Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 69 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Druhově specifické strukturní rozdíly spermií savců a funkce jejich klíčových proteinů během oplození.
Dobrodinská, Anna ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Kuntová, Barbora (oponent)
Oplození je proces, při kterém splývá samčí a samičí gameta, a dávají tak vzniknout novému organismu. Splynutí spermie s vajíčkem předchází několik nezbytných dějů, mezi které patří kapacitace, akrozomální reakce, vazba spermie na zona pellucida a oolemu a fúze membrán obou gamet. Řízení těchto dějů se účastní četné proteiny, které se nacházejí jak na spermii, tak i na vajíčku. V průběhu oplození tyto proteiny plní buď jednu, nebo i více funkcí. U spermií savců nacházíme značné druhově specifické odlišnosti jak v jejich morfologii, tak i na proteinové úrovni. Komplexní pochopení mezidruhových rozdílů ve stavbě spermie a funkcích jejích klíčových proteinů přispěje k lepšímu porozumění procesu oplození, díky čemuž budeme v budoucnu schopni lépe diagnostikovat a následně léčit příčiny neplodnosti u lidí. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o stavbě a klíčových proteinech spermie, které byly získány studiem jednotlivých modelových savčích organismů: býka, prasete, myši a člověka. Dále tato práce přináší jejich mezidruhové srovnání. Klíčová slova: spermie, oplození, akrozomální reakce, kapacitace, proteiny spermie, býk, prase, myš, člověk
Gametogeneze a oplodnění u člověka
Crhová, Michaela ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Cílem bakalářské práce je seznámení se s tématem gametogeneze a oplodnění u člověka. Byla provedena rešerše dostupné literatury. Práce stručně vysvětluje buněčný cyklus a typy buněčného dělení. Zaměřuje se především na meiózu neboli redukční dělení, které je nezbytnou součástí pohlavního rozmnožování a zajišťuje přežití druhu. Detailně popisuje průběh tohoto dělení a vysvětluje mechanismus vzniku geneticky odlišných buněk. Buňky vznikající meiózou se nazývají gamety, jinak označované jako zárodečné buňky. Jejich produkce je základní podstatou pohlavního rozmnožování. Předkládaná práce přibližuje téma v kontextu evoluční biologie a vysvětluje jeho význam pro život na Zemi a pro přežití druhu. Hlavním tématem práce je vznik a dozrávání zárodečných buněk u člověka. Pro tento proces se běžně používá termín gametogeneze. Poskytuje ucelený popis pohlavního systému obou pohlaví a postupného dozrávání zárodečných buněk v gonádách až po vznik zralých pohlavních buněk u muže a ženy. Věnuje se stavbě obou gamet - spermie i vajíčka a významu jejich jednotlivých částí pro správný průběh oplodnění. Rozebírá jednotlivé cykly umožňující dozrávání ženských pohlavních buněk a jejich vzájemnou provázanost. V kontrastu k této periodicitě je dále vysvětleno plynulé dozrávání pohlavních buněk u muže. Práce poskytuje...
Role integrinů během přípravy gamet k oplození a jejich vzájemné interakce
Foldynová, Veronika ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Integriny jsou heterodimerní transmembránové glykoproteiny, které představují velkou sku- pinu receptorů buněčné adheze podílející se na interakcích buněk, buňky a extracelulární matrix a interakcích buňky s patogenem. V současné době je u savců známo 24 různých inte- grinových heterodimerů. Podílejí se na široké škále procesů jako je imunitní odpověď, řízená migrace lymfocytů, agregace krevních destiček, také při hojení ran, buněčné diferenciaci, migraci, proliferaci a samotném přežití buněk. Integriny byly detekovány i na germinálních buňkách a dnes je známé, že hrají důležitou roli i v reprodukčních procesech jako je oplození, implantace embrya a embryonální vývoj. Hlavní náplní této bakalářské práce je seznámení s integriny z pohledu reprodukce, fyziologie integrinů, výskytu a lokalizace jednotlivých pod- jednotek u samčích a samičích gamet savců. Významná část práce je věnována diskuzi role integrinů u gamet, a to jak během maturačních procesů (dozrávání vajíčka ve vaječníku, kapacitaci a akrozomální reakce spermie), tak i při migraci spermie, tvorbě oviduktálního rezervoáru i jejich přímé a nepřímé zapojení do vazby a fúze gamet při oplození. Klíčová slova: integriny, spermie, vajíčko, fúze, oplození
Metody selekce spermií pro asistovanou reprodukci v humánní a veterinární praxi
Pavlová, Hana ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Koubek, Pavel (oponent)
