|
|
Pohled na stáří očima tří generace
BROŽKOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stáří a stárnutí z pohledu tří generací. Hlavním cílem práce je porovnat pohled na vlastní stáří u vybraných osob v různém věku (20-30 let, 30-50 let, 50-70 let). Práce je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je rozdělena na devět podkapitol, které se věnují jednotlivým otázkám stáří a problémům s nimi spojených. Empirická část se zabývá výsledky výzkumu. Hlavní výzkumná otázka zněla: "V jakých aspektech pohledu na stáří se jednotlivé generace nejmarkantněji odlišují." K dosáhnutí potřebných informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, který byl proveden pomocí otevřeného kódování. Data byla sbírána prostřednictvím metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen s použitím kvótního účelového výběru. Komunikační partneři byly osoby v různém věku 20-30 let, 30-50 let, 50-70 let. Výzkumný soubor byl tvořen 12 komunikačními partnery, kteří byli ochotni se na výzkumu podílet. Výzkum proběhl ve dvou fázích. Nejdříve byl proveden předvýzkum a následně samotný výzkum. Rozhovory byly nahrány na diktafon a doslovně přepsány. Získaná data byla vyhodnocena za pomoci trsů. Výzkum přinesl odpovědi na stanovenou otázku. Bylo zjištěno, že nejmarkantněji se v názorech na stáří lišily věkové kategorie 20 - 30 let a 50 70 let. Věková skupina 30 -50 let ve většině tvrzení souhlasila, buďto s mladší nebo s nejstarší generací. Nejvíce se jednotlivé kategorie názorově odlišovaly v pohledech na to: jak senioři vidí dnešní mladou generaci a v potřebě seniorů vzdělávat se. Dále také v názorech, zda mají mít staří lidé možnost zaměstnání nebo jakým způsobem se společnost chová k seniorům. Výsledky bakalářské práce je možno využít k získání náhledu osob na stáří a k rozšíření všeobecného povědomí, jak přizpůsobit svou práci k seniorům nebo jak s nimi jednat. Dále práce může sloužit jako výukový materiál pro studenty nebo pedagogy.
|
|
|
Net generace na sociálních sítích v České republice
Bicanová, Monika ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií Bc. Monika Bicanová Net generace na sociálních sítích v České republice Diplomová práce Praha 2017 Autor práce: Monika Bicanová Vedoucí práce: PhDr. Jan Jirků Rok obhajoby: 2017 Bibliografický záznam BICANOVÁ, Monika. Net generace na sociálních sítích v České republice. Praha, 2017. 109 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Jirků. Abstrakt Diplomová práce se zabývá postavením a rolí sociálních sítí v životě české net generace (taktéž známé jako generace Y). Příslušníci této generace v současné době představují zhruba jednu čtvrtinu obyvatelstva České republiky a z mnohých teorií vychází, že se tito zástupci odlišují v několika specifických znacích od předchozích generací. Metodickým východiskem je kvalitativní přístup skrze vedené rozhovory na základě polostrukturovaného dotazníkového šetření s příslušníky české net generace. Ve výzkumu bude představen taktéž krátký experiment s příslušníky zahraniční net generace pro porovnání výsledků. Vzešlé východisko výzkumu spočívá v přiloženém strukturovaném dotazníku, jenž je určený pro následné ověření vzešlé teorie...
