|
|
Manažer základní linie jako člen multidisciplinárního týmu a jeho možnosti v ovlivnění kvality ošetřovatelské péče
VACHTOVÁ, Ivana
Manažer je tím, kdo v každé organizaci uvádí všechno v pohyb. Je zároveň tím, kdo tomuto pohybu dává řád a kdo podmiňuje účinnost všech procesů, které v organizaci probíhají. Jeho cílem je vést tým k efektivnímu a kvalitnímu výkonu práce. Sestra manažerka plní úkoly ošetřovatelské péče u jednotlivců či skupin tak, že řídí ošetřovatelský proces. Jejím cílem jsou lidé a jejich pracovní činnost. Podněcuje je k práci, ovlivňuje je a koordinuje jejich výkony, kontroluje, hodnotí, usměrňuje a řídí jejich profesní karieru. Ovlivňuje každodenní jednání lidí na pracovišti, a to směrem k vysokým výkonům a ke spolupráci. Svou každodenní činností nepřímo ovlivňuje spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí a v neposlední řadě také prosperitu organizace. To vše vykonává s ohledem na spokojenost členů týmu a také se zaměřením na jejich profesní rozvoj. Mají-li být zdrojem skutečně účinným, je nutné ji chápat jako v podstatě způsobilou a motivovanou. To zároveň znamená, dělat vše proto, aby se takovou skutečně stala. Prvním cílem práce bylo zjistit determinanty úspěšnosti operativního manažera a jeho pozice vůbec. Druhým cílem bylo zmapovat atributy řídící pozice manažera. Třetím cílem bylo zmapovat práci manažera s operativní skupinou. Ke zpracování problematiky byl použit kvantitativní výzkum. Jako metoda sběru dat bylo zvoleno dotazování, technikou dotazník. Dotazník byl určen staničním sestrám pracujícím v nemocnicích a zařízeních sociální péče v rámci kraje. Obsahoval 48 uzavřených otázek a jednu otázku polozavřenou. Hypotéza č. 1 říká, že pozici manažera ovlivňují horizontální a vertikální vztahy v systému. Podle zjištěných výsledků mohou vertikální vztahy ovlivňovat pozici manažera v pozitivním, ale i negativním, slova smyslu. Také vztahy mezi manažerem a jím řízenými pracovníky mohou jeho pozici v obou směrech ovlivňovat. Pokud manažer neoplývá manažerskými dovednostmi, může pod sebou mít tým, který není stabilní. Takový tým nemusí odvádět dobrou práci a poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči. Ve smyslu vertikálních vztahů, potom může být pozice manažera nejistá. Hypotéza 1 byla potvrzena. Hypotéza č. 2 říká, že kvalitní vztahy manažera operativní linie a jím řízených pracovníků pozitivně ovlivňují ošetřovatelskou péči. Podle zjištěných výsledků mohou kvalitní vztahy pozitivně ovlivňovat ošetřovatelskou péči, za určitých podmínek. Pokud bude manažerka vytvářet podmínky pro úspěšnou práci týmu a sestry v týmu budou spokojené. Hypozéza č. 2 byla potvrzena. Hypotéza č. 3 o stabilním týmu, který vzniká na základě vytvoření funkční sítě neformálních sociálních a pracovních vztahů. Také tato hypotéza byla potvrzena. Podle názoru dotázaných manažerek stabilní tým vzniká na základě vytvoření funkční sítě neformálních sociálních a pracovních vztahů. Diplomová práce by mohla být využita ke zprostředkování zjištěných informací manažerkám základní linie, na odborných seminářích. Může napomoci k lepšímu porozumění ve vztahu k řízeným pracovníkům. Protože pokud budou manažerky rozumět problematice vedení a řízení lidí, budou mít v tomto směru dostatek informací a budou schopny ji pochopit, daleko lépe dokážou vést své týmy.
|
|
|
Vliv vedení praxe studentů ZSF na postoj sestry mentorky k poskytování ošetřovatelské péče.
