|
|
Remodelace levé komory srdeční u pacientů s primárním hyperaldosteronismem a esenciální hypertenzí
Indra, Tomáš ; Holaj, Robert (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Paleček, Tomáš (oponent)
Postižení srdce při hypertenzi je jedním z nejzávažnějších důsledků působení vysokého krevního tlaku. Morfologické a funkční změny srdce nejsou způsobeny jen efektem samotného tlakového přetížení, ale na jejich vzniku se podílejí další, hemodynamické i neurohumorální vlivy. V naší práci jsme se zaměřili na srovnání echokardiograficky detekovatelných morfologických a funkčních změn levé komory v důsledku esenciální hypertenze a hypertenze asociované s primárním hyperaldosteronismem (PHA) jako nejčastější příčinou sekundární, endokrinně podmíněné hypertenze. V první části práce jsme se zkoumali rozdíly v geometrii levé komory u mužů s PHA a esenciální hypertenzí po vyčlenění její nízkoreninové formy, u které jsme rovněž jako u PHA předpokládali efekt zvýšeného plazmatického objemu na remodelaci komory. U mužů s nízkoreninovými formami hypertenze jsme pozorovali větší endsystolický i enddiastolický rozměr levé komory, nižší relativní tloušťku stěn a častější výskyt excentrické hypertrofie ve srovnání s muži s normoreninovou esenciální hypertenzí. Zatímco rozměry dutiny LK pozitivně korelovaly s hladinou aldosteronu, tloušťka stěn levé komory byla asociována zejména s tíží hypertenze vyjádřené průměrnými krevními tlaky a počtem užívaných antihypertenziv. Změny v geometrii levé komory by mohly být...
|
|
|
Neural mechanisms in the pathogenesis of spontaneous hypertension in the rat
Vavřínová, Anna ; Zicha, Josef (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Sympatický nervový systém a dřeň nadledvin se účastní regulace arteriálního krevního tlaku a hrají významnou úlohu v patogenezi hypertenze. Spontánně hypertenzní potkani (SHR), kteří jsou nejvíce používaný model genetické hypertenze, se vyznačují mnoha molekulárními, morfologickými i funkčními změnami sympatického nervového systému a dřeně nadledvin. Cílem této disertační práce bylo popsat tyto abnormality u SHR potkanů za různých podmínek. Zaprvé byly zkoumány ontogenetické rozdíly, které mohou přispívat k rozvoji hypertenze. Zadruhé byly studovány účinky chemické sympatektomie (indukované guanetidinem podávaným v dospělosti) na kardiovaskulární parametry a zapojení kompenzačních mechanismů, které působí proti snížení krevního tlaku. Zatřetí jsme u dospělých SHR popsali stresovou kardiovaskulární odpověď a stresem indukované změny v sympatickém nervovém systému a dřeni nadledvin. Moje dizertační práce přinesla několik důležitých nálezů. Zvýšený obsah katecholaminů v nadledvině a vyšší hustota sympatické inervace cév pozorované u prehypertenzních SHR v porovnání se stejně starými normotenzními WKY potkany mohou přispívat k patogenezi hypertenze. Snížená mRNA exprese genů zapojených do biosyntézy katecholaminů (Th, Ddc, Dbh, Pnmt) je pravděpodobně kompenzační mechanismus působící proti zvýšené...
|
|
|
Analýza kauzálního vztahu mezi kardiovaskulárními signály
Tiurina, Mariia ; Kolářová, Jana (oponent) ; Svačinová, Jana (vedoucí práce)
Neinvazivní vyhodnocení správné funkčnosti kardiovaskulárního systému lze provést na základě detekce baroreflexní aktivity. Daná diplomová práce se zabývá problematikou baroreflexní citlivosti z anatomického, patologického a klinického pohledu. Teoretické znalosti slouží jako předpoklad pro matematický popis vybraných metod detekce citlivosti baroreflexu v časové, frekvenční a informační oblasti V praktické části diplomové práce jsou představeny dvě metody detekce BRS – sekvenční metoda, která je založená na nalezení specifických sekvenci časových řad systolického krevního tlaku a srdečních intervalů, a metoda aplikace bivariantního autoregresního modelu. Obě metody jsou realizované v programovaném prostředí MATLAB. Výsledky testování metod na reálných datech jsou diskutované na závěr.
