|
|
Interakce mezi mikrosporidiálními parazity a hostitelskou perloočkou Daphnia pulex v jednoduchém prostředí lesní tůně
Krylová, Pavla ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Hyliš, Miroslav (oponent)
Mezi nejběžnější endoparazity, kteří napadají drobné korýše perloočky Daphnia pulex, patří mikrosporidie. Tito intracelulární paraziti zdánlivě vypadají jako jednoduché jednobuněčné organismy, ale jejich stavba buňky a životní cyklus dokazují opak. Mikrosporidie jsou druhově specifické, přestože napadají většinu organismů zvířecí říše, ještě nejsou dostatečně probádané. Tato práce nepřímo navazuje na studie perlooček druhového komplexu Daphnia longIispina a mikrosporidií Berwaldia schaefernai z přehradních nádrží. Cílem bylo prozkoumat blíže mikrosporidiální infekci na hostitelských perloočkách Daphnia pulex v jednoduchém prostředí lesní tůně, což zahrnovalo sledování časové dynamiky populace perlooček a identifikace nákazy způsobené mikrosporidiemi Berwaldia singularis a mikrosporidií, pracovně označené jako "HVH". Laboratorní práce zahrnovala determinaci zooplanktonu a parazitů a určení prevalence, laboratorní pokusy s přenosy mikrosporidiální nákazy mezi zdravou a nakaženou kulturou perlooček, nebo pomocí izolovaných spor. Životní cyklus mikrosporidii a hypotézu o sekundárním vektorovi pomohlo přiblížit otestování vodních bezobratlých, zejména larev pakomárů a komárů, na přítomnost DNA patogenu pomocí specifické amplifikace DNA mikrosporidií. Klíčová slova: Daphnia pulex, mikrosporidie,...
|
|
|
Parazitární proteáza SmCB2 jako cílová molekula pro léčbu schistosomózy
Bakardjieva, Marina ; Mareš, Michael (vedoucí práce) ; Mikeš, Libor (oponent)
Krevničky rodu Schistosoma jsou parazitické motolice, které způsobují schistosomózu, závažné onemocnění postihující více než 240 mil. lidí. Proteolytický systém krevniček je nezbytný pro jejich životaschopnost; účastní se důležitých procesů při interakci s hostitelem, jako je trávení potravy, invaze a migrace tkáněmi. Proto jsou proteázy krevniček perspektivními cílovými molekulami pro terapeutický zásah při léčbě schistosomózy. Tato práce se zabývá proteázou katepsin B2 (SmCB2) z krevničky střevní (S. mansoni), jejíž biochemické vlastnosti a biologická funkce nebyly podrobně studovány. Rekombinantní SmCB2 byl připraven pomocí kvasinkového a bakteriálního expresního systému a chromatograficky purifikován. V aktivitním testu in vitro byly identifikovány první účinné inhibitory SmCB2 blokující jeho proteolytickou aktivitu v submikromolárních koncentracích. Byly připraveny specifické polyklonální protilátky proti SmCB2, které byly použity pro imunomikroskopickou lokalizaci této proteázy v povrchové vrstvě parazita. Pomocí ELISA analýzy bylo zjištěno, že SmCB2 je rozeznáván jako parazitární antigen imunitním systémem hostitele v myším modelu schistosomózy. Práce přináší významné informace o SmCB2 jako potenciální cílové molekule pro syntetické inhibitory a jako novém antigenu pro vakcinační studie.
|
|
|
Antikoagulační faktory a příjem krve u monogeneí čeledi Diplozoidae
Skipalová, Karolína ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Sojka, Dan (oponent)
K úspěšnému přijímání potravy je pro hematofágní organismy nezbytná přítomnost antihemostatických molekul mezi které patří vasodilatační, antikoagulační molekuly a apyrázy. Přestože zástupci čeledi Diplozoidae (Heteronchoinea) sají krev na žábrách ryb, žádné podobné látky blokující hostitelskou hemostázu, u nich nebyly dosud identifikovány. Cílem této práce proto byla charakterizace molekul s potencionální antikoagulační aktivitou v homogenátu a exkrečně/sekrečních produktech (ESP) zástupců čeledi Diplozoidae. Dále pak provést bioinformatickou analýzu sekvencí získaných v transkriptomovém projektu Eudiplozoon nipponicum a vybrané proteiny (proteinové domény) získat v rekombinantní podobě. Inhibiční aktivita v ESP a homogenátech měřená proti koagulačním faktorům IIa a Xa spolu s jejich fluorogenními substráty byla prokázána pouze v jednou případě z pěti měření. Z 2 transkriptomového projektů jsme vyčlenily tři skupiny inhibitorů serinových proteáz - annexiny, serpiny, Kunitz-type protein, které by mohly patřit mezi kandidáty na inhibitory koagulační kaskády. Prací jsme zaměřili na inhibitory Kunitz typu, které se vyznačují přítomností vysoce konzervované doménu odpovídající za inhibici. Samotnou Kunitz doménu z vybraného proteinu jsme se následně pokusili exprimovat v rekombinantí formě v...
