|
|
Informovanost studentů SZŠ Písek o onemocnění HIV/AIDS
NOVOTNÁ, Jana
Onemocnění HIV/AIDS staví mnohé vládní, národní i mezinárodní organizace do nelehké situace. Přes celosvětové snahy, směřující k prevenci i léčbě tohoto onemocnění, se každým rokem zvyšuje počet HIV pozitivních i osob, které umírají na následky AIDS. Za klíčovou roli ke snižování tohoto trendu se považuje informační osvěta, a to zejména u mladistvých, kteří platí za jednu z nejohroženějších skupin pro přenos HIV/AIDS. Zdravotničtí profesionálové by měli disponovat dostatkem kvalitních informací o problematice HIV/AIDS, neboť to mohou být právě oni, kteří budou jedním z článků vedoucího ke snížení incidence této infekční choroby. Tato bakalářská práce, nesoucí název ?Informovanost studentů SZŠ Písek o onemocnění HIV/AIDS?, obsahuje dvě části. První z nich je část teoretická, která pojednává o obecné problematice onemocnění HIV/AIDS, o jeho charakteristice, historii, epidemiologii, přenosu, klinickém obrazu, diagnostice a léčbě. Mimoto se zabývá prevencemi možných způsobů přenosu HIV, včetně prevence přenosu HIV ve zdravotnických zařízeních. V této části není opomenuta ani role peer výchovy a sestry, jako možných prostředníků k předávání informací o prevenci přenosu HIV/AIDS. Ve druhé části jsou shrnuty výsledky kvantitativního výzkumu, který byl proveden za účasti studentů Střední zdravotnické školy v Písku na dotazníkovém šetření. Dotazník, určený studentům jmenované školy, byl komponován tak, aby ověřil znalosti budoucích zdravotnických profesionálů o onemocnění HIV/AIDS a zároveň zjišťoval, zda se studenti, jako mladiství, chovají rizikově pro přenos HIV. V dotazníku, který obsahoval 22 otázek, se mohli studenti subjektivně vyjádřit i ke kvalitě a množství poskytnutých informací o HIV/AIDS v rámci vyučování na jejich škole. Výsledky výzkumu byly zpracovány a vyjádřeny pomocí grafů, které se v empirické části této práce vyskytují sloupcové i výsečové. Po zhodnocení výsledků z dotazníkového šetření, byly potvrzeny tyto hypotézy: H1 Studenti znají metody prevence nákazy HIV. H2 Studenti vyšších ročníků mají širší znalosti o principech onemocnění HIV/AIDS než studenti nižších ročníků. Naproti tomu byla vyvrácena hypotéza číslo 3, která zněla: Studenti všech ročníků SZŠ Písek v porovnání s dřívějším výzkumem mají více informací o HIV/AIDS než studenti nezdravotnického oboru jiné střední odborné školy. Pro tento účel byly využity výsledky bakalářské práce Lucie Stříteské, která v roce 2008 zkoumala úroveň znalostí o problematice HIV/AIDS u studentů středního odborného učiliště ve Valašském Meziříčí. Výsledky této bakalářské práce může využít Střední zdravotnická škola Písek, respektive její vedení a vyučující k tomu, aby se informovali o úrovni znalostí studentů v problematice HIV/AIDS a v oblastech, ve kterých znalosti studentů nevykazují dobrou úroveň, zvýšili během studia informační osvětu.
|
|
|
Výskyt infekčních onemocnění přenášených krví a pohlavním stykem se zaměřením na VHB a VHC ve Středočeském kraji.
