandidáti do voleb a jejich šance na úspěch. Dále se práce věnuje popisu názorů politických stran, které o volbě prezidenta rozhodovali i názor prezidenta Masaryka. Nechybí ani názory dobových novin. Závěr je věnován výsledkům voleb a jejich vlivu na Československo.
|
|
|
20.století v Markvarticích
Veselá, Anna ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat proměny života v obci Markvartice v závislosti na historických událostech 20. století. Práce chronologicky popisuje historický vývoj obce s významnými politickými, ekonomickými a společenskými změnami. Chce ukázat, jak se důležité historické události odrážejí na životě malé obce na Vysočině. Popisuje život obce během dvou světových válek, zlaté éry první republiky, čtyřicetileté vlády KSČ a postupné společenské obnovy v 90. letech 20. století. Dějiny obce jsou zpracovány v kontextu historického vývoje celého regionu a se zaměřením na výpovědi pamětníků. Na několika místech práce přibližuje osudy kláštera premonstrátů v Nové Říši, který vždy zajišťoval duchovní správu obce, a proto se události kláštera do určité míry odrazily na životě obce. Klíčová slova: Markvartice, válka, první republika, socialismus, Československo, Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
Nové církevní zákony z roku 1949
Futera, Stanislav ; Hrdina, Antonín (vedoucí práce) ; Plavec, Karel (oponent)
Tématem této práce je problematika tzv. "nových církevních zákonů" přijatých v roce 1949, sloužících jako jeden z mocenských nástrojů k potlačení církví a ke kontrole společnosti. V rámci jednotlivých kapitol se zabývám genezí tzv. nových církevních zákonů, přijatých československým komunistickým režimem v roce 1949 a jejich významem nejen pro konfesní právo následujícího období až do současnosti. V této souvislosti si kladu otázku, do jaké míry tyto zákony ovlivnily a ovlivňuji nejen život církví, zvláště pak církve katolické, ale i myšlení české společnosti ve vztahu k církvi dnes. Tato práce se týká tří okruhů, které jsou ale nutně propojeny: prvním je samotná zákonná úprava, druhým společenská recepce církve ve spojitosti s těmito zákony a třetím je promítání těchto zákonů také do současné politické rétoriky. Cílem práce pak je ukázat hlubokou vnitřní propojenost a dynamiku těchto tří okruhů tak, jak se projevily v minulosti a jak se v návaznosti na historii projevují dnes. Klíčová slova Československo, rok 1949, církevní zákony, moc a právo, současnost, zákon, společnost, politika.
|
|
|
Vliv československé populační politiky na úroveň plodnosti v letech 1950-1965
Křesťanová, Jana ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Vliv československé populační politiky na úroveň plodnosti v letech 1950-1965 Abstrakt Hlavním cílem této práce je popsat realizovaná opatření československé populační politiky v letech 1950-1965 a prozkoumat jejich vliv na plodnost a další složky populačního vývoje v jejím kontextu. Na základě poznaných zákonitostí vývoje plodnosti, potratovosti, sňatečnosti a rozvodovosti je v práci zhodnocena efektivnost populační politiky. Většina přijímaných opatření nebyla účinná, neboť jim nepředcházelo řešení problémů ovlivňujících celkové populační klima, mezi které patřila neuspokojivá úroveň bydlení, vysoká zaměstnanost žen, nízká úroveň znalosti a užívání moderních metod antikoncepce a nedostatečný rozvoj služeb. Největší vliv na plodnost žen mělo přijetí Zákona o umělém přerušení těhotenství, jehož následkem došlo k poklesu počtu narozených dětí. V letech 1963-1964 se na úroveň plodnosti projevil druhý výraznější zásah populační politiky, a to prostřednictvím slibu prodloužení mateřské dovolené. Plodnost se zvýšila, ale pouze krátkodobě. Celkový charakter populační politiky byl neúčinný. Klíčová slova: populační politika, populační klima, plodnost, interrupční zákon, Československo
|
|
|
Možnosti násilného řešení krize komunistických režimů v roce 1989: Československo ve středoevropské perspektivě
Netolická, Zuzana ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností násilného řešení událostí v Československu v roce 1988 a 1989. Pro porovnání jsou nastíněny i události v celé střední Evropě, do které se v této práci počítá kromě Československa také Polsko, Maďarsko a NDR. Práce je rozdělena na dvě části. První má dvě kapitoly, ve kterých je popis událostí ve druhé polovině osmdesátých let ve střední Evropě. Ve druhé části práce je pak popsáno, jaké mocenské a stranické orgány se podílely na rozhodování o možných zásazích a kdo zásahy prováděl. V závěrečné kapitole jsou popsány tři hlavní faktory, které ovlivnily chod událostí v roce 1989. Hlavní zdroje práce jsou archivní materiály ze zasedání Ústředního výboru, sborníky Securitas imperii a rozhovory s vysoce postavenými komunisty té doby. Výsledkem práce je to, že možnost násilného řešení byla velmi malá, protože celou situaci ovlivňovalo několik na sebe navazujících faktorů.
