|
|
Analýza determinantů spotřeby alkoholu ve vybraných zemích OECD
Bárta, Ondřej ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce analyzuje vliv vybraných faktorů na spotřebu alkoholu ve 30 zemích OECD. Na základě dat za období od roku 2000 do roku 2010 jsem odhadl 4 ekonometrické modely. V modelu jsou použity následující determinanty: cena alkoholu, HDP na obyvatele, tempo růstu HDP, míra nezaměstnanosti, míra dlouhodobé nezaměstnanosti, počet hodin strávených v zaměstnání a podíl sociálních výdajů na HDP. Také je zohledněn vliv finanční krize. Dvě předem stanovené hypotézy jsou: 1. Spotřeba alkoholu pozitivně koreluje s HDP na osobu, 2. Spotřeba alkoholu pozitivně koreluje s mírou nezaměstnanosti. Hypotézu č. 1 mé modely potvrzují, hypotézu č. 2 potvdit nemohu. Spotřeba alkoholu je tedy negativně korelovaná s mírou nezaměstnanosti. Naopak pozitivní korelace existuje mezi spotřebou alkoholu a mírou dlouhodobé nezaměstnanosti. Dále se významně projevil podíl sociálních výdajů na HDP, který se spotřebou alkoholu koreluje negativně a o rok zpožděná spotřeba alkoholu, která koreluje pozitivně.
|
|
|
Politicko-ekonomický cyklus obcí v České republice v letech 2000 - 2013
Gec, Jaromír ; Rod, Aleš (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zaměřuje na zkoumání politicko-ekonomického cyklu v obcích ČR. Cílem je zjistit, zda mají volby vliv na změnu velikosti a struktury výdajů obecních rozpočtů a jestli tyto změny vedou ke zvýšení šance politiků u moci na opětovné zvolení. K tomu slouží dynamický model panelových dat, model fixních efektů a lineární pravděpodobnostní model. Datovou základnu tvoří údaje ze 193 (respektive 187) obcí s rozšířenou působností v období 2000 -- 2013. Výsledky naznačují, že největší nárůst nastává u kapitálových výdajů v předvolebním roce, přičemž po volbách následuje jejich pokles. Tato expanze však působí na úspěch ve volbách spíše v omezené míře. Deficit v předvolebním roce naopak klesá a nárůst lze zaznamenat až v roce voleb. Neprokázalo se také, že by ideologie politiků významně ovlivňovala výši výdajů ani velikost cyklických změn.
|
|
|
Analýza determinantů množství objednávané služby u klientů neziskové organizace Oblastní charita Strakonice
Turková, Kateřina ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vliv vybraných faktorů na množství objednávané služby dovoz nebo donáška stravy na vzorku 81 klientů neziskové organizace Oblastní charita Strakonice v období od 1. 11. 2013 do 30. 10. 2014. Na základě aplikace metody náhodných efektů na panelová data je potvrzena korelace měsíčního počtu objednaných úkonů dané služby s proměnnými počet členů domácnosti a stupeň příspěvku na péči. Z výsledků analýzy vyplývá, že zvýšení počtu členů domácnosti o jednoho vede k pravděpodobnému snížení měsíčního počtu objednaných úkonů o 2-3 úkony. Naopak jednostupňové zvýšení příspěvku na péči znamená zvýšení množství měsíčně odebírané služby přibližně o dva úkony. U ostatních proměnných zahrnutých do modelu nedošlo na hladině významnosti nižší nežli alfa = 0, 1 k potvrzení korelace s vysvětlovanou proměnnou. Výše uvedená zjištění jsou v zásadě konzistentní s poznatky uvedenými v teoretické části práce.
|
|
|
Znamená více volného obchodu větší stát?
Blaščík, Adam ; Špecián, Petr (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá paradoxním vztahem mezi otevřeností ekonomiky a ve- likostí jejího veřejného sektoru. Hypotéza této práce zní, že větší zapojení ekonomiky do mezinárodního obchodu způsobuje růst veřejného sektoru. K ověření tohoto vzathu byl použit panel pěti středoevropských zemí. Suma importů a exportů vyjádřena jako pro- cento HDP byla použita jako proxy proměnná pro otevřenost ekonomiky. Podíl celkových vládních příjemů na HDP byl použit jako odhad velikosti veřejného sektoru. Pomocí random-effects modelu jsem v mém datasetu nenašel statisticky významný kladný vztah mezi otevřeností ekonomiky a velikostí veřejného sektoru. Naopak, se tento vztah jeví ja- jko negativní. Možné důvody, proč se mi nepodařilo tento vztah nalézt jsou diskutovány.
|
|
|
Vliv informačních a komunikačních technologií na růst v České republice
Vávra, Stanislav ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Tříska, Dušan (oponent)
Informační a komunikační technologie jsou často spojovány s ekonomickým růstem v moderních ekonomikách, jelikož se podílejí na snížení transakčních nákladů, zvyšují produktivitu výrobních faktorů a zvyšují konkurenceschopnost. Přínosy ICT byly zřejmé do roku 2001, ale poté začaly investice a výdaje na ICT rapidně klesat. Existují studie, které tento pokles zachycují ve vyspělých ekonomikách, ovšem studií zachycujících situaci ve střední a východní Evropě mnoho není. Diplomová práce přináší analýzu vlivu ICT kapitálu a souhrnné produktivity výrobních faktorů na hrubou přidanou hodnotu metodou růstového účetnictví v České republice v letech 1996-2007 a zároveň ekonometricky testuje vliv investic do ICT vybavení a do softwaru na hrubou přidanou hodnotu v České republice v letech 1993-2013 pomocí modelu fixních efektů. Výstup diplomové práce poté představuje empirický důkaz o signifikantním negativním vlivu meziroční změny investic do ICT vybavení a do softwaru na změnu tempa růstu hrubé přidané hodnoty.
