|
|
The impact of the debt crisis on monetary integration in Europe
Pecho, Maroš ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Hinčica, Vít (oponent)
Otázka měnové integrace v Evropě je na každodenním programu zasedání, které se konají v rámci byrokratických struktur Evropské unie, Eurozóny a dalších. Ke stavu plné vytíženosti těchto struktur vedl hlavně začátek dluhové krize, která vypukla v roce 2009. V této práci je vysvětlena měnová integrace obecně, její plynoucí náklady a benefity, a také historický vývoj v rámci monetární unie v Evropě. Důraz je kladen na příčiny vzniku dluhové krize s podrobným popisem a interpretací principu globálních nerovnováh, aplikovaných na státy Eurozóny. V části pojednávající o globálních nerovnováhách jsou uvedeny také státy označované akronymem PIIGS a jejich role v rámci dluhové krize. Nejdůležitější částí je část zachycující konkrétní kroky v rámci prohlubování měnové integrace v Evropě a to vytvořením mechanismů stability - EFSM, EFSF, ESM; dále přípravou vytvoření tzv. bankovní unie; zavedení daně z finančních transakcí atd. Zmíněné jsou i v teoretické rovině diskutována možná řešení v podobě eurobondů a dezintegrace eurozóny. Konečným příspěvkem je shrnutí vlivu dluhové krize na samotnou integraci.
|
|
|
Je Eurozóna ekonomickou chybou? Přístup teorie optimálních měnových zón
Drobík, Michal ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Mládek, Josef (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je propojení teoretického konceptu optimálních měnových zón, jakožto nejucelenějšího přístupu k posouzení vhodnosti vzniku určité měnové zóny, s reálným a v současnosti problémy sužovaným prostředím Evropské měnové unie. První, teoreticko-metodologická část práce zachycuje vývoj koncepce optimálních měnových zón, objevené jejím autorem Robertem A. Mundellem a později rozšířené i dalšími ekonomy a kritiky. Tato část slouží především k definování kritérií optimality, která jsou poté analyzována v části empiricko-analytické. Za účelem vyhodnocení, v jaké míře eurozóna splňovala a splňuje jednotlivá kritéria optimality, jsou analyzována konkrétní-empirická data, zachycující vývoj vybraných ukazatelů od vzniku měnové unie v 90. letech až po současnost. V závěrečné části práce jsou rozebrány důsledky dříve zjištěné celkové míry optimality eurozóny pro ČR, jakožto kandidátskou zemi. Práce rovněž rozebírá otázku načasování vstupu ČR do eurozóny a nabízí dva pravděpodobné scénáře přijetí eura. V souvislosti s tím je také diskutována relevantnost posuzování připravenosti vstupu současných kandidátských zemí do EMU, dle parametrů vytyčených Maastrichtskými kritérii.
|
|
|
VYBRANÉ ASPEKTY VSTUPU ČR DO EVROPSKÉ MĚNOVÉ UNIE
Skopeček, Jan ; Janáček, Kamil (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vybranými aspekty vstupu ČR do EMU. Je rozdělena do pěti částí. V první části je, mimo jiné, popsán historický vývoj evropské měnové integrace. Druhá kapitola se věnuje teorii optimální měnové oblasti. Třetí a čvrtá kapitola se zabývá problematikou konvergence, a to jak konvergencí nominální, tak konvergencí reálnou. Poslední pátá kapitola analyzuje dopady zavedení eura v ČR na reálnou ekonomiku a hospodářskou politiku. Na základě provedených analýz v této práci je na závěr vysloveno doporučení, že ČR by měla o vstup do EMU usilovat spíše později než dříve.
|
|
|
Hledání role Německa v krizi eurozóny
Krsek, Tomáš ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám krizí eurozóny. Tuto krizi lze vnímat z hlediska příčin vzniku, jako výsledek působení mnoha faktorů s různou důležitostí - globální finanční a ekonomická krize, rozhazovačnost států, konstrukce EMU, atd. Krizi eurozóny lze však spatřovat i v neschopnosti států se shodnout na budoucí podobě eurozóny. V prvních dvou kapitolách analyzuji právě první zmíněný přístup, totiž finanční a dluhovou krizi s přihlédnutím k jejich nákladnosti. Detailněji se věnuji provázanosti bankovní a dluhové krize a roli ECB. Ve druhé části se dostávám ke stěžejnímu bodu mé práce, druhému přístupu ke krizi, totiž postoji Německa k řešení nedostatků EMU. Německa proto, že jako největší ekonomika EMU ji i nejvíce utváří, ale zároveň nese i největší část nákladů. Analyzovat budu jak priority Německa, tak jeho přístup k prosazovaným opatřením od fiskálního kompaktu až po eurobondy. Posléze se přes analýzu postojů aktérů v Německu -- německá vláda, politická opozice, ústavní soud, Bundesbank, němečtí akademici, veřejné mínění -- dostávám k závěru, že postoj Německa je nejednotný, nicméně alespoň u politické reprezentace zatím nelze hovořit o zásadních rozporech. Avšak zdá se, že německé obyvatelstvo se se svými politickými reprezentanty v tomto směru začíná rozcházet. Až budoucnost ukáže, nakolik závažný tento rozpor bude a jaké přinese výsledky.