SOUKUPOVÁ, Kristýna
Tato diplomová práce je soustředěna na vliv vedení studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na postoj sestry mentorky k poskytování ošetřovatelské péče. Teoretická část nás seznamuje v první kapitole s pojmem sestra, jaké jsou její funkce, role, postoje, kdo je to sestra školitelka a co obsahuje pilotní certifikovaný kurz. Další čtyři kapitoly jsou zaměřeny na osobnost supervizora, problematiku supervize, učitele a jeho netradičních rolí a na didaktické schopnosti mentora. Oblast didaktických schopností mentora je rozdělena na oblast vzdělávání, diagnostiky studentů, na výukové cíle a formy výuky. Šestá část nás informuje o mentorovi klinické praxe studentů, o jeho úloze v klinické praxi, o hodnocení a zpětné vazbě a o mentorství jako obohacení práce sester. Sedmá kapitola teoretické části nás seznamuje s oblastí komunikace jako nedílné součásti vedení studentů při praxi a v poslední části jsme se zaměřili na problematiku ošetřovatelství založené na důkazech. Cílem naší diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má vedení studentů při praxi na postoj sestry mentorky k poskytování ošetřovatelské péče a jak studenti hodnotí poskytování ošetřovatelské péče sestrou mentorkou. Z výsledků kvantitativního výzkumného šetření, prováděného pomocí dotazníkové metody vyplývá, že můžeme potvrdit hypotézu č. 1, že studenti vnímají provádění činností od sestry mentorky jako vzor pro svou budoucí praxi. Dále můžeme potvrdit hypotézu 3, že studenti si myslí, že sestra mentorka chápe smysl správného zápisu informací do ošetřovatelské dokumentace a také můžeme potvrdit hypotézu 2, že studenti zastávají názor, že sestra mentorka vede efektivnější komunikaci než ostatní směnové sestry. Prostřednictvím odpovědí na položené výzkumné otázky jsme kvalitativním šetřením zjišťovali postoje sester mentorek k poskytování ošetřovatelské péče. Ze šesti dotázaných sester mentorek čtyři považují mentorství jako znalostní přínos v oblasti komunikace s lidmi, dále pro čtyři sestry mentorky je mentorství podnět k rozvoji jejich odborných znalostí a pro čtyři sestry mentorky by byly ochotny zavádět nové poznatky do praxe a poskytovat ošetřovatelskou péči v souladu s EBN. Poznatky získané při zpracování této práce mohou posloužit jako rada a pomoc studentům, kteří se chystají na vykonávání ošetřovatelské praxe na klinické pracoviště, sestrám, které již vykonávají nebo se připravují na výkon funkce mentorka klinické praxe, tak jistě všem, kteří se o této problematice chtějí dozvědět více informací a pochopit funkci mentora klinické praxe studentů.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientek po rekonstrukčních výkonech po ablaci prsu
BOUŘILOVÁ, Hana
Abstrakt Ženský prs představuje jeden z nejvýznamnějších atributů ženské krásy. Proto také jakákoli vrozeně podmíněná odchylka ve velikosti a tvaru prsu bývá ženou vnímána velmi bolestně. Jaký dopad má potom na ženu ablační výkon, je více než jasné. Ztráta či deformace prsu z léčebných důvodů postihuje ženu ve dvou sférách. Vedle obav z dalších postupů léčby, vývoje zdravotního stavu a dalšího osudu, trápí většinu žen strach z toho, jak změní jejich život ztráta tak dominantního symbolu ženskosti. Pro postiženou ženu je snaha o vytvoření nového prsu často stejně důležitá jako exaktně provedená operace primární. Jde totiž o navrácení jistoty a sebedůvěry v osobním a společenském životě ženy. Rekonstrukční operace k vytvoření prsu patří mezi operace velmi náročné a bolestivé. Následné pooperační období je pro pacientku svízelné a pooperační režim přísný. Ošetřovatelská péče je dlouhodobě intenzivní a vzhledem k nezbytným lékařským ordinacím pro pacientku omezující a ztěžující. Přesto se žena