|
|
Psychosociální intervence u žen s perinatální ztrátou
Borůvková, Klára ; Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mapováním potřeb a průběhu procesu integrace zkušenosti perinatální ztráty u matek, kterým zemřelo dítě v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství nebo porodu. Jejím cílem je také navrhnout optimální intervenci, která by předcházela rozvoji komplikací ve smyslu psychických poruch (PTSD, PAS). Teoretická část popisuje perinatální ztrátu z hlediska incidence, etiologie, zabývá se problematikou ztráty blízkého člověka obecně a specifik v případě ztráty perinatální. V teoretické části se objevuje také problematika krize a jejího prožívání, fáze krize, vymezení pojmu psychosociální intervence a existující formy psychosociální intervence. Nabízí několik pohledů a přístupů k tématu truchlení jako procesu integrace náročné zkušenosti, popisuje jednotlivé fáze a možné problémy v jejich naplnění. Empirická část se zaměřuje na mapování prožitků a potřeb žen, které mají zkušenost s perinatální ztrátou. Rovněž sleduje přístupy a okolnosti, druhy podpory, které ženám pomohly vyrovnat se s touto zkušeností. Snaží se také identifikovat takové aspekty, které tomuto vyrovnání bránily nebo je komplikovaly. Výzkumné šetření zahrnuje 13 hloubkových rozhovorů, které byly analyzovány pomocí metody IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Tento kvalitativní přístup byl doplněn o...
|
|
|
Prožívání ztráty dítěte
Světlíková, Zora ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce "Prožívání ztráty dítěte" se zabývá psychologickými aspekty adaptace na ztrátu dítěte. Jejím hlavním cílem je zmapovat podpůrné faktory, které této adaptaci napomáhají a zjistit, jak tato ztráta ovlivňuje samotného jedince a jeho další život. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na téma ztráty blízké osoby a blíže popisuje specifika ztráty dítěte. Autorka pomocí dostupné literatury mapuje proces truchlení a jeho projevy. Vymezuje proměnné, které adaptaci na ztrátu dítěte ovlivňují a zaměřuje se na souvislosti ztráty dítěte s komplikovaným truchlením. Zabývá se také dopady ztráty dítěte na jedince a případné možnosti intervence. Empirická část zjišťuje podpůrné aspekty, které přispívají ke zvládnutí této ztráty. Zároveň popisuje, jak tato ztráta život jedince ovlivňuje. Zaměřuje se také na potřeby pozůstalých rodičů. Výzkumné šetření sestává z deseti individuálních hloubkových rozhovorů se ženami, které prožily ztrátu dítěte. Tyto rozhovory jsou podrobeny kvalitativní analýze metodou IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Na základě výsledků kvalitativního šetření jsme identifikovali čtyři hlavní podpůrné aspekty v adaptaci na ztrátu dítěte - sociální oporu, vlastní aktivitu, odbornou pomoc a víru. Dále jsme zjistili, že ztráta dítěte přinesla do života jedinců i...
|
|
|
Prožívání ztráty dítěte
Světlíková, Zora ; Loneková, Katarína (oponent) ; Štětovská, Iva (oponent)
Rigorózní práce "Prožívání ztráty dítěte" se zabývá psychologickými aspekty adaptace na ztrátu dítěte. Jejím hlavním cílem je zmapovat podpůrné aspekty, které této adaptaci napomáhají, a aspekty, které jí naopak komplikují. Dalším cílem je zjistit, jak tato ztráta ovlivňuje jedince i jeho další život a popsat samotný proces ztráty dítěte. Teoretická část rigorózní práce se zaměřuje na téma ztráty blízké osoby a blíže popisuje specifika ztráty dítěte. Autorka pomocí dostupné literatury mapuje proces truchlení a jeho projevy. Vymezuje proměnné, které adaptaci na ztrátu dítěte ovlivňují, a zaměřuje se na souvislosti ztráty dítěte s komplikovaným truchlením. Zabývá se také dopady ztráty dítěte na jedince a případnými možnostmi intervence. Empirická část zjišťuje podpůrné aspekty, které přispívají ke zvládnutí této ztráty, a aspekty, které ji naopak znesnadňují. Zároveň mapuje samotný proces ztráty dítěte a její dopady na další život jedince. Zaměřuje se také na potřeby pozůstalých rodičů. Výzkumné šetření sestává z deseti individuálních hloubkových rozhovorů se ženami, které ztrátu dítěte prožily. Tyto rozhovory jsou podrobeny kvalitativní analýze metodou Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Výzkumnou sondu doplňuje Škála přístupu k zármutku (AAG), jež znázorňuje míru vyrovnanosti se ztrátou....
|
|
|
Zkušenosti vychovatelů s tématem smrti ve školní družině
NOVÁ, Nikola
V bakalářské práci zaměřené na zkušenosti vychovatelů s tématem smrti se věnuji problematice truchlení, seznámení a pochopení konceptu smrti. Konkrétněji se zabývám vývojem konceptu smrti, prožíváním ztráty blízké osoby a projevy truchlení. Cílem práce je zjistit jaké zkušenosti mají vychovatelé s dětmi prožívající ztrátu blízké osoby a do jaké míry vychovatelé s dětmi mluví o smrti. Jaké jsou jejich osobní zkušenosti a postoje k tomuto tématu. Jelikož je tato práce zaměřena na školní družinu a děti mladšího školního věku, věnuji se jejich vývojové charakteristice a základnímu popisu školní družiny a práce vychovatele.