|
|
|
Generační proměny skautských idejí po roce 1945 na příkladu 18. střediska Kruh
Nováková, Vendula ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem čtyř skautských generací na ideje skautského hnutí po roce 1945 v Československu. Výzkum je zaměřen na 18. středisko Kruh v Praze. Práce se zaměřuje na proměny skautských idejí, ale i na proměny vedení a skautského programu. Výzkum je veden metodou orální historie, přičemž narátoři jsou vybíráni z řad 18. střediska Kruh. Cílem práce není podrobně zmapovat vývoj a historii vybraného střediska, ale spíše obecně nastínit, jakým způsobem se skauti museli ideově přizpůsobit politické a společenské situaci. Dále práce zkoumá způsob, jakým se ve skautském oddíle předává tradice a jak na sebe jednotlivé generace navazují. Klíčová slova: skauting, generace, hodnoty, vedení, význam
|
|
|
Vývoj výživových praktik ve vrcholové atletice
Nováček, David ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Dlouhý, Martin (oponent)
NÁZEV: Vývoj výživových praktik ve vrcholové atletice AUTOR: Bc. David Nováček KATEDRA Katedra tělesné výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. PaedDr. Ladislav Kašpar Ph.D. ABSTRAKT: Má práce se bude zabývat tématikou vývoje výživových praktik napříč jednotlivými generacemi v jednom zvoleném atletickém odvětví. V teoretické části udělám průzkum jednotlivých prací s obdobnou tématikou. Vyjmenuji zvláštnosti atletické výživy u sportovců a popíši jednotlivé druhy klasické výživy a potravinových doplňků, které se používaly/používají. Praktická část se bude zakládat na dotazníkovém šetření či rozhovoru, kde se budu snažit zjistit výživové praktiky u jednotlivých vrcholových sportovců napříč jednotlivými generacemi. Tyto výsledky srovnám a vyvodím z nich patřičné závěry. KLÍČOVÁ SLOVA: výživa, doplněk stravy, sport, atletika, generace
|
|
|
Mezigenerační komunikace v éře internetu
Topinková, Renáta ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Chrobáková, Alena (oponent)
Předkládaná práce zpracovává problematiku komunikace mezi generacemi v éře internetu. Jelikož téma není v literatuře systematicky zpracováno, je metodou práce systematická rešerše. Cílem práce je odpovědět na otázku jakým způsobem rozšíření a používání internetu mění mezigenerační vztahy. Větší pozornost je vzhledem k rozsáhlejšímu teoretickému i empirickému zpracování věnována vztahu rodiče-děti. Práce mapuje různé aspekty komunikace (soukromí, normy, čas a prostor) a předkládá možné bariéry a mosty mezi generacemi. Klíčová slova: internet, ICT, generace, komunikace, děti, rodiče, prarodiče
|
|
|
Digitální generace. Zapojení informačních a komunikačních technologií do vzdělávacího procesu
Vaňurová, Tereza ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Diplomová práce s názvem "Digitální generace. Zapojení informačních a komunikačních technologií do vzdělávacího procesu" pojednává o roli počítačů v životě adolescentů. Informační a komunikační technologie (ICT) se rozvíjí rychlým tempem a transformují náš každodenní život. Cíle práce jsou (1) prozkoumat proměnu "digitální generace" v české společnosti na počátku 21. století, (2) zjistit zda existuje vztah mezi hraním počítačových her a školními výsledky a (3) určit, jaké faktory ovlivňují počítačovou gramotnost. K jejich naplnění byla využita komparativní sekundární analýza dat z mezinárodních výzkumů žáků PISA 2003, 2012 a ICILS 2013 zaměřeného na počítačovou a informační gramotnost. Výsledky ukazují, že mezi lety 2003 a 2013 došlo k nárůstu digitální vybavenosti a využívání ICT patnáctiletými, a v českém prostředí tak lze identifikovat odlišné digitální generace Y a Z. Hraní počítačových her zůstává doménou chlapců. Počítačová a informační gramotnost roste se zkušeností s PC, sebehodnocením základních schopností na PC a s vyšším společenským postavením rodičů. Lepších výsledků v testu také dosahují dívky a žáci víceletých gymnázií. Klíčová slova Generace, informační a komunikační technologie, vzdělávání, adolescent, počítače, PISA, ICILS
|
|
|
Nová generace divokého Roberta Bolaña
Vaňková, Helena ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce pojednává o generaci zpracované v románu Divocí detektivové od Roberta Bolaña. Pojednává o historickém, společenském a literárním kontextu této generace především na území Mexika 20. století. Do tohoto pozadí tato práce přináší informace o infrarealismu - jeho vzniku, publikacích a členech, kde se detailně zaměřuje na Maria Santiaga Papasquiara a jeho tvorbu. Dále se věnuje Robertu Bolañovi, jeho životě, přístupu k literatuře a autorskému stylu. Praktická část této bakalářské práce se zaměřuje na literární rozbor Divokých detektivů v kategoriích kompozice, postav, času, prostoru a vypravěče, ve kterých hledá odraz mexické společnosti té doby.
