|
|
Rozpouštěcí charakteristiky platinových kovů z automobilových katalyzátorů.
Štědrý, Robin ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Distribuce platinových kovů a jejich zvyšující se emise v životním prostředí je spojena s jejich používáním v automobilových katalyzátorech. Antropogenní emise těchto kovů se hromadí převážně v blízkosti silničních komunikací. Pro naše experimenty byly pořízeny dva benzínové a dva dieselové katalyzátory. Přičemž od každého byl jeden použitý a jeden nový. Pro použité metody byl z katalyzátorů připraven práškový vzorek. Metody ICP-OES a XRD byly použity pro stanovení fázového a elementárního složení těchto vzorků. Benzínový katalyzátor obsahuje fáze Al a Ce-oxidů s katalytickou vrstvou Pt-Pd-Rh. Zatímco práškový vzorek z dieselového katalyzátoru obsahuje zejména fázi cordieritu s vrstvou Pt. Metoda ICP-MS byla použita pro stanovení koncentrací Pt, Pd a Rh z práškových vzorků katalyzátorů. Před samotnou analýzou Pt, Pd a Rh byla provedena jako pre- koncentrační metoda dokimastická tavba do Ni-S. Rozpouštěcí charakteristiky Pt, Pd, Rh byly zkoumány během kinetických vsádkových experimentů v chloridu sodném NaCl, Na2P4O7 (NaPyr), fulvokyselině (FK) a v kyselině citronové (KS). Z výsledků vyplývá, že nejrychleji se Pt a Pd rozpouští v KC a v NaPyr. Chlorid sodný, který může být obsažen v tající vodě ze zimního solení silnic, neměl v použité koncentraci (1g/l) výrazný vliv, jak na speciaci chloridových komplexů,...
|
|
|
Monitorování kvality ovzduší v místech s vysokou dopravní zátěží: Certifikovaná metodika
Ličbinský, Roman ; Huzlík, Jiří ; Hegrová, Jitka
Znečištění ovzduší emisemi je jedním z nejzávažnějších problémů dopravy, a to zejména v důsledku významného rizika pro zdraví člověka. Příčinou emisí škodlivin do volného ovzduší jsou výfukové plyny vznikající při spalování pohonných hmot v motorech automobilů. Jsou to komplexní směsi, obsahující stovky chemických látek v různých koncentracích, přispívající k dlouhodobému oteplování atmosféry, k tzv. "skleníkovému efektu", nebo často s toxickými, mutagenními i karcinogenními vlastnostmi pro člověka. Předkládaná metodika byla zpracována v rámci projektu TE01020168 - Centrum pro efektivní a udržitelnou dopravní infrastrukturu (CESTI), za finanční podpory Technologické agentury ČR v rámci programu Centra kompetence. Jejím cílem je sjednocení postupů pro realizaci a vyhodnocení sledování kvality ovzduší za účelem poskytování objektivních informací o skutečném stavu a vývoji kvality ovzduší v oblastech s intenzivní dopravou. Shrnuje legislativou definované požadavky na sledování kvality ovzduší a zároveň definuje škodliviny, jejichž velmi významným zdrojem je doprava, a které je vhodné sledovat při hodonocení vlivu dopravy na kvalitu ovzduší, tzn. oxid dusičitý, (nano)částice, benzen, případně platinové kovy a benzo[a]pyren. Metodika může sloužit Ministerstvu dopravy, vlastníkům silničních komunikací či jejich správcům (ŘSD, státní správě a samosprávě) jako efektivní nástroj pro kontrolu jak dlouhodobého monitoringu, tak orientačních ambulantních měření kvality ovzduší v okolí silničních komunikací. Zároveň nalezne uplatnění u zpracovatelů měření, a organizací zabezpečujících vlastní měření kvality ovzduší, kterým poskytne standardizovaný postup k zabezpečení precizního hodnocení kvality ovzduší na základě reálných údajů. Metodika přispěje také k prohloubení znalostí zaměstnanců všech zmíněných institucí a poskytne standardizovaný postup, na který se budou moci například odkázat zadavatelé veřejných zakázek v dané oblasti.