Selekce spermií je důležitým procesem ovlivňujícím průběh oplození a kvalitu vzniklých embryí. Kompetentní spermie mohou být ze vzorku ejakulátu izolovány dle různých kritérií. Standardní metody umožňují selekci spermií na základě konvenčních parametrů, především pohyblivosti a denzity. Pokročilými metodami jsou spermie selektovány dle molekulárních aspektů, zahrnujících například náboj na membráně, přítomnost specifických receptorů, molekul poukazujících na probíhající apoptózu, a dalších. Tyto novější postupy jsou široce uplatňovány zejména v humánní praxi. Ve veterinární praxi je jejich využití neekonomické a k selekci spermií hospodářských zvířat jsou tedy využívány především standardní metody zahrnující v postupu centrifugační krok. Spermie hospodářských zvířat jsou také často selektovány dle toho, zda nesou chromozom X nebo Y. Lze tak účinně determinovat pohlaví potomstva za účelem zvýšení efektivity zisku živočišných produktů. Tato práce představuje nejčastěji uplatňované metody selekce spermií pro účely oplození oocytů v humánním i veterinárním odvětví asistované reprodukce a diskutuje jejich vliv na parametry a fertilizační potenciál izolovaných buněk.
Centrioly spermie a jejich úloha v reprodukci
Vlčková, Monika ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Liška, František (oponent)
Centrioly jsou evolučně konzervované proteinové struktury složené z mikrotubulů. V somatických buňkách centrioly slouží jako bazální tělísko řasinek a bičíků a umožňují sestavení pericentriolárního materiálu, a tím vznik centrosomu. Centrosom je organela, bez jejíž přítomnosti nejsou živočišné buňky schopné jaderného dělení. Centrioly nevznikají de novo a k jejich formaci je vždy nutná přítomnost již existující centrioly. Vzhledem k tomu, že ve vajíčku, na rozdíl od spermie, nejsou v době oplození přítomné žádné centrioly, je nositelem centriol spermie, a tudíž jsou všechny centrioly nově vznikajícího organismu paternálního původu. Ve spermiích nalezneme centrioly dvě - proximální válcovitého tvaru a distální, která je k proximální umístěna kolmo. Centrioly spermie jsou základem pro vznik spermatického bičíku a po oplození tvoří mitotické vřeténko zygoty, nezbytné pro rovnoměrnou distribuci DNA a rozdělení buněk. Z výše uvedeného vyplývá, že přítomnost centriol ve spermii je u savců esenciální a jejich defekty mohou vést k samčí sterilitě nebo poruchám vývoje embrya. Centrioly spermie se ale od centriol somatických buněk svou strukturou a chováním poněkud liší a porozumění těmto odlišnostem je jedním z důležitých úkolů reprodukční biologie.
Molekulární podstata penetrace spermií a jejich membránové fúze s oocytem v rámci oplození u savců
Klimková, Veronika ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Oplození je proces skládající se z mnoha kroků, které na sebe musejí navazovat a doplňovat se. Spermie jsou schopny oplození až po kapacitaci, hyperaktivaci a po spuštění akrozomální reakce. Vajíčka obklopená kumulárními buňkami naopak vysílají signály k aktivaci a orientaci spermií. Tato práce je zaměřena na nejnovější poznatky rolí kumulárních buněk, tedy tvorbu chemoatraktivních látek a zdali kumulární buňky spouštějí akrozomální reakci po navázání nově objeveného proteinu NYD-SP8. Zdá se, že progesteron indukuje akrozomální reakci a že je nejlepším chemoatraktantem vylučovaným kumulárními buňkami. Dále se zde zabývám fúzí cytoplazmatických membrán spermie a vajíčka, kde jsou potřebné povrchové proteiny jako je Juno a IZUMO1. Klíčová slova: fúze membrán, kumulární buňky, akrozomální reakce, chemotaxe, spermie, vajíčko, oplození
Imunologické příčiny ženské neplodnosti
Bajerová, Kateřina ; Brynychová, Iva (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
S neplodností se v současné době potýká až 15 % párů v reproduktivním věku. Až ve 40 % těchto případů je neplodnost na straně ženy. Ta je způsobena širokou škálou příčin a dalších faktorů. Mezi důležité příčiny neplodnosti patří nepochybně i příčiny imunologické. Obranné mechanismy ženského imunitního systému mohou v patologických případech cílit nejen na aloantigeny spermií, ale může docházet i k autoimunitním reakcím a tvorbě protilátek, které cílí na struktury ovariálního folikulu a oocytu, fosfolipidy, jaderné struktury, enzymy apod. Takto vytvořené protilátky pak mohou bránit možné fertilizaci, vývoji oocytu či embrya a jeho implantaci, ale mohou způsobovat také opakované potrácení. Cílem práce je shrnout různé příčiny způsobující ženskou neplodnost se zaměřením na imunologické patologie, které se na ní podílejí. Práce také popisuje fungování imunitních mechanismů ženského pohlavního ústrojí a stručně přibližuje vývoj oocytu a hormonální cyklus.
