|
|
Základní práva v daňové judikatuře Ústavního soudu
Osborne, Alice ; Vybíral, Roman (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Základní práva v daňové judikatuře Ústavního soudu Abstrakt Práce se věnuje judikatuře Ústavního soudu v daňových věcech, kde je důvodem přezkumu tvrzené porušení základního práva či právního principu. V první části práce je stručně popsána výchozí situace, zejména teoretická a ústavněprávní východiska pro přezkum daňových předpisů a rozhodnutí a jsou vymezena relevantní základní práva a metody a standardy přezkumu, které Ústavní soud ve své judikatuře používá, a to obecně a zejména v daňových věcech. Těžištěm práce je pak rozbor vybraných daňových kauz a rozhodnutí Ústavního soudu. U každého rozhodnutí je nejprve stručně popsána výchozí situace a okolnosti přijetí předmětné úpravy, poté následuje samotný rozbor a nakonec shrnutí z hlediska porušovaných / tvrzených práv v dané kauze a metod a standardů přezkumu uplatněných Ústavním soudem. Výsledky rozboru jsou poté shrnuty, konfrontovány s obecnými východisky a jsou identifkovány společné prvky příslušných kauz a rozhodnutí. Závěrem je zjištění, že v analyzovaných kauzách nebyla předmětná úprava dostatečně pečlivě posuzována z hlediska dopadů na základní práva adresátů (právo na informační sebeurčení a právo podnikat) a souladu s ústavněprávními principy (rovnost, výhrada zákona), ať už z toho důvodu, že se jednalo o dílčí, nekoncepční změny, nebo z toho...
|
|
|
Teoretická východiska limitování základních práv v České republice
Madej, Martin ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Teoretická východiska limitování základních práv a svobod v České republice Martin Madej Pojetí základních práv a podmínky pro jejich limitování v ČR jsou výsledkem specifické interpretace Listiny základních práv a svobod Ústavním soudem, která odráží jeho širší ústavně- teoretická východiska. Ačkoliv je tato teorie soudem prezentována takřka dogmaticky, konfrontace se zahraniční literaturou naznačuje, že tzv. externí teorie Ústavního soudu nachází silnou alternativu v teorii interní. Ta zpochybňuje takové základní kameny externí teorie, jako je široké pojetí základních práv, princip proporcionality nebo existence konfliktů ústavních hodnot. Přestože interní teorie zatím nemůže tu externí zcela nahradit, představuje příležitost přehodnotit současnou pozici Ústavního soudu tak, aby důvěrněji zachycovala úmysl ústavodárce, respektovala politiku zákonodárce a především brala základní práva vážně. Optimální model limitování základních práv rozlišuje mezi vymezováním a omezováním základních práv. K vymezování dochází formou bezprostředních vymezení, ústavně imanentních vymezení a vymezení odvozenou ústavní normou. K omezování může docházet toliko zákonnou formou. Podle podmínek pro jejich omezení se základní práva dělí na práva absolutní, nekvalifikovaná a kvalifikovaná. Pro vymezování i omezování je podstatné,...
|
|
|
Nástroje ochrany unijních demokratických principů: případ rakouské krize
Teplý, Ondřej ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Nástroje ochrany unijních demokratických principů: případ rakouské krize" se zaměřuje na vývoj ochrany demokratických principů uvnitř Evropské unie a mapuje jejich vývoj od vzniku Evropského společenství, až po aktuální šetření kroků polské vlády vůči Ústavnímu tribunálu a médiím. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř částí. V se zaměřuje na historický vývoj ochrany demokratických principů, a to až do roku 2000, kdy Rakousku utvořena vláda lidovců a Svobodné strany R druhé části se zabývá důvody pro vznik rakouské krize a jejím samotným průběhem. Třetí část se věnuje reflexi Evropské unie na rakouskou krizi, a to pomocí strukturálních změn, které by měly podobnému případu v poslední část vlády Beaty Szydlo a taktéž se zaměřuje na to, jak byly strukturální změny učiněné od rakouské krize převedeny do praxe. hlavních přínosů práce je ucelený pohled na ochranu unijních demokratických incipů a na to, jak se v čase jejich chránění vyvíjelo. Za další přínos považuji aktuálnost práce, jelikož v se lze domnívat, že zásahy ze strany EU budou častější.
