|
|
Rozpad manželství a partnerské vztahy dětí
WÖLFLOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá problematikou dospělých lidí pocházejících z rozvedených rodin a problematikou partnerských vztahů. Cílem práce bylo zachytit, jaké bylo prožívání těchto lidí během rozvodu jejich rodičů a po něm. Dále, zda rozvod ovlivnil jejich postoje k partnerství a manželství. Teoretická část stručně charakterizuje partnerské vztahy a jejich vývoj. Proces výběru partnera a jaký mají rodiče na tento proces vliv. Rodinu, její funkce a role otce a matky. Manželství a sňatečnost v České republice. Problematiku rozvodů, rozvodovost v České republice, příčiny rozvodu, nejčastější reakce dětí na něj a následné dopady, a to z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Výzkumné šetření bylo prováděno metodou rozhovoru. Zúčastnili se ho čtyři respondenti vě věku 26 - 30 let.
|
|
|
Vliv vysokoškolského studia v kombinované formě na vztahy v partnerství
VÁLEČKOVÁ, Soňa
Předložená bakalářská práce ,,Vliv vysokoškolského studia v kombinované formě na vztahy v partnerství" poukazuje v širších souvislostech na změny v partnerském soužití v současné době a seznamuje nás s okolnostmi, které mohou mít vliv na vývoj vztahu mezi partnery. Jednou z těchto okolností, která může převážně negativně ovlivnit partnerský vztah, je vysokoškolské studium v kombinované formě jednoho z partnerů. V České republice stále není běžnou záležitostí, aby se na pracích v domácnosti a péči o děti rovnoměrně podíleli jak žena, tak i muž. Vysokoškolské studium jednoho z partnerů, může nastolit problém v partnerském vyjednávání, jak sladit dvě pracovní (studijní) kariéry s péčí o partnerský vztah, domácnost a děti. Obecně tato situace může vést k mnoha konfliktním střetům mezi partnery, které mohou v krajním případě vyústit v rozchod nebo rozvod, protože vysokoškolské studium v kombinované formě není krátkodobou záležitostí, ale trvá tři až pět let. Podstatným faktorem k zvládnutí tohoto dlouhodobého zátěžového období pro partnerský vztah, je především rovnoměrnější rozdělení rolí mezi partnery, k čemuž je nutné přidat i vzájemné oboustranné pochopení, toleranci a podporu, bez vyvolávání zbytečných konfliktů. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou partnerské vztahy ovlivněny vysokoškolským studiem v kombinované formě, a zda se projeví rozdíly v dopadu na partnerské vztahy, když studuje muž nebo žena. Prvním dílčím cílem bylo zjistit, které oblasti partnerského soužití jsou nejvíce negativně ovlivněny v období vysokoškolského studia v kombinované formě jednoho z partnerů, druhým dílčím cílem bylo zjistit, zda může vlivem vysokoškolského studia v kombinované formě jednoho z partnerů dojít až k rozpadu partnerského vztahu (rozvod, rozchod). Na základě zvolených cílů byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza ,,Vysokoškolské studium v kombinované formě má negativní vliv na vztahy v partnerství" a druhá hypotéza ,,Partnerský vztah je negativně ovlivněn, když studuje žena". K získání potřebných informací jsem použila kvantitativní výzkum, který byl realizován formou dotazníkového šetření. Dotazník použitý v rámci realizovaného výzkumu byl koncipován jako 19položkový a využito bylo především otázek otevřených a polozavřených (viz příloha). Výběrový soubor tvořili studenti kombinovaného studia Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, žijící v partnerském vztahu nebo manželství. Celkový počet respondentů pro zpracování hlavního výzkumu čítal 146, z toho 110 žen a 36 mužů. Závěry při srovnání odpovědí žen a mužů je nutné z tohoto důvodu vnímat s ohledem na jejich celkový poměr. Byla využita analýza kategoriálních dat a statistické zpracování údajů dotazníkového šetření bylo provedeno pomocí třídění druhého stupně. Hodnověrnost hypotéz byla testována chí kvadrát testem (viz graf 14 a 17). Výsledky dotazníkového šetření jsou prezentovány v grafech. První hypotéza ,,Vysokoškolské studium v kombinované formě má negativní vliv na vztahy v partnerství" byla potvrzena. Z výsledků vyplynulo, že v období studia došlo u respondentů v partnerském svazku k nárůstu neshod, a to především v oblasti péče o partnerský vztah a v péči o domácnost, čímž jsem zároveň získala odpověď na jeden z dílčích cílů. Druhá hypotéza ,,Partnerský vztah je negativně ovlivněn, když studuje žena" nebyla potvrzena. U obou pohlaví se vyskytují neshody v partnerském vztahu v období jejich vysokoškolského studia v kombinované formě, ale neprokázal se statisticky významný rozdíl negativního dopadu studia ženy na partnerský vztah. Diskuse je zaměřena na porovnání výsledků mého výzkumného šetření s výsledky jiných dostupných sociologických studií týkajících se podobné problematiky.