|
|
|
Ten years of EMU: Convergence, divergence and new policy priorities
Christodoulakis, Nicos
Podpořila nebo přibrzdila jednotná měna konvergenci mezi ekonomikami eurozóny? Na jedné straně jsme byly svědky odeznívajících asymetrických šoků a posílení FDI, v důsledku stabilnějšího měnového kurzu, vyšší míry integrace a lepšího fungování institucí. Na druhé straně jsme byly svědky zpomalení konvergence mezi bohatšími a chudšími ekonomikami eurozóny. Dalším znepokojujícím faktem jsou vysoké deficity běžného účtu platební bilance u jižní zemí eurozóny, zatímco severní země vykazují významné přebytky. Ačkoli obě skupiny ekonomik zaznamenaly příliv FDI po vstupu do eurozóny, významné rozdíly se objevují v jejich rozsahu a složení. Jižní země přilákaly relativně více investic do sektoru bydlení než do produkčního sektoru, zatímco u severních zemí tomu bylo naopak. Tyto investice v severních (jižních) zemích způsobily růst obchodovatelného (neobchodovatelného) produktu a zlepšení (zhoršení) obchodní bilance. Tyto nerovnováhy v eurozóně si vyžadují vytyčení nových priorit, s důrazem na konvergenci a konkurenci
Plný text:  PDF
|
|
|
Vliv eura na vývoj hospodářství a zadlužení v jižních státech eurozóny
Říman, Václav ; Blahová, Naděžda (vedoucí práce) ; Michl, Aleš (oponent)
Práce pojednává o vlivu eura na ekonomickou situaci a její vývoj v Itálii, Portugalsku, Řecku a Španělsku a na dluhovou krizi, kterou procházejí. Nejprve analyzuje vývoj těchto zemí za posledních 20 let před vstupem do eurozóny. Poté se zaměřuje na jejich připravenost na přijetí eura prostřednictvím analýzy dodržování Maastrichtských kritérií a plnění požadavků Teorie OCA, zejména konvergence hospodářských cyklů. V další kapitole si práce klade otázky, jaká byla očekávání, které mělo euro přinést. Ve čtvrté kapitole se přesunuje v čase do období po zavedení eura a sleduje vývoj v jižních zemích prostřednictvím různých makroekonomických veličin v letech 2001 -- 2010. Výsledky tohoto zkoumání dále interpretuji se zaměřením na vliv eura. Poslední kapitola pak pojednává o cestě zkoumaných zemí do dluhové krize, která vyvrcholila neschopností financování dalšího fungování státu v některých zemích. Opět zkoumá případné vlivy eura na tento proces.
|
|
|
The Franco - German relations in the context of the European debt crisis
Šuchta, Juraj ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Bartušková, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje pozadí dluhové krize v Evropě s přihlédnutím k postavení, jaké v ní hrají hlavní tvůrci Evropské měnové unie, Francie a Německo. Cílem bakalářské práce je analyzovat obě ekonomiky v kontextu eurokrízy a poukázat na jejich odpovědnost za dnešní nepříznivou situaci. V první kapitole jsem se zabýval francouzsko-německou spoluprací při budování měnové unie. V druhé kapitole jsou porovnány jejich hospodářské politiky, přičemž důraz je kladen na proexportní politiku Německa a její vliv na ostatní země eurozóny. Poslední kapitola je zaměřena na dosavadní řešení krize, které byly z velké míry výsledkem dohod právě mezi těmito dvěma státy.
|
|
|
Ekonomická situace v zemích PIIGS před a po přijetí eura
Schneiderová, Jana ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá ekonomickou situací zemí PIIGS -- Portugalska, Irska, Itálie, Řecka a Španělska od roku 1996 až po současnost, tedy před a po přijetí Eura. V první části je nastíněn vývoj evropské měnové integrace až k momentální ekonomické krizi. Na základě analýzy makroekonomických ukazatelů práce usiluje o vymezení zásadních příčin současných problémů v jednotlivých zemích PIIGS a snaží se objasnit výskyt nerovnováh a rozdílů mezi těmito zeměmi a dalšími členskými státy Eurozóny. V závěru je shrnuta komparace zemí PIIGS, zhodnocení jejich vývoje před a po přijetí do eurozóny a vliv inflace, úrokové míry a dalších ekonomických faktorů na vznik divergencí v rámci HMU.
|
|
|
Evropská měnová unie - její vývoj a současné problémy
Vaverková, Zuzana ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Hýla, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá počátky měnové integrace v Evropě od okamžiku podepsání Římských smluv. Zmiňuje neúspěšné návrhy a pokusy o měnovou a hospodářskou integraci evropských zemí. Uvádí podmínky pro vstup do Evropské měnové unie, její formování a principy fungování. Poukazuje na problém dluhové krize v eurozóně, její význam a následky v postižených zemích. Také prezentuje, jak EFSM, EFSF a MMF pomáhají problematickým zemím vyrovnat se s jejich situací a možnosti dalšího vývoje.
|
|
| |
host ::
RSS.