Plný text:  PDF
|
|
|
Nanočástice platinových kovů v životním prostředí
Berka, Michal ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Platinové nanočástice, uvolňující se převážně z automobilových katalyzátorů, představují pro životní prostředí možné riziko. Cílem této bakalářské práce je provedení výzkumu vlivu platinových nanočástic na půdní vlastnosti při různých vlhkostech. Konkrétně ovlivnění stability vodíkových můstků, stability alifatických krystalitů a zádrže vody v půdě. Pro analýzu vztahů mezi platinovými nanočásticemi, vodou a půdou byla využita metoda termické analýzy, a to diferenciální kompenzační kalorimetrie. Teoretická část práce je věnována obecnému seznámení s platinovými kovy a nanočásticemi. Dále také jejich přípravou, charakterizací a vlastnostmi. Výsledkem provedených experimentů je, že platinové nanočástice ovlivňují poměrně výrazně vlastnosti půdy.
|
|
|
Studium kontaminace říčních sedimentů platinovými kovy
Novotný, Matěj ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá charakteristikou platinových kovů a problematikou související s jejich toxicitou a mobilitou v životním prostředí, přesněji v akvatickém prostředí. Tyto kovy jsou do životního prostředí uvolňovány v důsledku používání automobilových katalyzátorů. Jejich funkce je založena na katalytických vlastnostech platinových kovů. V důsledku vysokých teplot mohou být tyto kovy v katalyzátoru oxidovány a následně emitovány spolu se spalnými produkty do okolní atmosféry. Cílem práce je měření reálných vzorků říčních sedimentů řeky Svratky na území města Brna a zjištění možnosti kontaminace akvatického prostředí těmito kovy.
|
|
|
Aplikace elektrochemických metod pro stanovení platinových kovů
Vašátko, Jan ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací podmínek stanovení platiny pomocí elektrochemických metod, konkrétně voltametrickou analýzou. V teoretické části jsou popsány fyzikální a chemické vlastnosti platiny a platinových kovů, jejich výskyt a použití. Teoretická část se také věnuje toxicitě platinových kovů a jejich koloběhu v životním prostředí. Na závěr jsou zmiňovány další možné metody stanovení, včetně podrobného popisu voltametrické analýzy. V experimentální části je popsán postup optimalizace podmínek metody voltametrické analýzy platiny a aplikace optimalizované metody na reálné vzorky.
|
|
|
Rozpouštěcí charakteristiky platinových kovů z automobilových katalyzátorů.
Štědrý, Robin ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Distribuce platinových kovů a jejich zvyšující se emise v životním prostředí je spojena s jejich používáním v automobilových katalyzátorech. Antropogenní emise těchto kovů se hromadí převážně v blízkosti silničních komunikací. Pro naše experimenty byly pořízeny dva benzínové a dva dieselové katalyzátory. Přičemž od každého byl jeden použitý a jeden nový. Pro použité metody byl z katalyzátorů připraven práškový vzorek. Metody ICP-OES a XRD byly použity pro stanovení fázového a elementárního složení těchto vzorků. Benzínový katalyzátor obsahuje fáze Al a Ce-oxidů s katalytickou vrstvou Pt-Pd-Rh. Zatímco práškový vzorek z dieselového katalyzátoru obsahuje zejména fázi cordieritu s vrstvou Pt. Metoda ICP-MS byla použita pro stanovení koncentrací Pt, Pd a Rh z práškových vzorků katalyzátorů. Před samotnou analýzou Pt, Pd a Rh byla provedena jako pre- koncentrační metoda dokimastická tavba do Ni-S. Rozpouštěcí charakteristiky Pt, Pd, Rh byly zkoumány během kinetických vsádkových experimentů v chloridu sodném NaCl, Na2P4O7 (NaPyr), fulvokyselině (FK) a v kyselině citronové (KS). Z výsledků vyplývá, že nejrychleji se Pt a Pd rozpouští v KC a v NaPyr. Chlorid sodný, který může být obsažen v tající vodě ze zimního solení silnic, neměl v použité koncentraci (1g/l) výrazný vliv, jak na speciaci chloridových komplexů,...