|
|
|
Hypertenze a její souvislost se zdravím životním stylem
DOUBRAVOVÁ, Kristýna
Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma "Hypertenze a její souvislost se zdravým životním stylem". V dnešní době je čím dál tím větší výskyt civilizačních onemocnění, která si ve většině případů způsobíme my sami svým nevhodným životním stylem. Polovinu úmrtí ve vyspělém světě zapříčiňují právě kardiovaskulární onemocnění, mezi které patří i hypertenze, jež je svým způsobem varovným signálem pro další civilizační onemocnění. Do správného životního stylu především patří správná životospráva zejména výživa, dále pak pohybová aktivita, dostatek spánku a eliminace stresu. V bakalářské práci jsem si vytyčila tři cíle, prvním bylo pokusit se o zmapování dodržování zásad zdravého životního stylu u pacientů, kteří trpí hypertenzí. Druhým cílem práce bylo zhodnocení 7denních jídelníčků a posledním cílem byla snaha informovat o důležitosti a zásadách zdravého životního stylu, jakožto preventivním opatřením proti vzniku hypertenze, pomocí vytvoření edukačního materiálu. Teoretická část práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První část je zaměřena na hypertenzi, kde je shrnut současný stav dané problematiky, její definice, klasifikace, důsledky a její léčba. Druhá část se zabývá zdravým životním stylem a negativním faktorům zdravého životního stylu, které vedou ke vzniku hypertenze. Praktická část probíhala ve FN Hradec Králové na oddělení ambulantních provozů v ambulanci pro léčbu hypertenze. Za patologickou hodnotu krevního tlaku jsem považovala 140/90 mm Hg a vyšší. Výzkumný soubor tvořilo 18 pacientů, kteří s sebou do ambulance přinesli své 7denní jídelníčky. Výzkum byl rozdělen do dvou částí. Pro první část výzkumu byla zvolena metoda dotazníkové sondy, která byla zaměřena na stravovací zvyklosti, pohybovou aktivitu a to, kolik toho pacienti vědí o hypertenzi a prevenci. Ve druhé části bylo vybráno 6 pacientů pomocí náhodného výběru a u nich byly analyzovány a vyhodnoceny jejich jídelníčky pomocí nutričního softwaru Nutriservis Profesional. Vyhodnocení jídelníčků bylo zaměřeno na to, zda pacienti nepřekračují svůj optimální denní energetický příjem, mají dostatek všech základních živin, jaké množství sodíku se vyskytuje v jejich stravě a zda dodržují zásady racionální stravy. Z dotazníkové sondy vyplynulo, že pacienti mají povědomí o svém onemocnění a prevenci. V rámci stravovacích zvyklostí, pitného režimu a pohybové aktivity, výsledky již nevyšly tak jednoznačně, abychom mohli říci, že všichni pacienti dodržují zásady zdravého životního stylu. Frekvenční dotazník potravin poukázal na to, že hypertonici konzumují spíše potraviny s vyšším obsahem soli než tuků. Ze zmapovaných jídelníčků vyplynulo, že pouze dva pacienti se snaží jíst podle zásad racionální stravy, přesto jejich jídelníček překračoval denní doporučené dávky soli a tuků. Jedna pacientka se dokonce vyskytuje ve velkém riziku malnutrice a u další pacientky byl její jídelníček zcela nevyhovující. Nikdo z pacientů podle propočítaných jídelníčků nedodržuje zásady dietního opatření týkající se hypertenze, pouze dva, jak již bylo zmíněno, se o to snaží. Práce díky vytvoření edukačního materiálu může sloužit pro veřejnost, jako zdroj základních informací. Může upozornit na důležitost a prospěšnost zdravého životního stylu v důsledku zpomalení rozvoje a vzniku civilizačních onemocnění.
