|
|
Návrh detektoru pro měření parametrů plazmového prostředí v okolí Měsíce
Ďurovcová, Tereza ; Šafránková, Jana (vedoucí práce) ; Vaverka, Jakub (oponent)
Když se Měsíc nachází mimo oblast chvostu zemské magnetosféry, jeho povrch je přímo vystaven částicím přicházejícím ze Slunce. To je důsledkem skutečnosti, že lunární povrch není chráněn magnetickým polem globálního dosahu ani atmo- sférou. V blízkosti lunárního povrchu ale byly nalezeny malé oblasti se zbytkovou magnetizací, některé z nich mohou vytvářet tzv. minimagnetosféry. Okolí Měsíce tudíž představuje zajímavé prostředí pro studium mnoha procesů v plazmatu slunečního větru. Předložená práce je věnována návrhu systému detektorů pro měření parametrů tohoto plazmového prostředí. Nový přístroj BMSW-LG, jehož součástí je navrhovaný systém detektorů, bude měřit ve výšce 50−100 km nad lunárním povrchem na dráze kolmé na ekliptiku, a to jak ionty slunečního větru, tak i ionty odražené od povrchu Měsíce. K návrhu bylo využito zkušeností zís- kaných přístrojem BMSW. Pro simulace detektorů byl použit softwarový balík SIMION, který dovoluje testovat dráhy nabitých částic v elektrickém poli uvnitř detektoru.
|
|
|
Magnetosférické čárové záření pozorované družicí DEMETER
Bezděková, Barbora ; Němec, František (vedoucí práce) ; Sochorová, Zuzana (oponent)
Ve frekvenčně-časových spektrogramech elektromagnetických vln pozorovaných ve vnitřní magnetosféře Země v rozsahu 1-8 kHz se někdy vyskytují téměř horizontální skoro rovnoběžné intenzivní čáry. Takové události byly zaznamenány pozemními observatořemi i družicemi a jsou nazývány magnetosférické čárové záření (Magnetospheric Line Radiation, MLR). Provedli jsme systematickou analýzu celkem 1230 událostí typu MLR nalezených v datech družice DEMETER (2004-2010, výška cca 700 km). Zaměřujeme se na možnou souvislost mezi výskytem událostí a parametry slunečního větru. Dlouhý interval analyzovaných dat umožňuje vyhodnotit případný vliv slunečního cyklu a ročního období. Ukazujeme, že existuje statisticky významná souvislost mezi MLR událostmi a parametry slunečního větru a že události jsou častěji pozorovány během zimních měsíců a spíše v době slunečního maxima. Četnost událostí je výrazně nižší na geomagnetických délkách odpovídajících Jihoatlantické anomálii (South Atlantic Anomaly, SAA). Analyzujeme spektra energetických elektronů vysypávajících se v této oblasti v době pozorování MLR událostí, u nichž se předpokládá, že by mohly souviset s mechanismem vzniku těchto vln. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Variace obsahu helia ve slunečním větru
Cagaš, Petr ; Šafránková, Jana (vedoucí práce) ; Enžl, Jakub (oponent)
Práce představuje výsledky ročního měření variací obsahu iontů helia ve slunečním větru z přístroje BMSW na palubě družice SPEKTR-R. Přístroj BMSW byl vyvinut a postaven pro rychlé měření parametrů slunečního větru a dokáže získat kompletní integrální rozdělovací funkci částic slunečního větru každých 1,5 s. Statistická studie dat ukazuje, že na rozdíl od současného převládajícího názoru, nekorelují prudké změny relativního zastoupení helia se změnami ostatních parametrů slunečního větru a jsou tedy pravděpodobně způsobeny meziplanetárními turbulencemi, které přispívají k zahřívání plazmatu a vedou na růst teploty slunečního větru spolu s růstem obsahu helia.
|
|
|
Využití geomagnetických dat a poznatků fyziky Slunce ve výuce přírodních věd na středních školách
BAYER, Tomáš
Středoškolské vzdělávání je v současné době nemyslitelné bez vazby na poznatky moderní vědy. Poznatky přírodních věd, ať už se jedná o biologické vědy či vědy o neživé přírodě, se kombinovaně odrážejí v environmentální výchově, která, na základě negativních zkušeností s omezeným přírodovědným rozhledem, kvantikuje negativní p?sobení člověka na biosféru a ukazuje nutnostrecipovat poznatky přírodních věd v co největší šíři. Práce vychází z mezioborového přístupu k přírodním vědám, tak jak je definován ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia. Vychází z pozice fyziky jako základu reálných přírodních věd a jejího postavení v logické souvislosti s dalšími přírodními vědami, zejména biologií a geografií. Cílem práce je přiblížit poznatky fyziky Slunce a geofyziky studentům středních škol, zejména gymnázií. Základním východiskem je popularita a mediální atraktivita poznatků moderní astrofyziky, která zásadním způsobem zpestřuje výuku a činí ji atraktivnější. Přínos astrofyzikálních a geomagnetických dat výuce fyziky a geografie pomáhá žákovi překonávat domnělé či skutečné těžkosti s osvojením středoškolského učiva a ukazuje širší souvislosti. Ty jsou ukázány zejména na srovnání a funkčního propojení satelitních dat, měřených geostacionárními družicemi, s daty měřenými na zemském povrchu na geomagnetických observatořích.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Magnetická oblaka a jejich expanze
Lynnyk, A. ; Vandas, Marek
Analyzovali jsme magnetická oblaka pro roky 1995-1998 s použitím modelu bezsilové magnetické válcové silotrubice, jež může zahrnovat expanzi. Zřetelná expanze oblaků byla zjištěna v 80%.Zahrnutí expanze zlepšuje srovnání modelu s měřeními u 75% z těchto případů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.