|
|
|
Zrakové podněty v koevoluci hnízdního parazita a jeho hostitelů
Šulc, Michal ; Honza, Marcel (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent) ; Samaš, Peter (oponent)
Hnízdní parazitismus ptáků je ideální systém pro studium koevoluce druhů. U hnízdních parazitů i jejich hostitelů se v průběhu koevoluce vyvinuli zajímavé adaptace, které jim umožňují maximalizovat biologickou zdatnost. Evoluce těchto adaptací má charakter tzv. "závodů ve zbrojení", v nichž vývoj určitého znaku na straně hostitele ovlivňuje vývoj jiného znaku na straně parazita a naopak. V své disertační práci jsem se zabýval zejména dvěma takovými adaptacemi: rozpoznáváním cizích vajec na straně hostitele a napodobováním (mimikry) vzhledu hostitelských vajec na straně parazita. Obě tyto adaptace jsou ovlivněny zrakovými schopnostmi hostitelů a parazitů, a proto se všechny přiložené studie opírají o objektivní metodu hodnocení barev a modelování vnímání barev u ptáků, které se významně liší od jejich vnímání u lidí. Člověk například na rozdíl od ptáků nedokáže vnímat ultrafialové (UV) záření. Ptáci ale tuto část světelného spektra využívají při mnoha aktivitách (např. během námluv či hledání potravy). Zjistili jsme, že hostitelé hnízdních parazitů mohou UV záření využívat i při rozpoznávání cizích vajec. Nicméně se zdá, že tato složka spektra není pro hostitele klíčová (rukopis 1). Na vnímání barev mají značný vliv i světelné podmínky prostředí. Testovali jsme hypotézu, zda světelné podmínky v hnízdech...
|
|
|
Hormonální regulace behaviorálních manipulací u hmyzu způsobených parazitem
Janů, Hana ; Jůzová, Kateřina (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent)
Během posledních desetiletí výrazně vzrostl počet vědeckých publikací popisujících, jak parazité mění chování svých hostitelů, čímž prokazatelně zvyšují pravděpodobnost úspěšného rozmnožení se nebo přenosu na další hostitele. Stále více autorů se v poslední době snaží nejen popsat změny v hostitelském organismu, ale hlavně přijít na mechanismus, který za těmito parazitickými manipulacemi stojí. Parazité mohou manipulovat svými hostiteli skrz nervový nebo endokrinní systém a to pomocí neuromodulátorů, imunomodulátorů, neurotransmiterů či hormonů. Zvýšení nebo snížení hladin hormonů může u nakažených hostitelů vyvolat změny ve vývoji, metabolismu, rozmnožování a chování. Hostitelé, jejichž chování je pozměněno skrze hormonální cesty, mají často pozastavený vývoj, ukončí příjem potravy a přestanou se pohybovat. U některých hmyzích hostitelů se objevuje chování, při kterém kopou do země nebo se v případě sociálního hmyzu nepodílí na pracích ve skupině, čímž prokazatelně zvyšují fitness parazita. Tato bakalářská práce je souhrnem behaviorálních manipulací hmyzu, které jsou vyvolány změnami v hladinách hormonů.
|
|
|
FeS cluster assembly in cytosol of Trichomonas vaginalis
Stojanovová, Darja ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Šuťák, Róbert (oponent)
Železo-sirné klastry jsou kofaktory celé řady významných proteinů. Pro studium syntézy těchto klastrů se využívají především modelové organismy typu Saccharomyces cerevisiae, Homo sapiens a v poslední době také Trypanosoma brucei. U Trichomonas vaginalis, anaerobního prvoka, který parazituje v urogenitálním traktu lidí, však nebylo toto téma studováno více do hloubky. T. vaginalis patří mezi anaeroby, jejichž mitochondrie byla redukována na hydrogenosom. V této organele již byly identifikované některé komponenty ISC dráhy pro syntézu klastrů, zatímco proteiny, které se účastní CIA dráhy v cytosolu, nebyly u T. vaginalis doposud charakterizovány. Tato práce se zabývá především TvIscU, jedním z hlavních proteinů ISC dráhy, a dále také komponenty CIA dráhy. Oba dva typy syntézy klastrů, jak v hydrogenosomech tak i v cytosolu, se zásadně liší od typického modelu založeném na studiu S. cerevisce. V této práci jsme studovali hypotetické funkční propojení ISC-CIA systému. Dále jsme identifikovali homology k charakterizovaným proteinům účastnících se CIA dráhy. Konkrétně jsme identifikovali Nbp35, Cfd1, Nar1, Cia1 Cia2, avšak nenalezli jsme proteiny homologní pro Tah18, Dre2 a Mms19. Nalezené proteiny jsme v T. vaginalis exprimovali značené Ha-tagem a lokalizovali je v buněčných frakcích a pomocí...
