|
|
Vliv různého způsobu zpracování půdy na obsah vody v půdě
Mazel, Petr
Diplomová práce se zabývá vlivem různého zpracování půdy na obsah vody v půdě. Teoretická část je věnována půdě, půdním vlastnostem, charakteristice způsobů zpracování půdy a vlivům zpracování půdy na půdní vlastnosti. Sledování účinků zpracování půdy na půdní vlhkost bylo prováděno na parcelových pokusech Polní pokusné stanice Žabčice Mendelovy univerzity v Brně. Pokus probíhal v roce 2022 a byly sledovány 3 varianty zpracování půdy (tradiční zpracování, minimalizační zpracování a hospodaření bez zpracování půdy). Pro hodnocení půdních vlhkostí byly stanoveny: hmotnostní vlhkost, objemová vlhkost, relativní vlhkost a nasáklivost půdy. Odběr půdních vzorků probíhal na parcelách s pšenicí setou ozimou (Triticum aestivum L.) ve třech hloubkách (0-10 cm, 10-20 cm, 20-30 cm). U hmotnostní vlhkosti byl prokázán statisticky významný rozdíl (p < 0,05) mezi variantami zpracování půdy a nejvyšší vlhkosti bylo dosaženo při tradičním zpracování půdy 17,11 %. Pro objemovou vlhkost nebyly shledány statisticky významné rozdíly (p < 0,05) mezi variantami zpracování půdy. U relativní vlhkosti bylo dosaženo statisticky významných rozdílů (p < 0,05) mezi variantami zpracování s nejvyšší hodnotou při variantě bez zpracování půdy 53,03 %. Pro nasáklivost půdy byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p < 0,05) mezi tradičním a minimalizačním zpracováním půdy a nejvyšší nasáklivosti bylo dosaženo po tradičním zpracování půdy 38,75 %.
|
|
|
Vliv jarní kultivace ozimé pšenice na její výnos a zaplevelení
Novák, Radim
Práce byla zaměřena na to, jaký vliv má jarní kultivace na porost ozimé pšenice, její odnožení a zaplevelení. Pro vyhodnocení byl proveden polní pokus malého rozsahu. Bylo vyznačeno 10 menších parcel. Na 5 – ti parcelách byly provedeny různé metody kultivace: rotační plečka + prutové brány, rotační plečka + lehké brány, rotační plečka, prutové brány, lehké brány. Zbylé parcely byly kontrolní. Následně byly sledovány faktory: počet odnoží, výnos a počet jedinců plevelů. Při sledování bylo zjištěno že na odnožení pšenice měla největší vliv kombinace rotační plečky a prutových bran. Po provedení kultivace, byl počet plevelů na 1 m2, nejvíce snížen u kombinace rotační plečky s prutovými branami. Nejmenší účinnosti při regulaci plevelů dosahovali lehké brány. Díky zjištěným údajům je možné sestavit a správně využít linku na jarní kultivaci.
|
|
|
Využití kombinovaného hnojiva ve výživě pšenice ozimé
Moravanský, Jakub
Práce se zabývá využitím kombinovaného hnojiva ve výživě pšenice ozimé. Experiment probíhal ve dvou vegetačních sezónách (2020-2021; 2021-2022) na pokusné lokalitě v Žabčicích. Použité směsné hnojivo FertiTOP 44 NPS bylo aplikováno časně na jaře ve dvou dávkách (54 kg/ha N a 30 kg/ha N). Jako kontrolní varianta byla využita klasická dusíkatá technologie s použitím hnojiv LAD 27 v dávce (30 kg/ha N). Další přihnojení dusíkem během vegetace bylo pro všechny varianty stejné (LAD 27: 65 kg/ha N; DAM 390: 40 kg/ha N). Aplikace kombinovaného hnojiva FertiTOP 44 NPS v plné dávce pozitivně ovlivnila růst, výnos a kvalitu zrna pšenice ozimé. Při rozboru rostlin během vegetace byl statisticky průkazný vliv kombinovaného hnojiva na hmotnost v sušině. Ve výnosu byl zaznamenán nárůst v obou sledovaných letech (+0,6 t/h v roce 2021; +0,3 t/ha v roce 2022). Zároveň byl zaznamenán zvýšený obsah dusíkatých látek (+0,5 % v roce 2021; +1,1 % v roce 2022). U obsahu lepku byly výsledky podobné s kontrolní variantou. U parametru sedimentační hodnoty byl sledován nárůst v obou letech (+ 3,5 ml v roce 2021; +7 ml v roce 2022), což naznačuje, že využití fosforu, síry a mikroelementů ve výživě pšenice ozimé zlepšuje pekařskou kvalitu zrna.