VELEKOVÁ, Petra
K nejrozšířenějším a zároveň nejzávažnějším infekčním onemocněním přenášených krví a pohlavním stykem patří virová hepatitida typu B a C. Světová zdravotnická organizace považuje výskyt obou infekcí za epidemii a odhaduje, že na světě jsou infikovány virem hepatitidy B asi 2 miliardy osob a virem hepatitidy C více než 170 milionů osob. Virové hepatitidy B a C jsou onemocněními napadající játra s velmi častým přechodem do chronicity a jsou významným faktorem pro vznik hepatocelulárního karcinomu. U virové hepatitidy C je udáváno, že asi v 85 % akutní hepatitida C progreduje do chronicity, asi u jedné třetiny osob s chronickou hepatitidou C se vyvine cirhóza a u mnoha z nich vede ke karcinomu jater. Pravděpodobnost přechodu akutní hepatitidy B do chronicity s možným vznikem cirhózy nebo hepatocelulárního karcinomu je nepřímo závislá na věku infikovaného, udává se 90 {--} 95 % u novorozenců, 25 {--} 50 % u 1 {--} 5letých dětí, 5 {--} 10 % u starších dětí a dospělých. Nezanedbatelný je i socioekonomický dopad těchto onemocnění. U virové hepatitidy B je nejúčinnější prevencí očkování, proti viru hepatitidy C účinná očkovací látka zatím neexistuje. U obou typů virové hepatitidy je základem prevence dodržování nespecifických preventivních opatřeních vyplývajících z cesty přenosu nákazy, zejména vyhýbat se kontaktu s krví a s dalšími tělesnými tekutinami infikované osoby. K přenosu viru hepatitidy B i C nejčastěji dochází parenterálně, sexuální cestou, méně často vertikálně. Do zavedení screeningových testů dárců krve byly virové hepatitidy B a C přenášeny nejčastěji transfúzí krve. V současnosti je významným rizikovým faktorem pro přenos viru hepatitidy B a C intravenózní užívání drog v důsledku sdílení injekčních jehel, stříkaček a dalších pomůcek mezi narkomany. Teoretická část diplomové práce shrnuje současné poznatky o virových hepatitidách typu B a C. V praktické části jsem se zaměřila na incidenci a cesty přenosu virové hepatitidy typu B a virové hepatitidy typu C ve Středočeském kraji za období 10 let. Dále jsem si kladla za cíl prověřit informovanost o rizicích významných pro přenos virové hepatitidy typu B a C, a dodržování zásad bezpečnějšího sexu u vybrané skupiny populace Středočeského kraje.
|
|
|
Mykotická onemocnění - společenský a psychologický problém
KARAFIÁTOVÁ, Iva
Tato práce na téma {\clqq}Mykotická onemocnění - společenský a psychologický problém`` je dle mého názoru dílem velmi aktuálním. Popisuje jednotlivé typy mykotických onemocnění s ohledem na jejich epidemiologickou charakteristiku, způsob a možnosti léčby. Seznamuje čtenáře s preventivními opatřeními pro zamezení vzniku a šíření nákazy. Prvním cílem práce bylo zjistit spektrum nejčastěji diagnostikovaných mykotických nákaz v ambulanci dermatologa během jednoho roku. Tento cíl byl splněn za využití anamnestických údajů z lékařské dokumentace a bylo zjištěno, že mezi nejčastější onemocnění patří především plíseň nehtů, nohou a povrchová mykóza {--} Pityriasis versicolor. Druhým cílem bylo zhodnotit psychologický a společenský dopad u pacientů s mykotickým onemocněním ve srovnání s respondenty z řad běžné veřejnosti. I tento cíl byl naplněn. Za pomoci dotazníků bylo položeno 34 otázek celkem 60 respondentům. Otázky byly rozděleny tak, aby se šetřením získaly informace jak od pacientů dermatologické ambulance, tak od respondentů z řad veřejnosti. Výsledkem celého šetření mělo být ověření dvou hypotéz. První měla potvrdit, nebo vyvrátit myšlenku, že pacienti s mykotickým onemocněním v anamnéze mají lepší znalosti o této problematice, lepší povědomí o možnostech zábrany dalšího šíření nákazy, prevenci reinfekce a mají také zodpovědnější chování v prevenci šíření mykóz v populaci než ostatní. Druhá hypotéza tvrdila, že mykotická onemocnění mají negativní společenský a psychologický dopad. V závěru se obě hypotézy v zásadě potvrdily. Informovanost respondentů z řad veřejnosti není na vysoké úrovni, naopak velká většina přiznala velmi malé povědomí o této problematice. Negativní dopad u lidí postižených tímto onemocněním je velmi citelný. Většina respondentů vnímá nemoc jako sociální handicap a případné projevy na těle se snaží za každou cenu skrývat. Negativní reakce na jejich osobu z blízkého (rodinného) okolí či z veřejnosti nejsou výjimkou. Dalšími postupy pro zlepšení dané situace by dle mého názoru mělo být dodržování zásad preventivních opatření, jako udržování osobní hygieny nebo dezinfekce rizikových prostor. Především však považuji za důležité o těchto nemocech mluvit, a to veřejně a bez zábran. Podporovat nemocné a informovat více veřejnost prostřednictvím médií, letáků či formou veřejných přednášek a sezení.
|
host ::
RSS.