|
|
Populační dynamika kriticky ohroženého druhu Dianthus arenarius subsp. bohemicus
Sejrková, Petra ; Dostálek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hemrová, Lucie (oponent)
Cílem této práce je především vytvořit obecný přehled poznatků o studiu populační dynamiky vzácných druhů rostlin s ohledem na jednotlivé regulační faktory, které populační dynamiku ovlivňují. Tyto poznatky zahrnují také použití maticových modelů jako nástroj demografické analýzy. Zjištěné informace umožní identifikovat nejen trendy ve vývoji populací, ale rovněž nám pomohou určit faktory zodpovědné za tyto změny. Zjistíme také, která část životního cyklu druhu si zaslouží zvýšenou pozornost při další snaze o jeho ochranu. Dále je cílem shromáždit dosavadní poznatky o kriticky ohroženém druhu Dianthus arenarius subsp. bohemicus, o lokalitách jeho výskytu a managementu prováděném na těchto lokalitách. Klíčová slova: populační dynamika, Dianthus arenarius subsp. bohemicus, životní cyklus
|
|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo vyhodnocení materiálu bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka - Švihov z let 1971 - 2014. Hlavní důraz byl kladen na analýzu třecího hejna z let 2008 - 2014. Zde byly sledovány základní abiotické podmínky v době výtěru a spočteny růstové a populační charakteristiky. Výtěr probíhal na dvou lokalitách při teplotě 4 - 10 0 C, přičemž bolen vykazoval věrnost výtěrové lokalitě. Samci převažovali na trdlišti v celkovém poměru 1,22:1. Stáří zkoumaných ryb se pohybovalo od 3+ do 13+. Průměrná mortalita dospělých jedinců se pohybovala okolo 0,4. Doplněk třecího hejna se nacházel v rozmezí 0,2 - 0,5. Délka, při které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm), byla určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi jsou minimální, pouze ve třetí až páté věkové skupině vykazovali samci vyšší tempo růstu. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,0153·L3,19 .
|
|
|
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy
|
|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Byl vyhodnocen materiál bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka z let 1971 - 2012. U materiálu z let 2008 - 2012 byly vypočteny základní růstové a populační charakteristiky. Důraz byl kladen na analýzu třecího hejna. Zde se stáří studovaných ryb pohybovalo od 3+ do 13+ při délce těla 370 - 690 mm. Délka při, které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm) určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rychlost růstu v předchozích letech byla stanovena metodou zpětného výpočtu ze šupin. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,009·L3,1 . Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi byly minimální a statisticky neprůkazné. Růstová rychlost bolena na Želivce je srovnatelná s ostatními nádržemi.
|
|
|
Vliv hospodaření na rozšíření a dynamiku druhu Dactylorhiza majalis
Novotná, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Koubek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se týká vlivu hospodaření na různé fáze životního cyklu druhu Dactylorhiza majalis. První část této práce je rešerší vztaženou na čeleď Orchideaceae, znalosti ohledně životních dějů této skupiny rostlin a snaží se je prolnout se znalostmi vlivu hospodaření na rostliny. V druhé části této práce je pak nastíněna terénní práce, která probíhá na druhu Dactylorhiza majalis v CHKO Slavkovský les a snaží se zjistit reakce populací této orchideje na různý typ managementu. Tento výzkum započal v roce 2007 a sběr dat stále pokračuje. Klade si za cíle: Zmapovat výskyt druhu Dactylorhiza majalis na části území CHKO Slavkovský les Zjistit současný management lokalit této rostliny a vitalitu populací v závislosti na hospodaření Navrhnout optimální hospodaření na lokalitách druhu Dactylorhiza majalis Tato práce je pouze první částí výzkumu, druhou bude diplomová práce s vyhodnocenými výsledky sběru dat. Tyto výsledky budou použitelné nejen pro území CHKO Slavkovský les, ale měly by mít své uplatnění i v jiných území České republiky a střední Evropy.
|
|
|
Suplementace kachny divoké a jejich vliv na volně žijící populace
Pechmanová, Hana ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je velmi oblíbeným druhem pernaté zvěře. V mnoha státech, především v Evropě a Severní Americe, se stal krotký odchov kachen divokých a jejich vypouštění běžnou praxí mysliveckého managementu. Cílem těchto suplementací je navýšení možností lovu tohoto druhu. Každoročně jsou tak vypuštěny přes tři miliony jedinců. Cílem této práce je zhodnocení a přehled možných vlivů vypouštěných jedinců kachny divoké na volně žijící populace tohoto druhu. Suplementace kachny divoké představují hrozbu pro genetickou identitu a variabilitu volně žijících populací a potenciálně tak mohou vést ke změnám morfologie i behaviorálních projevů. Chovy mohou být možným zdrojem mnohých patogenů, suplementace tak mohou vést k přenosu těchto patogenů mezi volně žijící populace. Výše zmíněné faktory tak mohou potenciálně ovlivňovat fitness a populační dynamiku volně žijících populací kachen divokých. Krátce je zmíněn i vliv na ostatní druhy a okolní prostředí. Této problematice nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Ke zhodnocení, do jaké míry k těmto procesům doopravdy dochází, jsou tedy zapotřebí další studie a důkladný monitoring.
