|
|
Macrozoobenthos Pohořského a Dobechovského potoka v Novohradských horách
KLOUDOVÁ, Jana
Práce se zabývá skladbou a strukturou makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka v Novohradských horách. Hodnocení proběhlo na základě sběrů z 10 lokalit uskutečněných v červenci 2001, březnu 2002 a červenci 2002/2003. Kromě určení a zařazení nalezených živočichů do systému, byly sběry kvalitativně ohodnoceny prostřednictvím indexu diverzity, dvou biotických indexů (saprobní index, Belgian Biotic index) a indexu podobnosti. Bylo zjištěno, že společenstvo zoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka zahrnuje druhy pstruhového a lipanového pásma. U většiny taxonů se jedná o charakteristické zástupce čistých tekoucích vod s dostatečně prokysličenou vodou.Vzájemná druhová podobnost společenstev makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka je přibližně 40%. Srovnání indexů společenstev makrozoobentosu Pohořského a Dobechovského potoka je příznivější pro Pohořský potok,jehož bentická fauna je podle zjištěných hodnot pestřejší a vyrovnanější. Z hlediska saprobity patří Pohořský potok převážně mezi toky oligosaprobního stupně. Voda Dobechovského potoka kolísá mezi stupněm oligosaprobity a {$\beta$}-mesosaprobity.
|
|
|
Srovnání sezónního vývoje zooplanktonu různých typů nádrží
KOSÍK, Miroslav
Struktura a sezónní dynamika zooplanktonu a hydrochemické a limnologické parametry byly studovány v rozdílných typech malých nádrží. Bylo vybráno dvanáct lokalit, převážně mělkých vod, ze čtyř odlišných biotopů {--} tůně, rybníky, pinky, propadliny a z velkých nádrží - rekultivační nádrže ve zbytkových jamách po těžbě hnědého uhlí. Zooplankton byl ovlivňován zejména vnějšími faktory, které výrazně ovlivňovaly celkový charakter vodního ekosystému, ale také i vnitřními jako je rybí obsádka a množství organické hmoty. Druhová pestrost, struktura a sezónní změny se výrazně lišily v jednotlivých typech sledovaných lokalit. Nejvíce druhů bylo zaznamenáno v tůních a nejméně mezotrofních nádržích, které lze považovat za lokality s nízkým počtem druhů. Výsledky tohoto pozorování mohou být užitečné při plánování a managementu vodních lokalit vznikající jako nápravná opatření v oblastech poznamenaných těžbou hnědého uhlí.
|
|
| |
|
| |
|
|
VESNICKÁ SÍDLA JAKO BIOCENTRA. VYUŽITÍ MAPOVÁNÍ ROSTLIN PRO HODNOCENÍ BIODIVERZITY.
RÁDR, Jiří
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit dnešní stav rozšíření druhů, které byly v minulosti jistě hojné v celé oblasti Blatenska. Na základě toho posoudit diverzitu. Se změnou vesnic se změnila také diverzita. Bylo vybráno 22 vesnic, rozptýlených v celé oblasti fytogeografického podokresu Blatensko a 59 druhů rostlin z archeofytů, apofytů a neofytů. Mým úkolem bylo zaznamenat, zda se ještě ve vesnicích na Blatensku vyskytují či ne. Sledované druhy rostlin jsou na ústupu a každým rokem ubývají čím dál tím více.
|
|
| |
|
| |
|
|
Country Report: The Czech Republic
Klicperová-Baker, Martina ; Franke, Helena ; Schwarz, Petr ; Košťál, J.
Research report on the Czech aspect of European citizenship – the state of ethno-national diversity, migration, gender situation, attitudes to the EU, understanding of the European polity and European public sphere. The study brings original results of a representative survey of Czech citizens (N=1037) in addition to the first, preliminary results of media analysis and interviews with political and cultural elites. This volume, the Czech contribution to international Eurosphere project, is a part of a series of 16 Eurosphere country reports, it serves also as a framework for interpretation of Eurosphere empirical results. It contains a number of graphs, tables and illustrations. It is complemented by illustrations by a cartoonist Miroslav Kemel.
|
|
|
Dominantní hlístice (Nematoda) v prvních patnácti letech primární sukcese na výsypkových jílech
Háněl, Ladislav
Půdní hlístice byly studovány na 13 stanovištích uhelné výsypky Pastvina, tvořené třetihorními jíly v Sokolovské hnědouhelné pánvi, která byla ponechána spontánní sukcesi. Jeden rok staré stanoviště mělo jen velmi nízkou abundanci hlístic (1,1-2,7 ind.cm-2), na pět let starém stanovišti populační hustoty hlístic značně vzrostly (51,3-137,4 ind.cm-2) a na starších stanovištích byly jejich populace proměnlivé (7,9-1023,0 ind.cm-2) bez zřetelné vazby na stáří stanoviště. Diverzita společenstev hlístic narůstala se stářím stanoviště a s postupným vývojem porostu rostlin. Bakteriofágní a mykofágní hlístice se vyskytovaly na všech stanovištích a měly eudominantní postavení v mnoha společenstvech. Distribuce omnifágních hlístic byla proměnlivá, protože některé druhy dominovaly na pět let starém stanovišti (např. .i.Eudorylaimus bombilectus./i.), zatímco jiné (např. .i.Aporcelaimellus obtusicaudatus./i.) se objevovaly později a výrazně dominovaly na 14-15 let starých stanovištích.
|
|
| |
host ::
RSS.