|
|
|
Stanovení Pt kovů v environmentálních vzorcích
Kotková, Kristýna ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Platinové kovy nacházejí stále větší uplatnění v různých odvětvích průmyslu, což způsobuje jejich výskyt v mnoha složkách životního prostředí včetně bioty. Vzhledem k potenciálním zdravotním rizikům, která mohou sloučeniny Pt kovů představovat, je v současné době zájem vědců soustředěný na studium chování Pt kovů v ekosystému. K tomuto účelu se využívají nejrůznější analytické metody. Tato bakalářská práce se zabývá vlastnostmi Pt kovů, jejich výskytem a chováním v životním prostředí, a jejím cílem je posoudit jednotlivé analytické metody sloužící ke stanovení Pt kovů v environmentálních vzorcích. Klíčová slova: platinové kovy, stanovení, ICP-MS
|
|
|
Geochemie hornin svrchního pláště lokality Mohelno-Biskoupky
Kovács, Andrea ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
Tektonicky přemístěné (orogenní) a abysální (oceánické) plášťové horniny umožňují bližší pohled na kompozici a procesy probíhající ve svrchním plášti, a tak doplňují informace zprostředkované plášťovými xenolity. V rámci nejvyšší tektonické jednotky Moldanubické zóny - Gföhlské jednotky najdeme několik různých peridotitových těles reprezentující fragmenty subkontinentální litosféry, suboceánické astenosféry či různé ultramafické vrstvěné intuze. České peridotity Gföhlské jednotky byly na základě stanoveného chemismu, P-T podmínek, přítomnosti a vzájemných vztahů aluminických fází a složení ortopyroxenu rozděleny do tří skupin definované Medarisem et al. (1999). Tělesa Mohelno i Biskoupky jsou zařazené do kategorie tzv. " type I " peridotitů (definované Medarisem et al., 2005), vykazujících nejvyšší ekvilibrační teplotu a nejnižší P-T režim v rámci Gfölské jednotky (až 1335 ⁰C při 29 kbar). Těleso je složeno převážně z hrubozrnných spinelových peridotitů, granát se objevuje spíše jen na okraji obou těles, podél rozhraní s okolními felsickými granulity, které byly výrazně rekrystalizovány, převážně v podmínkách amfibolitové facie. Lokalita byla doposud studována několika autory, jimž byla zdokumentována velká množství informací týkající se chemismu a P-T historie této lokality. Přesto problematika...
|
|
|
Využití iontoměničů pro prekoncentraci platinových kovů
Sýkora, Jiří ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je vypracování podrobné literární rešerše na téma využití iontoměničů pro prekoncentraci platinových kovů. Tato práce obsahuje aktuální literární rešerši týkající se této problematiky. V práci naleznete informace o aktuálním výskytu platinových kovů v životním prostředí, jejich vlivu na zdraví, vlastnosti, zdroje a využití. Dále jsou popisovány způsoby rozkladu, extrakce a využití iontoměničů. V experimentální části se tato práce zabývá optimalizací iontoměničů a následnou aplikací reálných vzorků z území města Brna.
|
|
|
Využití bioindikátorů pro posouzení znečištění životního prostředí platinovými kovy
Nedvědická, Lucie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá charakteristikou jednotlivých platinových kovů, jejich toxicitou, antropogenními zdroji a výskytem platinových kovů v životním prostředí v České republice. Dále jsou uvedeny typy bioindikátorů se zaměřením hlavně na lišejníky, mechy a jehličí, jsou popsány jednotlivé bioindikační techniky a předúprava vzorků pro stanovení platinových kovů v bioindikátorech. Předmětem experimentální části je ověření účinnosti sorpce platiny a palladia metodou SPE a stanovení aktuálního znečištění platinovými kovy na vybraných lokalitách ve městě Brně. Dále bylo předmětem ověření schopnosti sorpce vybraných bioindikátorů a stanovení znečištění životního prostředí platinovými kovy bag technikou. Pro experimentální část byly použity bioindikátory mech travník Schreberův, lišejník terčovník zední, lišejník terčovka svraštělá a jehličí z borovice černé.
|
host ::
RSS.