|
|
Metody detekce antimikrobiálních vlastností bakterií mléčného kvašení
Vránová, Petra ; Němcová, Andrea (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Bakterie mléčného kvašení jsou řazeny mezi probiotika produkující látky, které působí proti mikroorganismům. Mezi tyto antimikrobiální látky patří organické kyseliny, oxid uhličitý, peroxid vodíku a bakteriociny. V současné době jsou hlavním předmětem zájmu právě bakteriociny, které nacházejí uplatnění v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Práce je zaměřena na vypracování přehledu antimikrobiálních vlastností bakterií mléčného kvašení, metody jejich stanovení a využití v potravinářství. Experimentální část se zabývá identifikací bakterií mléčného kvašení přítomných ve vybraných vzorcích bakteriální DNA a jejím zařazením do domény, rodů a druhů. Dále byla zjišťována přítomnost genu kódujících produkci bakteriocin Gassericin K7A. K rozlišení bakteriální DNA i bakteriocinu byly použity molekulárně diagnostické metody jako polymerázová řetězová reakce v reálném čase (qPCR) a konvenční polymerázová řetězová reakce.
|
|
|
Časo-prostorové utváření molekulárních gradientů v časném embryonálním vývoji Xenopus laevis.
Šídová, Monika ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Detailní pochopení vývoje nového jedince zavisí na objasnění časo- prostorových mechanismů, které určují tělní plán. Z tohoto důvodu klíčovou otázkou časného embryonálního vývoje obratlovců stále zůstává, kdy a jak dochází k determinaci a diferenciaci jednotlivých buněk, což posléze vede ke specifikaci tělní osové polarity a založení základů všech orgánů a tkání. Odpověď na tuto otázku přinese nové možnosti využití nejen pro primární výzkum, ale i pro obor aplikované medicíny. Hlavní cíl předkládané disertační práce spočíval ve stanovení časo- prostorových molekulárních gradientů buněčných determinantů v průběhu časného embryonálního vývoje. Jako modelový organismus byla zvolena africká drápkatá žába, druh Xenopus laevis, která disponuje dostatečně velkými oocyty a vnější embryogenezí. Vzhledem k pozdní aktivaci embryonálního genomu se předpokládá, že stěžejní mechanismus počáteční determinace buněk závisí na nerovnoměrné lokalizaci maternálních faktorů uvnitř oocytu a jejich asymetrické distribuci do dceřiných blastomer v průběhu rýhování. Pomocí metody qPCR tomografie byly identifikovány dva hlavní lokalizační gradienty s preferencí buď v animální, nebo vegetativní hemisféře zralého oocytu. Tyto gradienty se shodovaly jak pro maternální mRNA, tak i pro miRNA molekuly. U maternální mRNA navíc...
|
|
|
Vlastnosti probiotik využívaných v potravinářství a jejich bezpečnost
Koplík, Jerguš ; Němcová, Andrea (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Práce se zabývá kritérii a vlastnostmi, které musí mikroorganismy splňovat, aby mohly být zařazeny mezi probiotika. Dále se zabývá posuzováním bezpečnosti probiotických kmenů v současnosti používaných v potravinářském průmyslu, jejich využitím k výrobě a potenciálním negativním vlivem na kvalitu potravin a lidské zdraví. V neposlední řadě pojednává práce o sýru typu bryndza, jako potenciálním probiotickém výrobku. Zaměřuje se na mikrobiální složení, procesy probíhající během výroby a celkové vlastnosti tohoto typu regionální potraviny. S cílem analyzovat mikroflóru sýru typu bryndza byla provedena PCR v reálném čase za použití primerů specifických pro doménu Bacteria, celkové kvasinky a rod Lactobacillus. Analyzovány byly tři různé vzorky sýru bryndza. DNA byla izolována pomocí dvou typů magnetických nosičů. Pro zjištění specifity produktů byla provedena analýza křivky tání a její výsledky byly potvrzeny pomocí gelové elektroforézy. Přítomnost bakteriální DNA a laktobacilů byla prokázána ve dvou vzorcích, pouze v jednom vzorku byly zaznamenány nižší až žádné koncentrace. Rovněž zastoupení kvasinek se nepodařilo prokázat pouze v jednom vzorku.