|
|
|
Variabilita zdravotního stavu myší v rámci hybridní zóny Mus musculus musculus a Mus musculus domesticus
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Vetešníková Šimková, Andrea (oponent)
Hybridní zóna myši domácí je dlouhodobě sledovaným komplexem jedinců poddruhů Mus musculus musculus, Mus musculus domesticus a jejich hybridů. Tato hybridní zóna je považována za tenzní zónu, která je udržována rovnováhou mezi disperzí jedinců ke středu hybridní zóny a negativní selekcí působící proti hybridním jedincům. Jedním ze selekčních faktorů udržujících tenzní zónu může být snížená rezistence hybridních jedinců k parazitárním nákazám. V této práci porovnávám variabilitu ve zdravotním stavu myší v rámci hybridní zóny myši domácí pomocí hematologických znaků a otokového kožního testu. Otokový kožní test je metoda měření prozánětlivé imunitní reakce. Protože doposud používaná metodika tohoto testu neumožňovala jasnou intepretaci výsledků, v této práci jsme se zaměřili i na optimalizaci této metody. Zjistili jsme, že použití konkanavalinu A (ConA) je u myší mnohem vhodnější než aplikace doposud používaného fytohemaglutininu (PHA). Porovnání zdravotního stavu pomocí hematologických metod i otokového kožního testu shodně ukázalo, že poddruh M. m. musculus má předpoklady pro zvýšenou schopnost anti-parazitární rezistence oproti poddruhu M. m. domesticus. Hematologické vyšetření dále ukazuje, že hybridní jedinci jsou v lepším zdravotním stavu oproti rodičovským poddruhům. Naše výsledky tedy podporují...
|
|
|
Vliv parazitů na hematologické parametry u obratlovců
Vacková, Julie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Vychýlení organismu z homeostázy se projevuje fyziologickým stresem a změnami imunologické aktivity, které vedou ke změnám ve složení krve. Vyšetřením krevního obrazu lze zjistit odchýlení od dlouhodobého optima - zdravotní stav. Hematologické změny spojené s parazitismem jsou u některých skupin parazitů tak charakteristické, že lze odhadnout, čím je daný jedinec infikován. Cílem práce je shrnout základní metody používané ve veterinární hematologii k popisu krevního obrazu a zhodnotit vliv jednotlivých skupin parazitů na hematologické parametry týkající se červených a bílých krvinek. Změny hematologických parametrů obratlovců jsou nejvýraznější u mnohobuněčných endoparazitů, pro které je většinou typická eozinofilie a zvýšení celkového počtu leukocytů v krvi. Mnohobuněční ektoparazité obvykle snižují počet erytrocytů a zvyšují počet leukocytů. Extracelulární bakterie zvyšují absolutní počet neutrofilů a lymfocytů, zatímco intracelulární bakterie způsobují pokles všech typů krevních buněk. Viry často snižují absolutní počet leukocytů a způsobují změny relativního počtu lymfocytů neutrofilů. Typická je anemie. Změny v hematologických parametrech způsobené prvoky je obtížné zobecnit a o vlivu hub na krevní obraz obratlovců se toho mnoho neví. Variabilita v efektu různých parazitů na konkrétní...
|
|
|
Porcelánová nemoc u raků: biologie, dopady a rozšíření
Jelínková, Tereza ; Balcarová, Eva (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Porcelánová nemoc je onemocnění postihující raky způsobované mikrosporidií Thelohania contejeani. Tento vnitrobuněčný parazit napadá svalové buňky hostitele, které postupně vyplní sporami. Tím vzniká pro toto onemocnění charakteristické bělavé či opaleskující zabarvení abdominálního svalstva raků. Parazit takto postupně napadá další svalová vlákna, což pravděpodobně vede ke snížení pohybové aktivity napadeného jedince a následné smrti. Ačkoli T. contejeani nepředstavuje při nízké prevalenci pro račí populace vážné ohrožení, a není tedy tak zásadní hrozbou jako račí mor, bylo v souvislosti s ní popsáno několik masových úhynů raků. Tato práce shrnuje základní poznatky o infekci tímto parazitem, rozebírá její dopady na hostitele a faktory, které mohou šíření a rozvoj nemoci ovlivnit. Také popisuje životní cyklus T. contejeani, sumarizuje dosud zaznamenané případy výskytu tohoto parazita a hodnotí rizika, která pro račí populace znamená. Závěrem jsou popsány metody, kterými je možné nákazu detekovat. Klíčová slova: Thelohania contejeani, porcelánová nemoc, rak, mikrosporidie, parazit, sval
|
|
|
Život parazita uvnitř hostitelské buňky.
Krupičková, Alžběta ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Štáfková, Jitka (oponent)
Plasmodium falciparum patří k nejnebezpečnějším lidským intracelulárním jednobuněčným patogenům. Tato práce se věnuje invazi, přežívání a úniku z hostitelské buňky (erytrocytu). Ústředním tématem je přežívání parazita v hostitelské buňce uvnitř nově vytvořeného kompartmentu, parazitoformní vakuoly. Exportem několika stovek proteinů Plasmodium falciparum vytváří v hostitelské buňce a zejména na jejím povrchu řadu unikátních modifikací. Na závěr je uvedena kapitola o terapii a možném vývoji léčiv a kapitola o evoluci tohoto parazita. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.