|
|
|
Porovnání vybraných odrůd pšenice podle jejich schopnosti regulovat a kompenzovat výnos v odlišném prostředí
Brtníková, Daniela
V této diplomové práci jsou prezentovány výsledky pokusů sledovaných ve vegetačním období 2020/2021 a 2021/2022 na třech pokusných stanovištích České republiky. Zvolenými stanovišťmi byly Obora a Písky, které spadají pod Polní pokusnou stanici Žabčice a stanoviště v Praze-Ruzyni patřící Výzkumnému ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Tyto stanoviště se liší zejména v klimatických, ale i půdních podmínkách. Sledovanými odrůdami byly odrůdy Balitus, Bohemia, IS Conditor, RGT Sacramento, Tobak, Tonnage a Tybalt. U těchto odrůd byly hodnoceny výnosotvorné prvky (počet klasů na m2, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn) a jejich zhodnocení v návaznosti na výnos a sklizňový index společně s kompenzačními a autoregulačními schopnostmi pšenice. U většiny hodnocených parametrů byl zaznamenán statistický významný vliv odrůdy, lokality a ročníku. Nejlépe hodnocenou odrůdou byla za sledované období odrůda Tonnage a Tobak, které dosahovaly nadprůměrných výnosů a vykazovaly jisté schopnosti kompenzace a plastičnosti k podmínkám pěstování. Naopak nejhůře hodnocenou byla odrůda Bohemia, která i přes vysokou hmotnost zrna dosahovala ve srovnání s ostatními odrůdami podprůměrných výnosů.
|
|
|
Hodnocení výnosových prvků lineárních a hybridních odrůd pšenice ozimé (Triticum aestivum)
ŠÍR, Josef
Diplomová práce je zaměřena na téma pšenice ozimé, a to konkrétně na oblasti její-ho využití, agrotechnické požadavky, růstové fáze, hnojení, plevele v jejím porostu a tvorbu hospodářského výnosu. Práce si klade za cíl porovnat výnosové prvky u vybraných lineárních a hybridních odrůd pšenice ozimé. Za tímto účelem byl zalo-žen pokus na školním statku VOŠ a SZeŠ Tábor s lineárními odrůdami Chiron, Atu-an, Ascaban, Pirueta a hybridními odrůdami Hyking, Hybiza, Hyvento, Hydrock, Sofru, kdy během vegetační doby byla zjišťována a vyhodnocována polní vzcházi-vost osiva, počet klasů před sklizní, počet zrn v klasu a dosažený výnos zrna.
|
|
|
Rozdíly v zaplevelení širokořádkových a úzkořádkových plodin
Kubínek, Marek
Úkolem této bakalářské práce bylo vyhodnocení zaplevelení a zhodnocení rozdílů v zaplevelení úzkořádkových a širokořádkových plodin. Vyhodnocení probíhalo na pozemcích podniku AGROPOD Podolí a.s. a u soukromého zemědělce Ing. Františka Kubínka. Zaplevelení bylo pozorováno na 1 m2 v porostech pšenice ozimé, ječmene jarního, kukuřice seté a slunečnice roční. Výsledky byly statisticky zhodnoceny pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA). V úzkořádkových porostech plodin byl zaznamenán výskyt plevelných druhů převážně z čeledí hvězdnicovité (Asteraceae), merlíkovité (Chenopodiaceae), svlačcovité (Convolvulaceae) a violkovité (Violaceae). Byly to druhy především pcháč oset (Cirsium arvense), merlík bílý (Chenopodium album), opletka obecná (Fallopia convolvulus), violka rolní (Viola arvensis) a další. V širokořádkových plodinách byly nalezeny plevelné druhy čeledí merlíkovité (Chenopodiaceae), hvězdnicovité (Asteraceae) a svlačcovité (Convolvulaceae). Nejčastěji se vyskytovaly merlík bílý (Chenopodium album), pcháč oset (Cirsium arvense), opletka obecná (Fallopia convolvulus) a další.
|
|
|
Analýza druhového spektra plevelů polních plodin v zemědělském podniku
Chalupová, Lenka
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení druhového spektra a početnosti zaplevelení ve vybraném podniku. Stanovení bylo provedeno na pozemcích AGRAS Bohdalov, a.s., který se nachází v kraji Vysočina a hospodaří na 1280 ha půdy. Vyhodnocení proběhlo ve dvou plodinách: pšenice ozimá a ječmen jarní, po různých předplodinách. Pro hodnocení byla použita početní metoda, a to na čtvrt m2 s přepočtem na 1m2. V pšenici ozimé bylo zjištěno 19 plevelných druhů. Nejhojněji se vyskytující byly violka rolní (Viola arvensis), rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia) a svízel přítula (Galium aparine). V porostu ječmene jarního bylo zjištěno 15 plevelných druhů. Nejčastějšími byly violka rolní (Viola arvensis), penízek rolní (Thlaspi arvense) a kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris).
|
|
|
Vliv ošetření osiva superabsorbčním polymerem na vzcházení, růst a výnos plodiny
Lokaj, Lukáš
Diplomová práce se zabývá problematikou využití superabsorbčního polymeru, konkrétně obaleného osiva tímto polymerem a vyhodnocení vzcházení, růstu a výnosu plodiny. Jedna část pokusu probíhala v laboratoři, a to klíčení rostlin, zatímco v druhé části byl realizován pokus v polních podmínkách na pozemcích Školního zemědělského podniku na lokalitě Žabčice v letech 2020–2022. Sledovaly se vlivy ošetření osiva SAP na klíčení, vzcházení a výnos plodin. Hodnoceny jsou u pšenice, ječmene, kukuřice a řepky 4 varianty pokusu, a to osivo neošetřeno, osivo ošetřeno SAP, osivo mořeno a osivo mořeno a ošetřeno SAP. Osivo ošetřeno SAP bylo vyklíčeno rychleji u všech plodin. U pšenice odrůdy Luana a kukuřice odrůdy Celong SAP zvýšil výnos téměř o 0,5 t/ha, u řepky o 0,7 t/ha. Na ječmen a kukuřici odrůdy Alombo působil SAP negativně.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.