|
|
|
Probiotika a prebiotika v potravinových a dalších výrobcích
Langová, Denisa ; Havlíková, Šárka (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
V teoretické části práce se pojednává o současném stavu a výzkumu probiotik a prebiotik, jejich využitelnosti pro modulaci mikroflóry hostitele a jejich příznivých účincích na zdraví jedince. Dále je pojednáno o problematice účinnosti probiotických kmenů, která závisí na použité potravinové matrici a na řadě dalších faktorů. Experimentální je zaměřena na identifikaci vybraného bakteriálního kmene obsaženého v probiotickém výrobku. Bakteriální DNA byla z výrobku izolována metodou fenolové extrakce a pomocí magnetických nosičů s následnou analýzou získané DNA metodou polymerázové řetězové reakce (PCR).
|
|
|
Vliv proteinu IDGF2 na expresi vybraných genů u buněčné linie Cl.8+
ROUHOVÁ, Lenka
Růstové faktory imaginálních terčků (IDGF) jsou proteiny, které jsou schopny ve spolupráci s inzulínem indukovat proliferaci u buněk z linie Cl.8+. Rovněž jsou zapojeny v odpovědi na hladovění a ve vrozené imunitě. Analýza transkripce na úrovni celého genomu provedená naší laboratoří ukázala, že aplikace proteinu IDGF2 na buňky Cl.8+ má positivní vliv na expresi desítek genů. Cílem mé práce bylo ověřit tento vliv na několika vybraných genech pomocí kvantitativní PCR
|
|
|
Neo-sex chromosomes and adaptive potential in tortricid pests
SÝKOROVÁ, Miroslava
Although most of moths and butterflies possess high number of small undifferentiated chromosomes, in the family Tortricidae extraordinary large Z chromosome has been observed. In this study, the physical mapping of this sex chromosome in the major pome fruit pest Cydia pomonella (Tortricidae) revealed a fusion between an ancestral Z chromosome and chromosome 15 in Bombyx mori reference genome. Furthermore, the sex linkage analysis by qPCR has shown that the rearrangement originated in common ancestor of tortricid subfamilies Olethreutinae and Tortricinae. As the Bombyx mori chromosome 15 contains several genes involved in detoxification pathways and insecticide resistance, this fusion could have facilitated adaptive evolution and radiation of tortricid pests.
|
|
|
Analýza genů z biosyntetické dráhy antokyanů pšenice
Sekanina, Petr
Pšenice (Triticum aestivum L.) je nejpěstovanější obilninou na světě. V současné době nabývají na významu genotypy pšenice s odlišným zbarvením obilek a to nejen pro obohacení potravinových zdrojů, ale i pro svůj význam jako funkčí potravina, dodávající tělu zdraví prospěšné látky. Antokyany, flavonoidní látky, jsou zodpovědné za rozdílné zbarvení obilek pšenice seté. Pigmenty tvořené biosyntetickou drahou anthokyanů jsou ukládány v různých částech obilky. Purpurové pigmenty jsou akumulovány v perikarpu a modré pigmenty v aleuronové vrstvě obilky. Z kolekce Agrotestu fyto Kroměříž, s.r.o. byly vybrány vzorky jarní formy pšenice s bílým endospermem (Novosibirskaja 67), purpurovým perikarpem (ANK-28B a Abissinskaja arrasajta), modrým aleuronem (UC66049 a Tschermaks Blaukörniger Sommerweizen), z kterých byla izolována celková RNA pomocí fenol-chloroformové extrakce. Celková RNA byla přepsána reverzní transkripcí do cDNA. Na základě sekvenace PCR produktů byly získány kandidátní sekvence genů pro dihydroflavonol-4-reduktasu (95-100% podobnost) a pro antokyanidinsyntasu (90% podobnost). Variabilita zjištěná mezi studovanými genotypy byla způsobena jednonukleotidovými polymorfismy a indely. Získané sekvence byly lokalizovány v genomu pšenice a následně byla pomocí qPCR studována genová exprese genu pro DFR.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.