|
|
Isolation of early stages of germ cells in pikeperch (\kur{Sander lucioperca})
GÜNGÖR, Ege
Tato studie popisuje techniku enzymatické disociace a izolace raných stádií zárodečných buněk (eGC), zahrnující spermatogonie a spermatocyty candáta obecného (Sander lucioperca) (Percidae, Teleostei). Jejich potenciál diferencovat se do funkčních gamet a přenášet genetickou informaci do dalších generací z nich dělá vhodného kandidáta pro kryoprezervaci a tvorbu chimér. Pro zvolení vhodného věku pro izolaci byly testovány dvě skupiny candátů lišící se věkem (14 a 18 měsíců stáří). Díky vyšší průměrné hmotnosti gonád (0,513 g) se jako vhodnější ukázali 18 měsíční samci candáta obecného. Pro enzymatickou disociaci testes bylo použito 10 ml PBS s 0,3% trypsinu (304 mOsm/kg, pH 8). Testikulární buňky byly následně tříděny centrifugací v hmotnostním gradientu Percollu. eGCs byly identifikovány na základě jejich ploidní úrovně s použitím CYSTAIN DNA 1 kitu (PARTEC) a morfologických charakteristik s použitím světelné mikroskopie. Buňky byly počítány na histologických řezech a po použití Percoll gradientu metodou náhodných čtverců. Metoda izolace zvýšila zastoupení eGC ze 41,3% na 84,7% získané z 33% koncentrace Percollu.
|
|
| |
|
|
Adaptace intenzivně chovaných juvenilních ryb candáta obecného (\kur{Sander lucioperca}) na rybniční podmínky chovu
CHOTĚBORSKÝ, Michal
Cílem této práce bylo vyhodnocení adaptability uměle odchovaných juvenilních ryb candáta obecného z recirkulačního systému, které byly vysazeny do experimentálních rybníků. V rámci zjišťování adaptability bylo po určitém období od vysazení ryb stanoveno přežití vysazených ryb a jejich růst za určité období. Dále byla po několika měsíčním odchovu candátů v experimentálních rybnících vyhodnocena zpětná adaptabilita těchto ryb z rybníků zpět do recirkulačního systému, kde byli candáti znovu adaptováni na kontrolované podmínky chovu a umělé krmivo. Opětovně byla vyhodnocena míra přežití a růst adaptovaných ryb.
|
|
|
Optimalizace výlovu rychleného plůdku candáta obecného (\kur{Sander lucioperca}) z rybníků a jeho následná adaptace v RAS systému
HAMPL, Jan
V rámci této bakalářské práce jsem řešil možnosti optimalizace výlovu rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) z rybníků a zároveň jsem sledoval schopnost adaptace ryb na RAS systém experimentálního rybochovného zařízení FROV JU. V průběhu výlovu bylo důležité dokonale synchronizovat práci všech pracovníků při jednotlivých činnostech. Ryby byly sloveny ve velmi krátkém čase a šetrně přenášeny do připravených transportních beden. Kontrolovaly se nejdůležitější parametry kvality vody, jako teplota vody a nasycení vody kyslíkem. Mortalita během výlovu a transportu ryb nepřekročila 2 %. Po převozu na recirkulační akvakulturní systém (RAS) experimantálního rybochovného zařízení FROV JU ve Vodňanech bylo slovenými rybami nasazeno k adaptaci 9 nádrží a pro každý rybník byly použity vždy 3 nádrže. Pokus v RAS byl rozdělen na 3 fáze. První fází byla adaptace ryb na RAS systém a umělé krmivo. Adaptace byla velmi úspěšná. Sledovaly se tyto parametry: SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na úctyhodných 83,6 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na 69,7 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 71,8 %. Po ukončení adaptace se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb. Druhou fází bylo 1. období chovu. Zde se také sledovaly parametry jako SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na 84,17 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na 83,83 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 82,83 %. Po ukončení 1. období chovu se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb. Třetí fází bylo 2. období chovu. Zde sledovaly stejné parametry jako v předchozích případech a to SGR, FCR, přírůstek biomasy, přežití a množství kanibalů v nádržích. Přežití ryb z rybníku Rohlíček se pohybovalo na 87,5 % u rybníku Bejkovna se pohybovalo na na 88,17 % a u rybníku Horažďovice 4 bylo přežití ryb 87,17 %. Po ukončení 2. období chovu se udělala biometrika 37 reprezentativních kusů ryb, vyhodnocení pokusu a ryby byly prodány do francouzské firmy Asialor.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Intenzivní odkrm plůdku candáta obecného (Stizostedion lucioperca)
SVĚTNIČKA, Michal
Tato studie je zaměřena na možnosti využití candáta obecného (Stizostedion lucioperca) pro intenzivní chov ryb v umělých podmínkách. Největším úskalím v počáteční fázi odchovu je bezesporu naplňování plynového měchýře, proto byl k pokusu použit rozkrmený plůdek z přirozeného rybničního chovu rybářství Hluboká. Důležitým bodem intenzivního odchovu je přechod candáta z přirozené potravy na uměle sestavenou krmnou dietu. Byly provedeny dva laboratorní experimenty s převodem rychleného plůdku při využití kombinované stravy (suchá dieta se živou složkou) a vlhčené stravy, při nichž se sledovalo procento přežití a specifická rychlost růstu SGR, dále i krmný koeficient. V prvním pokusu v délce trvání 30 dní, byly použity ryby o počáteční průměrné délce 31,0{$\pm$}0,97 mm a průměrné hmotnosti 0,201 g. Na začátku druhého pokusu v délce trvání 16 dní, měly ryby počáteční průměrnou velikost 33,1{$\pm$}1,11 mm o průměrné hmotnosti 0,246 g. Po skončení obou pokusů byla vyhodnocena úspěšnost převodu. Varianta s kombinovanou stravou, dosáhla úrovně přežití 40,4 %, o průměrné velikosti 3,69 cm, průměrné hmotnosti 0,314 g a SGR byla 1,55.d־{$^1$}, navíc byla část ryb navyklá pouze na příjem zooplanktonu a nepřijímala suchou dietu.U varianty s využitím polovlhkého krmiva bylo dosaženo přežití na úrovni 45,24 %, průměrné velikosti 4,17cm, průměrné hmotnosti 0,560 g, SGR byla 5,12 %.d־{$^1$} a krmný koeficient činil 4,1. Na základě dosažených výsledků lze pro užití v rybářském provozu doporučit metodu přímého převodu s využitím polovlhkých granulí. Z těchto získaných výsledků a ze závěrů výzkumných studií dalších autorů vyplývá, že candát obecný je vhodným druhem pro intenzivní akvakulturní chov.
|
host ::
RSS.