|
|
|
Sociální role ženy v 21. století z pohledu mužů
PROKŮPKOVÁ, Jana
Tato diplomová práce pojednává v teoretické části o proměňující se sociální roli ženy v průběhu lidského vývoje a o dějinách feministického hnutí. Všímá si rozdílů mezi muži a ženami ze třech pohledů: biologického, psychologického, sociologického a na jejich základě odhaluje vlastnosti, které jedinci při výběru životního partnera upřednostňují. Také se zaměřuje na situaci na trhu práce z hlediska genderu. V praktické části na základě rozhovorů s 10 muži a 10 ženami mapuji, jak vidí roli žen ve společnosti muži a rovněž i jak vidí svou roli samy ženy. Nejprve zjišťuji, jak fungovala domácnost, ve které respondenti vyrůstali z hlediska rozdělení každodenních úkolů, jak chtějí, aby fungovala (popř. jak již funguje) jejich domácnost a výsledky porovnávám. Poté se zaměřuji na to, jaké ženám a mužům dotazovaní připisují vlastnosti a dovednosti, jaké je podle jejich názoru postavení žen na trhu práce nebo proč neustále narůstá počet rozvodů a prodlužuje se věk pro založení rodiny. Práce tedy postihuje nejen pohled mužů na společenské poslání žen, ale také pohled žen na sebe samé ve světle očekávání, které muži (a celá společnost) vůči ženám mají.
|
|
|
Partnerské soužití po odchodu dětí ze společné domácnosti
HASILOVÁ, Lucie
Partnerský vztah prochází během společného života celou řadou změn od společného bydlení, přes narození dětí až po společně strávené stáří. Jedním z nejvýraznějších zlomů v partnerském životě je i osamostatnění a odchod dětí ze společného domova. Partneři, kteří byli zvyklí na {\clqq}plný dům``, zůstávají sami, jejich komunikace je ochuzena o zážitky dětí a vzniká zde i problém se smysluplným využitím volného času. V situaci, kdy zůstávají v domácnosti pouze dva lidé, se naplno projeví rozdílnost jejich povah a názorů. Tato nová zkušenost může narušit stabilní, léty nabytý, řád a ohrozit další trvání partnerského vztahu. Cílem práce bylo zmapovat změny, kterými prošli oba partneři po odchodu dětí ze společné domácnosti. Zejména se práce orientovala na oblast komunikace, rodinných rituálů a využívání volného času. Výzkum byl proveden dotazníkovým šetřením mezi rodiči studentů ZSF JU. Osloveni byli rodiče studentů všech ročníků, díky čemuž bylo možné provést srovnání spokojenosti partnerů s partnerským soužitím ve vztahu k době odchodu dětí ze společné domácnosti. Výzkum proběhl během prosince 2008. Výsledky výzkumu ozřejmují, které faktory a jak mohou ohrozit vztah po odchodu dětí z nukleární rodiny. V praxi se diplomová práce může využít jako nástin pro prevenci problémů v partnerském vztahu vyvolaných právě odchodem dospělých dětí z domova. Domnívám se, že cíl práce, kterým bylo zmapování změn v partnerských vztazích po odchodu dětí ze společné domácnosti, byl naplněn a podařilo se mi zpracovat dané téma formou, kterou jsem si vytyčila. Nicméně je tato oblast nabízí ještě mnoho možností pro další výzkum. Velmi zajímavá by mohla být longitudinální studie, která by zpracovávala kvalitativní formou názory výzkumného souboru. Takovýto výzkum by dle mého názoru ještě více prohloubil znalosti v této sféře.
|
host ::
RSS.