|
|
|
Formy reprezentací československých historiků 1. poloviny 20. století. Václav Chaloupecký (1882 - 1951), Fridolín Macháček (1884 - 1954), Josef Pešek (1878 - 1958)
Sixta, Václav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá pojmem "reprezentace historika" na příkladu československé historiografie první poloviny 20. století. Pro její porozumění je důležité její východisko z bakalářské práce, která se zabývala reprezentací historika v Kulturním adresáři Antonína Dolenského na základě kvantitativní analýzy. Diplomová práce je antropologizováním téhož problému ve smyslu zdůraznění mnohosti reprezentací a jejich nezávislosti na obvyklém makroskopickém pohledu na československou historiografii. Tuto perspektivu mi umožnila volba materiálu, kterým jsou texty tří historiků - spolužáků, kteří společně studovali obor historie - geografie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nicméně jejich kariéry se posléze odvíjely odlišnými směry. Jsou to Fridolín Macháček spojený celým svým profesním životem s Plzní a jejím archivem, Josef Pešek profesor Akademického gymnázia v Praze a regionální historik východních Čech a v neposlední řadě Václav Chaloupecký archivář v Roudnici nad Labem, profesor československých dějin na univerzitě v Bratislavě a posléze i v Praze. Výhodou takto zvolené pramenné základny je možnost zaměřit se na samotný pojem "reprezentace historika" jako výsledek procesu symbolické komunikace mezi historikem a jeho čtenáři. Výsledkem práce tak je konstrukce vnitřní struktury tohoto pojmu, založená...
|
|
|
Ageismus mezi mladými lidmi a seniory v České republice: Jací jsou a co proti sobě mají?
Trusinová, Romana ; Plecitá, Klára (vedoucí práce) ; Rabušic, Ladislav (oponent) ; Vidovičová, Lucie (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ageismem mezi krajními věkovými skupinami dospělé populace v České republice v mezinárodním srovnání. Navazuje na zjištění o rozšířenosti problému ageismu a narůstajícím významu věku coby sociální charakteristiky v moderních společnostech. Cílem práce je obohatit tradiční zkoumání ageismu jako problému týkajícího se seniorů o analýzu vzájemných mezigeneračních vztahů. S využitím perspektivy teorie sociální identity jsou vztahy mezi mladými lidmi a seniory popsány jako výsledky procesu konstrukce vlastních věkových a generačních identit mladých lidí a seniorů a vzájemného porovnávání a oddalování těchto skupin. K zodpovězení výzkumných otázek o způsobech konstrukce identit mládí a stáří a zdrojů vzájemného ageismu je vyžita analýza kvalitativních rozhovorů s mladými lidmi a seniory a kvantitativních dat ze dvou mezinárodních výzkumů: European Social Survey Round 4 a International Social Survey Programme 2013. Analýzy v empirické části dokládají, že ageismus je v České republice rozšířenější než v jiných evropských zemích a zároveň ukazují specifické zdroje ageismu v českém prostředí. V závěrech je zdůrazněn význam vzájemných očekávání napříč věkovými skupinami, hodnotových orientací mladých lidí a seniorů a věkové segregace na rozvoj ageismu. Jednotlivá zjištění...
|
|
|
Ageismus mezi mladými lidmi a seniory v České republice: Jací jsou a co proti sobě mají?
Trusinová, Romana ; Plecitá, Klára (vedoucí práce) ; Rabušic, Ladislav (oponent) ; Vidovičová, Lucie (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ageismem mezi krajními věkovými skupinami dospělé populace v České republice v mezinárodním srovnání. Navazuje na zjištění o rozšířenosti problému ageismu a narůstajícím významu věku coby sociální charakteristiky v moderních společnostech. Cílem práce je obohatit tradiční zkoumání ageismu jako problému týkajícího se seniorů o analýzu vzájemných mezigeneračních vztahů. S využitím perspektivy teorie sociální identity jsou vztahy mezi mladými lidmi a seniory popsány jako výsledky procesu konstrukce vlastních věkových a generačních identit mladých lidí a seniorů a vzájemného porovnávání a oddalování těchto skupin. K zodpovězení výzkumných otázek o způsobech konstrukce identit mládí a stáří a zdrojů vzájemného ageismu je vyžita analýza kvalitativních rozhovorů s mladými lidmi a seniory a kvantitativních dat ze dvou mezinárodních výzkumů: European Social Survey Round 4 a International Social Survey Programme 2013. Analýzy v empirické části dokládají, že ageismus je v České republice rozšířenější než v jiných evropských zemích a zároveň ukazují specifické zdroje ageismu v českém prostředí. V závěrech je zdůrazněn význam vzájemných očekávání napříč věkovými skupinami, hodnotových orientací mladých lidí a seniorů a věkové segregace na rozvoj ageismu. Jednotlivá zjištění...
|
host ::
RSS.