|
|
Sociální práce s rodinami a dětmi s nařízenou ústavní výchovou
DROZČÁKOVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá sociální prací s rodinami a dětmi s nařízenou ústavní výchovou, která je vykonávána sociálními pracovníky oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Teoretická část charakterizuje pojem rodina, seznamuje s rizikovými faktory v rodině, vymezuje pojem sociálně-právní ochrana dětí a ústavní výchova. Pozornost je dále věnována úkonům sociálního pracovníka v kontextu ústavní výchovy. V praktické části jsou zjišťovány nedostatky v sociální práci s rodinou a umístěnými dětmi. Respondenty jsou sociální pracovníci oddělení sociálně-právní ochrany dětí. V rámci výzkumu byly zjištěny nedostatky v oblasti pracovního zázemí, nedostatky při výkonu sociální práce, ve spolupráci s institucemi a nedostatky spojené s právní úpravou.
|
|
|
Etické problémy a dilemata v práci úředníků na sociálních odborech obcí
LUDÍNOVÁ, Ivanka Anna
Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila ?Etické problémy a dilemata v práci úředníků na sociálních odborech obcí?, neboť se domnívám, že se jedná o téma aktuální vzhledem k tomu, že se tato témata objevují v každodenní práci úředníka a ten je nucen tato dilemata a problémy řešit. Řešení těchto problémů a dilemat je náročná činnost nejen v práci úředníka, ale ve všech oblastech lidského života.Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části práce jsem definovala základní pojmy a definice z oblasti etiky, které významně ovlivňují rozhodování úředníka a pro výzkumnou část jsou nezbytné. Zabývala jsem se etickými teoriemi, které ovlivňují sociální práci, dále etickými kodexy a jejich funkcí a přínosem pro úředníky. V dalších kapitolách jsem se věnovala samotným etickým problémům a dilematům, které se objevují v sociální práci.Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce a pro dosažení stanovených cílů byl použit kvantitativní výzkum ? dotazování. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat potřeby úředníků ve městě Plzni dále se vzdělávat v oblasti profesní etiky a zjistit zda při svém rozhodovaní musí řešit etické problémy a dilemata. Na základě stanovených cílů jsem stanovila 2 hypotézy. Ve výzkumné části práce jsem popsala cíle výzkumu, metody a techniky, které jsem pro získání potřebných dat zvolila, popsala jsem výzkumný vzorek a realizaci sběru dat. Dále jsem se věnovala interpretaci dat a diskuzi nad výsledky dotazníkového šetření.
|
|
|
Preferované aspekty komunikace u sociálního pracovníka
BACHOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se věnuje problematice komunikace sociálního pracovníka s klientem a zjišťuje, jaké jsou preferované aspekty komunikace u sociálního pracovníka. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou vymezeny pojmy jako sociální práce, sociální pracovník, komunikace a její druhy {--} verbální, neverbální a paralingvistika. Dále je zde kapitola popisující specifika komunikace sociálního pracovníka a klienta. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením. Jsou zde zaznamenány a rozebírány odpovědi třiceti respondentů ze dvou věkových kategorií, kteří hodnotili chování sociálních pracovníků na základě shlédnutých scének. Výsledkem jsou získané preferované aspekty komunikace u sociálního pracovníka podle všech respondentů z výzkumu v této práci.