|
|
|
Povědomí o rizicích vzniku hypertenze u lidí zvolených věkových skupin
TROJANOVÁ, Veronika
Arteriální hypertenze je civilizační onemocnění, které patří mezi nejčastější onemocnění kardiovaskulárního systému a zároveň je nejčastější příčinou mortality a morbidity v České republice. Často probíhá asymptomaticky, proto je důležitá komunikace s širokou veřejností o rizikových faktorech vysokého krevního tlaku. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje charakteristiku krevního tlaku a onemocnění hypertenze, popisuje rizikové faktory, vyšetřovací metody, léčbu a komplikace vysokého krevního tlaku. Dále je zaměřena na roli sestry v prevenci hypertenze, edukaci pacienta s hypertenzí a věkové skupiny a výskyt hypertenze. Byly použity odborné české i zahraniční bibliografické zdroje z oboru ošetřovatelství, medicíny, psychologie a sociologie. Na základě získaných informací byly zvoleny tři cíle. První cíl si kladl za úkol zjistit, zda jsou lidé v určitých věkových skupinách informováni o tom, které rizikové faktory ovlivňují vznik hypertenze. Druhý cíl měl za úkol zjistit, zda jsou lidé v určitých věkových skupinách edukováni o prevenci hypertenze. A poslední cíl měl zjistit, zda dospělí lidé v určitých věkových skupinách dodržují preventivní opatření. V návaznosti na tyto cíle bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Informace vztahující se k dané problematice byly získány formou kvalitativního výzkumného šetření. Jako technika sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 12 všeobecných sester, 16 osob bez hypertenze a 16 pacientů trpících hypertenzí. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na nahrávací zařízení. Pokud s nahráváním nesouhlasili, byly rozhovory zaznamenávány do záznamových archů. Rozhovory byly prováděny do saturace odpovědí. Nahrané rozhovory a sepsané údaje v záznamových arších byly následně přepsány. Získaná data byla kódována a byly k nim vytvořeny kategorie a podkategorie, které byly pro lepší přehlednost zpracovány ve schématech pomocí aplikace SmartArt. Vzniklá schémata byla následně popsána. Bylo zjištěno, že polovina osob bez hypertenze ve všech věkových skupinách byla obvykle informována o rizikových faktorech hypertenze od všeobecné sestry a lékaře. Druhá polovina respondentů nebyla nikdy informována o rizikových faktorech hypertenze. Pacienti trpící hypertenzí nejčastěji uváděli, že byli informováni svým ošetřujícím lékařem. Z rozhovorů s dotazovanými všeobecnými sestrami ale vyplynulo, že většina sester informuje všechny lidi o rizikových faktorech hypertenze. Podle nich starší lidé potřebují více informací, které je nutné opakovat, protože hůře chápou. Dále jsme zjistili, že většina všeobecných sester zapojených do našeho výzkumu edukují dospělé lidi o prevenci hypertenze. Z výpovědí většiny osob bez hypertenze a pacientů trpících hypertenzí ve všech věkových skupinách bylo ale zjištěno, že nebyli nikdy informováni o prevenci hypertenze. Podle čtyř všeobecných sester pacienti dodržují preventivní opatření. Ostatní sestry uvedly, že občas, jak kdo, anebo že nedodržují preventivní opatření. Předpokládáme, že když dotazovaní dospělí lidé, kteří byli rozděleni do zvolených věkových skupin, nemají žádné informace o prevenci hypertenze, tak nemohou dodržovat žádná preventivní opatření. Výstupem diplomové práce je edukační brožura, která může umožnit pacientům trpícím hypertenzí a osobám bez hypertenze se orientovat v problematice této nemoci. Tuto brožuru mohou sestry využít k edukaci lidí o rizikových faktorech hypertenze, se kterými se setkávají během vykonávání svého povolání. Dále by tato diplomová práce mohly být použita jako studijní materiál pro studenty Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity.