|
|
|
Východní a západní Německo po sjednocení: Analýza mzdových rodílů
Groero, Jaroslav ; Pertold, Filip (vedoucí práce) ; Nikolovová, Pavla (oponent)
Během socialismu byly východoněmecké mzdy nastaveny centrálními plánovači. V této práci používám dotazníková, panelová data, která tvoří součást projektu SHARELIFE. Pomocí těchto dat odhaduji, jak se změnily výnosy z lidského kapitálu ve Východním Německu po roce 1990 a dále tyto výnosy poměřuji s výnosy východních Němců. Zjišťuji, že před rokem 1990 hrály jednotlivé složky lidského kapitálu vskutku menší roli ve východním Německu než v Německu západním. Po roce 1990 dochází k poklesu východoněmeckých výnosů jak ze zkušeností, nabytých před rokem 1990, tak z dodatečného roku vzdělání. Pokles výnosů ze vzdělání pocítili ve velké míře vysoce vzdělaní lidé, kteří strávili v socialistickém vzdělávacím systému 15 více let. Východoněmecké výnosy z obou složek lidského kapitálu jsou, jak před rokem 1990 tak po roce 1990, nižší než západoněmecké výnosy z obou složek lidského kapitálu.
|
|
|
Gravitační model zahraničního obchodu s alkoholickými nápoji ve vybraných zemích EU
Pecka, Marek ; Arltová, Markéta (vedoucí práce) ; Bubáková, Petra (oponent)
Analýza panelových dat je moderním přístupem statisticko--ekonometrického modelování. Cílem diplomové práce je na základě panelové struktury vstupních dat odhadnout gravitační model zahraničního obchodu s alkoholickými nápoji v podobě bilaterálního obchodního toku v závislosti na hrubém domácím produktu a dalších doprovodných proměnných usnadňujících obchodování. Na základě výsledků panelových testů jednotkových kořenů je testována stacionarita proměnných v panelu a předpokládaný dlouhodobý vztah mezi analyzovanými proměnnými. Gravitační model je za předpokladu existence dlouhodobých vztahů sestaven pomocí různých metod, jako jsou souhrnný OLS odhad, modely fixních a náhodných efektů nebo kointegrační regrese DOLS a FMOLS. Kointegrační vztah je ověřen Pedroniho panelovým testem.
|
|
|
Analýza determinantů sebevražednosti v zemích OECD
Hainz, Filip ; Kovanda, Lukáš (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vliv vybraných socioekonomických faktorů na míru sebevražednosti ve 32 zemích OECD mezi lety 2005-2010. Na základě analýzy metodou fixních i náhodných efektů potvrzuje úvodem stanovené hypotézy, a sice: 1. Míra sebevražednosti negativně koreluje s výší HDP na obyvatele, za 2. Míra sebevražednosti pozitivně koreluje s úrovní nezaměstnanosti. Z analýzy vyplývá, že zvýšení HDP na obyvatele o 1 % vede ke snížení míry sebevražednosti zhruba o 0,3 %. Naopak zvýšení míry nezaměstnanosti o 1 procentní bod vede ke zvýšení míry sebevražednosti přibližně o 1 %. Dále se významně projevily faktory: spotřeba alkoholu na osobu a průměrný počet hodin strávených v zaměstnání, které pozitivně, resp. negativně korelují s mírou sebevražednosti. Výše uvedená zjištění jsou konzistentní se sociologickou teorií Henryho a Shorta a ekonomickou teorií Hamermeshe a Sosse.
|
|
|
Nezaměstnanost a kriminalita
Krempaský, Michal ; Koblovský, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato práce analyzuje vztah nezaměstnanosti a kriminality. Testuji hypotézu, která říká, že nezaměstnanost působí na kriminalitu nepřímo skrz okamžitý negativní efekt příležitosti a zpožděný pozitivní efekt motivace. Vliv nezaměstnanosti je zkoumán na 11 kategoriích kriminality. Analýza byla provedena pomocí metody fixních efektů na čtvrtletních panelových datech pro 14 krajů České republiky v období od posledního čtvrtletí roku 2005 do posledního čtvrtletí roku 2012. Negativní efekt příležitosti a pozitivní efekt motivace se ukázaly jako statisticky významné v modelu majetkových činů celkem a celkové kriminality. Velikost obou vlivů je však velmi malá.
|
|
|
Má finanční pomoc rozvojovým zemím vliv na jejich ekonomický růst?
Vokurková, Lucie ; Šťastný, Daniel (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent)
Vztah mezi zahraniční pomocí a ekonomickým růstem vystupňoval mnoho diskuzí: posiluje růst v zemích s dobrým politickým prostředím, v zemích s vyšším podílem bilaterální pomoci nad multilaterální, mimo oblast tropů nebo jednoduše s klesajícími výnosy. S rozšiřující vědeckou základnou se v průměru jeví pozitivní vliv na zvyšující se tempo růstu rozvojových zemí. Práce má za primární cíl zjistit, zda-li existují neekonomické a nepolitické aspekty ovlivňující rozdílnou účinnost zahraniční pomoci v zemích Subsaharské Afriky. Statistická významnost synergického efektu cross -- country regrese panelových dat na 450 pozorování v letech 1981-2010 pomocí interakce zahraniční pomoci a indikátorů specifického institucionálního prostředí jednotlivých zemí dokazuje, že účinnost zahraniční pomoci mezi jednotlivými státy subsaharské Afriky je ovlivněna následujícími specifiky: zahraniční pomoc zvyšuje hospodářský růst v nábožensky jednotných státech a mimo území přímořských států.
|
host ::
RSS.