|
|
|
Křesťanská víra jako motivace pro sociální práci
TALICHOVÁ, Jana
Tématem mé bakalářské práce je "Křesťanská víra jako motivace pro sociální práci". Sociální práce jako samostatný obor se vyčlenila teprve v 19. století. Můžeme však říci, že zájem o blaho druhých a snaha jim pomoci v nouzových situacích byly zajišťovány již po mnoho staletí před jejím vznikem, a to zejména křesťanskými společenstvími. Cílem této práce je zjištění osobních postojů sociálních pracovníků k víře a náboženství a dále zjištění jejich motivačních prvků pro výkon povolání sociální práce. Teoretická část se zaměřuje na historii křesťanství ve světě i u nás a zdůrazňuje situace v jeho vývoji, které přispěly k řešení sociálních problémů. Dále se práce zabývá tématem křesťanské lásky v jejím nejširším rozměru a vznikem charity. Neopomíná však ani sociální práci, její cíle, sociální pracovníky a jejich etický kodex. Pro realizaci praktické části byl zvolen kvantitativní výzkum. Výzkumná část práce využívá dotazníkového šetření jakožto techniky sběru dat a sekundární analýzu dat k porovnání výsledků. Výzkumným vzorkem byli sociální pracovníci vykonávající jejich profesi ve městě České Budějovice. Kontrolním vzorkem byli lidé z běžné populace, pracující ve stejném městě. Pro výzkum byly vytvořeny dvě pracovní hypotézy. První hypotéza nebyla potvrzena: Mezi pracovníky v sociální oblasti je více nábožensky založených osob než v běžné populaci. Druhá hypotéza nebyla též potvrzena: Pro nábožensky založené pracovníky v sociální oblasti patří náboženská víra mezi základní motivační prvky k výkonu jejich povolání. Z výzkumu tedy vyplývá, že mezi pracovníky v sociální oblasti není více věřících osob než v běžné populaci. Motivačními prvky nábožensky založených sociálních pracovníků jsou v nejvyšším procentuelním zastoupení: "Potřeba pomáhat", "Radost z práce s lidmi" a "Smysluplná práce". Víra jako motivační prvek se objevuje pouze u 2 respondentů ze 41 věřících. Domnívám se, že cíl práce byl realizací výzkumu splněn. Bakalářská práce by mohla být využita při výuce studentů v oborech týkajících se sociální práce, pro uvědomění si náboženského rozměru při práci s lidmi a v osobním životě.
|
|
|
FILOZOFICKÉ ZDŮVODNĚNÍ LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI
NOVÁKOVÁ, Lucie
Filozofické zdůvodnění lidské důstojnosti Ve 20. století došlo v hospodářsky vyspělých zemích k přechodu k informační společnosti. Rozvoj informačních technologií přináší svobodu obrovských rozměrů, na straně druhé se prudce zrychlil úpadek instituce rodiny, změnila se povaha vzájemných vztahů ve společnosti. Soudobá věda tak zasahuje do lidské přirozenosti. V medicíně byly vyvinuty technologie, které dokáží prodloužit lidský život, zároveň vyvolávají otázku, zda je takový život ještě důstojný. Nynější pojetí lidské důstojnosti je ovlivněno i řadou tragických událostí v naší nedávné historii. Reakcí na tyto krutosti byl mohutný rozvoj ochrany lidských práv, jako snaha zabránit tak podobným situacím do budoucna. Respektování lidské důstojnosti je podstatou povolání zdravotně sociálních pracovníků, kteří spolu s dalšími sdruženími a organizacemi pomáhají zdravotně postiženým osobám. Projekt domácí umělé plicní ventilace (DUPV) je určen pro těžce zdravotně postižené občany, kteří jsou celoživotně závislí na práci dýchacího přístroje. Cílem práce bylo zmapovat postoje osob na DUPV k pojetí vlastní důstojnosti. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou, sledovaný soubor byl tvořen sedmi respondenty na DUPV, kteří byli vybíráni technikou náhodného výběru a technikou "snow ball sampling". Metodou sběru dat byl biografický rozhovor po němž bylo respondentům položeno 20 standardizovaných otázek, které se vztahovaly ke stanoveným výzkumným otázkám. Na základě výsledků jednotlivých rozhovorů byly vytvořeny kazuistiky, získaná data byla sumarizována v grafech a tabulkách. Byly stanoveny tři výzkumné otázky - 1. Jak subjektivně vnímá svou důstojnost těžce nemocný člověk s DUPV? 2. Které nemateriální faktory podporují důstojný život nemocným s DUPV? 3. Jaké materiální faktory zlepšují nemocným s DUPV kvalitu života? Na všechny otázky se výzkumem podařilo odpovědět. Výsledky práce chceme zprostředkovat odborné veřejnosti, především Centru pro DUPV v Brně. Také respondentům zasíláme výsledky výzkumu a informace z kapitoly o sociálním zabezpečení i kontakty na pomáhající organizace.