odhodlá toto všechno podstoupit a trpělivě snášet veškerá úskalí s výkonem spojená. Taková změna fyzická, ale možná více psychická, kterou jí to přinese, jí za to bezesporu stojí. Cílem této práce bylo zjistit, jak žena, která přichází k operačnímu výkonu, vnímá ošetřovatelskou péči. Druhým cílem pak bylo zkoumat, jak ošetřovatelská péče ovlivňuje a působí na pacientku po operačním výkonu. Pro zjištění výsledků bylo osloveno šest žen hospitalizovaných na dvou různých chirurgických odděleních. Celkem s rozhovorem souhlasily čtyři pacientky, z nichž jedna byla přijata na chirurgické oddělení a zbylé tři na oddělení úrazové a plastické chirurgie. Výzkumnou otázkou zaměřenou na ošetřovatelskou péči vnímanou z pohledu pacientky bylo zjištěno, že se pacientky především soustředí na samotný chirurgický výkon a jeho úspěšnost a ošetřovatelské úkony pro ně představují spíše zátěž a postupem času jsou pro ně až obtěžující. Druhá výzkumná otázka měla za úkol zjistit, jak může ošetřovatelská péče ovlivnit průběh hospitalizace. Vzhledem ke zjištěným podmínkám, do kterých byly pacientky přijímány, pro ně ošetřující personál znamenal velké pozitivum. Jeho přístup a jednání pomáhalo pacientkám lépe snášet strasti spojené s pooperačním režimem a ony se v konečném shrnutí cítily v průběhu hospitalizace spokojené. Na základě zjištěného by tato práce měla osvětlit problematiku hospitalizace pacientek sestrám, aby pronikly a lépe pochopily pocity pacientek a jejich vnímání ošetřovatelské péče. Aby svou péči mohly v průběhu hospitalizace zaměřit účinněji a poskytovat ji se znalostmi, které jim pomohou v nesnadných podmínkách pečovat o pacientku jak po somatické stránce, tak jim být oporou v oblasti psychické. Více se zaměřit na komunikaci v těsném pooperačním období a na vstřícný přístup, který je pro pacientku velmi důležitý, a kde má sestra velkou možnost pocity pacientky ovlivnit pozitivním způsobem. Vzhledem k zjištěným skutečnostem můžeme vyslovit hypotézu, že nevhodnost prostředí negativně ovlivňuje psychiku pacienta. Druhou hypotézou může být vyjádření, že vhodná komunikace pozitivně ovlivňuje pacientovo prožívání za hospitalizace.
|
|
|
Využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči
JIRÁKOVÁ, Marcela
Práce se zabývá, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči a zjišťuje, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Dále se zabývá historií vzdělávání v ošetřovatelství do současné doby a jaký dopad mělo na vzdělávání nelékařského zdravotnického personálu vstup České republiky do Evropské unie. Zabývá se legislativními normami a vyhláškami, které upravují podmínky pro výkon povolání nelékařského zdravotnického personálu v oblastech definice profesí a jejich členů, určení rozsahu působnosti (primární, sekundární, terciální péče), požadavky na získání odborné způsobilosti, celoživotní vzdělávání, stanovení profesních kompetencí a další. Cílem bakalářské práce bylo potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz, jaká je míra využití zdravotnických asistentů v akutní ošetřovatelské péči a, zda zdravotničtí asistenti mají zájem o práci v akutní ošetřovatelské péči. Pro potvrzení hypotéz byla využita kvantitativní metoda formou dotazníkového šetření určeného pro studenty středních zdravotnických škol a kvalitativní forma v podobě rozhovoru se zdravotnickým managementem. Dále výzkumnou otázkou zjistit, jaký je postoj managementu k zaměstnávání zdravotnických asistentů. Výsledky dotazníků byly zpracovány pomocí popisné statistiky v grafech, rozhovory pomocí přehledných tabulek. Zjištěné výsledky byly popsány a vyhodnoceny z hlediska vyvrácení či potvrzení hypotéz a výzkumné otázky v závěrečné diskusi.
|
|
|
Problematika žen v poporodním období.
CHARVÁTOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je teoreticko - výzkumná a je zaměřena na problematiku žen v poporodním období. Bakalářská práce shrnuje základní informace nejen o fyziologickém šestinedělí, ale i o možných komplikacích, které v průběhu tohoto období mohou nastat. Do celé problematiky byla zahrnuta oblast zdravotní, psychická a sociální. Praktická část dále prezentuje výsledky výzkumu zaměřeného na zjištění problémů, které prožívají ženy po porodu během hospitalizace na porodnickém oddělení, a také na problematiku informovanosti těchto žen.
|
|
|
Spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení
JÍLKOVÁ, Veronika
Zdravotníci, pacienti a rodinní příslušníci - tyto tři skupiny se setkávají často společně v krizové, či náročné situaci, kterou navíc prožívají odlišně. Proto při ní může docházet k nechtěnému úniku informací, následně k nesplněnému naplňování základních potřeb (a to nejen klientů, ale i odborníků). Sestry by měly být otevřeny ke komunikaci s rodinou, pravidelně jim nabízet výměnu informací. Přichází - li rodina s novými podněty, měli bychom umět najít cestu k jejich využití. Měli bychom vědět a umět rodině poradit, kde najít pomoc či podrobnější informace, případně ji jemně usměrňovat. Spolupráce zdravotníků s rodinou vytváří bezpečné prostředí, v němž se nemocný i rodina cítí podstatně lépe než v někdejším ovzduší autoritativního přístupu profesionálů ve zdravotnictví. Téma bakalářské práce je spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Cílem je zjistit jak sestry vnímají rodinné příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Odhalit s jakými problémy se sestry potýkají při jednání s rodinnými příslušníky hospitalizovaného klienta. Zjistit jestli jsou rodinní příslušníci spokojení s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělení. Informace potřebné pro výzkum byly získány pomocí dotazníkového šetření u sester pracujících na interně zaměřeném oddělení a rodinných příslušníků hospitalizovaných klientů na interně zaměřeném oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.. Hypotéza č.1 ,,Sestry na interně zaměřeném oddělení vnímají přítomnost rodinných příslušníků klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení kladně`` byla potvrzena. Hypotéza č. 2 ,,Sestry se při jednání s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení potýkají s nedostatečným porozuměním podaných informací`` potvrzena nebyla. Hypotéza č. 3 ,,Rodinní příslušníci jsou spokojeni se spoluprácí s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělením`` byla potvrzena. Doufám, že mé zjištěné poznatky otevřou a obohatí prostor pro spolupráci sester s rodinnými příslušníky klientů. Umožní kvalitní výměnu informací mezi rodinou a sestrami a které povedou k zlepšení péče o nemocné.
|
|
|
KOMUNIKACE JAKO SOUČÁST OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE
FIALOVÁ, Hana
Moji bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřuji na definici komunikace obecně a také na komunikaci v rámci ošetřovatelské péče. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky sociologického výzkumu získané s použitím metody dotazování pomocí techniky dotazníku, který byl určen zdravotním sestrám v domovech pro seniory v Českých Budějovicích a ve Žďáře nad Sázavou. Dále jsou zde uvedeny výsledky rozhovorů s klienty těchto zařízení.
|
|
|
Úloha sestry v uspokojování potřeb výživy a hydratace u dlouhodobě ležících pacientů
VOTAVOVÁ, Šárka
Potřeba výživy a hydratace jsou nejzákladnější fyziologické potřeby. Pokud nejsou uspokojeny fyziologické potřeby, nemůže být člověk spokojený. Zdravý člověk se nají nebo napije dle potřeby. Ale dlouhodobě ležící pacient nebo starý člověk má sníženou potřebu výživy a hydratace. Proto jim musíme pravidelně nabízet jak potravu tak i tekutiny. Nemocný člověk se často stydí požádat druhou osobu o pomoc. Nepsaným pravidlem je, že kolem dlouhodobě ležícího nebo starého člověka neprojdeme, aniž bychom mu nenabídli skleničku tekutin. A zde zaujímá důležitou roli sestra. Byly stanoveny dva cíle: cíl 1: Zjistit úlohu sestry v uspokojování potřeby výživy u dlouhodobě ležících pacientů. a cíl 2: Zjistit úlohu sestry v uspokojování potřeby hydratace u dlouhodobě ležících nemocných. Dále byly stanoveny dvě hypotézy: H 1: Sestry se aktivně podílí na uspokojování potřeby výživy u dlouhodobě ležících pacientů. a H 2: Sestry se aktivně podílí na uspokojování potřeby hydratace u dlouhodobě ležících pacientů. Pro tuto práci jsme zvolili techniku strukturovaného dotazníku pro sestry a techniku ankety pro dlouhodobě ležící pacienty. Výzkumným souborem byly sestry na odděleních následné péče a v léčebnách dlouhodobě nemocných v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích a Horažďovicích. Anketa byla prováděna tamtéž s osmdesáti dlouhodobě ležícími pacienty. Bylo předpokládáno, že úloha sestry v uspokojování potřeby výživy a hydratace je nenahraditelná. A zjištěné údaje to jen potvrzují. Ze získaných výsledků je patrné, že se sestry aktivně podílejí na uspokojování potřeb výživy a hydratace u dlouhodobě ležících pacientů. Cíle a hypotézy potvrdily sestry i samotní pacienti. To ale neznamená, že by se poskytovaná péče v oblasti výživy a hydratace nedala ještě více zlepšit a zdokonalit. Domníváme se, že by bylo vhodné, aby si zdravotnická zařízení vyměňovala své zkušenosti i v daleko jednodušších věcech, jako je péče o výživu a hydrataci u dlouhodobě ležících pacientů. O výsledky této práce již požádaly hlavní sestry českobudějovické a písecké nemocnice.