|
|
|
Zdravotní aspekty kuchyňské soli v potravinách
Wűrzová, Anna ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Králíková, Eva (oponent)
Chlorid sodný je nedílnou součástí naší výživy a má důležitou funkci v metabolismu lidského organismu. Obsahuje sodík, který je jedním ze základních minerálů těla. Sůl je pro naše tělo nezbytná, avšak její nadbytečný příjem vede k řadě negativních zdravotních účinků. Teoretická část práce popisuje jak fyziologický význam chloridu sodného, tak i negativní vliv kuchyňské soli na organismus. Dále se zabývá legislativními požadavky na sůl, doporučenými denními dávkami a trendy ve spotřebě soli. V neposlední řadě informuje o léčebné výživě a prevenci vzniku onemocnění, která souvisí s nadbytečným příjmem soli. Cílem práce je vypracovat přehled o významu a použití soli a negativních zdravotních účincích nadbytečného množství soli ve výživě člověka a dále laboratorní ověření obsahu soli u vybraných potravin a porovnání naměřených výsledků s údaji o obsahu soli uvedených na obalech. Součástí práce jsou vzorové jídelníčky s různým obsahem soli. Sestavené celodenní jídelníčky pomocí programu Nutriservis představují, jak se správně stravovat a dodržet zdravotní doporučení pro příjem soli dle WHO a zároveň obsahují i nevhodné příklady jídelních lístků s překročenou denní dávkou soli. Pro laboratorní práci byla zvolena metoda argentometrické titrace chloridů podle Mohra. Chlorid sodný byl stanovován celkem v 10...
|
|
|
Příjem soli u kojenců
KRÁLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá příjmem soli u kojenců. Toto téma je aktuální, protože v současnosti se mluví o nadměrném příjmu soli. V dětství se formuje pocit slané chuti, které ovlivňuje její následné vnímání. Dlouhodobý nadměrný příjem soli ve stravě může způsobit riziko pro vznik hypertenze. Podle profesora Jandy je doporučené denní množství soli pro kojence do 1 g. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat příjem soli u kojenců. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaké množství soli ve stravě přijímají vybraní kojenci?" a "Jaký je rozdíl v příjmu soli mezi kojencem čistě kojeným, kojencem, který dostává příkrm mléčný a kojencem který dostává příkrm nemléčný?" Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje problematiku. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkumný soubor tvořilo 12 kojenců, kteří byli rozděleni do 3 skupin po 4 kojencích. Do první skupiny byli zařazeni kojenci ve věku do 4 měsíců, do druhé 4-8 měsíců a do třetí 8-12 měsíců. Pro výzkum byl vybrán každý čtvrtý kojenec z databáze pacientů školitele. Od matek kojenců byl získán třídenní jídelníček kojenců, ze kterého byl následně propočítán v programu Nutriservis obsah soli. Výsledky výzkumu jsou prezentovány formou tabulek a slovního zhodnocení. Z výzkumu vyplývá, že mateřské mléko je ideální výživou pro kojence z hlediska příjmu soli. U všech vybraných kojenců nebyla překročena doporučená denní dávka soli. Nejméně soli přijímali kojenci, kteří byli kojeni mateřským mlékem a nejvíce, kteří dostávali příkrm nemléčný. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro studenty oboru Nutriční terapeut, ale i pro matky kojenců.
|
|
|
Příjem soli u žen nad 60 let a vliv stravy na jejich krevní tlak
KLOUZKOVÁ, Barbora
V současné době se celosvětově uvádí, že příjem soli několikanásobně přesahuje doporučené množství, které literatura uvádí 5-7 g NaCl na den, včetně České republiky. Cílem mé bakalářské práce bylo jednak zjistit, jaký je příjem soli u vybraných respondentek starších 60- ti let a jak toto množství ovlivňuje jejich krevní tlak. Pro výzkum byl zvolen soubor pěti žen. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, kde jsem sledovala příjem soli, odpad minerálních látek z moči a hodnoty krevního tlaku. Při získávání hodnot o množství přijaté soli jsem se nespoléhala na žádné nutriční databáze. Osobně jsem kontrolovala obaly potravin, které množství soli uváděly. Díky nařízení EU č. 1169/2011, je nyní povinnost výrobce množství NaCl uvádět. Dále jsem vážila všechnu sůl, kterou jsme přidávaly do pokrmů. Na základně těchto propočtů jsem stanovila příjem NaCl za den, celkem za čtyři dny. Volila jsem takové potraviny, u kterých byl příjem soli uveden. Současně jsem měřila hodnoty krevního tlaku a to ráno, v poledne a večer. Nakonec jsem poslední den sbírala moč, která byla následně vyšetřena na odpad minerálních látek. Výsledky z vyšetření mi slouží jako kontrola, zda odpad odpovídá příjmu. Na základě výzkumu jsme zjistili, že v souboru při osobním dozoru nad příjmem soli v této věkové kategorii, nebyl překročen doporučený denní příjem NaCl, hodnoty krevního tlaku neodpovídají hypertenzi a výsledky z laboratoře naopak odpovídají množství přijaté soli.