|
|
|
Ordo amoris jako rámec sociální práce
ORAVCOVÁ, Hana
Diplomová práce na základě jednotlivých etických teorií sv. Augustina, M. Schelera, V. E. Frankla a R. Spaemanna zkoumá koncept ordo amoris jako teoretické východisko etiky v sociální práci. Zabývá se historickým vývojem konceptu, jeho proměnami a vlivem na sociální práci z hlediska tří základních aspektů sociální práce: člověk trpící, vztah k tomuto člověku a změna životní situace. Zkoumá využitelnost a etickou hodnotu konceptu ordo amoris a lásky jako principu vztahového rámce v procesu pomoci.
|
|
|
Rozhovor jako jeden z prostředků sociální práce s klientem
SEMEROVÁ, Renata
Práce se zabývá rozhovorem v sociální práci. Ten je možno považovat za základní techniku i nástroj sociálního pracovníka při jednání s klientem. Na začátku stručně seznamuje se sociální prácí, osobou sociálního pracovníka a pojednává o rozhovoru v sociální práci obecně. Předně je zaměřena na problematiku nedirektivního podpůrného poradenského rozhovoru, který přibližuje charakteristikou jeho jednotlivých fází. K ucelenosti tématu pozornost okrajově věnuje technice aktivního naslouchání a asertivního chování. Práce se v závěru zamýšlí nad otázkou, jak pojednávaný rozhovor sociálního pracovníka s klientem napomáhá k dosažení, naplnění a tím i realizaci poslání a cílů sociální práce. Pomocí tří vymezených cílů z oblasti sociální práce následně vyhodnocuje a poukazuje na roli rozhovoru vzhledem k položené otázce.
|
|
|
Etická dilemata sociální práce s klientem se sociální patologií
POKORNÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá etickými přístupy pracovníků, kteří denně přicházejí do styku s klienty s kriminální trestnou činností. Práce je věnována etickým otázkám sociálním pracovníků, kteří pracují s klienty se sociální patologií, s pachateli trestných činů, s nedobrovolnými klienty, s osobami s asociálním jednáním. Etické přístupy bývají spojené s celou řadou etických paradoxů, problémů a bývají součástí etických dilemat. Tyto skutečnosti se pak odrážejí v etickém přístupu ke klientovi a zároveň v oblasti syndromu bour {--} out. Cílem práce byla především snaha upozornit na etické otázky a s ní spojená etická dilemata v souvislosti s povoláním pomáhajících profesí v sociální sféře. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit etické chybení pracovníků v sociálně {--} právních službách v přístupu ke klientovi a zmapovat rozsah syndromu vyhoření u pracovníků v sociálně {--} právních službách. Cíl byl naplněn. Pro výše uvedený cíl byla ve výzkumu použita metoda dotazování technikou dotazníku, jednalo se o kvantitativní výzkum. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky Vězeňské služby ČR a pracovníky Výchovného ústavu pro děti a mládež a Střediska výchovné péče pro děti a mládež v Šindlových Dvorech. Druhý soubor byl tvořen probačními pracovníky Probační a mediační služby ČR.
|
|
|
Péče o staré občany s demencí
PRŮCHA, Vlastimil
Práce se zabývá projevy a důsledky stárnutí a stáří. A to jak z pohledu seniora a jeho prožívání této životní etapy, tak i z pohledu rodiny a společnosti, která ho obklopuje. Dále upozorňuje na důležitost provázanosti zdravotní a sociální péče o občany se zdravotním postižením a vyzdvihuje význam sociální práce v péči o seniory. V další části vysvětluje pojem demence a zaměřuje se na Alzheimerovu demenci. Ukazuje základní problémy, které život člověka s demencí provázejí a podává informace, které mohou pomoci jeho rodině i všem, kteří mu pomáhají. V závěru práce hodnotím význam stacionární péče a zamýšlím se nad potřebností podpory neinstitucionální péče a tím vyzdvihuji význam pečující rodiny, lidskosti a pochopení, které jsou důležité pro kvalitní život uživatelů s demencí. Což je cílem mé práce.
|
|
| |
host ::
RSS.