|
|
|
Postavení izraelských Arabů v politickém systému Izraele
Černá, Veronika ; Hindlsová, Lucie (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou postavení izraelských Arabů v rámci politického systému Státu Izrael. Pro zkoumání dané problematiky byly zvoleny dva postupy. Nejprve je pozornost soustředěna na historický vývoj postavení izraelských Arabů od vzniku Izraele do současnosti. Následně jsou analyzovány vybrané problematické oblasti ve vztahu mezi Státem Izrael a izraelskými Araby. Jedná se o získání izraelského občanství, vlastnictví půdy, povinnou službu v izraelské armádě, participaci v politických a soudních institucích, úřední jazyky a národní symboly. Jak se ukazuje, Izrael v mnohých oblastech znevýhodňuje postavení izraelských Arabů. Celá problematika však není úplně jednoznačná, protože v některých případech jsou to sami izraelští Arabové, kteří si svým postojem své znevýhodněné postavení sami způsobují.
|
|
|
Lidskoprávní aspekty svobod pohybu v judikatuře ESD
Šamánek, Jan ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Tato práce se podrobně zabývá zásadními rozsudky Soudního dvora EU, totiž C-341/05 Laval, C-438/05 Viking Line a C-346/06 Ruffert. Analýza začíná popisem těchto rozsudk, které jsou nejprve rozebrány jak z pohledu stanovisek generálních advokátů, tak Soudního dvora (kapitola 2). Klíčové aspekty rozsudků jsou zkoumány v kapitole 3. Zaprvé se jedná o rozhodnutí aplikovat právo EU na oblast vnitrostátní sociální politiky. To není samo o sobě novum, ale v rozsudcích se uplatňuje v nebývalém rozsahu. Zadruhé, Soudní dvůr se rozhodl uplatnit právo EU na odbory. Tato horizontální aplikace práva EU má zásadní implikace na lidskoprávní diskurz Soudního dvora. Zatřetí práce rozebírá, jak Soudní dvůr nazíral na otázku porušení Smlouvy stávkovou akcí a na otázky odůvodnění a proporcionality. Kapitola 4 se zaměřuje na lidskoprávní aspekt rozsudků. Nejprve je stručně načrtnuto samo uplatnění lidských práv v právu EU. Podrobněji jsou zkoumány implikace připravovaného přistoupení Evropské Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv. Konečně je kriticky rozebrána lidskoprávní argumentace Soudního dvora v případech Laval a Viking. Jedním z určujících prvků v rozsudcích Laval a Viking je aplikace Smlouvy vůči odborům, a tento prvek je dále zkoumán v kapitole 5. Ačkoli nejde o izolovaný případ horizontální aplikace...
|
|
|
Výhrada svědomí v evropském právu
Dušek, Petr ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén výhrady svědomí a jeho recepci v právní teorii a praxi s cílem zhodnotit jeho oporu v evropské ochraně lidských práv se zvláštním zaměřením na specifika systému práva Evropské unie. V úvodní části rozebírá doktrinární vymezení institutu po stránce pojmosloví a systematického třídění, v této souvislosti se zabývá též přirozenoprávními kořeny výhrady svědomí a snaží se nalézt východiska pro metodický přístup k jejímu posuzování. Za účelem osvojení teorie pak institut mapuje v domácím prostředí českého právního řádu. Velký prostor práce věnuje rozboru judikatury Evropského soudu pro lidská práva, která je v kauzách svobody svědomí bohatší předlohou i právní autoritou pro členské státy a instituce EU. Zobecněním podstatných prvků štrasburské soudní praxe nachází základní hranice nastavené mezinárodní ochranou. Dospívá též k závěru, že systém Úmluvy nebude samotnou evropskou koncepci výrazným způsobem omezovat ve prospěch ani v neprospěch výhradců. Vliv ovšem bude mít jeho právně technické pojetí svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Na evropském poli práce nejprve rozebírá svobodu svědomí v souvislosti se zvláštní povahou unijní ochrany lidských práv, hledá spojnice i rozdílnosti mezi Listinou práv EU a Úmluvou a snaží se zmapovat a zobecnit judikaturu...
|
host ::
RSS.