|
|
|
Vliv pocitu osamělosti na hypertenzi u seniorů
Vajdíková, Markéta ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Daďová, Klára (oponent)
Název: Vliv pocitu osamělosti na vznik hypertenze u seniorů Cíle: Hlavním cílem práce bylo zjistit existenci vztahu mezi pocitem osamělosti a hypertenzí u osob nad 50 let. Metody: Bakalářská práce je koncipována jako průřezová studie. Analyzovaná data byla získána z 6. vlny mezinárodního projektu Survey of Health Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Pro objasnění vztahu mezi pocitem osamělosti a hypertenzí byly vypočítány generalizované lineární regresní modely pro binominální proměnné. Výsledky: Do analýzy byla zahrnuta data získaná od 32 431 žen a 26 245 mužů starších 50 let průměrný věk 67,3 ± 9,6. V rámci regresních modelů byla závislost mezi pocitem osamělosti a hypertenzí téměř vždy statisticky významná (p˂0,05), pouze u mužů po adjustaci modelu pro věk a ostatní proměnné tato závislost statisticky významná nebyla. Nejsilnější závislost mezi pocitem osamělosti a hypertenzí byla zjištěna u žen OR = 1,649 (p ˂0,001). Závěr: Výsledky této práce ukázaly, že mezi pocitem osamělosti a hypertenzí u osob starších 50 let může existovat statisticky významná závislost. Klíčová slova: hypertenze, pocit osamělosti, SHARE
|
|
|
Příjem soli ve stravě školních dětí
MIČULKOVÁ, Barbora
Je všeobecně známo, že příjem soli v civilizovaných zemích v současnosti mnohonásobně převyšuje doporučené množství, které Světová zdravotnická organizace stanovila na méně než 5 g za den. V České republice je tato dávka překračována až trojnásobně. Cílem bakalářské práce je zhodnotit množství soli v obědech školních dětí ve školních jídelnách vzhledem k současným výživovým doporučením. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje významu sodíku a soli ve stravě člověka, doporučeným dávkám soli pro dospělé a děti a komplikacím při jejím nadměrném příjmu. Dále se práce zaměřuje na výskyt soli v potravinách, redukci soli v jídelníčku a na výživu dětí. V praktické části jsem spolupracovala s pěti školními jídelnami v Českých Budějovicích, které mi poskytly týdenní jídelníčky spolu s výčtem surovin a odvažovaným množstvím soli použité při vaření jednotlivých obědů. Obsah sodíku vyhodnotila aplikace Nutriservis Profesional, do které jsem vkládala suroviny, z nichž se obědy vařily. Dle rovnice jsem množství sodíku převedla na množství soli, ke které jsem dále přičetla sůl přidanou do jedné průměrné porce podávané ve školní jídelně. Celkovou dávku soli jsem porovnávala s hodnotou 1,75 g, která měla být v obědě obsažena. Z výsledných hodnot zpracovaných do tabulek se slovním hodnocením vyplývá, že všechny školní jídelny výzkumného souboru překročily doporučovanou hranici soli ve všech sledovaných dnech. Ke skupinám potravin, které svým vysokým obsahem soli značně ovlivnily výslednou hodnotu, řadíme pekárenské výrobky, sýry a masné výrobky. Je potřeba věnovat větší pozornost danému tématu ze strany rodičů i školních jídelen.
|
host ::
RSS.