|
|
|
Informovanost pacientek před a po operaci o provedeném výkonu
PRSKAVCOVÁ, Hana
V bakalářské práci s názvem Informovanost pacientek před a po operaci o provedeném výkonu, která byla zaměřena na informovanost žen před plánovaným a akutním císařským řezem v předoperační péči a informovanost žen po operaci, byla stanovena hypotéza 1. Ženy před plánovaným císařským řezem se subjektivně považují za dostatečně informované o daném zákroku. Hypotéza 2. Ženy před císařským řezem z akutní indikace se subjektivně nepovažují být dostatečně informovány o daném zákroku. Hypotéza 3. Ženy po císařském řezu se subjektivně považují za dostatečně informované v rámci pooperační péče. Druhá hypotéza se dle výsledků výzkumu nepotvrdila. K výzkumu byla použita technika sběru dat formou kvantitativního výzkumu, prostřednictvím dotazníku. Dotazník čítal 24 otázek a byl anonymní. Dotazníky byly určeny pro ženy po císařském řezu a byly rozdávány na oddělení šestinedělí Nemocnice České Budějovice, a.s. Celkem jich bylo rozdáno 114, vráceno bylo 111 vyplněných dotazníků, z toho ke konečnému zpracování bylo použito 103 dotazníků. Z výsledků je patrné, že ženy mají dostatek informací v předoperační péči před plánovaným i akutním císařským řezem, stejně tak v péči pooperační.
|
|
|
Potřeba celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků při zajišťování ošetřovatelské péče v domovech pro seniory
MARTINOVSKÁ, Jaroslava
Bakalářská práce se zabývala potřebou celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků při poskytování ošetřovatelské péče v domově pro seniory. V těchto domovech se zvyšují nároky na péči o klienty, což vyžaduje kontinuální vzdělávání v oboru. Významnou a nezastupitelnou roli v ošetřovatelské péči hraje sestra, na jejíž možnosti a názory na celoživotní vzdělávání byla práce zaměřena. Teoretická část byla zaměřena na charakteristiku oboru ošetřovatelství, vývoj ošetřovatelského vzdělávání, dále na charakteristiku stáří a potřeby ve stáří a na poskytování komplexní ošetřovatelské péče v domově a roli sestry při poskytování této péče. Cílem práce bylo zjistit názory a možnosti zdravotnických pracovníků k celoživotnímu vzdělávání při zajišťování ošetřovatelské péče o klienty domovů pro seniory. Byly stanoveny dvě hypotézy. H1: poskytovatelé ošetřovatelské péče v domovech pro seniory mají potřebu se celoživotně vzdělávat a H2: domovy pro seniory neposkytují možnost celoživotního vzdělávání. K dosažení cíle práce a ověření stanovených hypotéz byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku a polostandardizovaný rozhovor. Z šetření vyplynulo, že sestry mají potřebu se celoživotně vzdělávat a domov pro seniory tuto potřebu vítá a podporuje. To znamená, že H1 byla potvrzena a H2 nebyla nepotvrzena. V závěru práce byla navrhnuta doporučení sestrám a vedoucím pracovníkům, která z výzkumu vyplynula.
|
host ::
RSS.