|
| |
|
|
Posouzení míry antropogenního narušení vodního režimu lesních ekosystémů a jeho důsledků na změnu funkčních schopností lesů‚ návrh revitalizačního managementu (řešení pro modelové povodí)
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie, České Budějovice ; Pokorný, Jan ; Vácha, Aleš ; Brom, Jakub ; Procházka, Jan ; Hais, Martin
Cílem výzkumu je vyhodnocení vlivu antropického narušení vodního režimu na funkční schopnosti lesních ekosystémů, kvantifikace funkčních schopností a účinků lesních porostů a determinace jejich změn. V letech 2005-2007 byly řešeny tyto úlohy: 1) Hodnocení teplotního režimu na povrchu korun lesních porostů v subpovodích Bonarova a Ferdinandova potoka v letech 2005-2007, 2) Srovnání teplot krajinného krytu v subpovodích Bonarova a Ferdinandova potoka z družicových dat v letech 2005-2007, 3) Případová studie hodnocení povrchového odtoku vody a látek ze srovnávacích povodí v roce 2006.
|
|
| |
|
|
Posouzení míry antropogenního narušení vodního režimu lesních ekosystémů a jeho důsledků na změnu funkčních schopností lesů‚ návrh revitalizačního managementu (řešení pro modelové povodí)
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav tvorby a ochrany krajiny, Brno ; Neruda, Jindřich ; Ulrich, Radomír ; Ševelová, Lenka ; Špičáková, Hana ; Schneider, Jiří ; Kozumplíková, Alice ; Kotásková, Pavla ; Kupec, Petr ; Synková, Jana ; Hrůza, Petr ; Vyskot, Ilja
Stěžejním úkolem pro obnovení rovnováhy a revitalizaci území lesních ekosystémů je posouzení míry narušení sekundární hydrickou a lesní dopravní sítí a ekosystémová optimalizace vodního režimu, parametrizace cestních komunikací v synergii s vysokou polyfunkční efektivitou účinností lesních ekosystémů a jejich celospolečenských funkcí. Řešení projektu bylo věcně diferencováno mezi nositelem a spolunositelem projektu. Dílčí závěrečná zpráva dokumentuje rezultáty cílů ve zpracovatelské kompetenci spolunositele, Ústavu tvorby a ochrany krajiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Specifikace cílů a adekvátních vědeckých metodických postupů byla směrována do reprezentativních modelových území, která tvoří záměrově charakteristická povodí Hučinky a Lesního potoka o rozloze cca 6 km čtverečních. Metodické postupy řešení jsou vyděleny do samostatných tvůrčích celků, specifikovaných pro hydriku území, lesní dopravní síť a celospolečenské funkce lesa. Návrhová část projektu podává věcná doporučení.
|
|
|
Inventarizace zásahů do vodního režimu rašelinišť na území NP Šumava a vyhodnocení úspěšnosti prováděných revitalizačních opatření
Správa NP a CHKO Šumava, Kašperské Hory ; Loskotová, Eva ; Stíbal, František ; Bufková, Ivana
Ve druhém roce řešení pokračovala inventarizace rašelinišť v oblastech Křemelná, Srní, Kvildské pláně a Knížecí pláně. Byla upravena detailní verze metodiky mapování rašelinišť. Inventarizace zásahů do vodního režimu byla prováděna v oblastech Křemelná, v části Modravských slatí a Kvildské pláně. byly zpracovány revitalizační projekty a provedena revitalizace na lokalitách JV Cikánské slatě, Luzenské údolí a Hučina. byly provedeny vegetační záznamy na dalších lokalitách (Schachtenfilz, nad Rybárnou, Blatenské slatě a Biskupská slať).
|
|
| |
|
|
Význam revitalizace odvodněných rašelinišť pro nápravu vodního režimu a zachování biodiverzity rašelinišť v šumavské krajině
Správa NP a CHKO Šumava, Kašperské Hory ; Loskotová, Eva ; Stíbal, František ; Bufková, Ivana
Jedním z hlavních úkolů projektu je analýza hydrochemických poměrů na odvodněných a neodvodněných ombrotrofních i minerotrofních typech rašelinišť. Dalším cílem projektu VaV je vyhodnocení vlastní reakce rašeliništních ekosystémů na provedená revitalizační opatření, včetně širších hydrologických vazeb v rámci povodí. Základní přístup pro realizaci spočívá především v pokračování detailního monitoringu sledovaných odvodněných rašelinišť nastartovaného předchozím projektem VaV SL1/21/04. Tento monitoring je zaměřen na sledování hladiny podzemní vody na rašeliništi a jejího chemismu, které vypovídají o stabilitě vodního režimu a intenzitě rozkladných/degradačních procesů v rašelinném humolitu. V roce 2007 pokračoval monitoring na sledovaných lokalitách - byly zjištěny vyšší hladiny podzemní vody na rašeliništích v porovnání s předchozími roky, což koresponduje s výrazně vyšším množstvím srážek v letním období 2007. Výsledky: 1. Monitoring hydrochemických parametrů a vegetace v oblasti Modravských slatí, 2. Monitoring hydrochemických parametrů a vegetace v kotlině Křemelné.
|
|
|
Význam revitalizace odvodněných rašelinišť pro nápravu vodního režimu a zachování biodiverzity rašelinišť v šumavské krajině
Správa NP a CHKO Šumava, Kašperské Hory ; Zelenková, Eva ; Mikulášková, Eva ; Stíbal, František ; Bufková, Ivana
Jedním z hlavních úkolů projektu je analýza hydrochemických poměrů na odvodněných a neodvodněných ombrotrofních i minerotrofních typech rašelinišť. Dalším cílem projektu VaV je vyhodnocení vlastní reakce rašeliništních ekosystémů na provedená revitalizační opatření, včetně širších hydrologických vazeb v rámci povodí. Základní přístup pro realizaci spočívá především v pokračování detailního monitoringu sledovaných odvodněných rašelinišť nastartovaného předchozím projektem VaV SL1/21/04. Tento monitoring je zaměřen na sledování hladiny podzemní vody na rašeliništi a jejího chemismu, které vypovídají o stabilitě vodního režimu a intenzitě rozkladných/degradačních procesů v rašelinném humolitu. Je uveden přehled monitorovaných ploch včetně abiotických parametrů, které byly sledovány. Výsledky projektu bude využívat správa NP a CHKO Šumava jako zpětnou vazbu při realizaci revitalizačních projektů.
|
|
|
Concept of the revitalization of Nature Reserve Kapličky peat bog and continual monitoring of water regime and vegetation
PAVELCOVÁ, Lenka
The "Rašeliniště Kapličky" Nature Reserve is situated in the eastern part of the Šumava Mts. The reserve contains different peatland vegetation types - ombrogenous and transition bog parts. The area was partly drained due to extensive mining, pasturing and forestry in the past There are variously old drainage canals now. My thesis contains (i) the evaluation of groundwater table fluctuation and its relationship to vegetation composition and the drainage intensity and (ii) the evaluation of plant species composition in differently drained parts of the peatbog. There was strong relationship between actual groundwater table and precipitation, especially in drained areas, the diversity and the occurrence of expansive species were also related to groundwater table. A map of dranaige network inside the peatbog (1 : 3 500) and vegetation map (1 : 4 000) in the ArcMap programme for GIS environment were constructed. In the most drained part of the area the revitalisation measure was proposed {--} installation of wooden dams for blocking of drainage system.
|
|
| |
guest ::