|
|
|
Komparace československého a německého vězeňského systému po druhé světové válce
Pinerová, Klára ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Veber, Václav (oponent) ; Roubal, Petr (oponent)
Název práce: Komparace československého a německého vězeňského systému po druhé světové válce Autor: Klára Pinerová Ústav: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc. Po druhé světové válce došlo v zemích, jež se ocitly v sovětském vlivu, k sociálním, politickým i ekonomickým změnám. Tyto změny jsou v odborné literatuře souhrnně nazývány jako sovětizace. Disertace analyzuje tento proces na tématu vězeňského systému v Československu a sovětské okupační zóně, později Německé demokratické republice. Hlavní pozornost je zaměřena na to, jakým způsobem byl v obou zemích sovětský model přebírán, jaké podobnosti nebo rozdíly je možné v jeho vývoji vysledovat a jaké faktory a příčiny byly pro provádění změn rozhodující. Hlavní tezí disertace je, že sovětizace, ačkoliv mohla mít podobné výsledky, probíhala v různých zemích rozdílným způsobem, přičemž záleželo nejenom na předcházejícím vývoji, ale také na geopolitickém postavení a vývojových rysech dané země i vůli komunistického establishmentu k přijetí sovětského vzoru. Je třeba poznamenat, že sovětský model nebyl vždy jednotně definován, ale podléhal neustálým změnám. Československo a NDR musely najít rovnováhu na mnoha úrovních a přizpůsobit vězeňskou...
|
|
|
Comparative analysis of Czechoslovak and Finnish strategic cultures before World War II
Jílek, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cieľom práce je preskúmanie vplyvu strategickej kultúry na štáty a na ich najdôležitejšie rozhodnutia. Koncept strategickej kultúry, prvýkrát predstavený Jackom Snyderom v sedemdesiatych rokoch, je dnes všeobecne akceptovaný, možno sa dokonca stretnúť s varovaniami, že kulturalizmus sa môže stať príliš módnym, niektorí tvrdia, že sa tak už deje. Väčšina prác sa ale zaoberá strategickými kultúrami krajín s dlhou a bohatou históriou, s mnohými historickými skúsenosťami a s veľkým množstvom rôznych programových dokumentov - ako napr. USA, Rusko, Čína alebo India. Mojou snahou je identifikácia vplyvu strategickej kultúry u malých štátov, s veľmi krátkym obdobím nezávislosti - Fínska a Československa na počiatku druhej svetovej vojny. Líšia sa jedným zásadným rozhodnutím: Československo sa rozhodlo ustúpiť nemeckým teritoriálnym požiadavkám, zatiaľ čo Fínsko sa tak nerozhodlo, výsledkom čoho čelilo vojne so Sovietskym zväzom. Hypotézou práce je, že tento zásadný rozdiel bol spôsobený rozdielnymi strategickými kultúrami v daných dvoch kontextoch.
|
|
|
Československo v 60. letech 20. století z hlediska teorie nedemokratických režimů
Slezáková, Martina ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce Československo v 60. letech 20. století z hlediska teorie nedemokratických režimů se zabývá politickým, ekonomickým a společenskýcm vývojem, zejména tzv. Pražským jarem 1968. Reforma v roce 1968 představovala pokus o přeměnu československého komunistického režimu. Cílem bylo vytvořit z Československa moderní průmyslovou společnost, vymanit se z plné podřízenosti k Sovětskému svazu ovšem s vedoucí silou komunistické strany. Z toho důvodu rok 1968 zaujímá v naší poválečné historii významné místo. Diplomová práce je rozdělena do dvou hlavních částí a sedmi kapitol. První část je věnována nedemokratickým teoriím zejména totalitarismu a autoritarismu. Druhá část začíná událostmi v komunistickém Československu v letech 1948 až 1960. A následně zbylá část práce je věnovaná hlavnímu tématu diplomové práce, a to Československu v 60. letech 20. století. Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat situaci v Československu v 60. letech, určit příčiny a důsledky tzv. Pražského jara 1968 a pokusit se přiřadit k Československu v 60. letech určitý typ nedemokratického režimu a zjistit tak, kde se Československo nacházelo na pomyslné škále od totalitarismu k demokracii v tomto období.
|
host ::
RSS.