Vliv teploty na udržení schopnosti oplození a líhnivosti při přechovávání neoplozených jiker u lína obecného
ANDONIU, Andreas
V této práci byla sledována délka skladování uměle vytřených jiker lína obecného (Tinca tinca) při různých teplotách v období před jejich osemeněním a aktivací na oplozenost, líhnivost a následné přežití plůdku do přechodu z embryonální do larvální periody života (zahájení aktivního příjmu potravy). K experimentu byla použita homogenní směs jiker získaná při hormonálně indukovaném umělém výtěru ze 6 jikernaček. Vzorky jiker byly bezprostředně po umělém výtěru dány do plastových misek a zakryty. Ty byly následně umístěny do temperovaných termoizolačních nádob s teplotami 5, 10, 15, 20, 25 a 30°C. V časových intervalech 0,5; 1; 1,5; 2; 3; 4; 6; 8 a 10 hodin bylo z každé teploty odebráno malé množství jiker (v počtu odhadem 50-100 kusů) do suchých skleněných kádinek (ve 3 opakováních v každé kombinaci teploty a délky přechovávání). Následně bylo provedeno jejich osemenění směsí spermatu od 6 mlíčáků a provedena aktivace vodou. Inkubace probíhala v neodlepkovaném stavu. V průběhu inkubace, resp. následného přechovávání embryí při teplotě 19-20,5 °C, byla denně vyměňována voda. Oplozenost byla vyhodnocena za 48 hodin po oplození. Líhnivost byla stanovena po 48 hodinách po začátku kulení prvních jedinců. Po přechodu z embryonální do larvální periody ontogenetického vývoje, byla plůdku nabídnuta živá potrava (nauplia žábronožky). Poté bylo spočteno množství plůdku s naplněným střevem. Zjištěné hodnoty byly vyjádřeny procentuálně jak z celkového počtu nasazených jiker, tak z oplozených jiker s využitím statistických metod (dvoufaktorové Anovy s opakováním). Nejvyšší úrovně (při statistickém vyhodnocení na hladině významnosti alfa = 0,05) oplozenosti jiker bylo dosaženo při kombinaci délky přechovávání a teploty 1 hodina/25 °C (68,0 +- 3,1 %). Vysoká úroveň oplozenosti se udržovala u jiker skladovaných po dobu 2 hodin, poté byl evidován postupný pokles hodnoty. Podobně tomu bylo i u parametru líhnivosti, kdy bylo vysokých úrovní dosaženo u jiker přechovávaných po dobu do 3 hodin (vyjma teploty 30 °C), poté se líhnivost snižovala. Sledované parametry přežití a příjmu potravy u plůdku (z hlediska praktické využitelnosti nejdůležitější) potvrdily výše uvedené tendence. Vysoká líhnivost z nasazených jiker se udržovala po dobu 1,5-3 hodin (vyjma 30 °C), poté došlo k jejímu postupnému poklesu. V čase 8 hodin (teploty 5-20 °C) bylo zjištěno přežití kolem 1,2 +- 1,8 %, u ostatních teplot bylo přežití nulové.