|
|
|
Vliv prostředí na vnitrodruhové rozdíly ve změnách početnosti polních ptáků
Hanzelka, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Populace polních ptáků v Evropě dlouhodobě ubývají. Hlavním důvodem poklesu by mohla být intenzifikace zemědělství a pěstování řady plodin méně vhodných pro hnízdění. Proto jsem se zabýval vývojem početnosti polních ptáků v různých biotopech na území České republiky za období 1982-1990 a 1990-2010. V rámci jednotlivých druhů jsem předpokládal odlišné trendy početnosti v závislosti na rozdílech v obhospodařování krajiny v nížinách a ve středních polohách před a po roce 1990. Předpokládaný vliv intenzivního zemědělství v nížinách do roku 1990 se projevil významným poklesem populací čejky chocholaté a strnada obecného. Vliv méně intenzivního hospodaření ve středních polohách se potvrdil spíše u druhů keřů a stromů než u polních specialistů. Po roce 1990 měl předpokládaný pokles intenzity zemědělství nížin způsobit zmírnění úbytku početnosti, k čemuž pravděpodobně došlo, ale přesvědčivé porovnání trendů početnosti mezi oběma obdobími nebylo u většiny druhů z důvodů nedostatku dat možné. Naopak zesílení úbytku početnosti ptáků ve středních polohách po roce 1990, které mělo být reakcí na zarůstání orné půdy, se nepotvrdilo. Populace tam byly stabilní či narůstaly a to v případě jak polních specialistů, tak druhů keřů a stromů. Dále jsem terénním výzkumem zjišťoval vliv výšky a typu plodiny (jarní, ozimá)...
|
|
|
Vliv pastvy a seče na vegetaci suchých trávníků v NPP Kaňk u Kutné hory
Pechová, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čiháková, Kateřina (oponent)
Travinná společenstva jsou přirozenou součástí naší krajiny. Většinou však vznikla nebo byla udržována za přispění člověka. Jejich ponechání přirozenému vývoji tak znamená jejich zánik. Jako vhodný způsob obhospodařování se dnes často doporučuje pastva nebo kosení lokality. Tato práce vznikla jako odpověď na zavádění obhospodařovacího managementu v NPP Kaňk u Kutné Hory a jejím cílem je příprava na monitorování pastvy a seče, které budou na lokalitě probíhat od roku 2010.
|
|
|
Kamzičí zvěř na Jesenicku
Šlesinger, Ivo ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kušta, Tomáš (oponent)
Cílem této práce bylo shromáždit poznatky z chovu kamzíků od jeho vysazení v regionu Hrubý Jeseník až po současnou dobu. Pro posouzení adaptability bylo vyžito poznatků z fyziologie, morfologie a posouzení životního prostředí. Základem se staly články publikované v odborné literatuře, časopisech a internetových serverech. Zhodnocen byl dopad restriktivních opatření v důsledku legislativních změn platných od roku 1990. Poradním sborem krajského úřadu v Olomouci byly vytyčeny úkoly pro další úspěšný chov kamzíků v současném období.
|
|
|
Long-term monitoring of amphibian populations: methods and importance
Vargas Cáceres, Liz Mabel ; Vojar, Jiří (vedoucí práce) ; Kopecký, Oldřich (oponent)
V posledním desetiletí došlo k znepokojení nad zjevným poklesem mnoha populací obojživelníků. Kromě antropogenních stresorů je však potřeba rovněž brát v potaz přirozené kolísání populací obojživelníků, které je třeba zajistit prostřednictvím dlouhodobých programů pro jejich sledování s dostatečnou prostorovou stupnicí, aby se zabránilo chybné interpretaci údajů, na které mají vliv proměnlivé přírodní faktory. Významem studií dlouhodobého sledování je pochopení toho, jak geografické a druhově specifické rozdíly ovlivňují výkyvy populací obojživelníků. I přes zřejmý význam časově dlouhodobých analýz je jejich využití v případech sledování obojživelníků poměrně řídké. Literární rešerše hlavních příčin klesajících populací obojživelníků, populační dynamika obojživelníků, meta-analýza dostupných dlouhodobých pozorování populačních trendů obojživelníků společně s aktivním zapojením v terénních prací, shromažďování dat a příprava rukopisu k 11 let trvajícímu monitorování početnosti skokana štíhlého (Rana dalmatina) jsou hlavními cíli této bakalářské práce.
|
host ::
RSS.