Tvorba výnosu jarní pšenice v závislosti na předplodině
ŽÁČEK, Josef
Diplomová práce se zabývá porovnáním vlivu tří různých předplodin na pěstování pšenice jarní v praktických podmínkách zvoleného zemědělského podniku. V roce 2018 byl na pozemku v KÚ Dolní Svince s č.p. 0802/23 s celkovou výměrou 13,19 ha založen poloprovozní pokus. K založení poloprovozního pokusu byla využita plocha 5 ha, která svým umístěním zaujímala plochu všech třech předplodin (kukuřice na siláž, ječmen ozimý, tritikale ozimé). Během vegetace byl sledován výskyt plevelů a hodnoceny výnosové prvky u jednotlivých fází jarní pšenice. Po sklizni byl vyhodnocen skutečný výnos zrna a bylo provedeno závěrečné ekonomické zhodnocení. Průměrný výnos zrna u první pěstované varianty (předplodina kukuřice na siláž) dosáhl hodnoty 5,65 t.ha-1, což bylo o 0,42 t.ha-1 více než u druhé pěstované varianty (předplodina ječmen ozimý), kde výnos sklizeného zrna činil 5,23 t.ha-1. U poslední sledované varianty jarní pšenice (předplodina tritikale ozimé) byl výnos zrna obdobný jako u druhé varianty, a to 5,36 t.ha-1. Nejvhodnější předplodinou pro nejvyšší výnos zrna pšenice jarní je kukuřice na siláž, která také dosáhla nejvyššího zisku oproti ostatním variantám. Nejkvalitnější obsah dusíku a dusíkatých látek, i navzdory méně příznivé předplodině, dosáhla varianta č. 3.
Typologická klasifikace a kategorizace travních porostů ve zvoleném území a návrhy vhodné pratotechniky
KADLECOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo vytvořit botanický snímek vybraných lokalit, kterými byly louky, pastviny a také neudržované travní porosty, zjistit plošnou pokryvnost třech hlavních agrobotanických druhů, tj. trav, jetelovin a bylin, zpracovat je příslušným statistickým programem, zjistit způsob a intenzitu využívání a hnojení jednotlivých porostů a navrhnout vhodné pratotechnické postupy. Ve vybraných lokalitách byla sledována a na základě botanických snímků popsána fytocenologická skladba jednotlivých porostů. Byly zdokumentovány pratotechnické postupy aplikované v jednotlivých lokalitách a posouzen jejich vliv na botanickou skladbu jednotlivých porostů. Hodnocení (botanické snímkování a výpočty) byly prováděny na lokalitách Vřeskovice, Čeletice, Městiště na území Plzeňského kraje, bývalý okres Klatovy. Pro každou lokalitu byly vybrány 3 plochy o rozměrech 5 x 6 metrů. V každé sledované lokalitě byla zjištěna plošná pokryvnost trav, jetelovin a bylin a vypočtena střední indikační hodnota vlhkosti. Střední indikační hodnota vlhkosti je parametr, kterého lze využít pro stanovení vhodných postupů obhospodařování a využívání pozemků s TTP. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel. Analyzované porosty bych doporučila obhospodařovat následujícími způsoby: 1. Louka Vřeskovice za čističkou - přísev jílku vytrvalého a jetele lučního a plazivého. 2. Louka Mstice - totální obnova porostu nebo konzervativní pratotechnická opatření - hnojení hnojem v dávce 20 t/ha a přísev jetele lučního a plazivého a trav - kostřavy červené, lipnice luční a jílek vytrvalý. 3. Louka nad trafostanicí Vřeskovice - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetelovin. 4. Pastvina Čeletice spásaná koňmi - ponechat stávající údržbu nebo přísev kostřavy červené, kostřavy rákosovité a bojínku lučního. 5. Louka Městiště využívaná kombinovaně pastvou skotu a sečením - ponechat stávající údržbu 6. Pastvina Vřeskovice spásaná skotem - ponechat stávající údržbu nebo přísev jetele lučního a jetele plazivého. 7. Pastvina Vřeskovice spásaná ovcemi - ponechat stávající údržbu, po potlačení nebezpečných plevelů pastvou postupně snížit počet pasených zvířat. 8. Louka ladem Vřeskovice za Petrovickým nesečená nepasená - návrh ošetření - mulčování 2x ročně 1-2 roky, pak pastva nebo rovnou pastva extenzivního plemene skotu (Galloway) nebo ovcí, či pravidelné sečení 2x ročně. 9. Louka Vřeskovice úhor příkop u statku - ponechání ladem přispívá ke zvýšení biodiverzity, případně 1-2x ročně posekat z estetických důvodů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 69 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.