|
|
|
Zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem rigorózní práce bylo popsat a analyzovat zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí, protektivní faktory a zvládání prenatální ztráty. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou....
|
|
|
Postoje a zkušenosti učitelů MŠ k otevírání témat spojených se smrtí
PODVALSKÁ, Aneta
Bakalářská práce zkoumá kompetence a zkušenosti učitelů mateřské školy při otevírání témat smrti. Teoretická část se soustředí na pochopení umírání a smrti, postojů společnosti k tématu smrti a dětskému vnímání smrti. Práce dále popisuje vliv medií na dětské pojetí smrti. Práce předkládá přehled o profesi předškolního pedagoga a přístupech k výuce vztahující se ke smrti, jak s dětmi mluvit o smrti a jak pomoci dětem v období truchlení. Je zde také představena řada aktivit a technik, které mohou být používány v mateřských školách pro pochopení a zpracování smrti, a to jak v preventivním tak intervenčním smyslu.
|
|
|
Psychický dopad na ženy po samovolném potratu
Bauerová, Alexandra ; Rusová, Monika (vedoucí práce) ; Mrázová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na psychický a sociální dopad, který samovolný potrat má na mentální zdraví žen. Cílem této práce je poskytnout komplexní pohled na psychický dopad samovolných potratů na ženy a zkoumat různé faktory, které mohou ovlivnit jejich prožívání. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se věnuji popisu potratu, jeho etiologii, příznakům, nejčastějším typům, diagnostice a léčbě, kde popisuji instrumentální a medikamentózní metodu evakuace zbytků plodu, jejich postupu a také možná rizika. Dále v teoretické části popisuji, jaké emoce ženy zažívají při potratu a jejich dopad na sociální zázemí ženy. V empirické části se věnuji detailnímu popsání kvantitativního výzkumu. Výzkum byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření mezi ženami, které prošly samovolným potratem. Kvantitativní výzkum byl distribuován pomocí online dotazníku na sociálních sítích. Výsledky naznačují, že ženy zažívají při samovolném potratu emoce zármutku, strachu, viny a mohou ovlivnit psychickou pohodu každé ženy. Výsledky také ukazují, že nadpoloviční většina žen neměla adekvátní informace o možnosti psychologické pomoci. Proto tato práce slouží jako náhled do psychického zdraví žen a tato problematika by se měla ve veřejném prostoru více...
|
|
|
Hospicová péče v očích veřejnosti
HAVLÍČKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem hospicové péče. Jejím cílem je komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Na základě jejich zkušenosti zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt. K dosažení takto stanovených cílů byla využita kvantitativní výzkumná strategie. Metoda sběru dat se uskutečnila pomocí dotazování, a to technikou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor se skládal z jedinců, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, a z jedinců z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami nepřišli do styku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 89 respondentů. Hypotézy byly testovány pomocí kontingenční tabulky a chí-kvadrát testu a T-testu. Výzkumné šetření ukázalo, že zkušenost s hospicovou péčí hraje roli při potencionálním výběru formy hospicové péče pro respondenta osobně i při výběru pro osobu jemu blízkou. Dále ovlivňuje názor na vhodnost hospiců pro poslední dny umírajícího a promítá se do hodnocení důstojnosti smrti v hospici. Taktéž zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje přípravy na smrt - ti, kteří zkušenost nemají, se častěji nijak nepřipravují. Naopak zkušenost s hospicovou péčí nikterak neovlivňovala hodnocení domácího prostředí jakožto vhodného místa pro umírání. Nemá vliv ani na to, zda respondenti přemýšlejí či mluví o vlastní smrtelnosti, ani na názor na nutnost navýšení podpory a rozšíření osvěty o této péči. Taktéž nehrála roli při určování míry obav a neklidu z vlastní smrti respondenta. V otázce informovanosti respondentů o hospicové péči prokázali respondenti mající zkušenost s hospicem více vědomostí. I přesto je stále nutné podporovat osvětu o hospicové péči.
|
|
|
Sociální vyloučení pozůstalých rodičů
KUCSAROVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá tématem sociálního vyloučení pozůstalým rodičů. Hlavním cílem byla identifikace příčin dobrovolné izolace až sociálního vyloučení pozůstalých rodičů. Dílčím cílem pak zmapování specifik komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolí v prvním roce po úmrtí dítěte, a to z pohledu pozůstalých rodičů. Práce je rozdělena teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje prostudování dostupné literatury s tématikou smrti, truchlení a sociálního vyloučení se zaměřením na pozůstalé rodiče. Praktická část mapuje rozdíly v komunikaci pozůstalých rodičů s jejich okolím v období po ztrátě dítěte, a zjišťuje, jaké reakce okolí měly pozitivní a naopak negativní vliv na styl komunikace pozůstalého rodiče. V neposlední řadě zkoumá vliv reakcí okolí na ztrátu dítěte pozůstalého rodiče z hlediska sociálního vnímání. K dosažení cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie založená na polostrukturovaných rozhovorech. Práce přináší sondu do způsobu komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolím a do změn, kterými tato komunikace prochází v průběhu prvního roku po úmrtí dítěte. Přínosem práce jsou informace zachycující postoj sociálního okolí k pozůstalým rodičů, příčiny tohoto přístupu a jeho dopad na pozůstalé rodiče. Práce odhaluje prostor pro vzdělávání společnosti v oblasti komunikace s pozůstalými rodiči a zároveň upozorňuje na šedou zónu péče o truchlící rodiče v rámci sociální politiky.
|
|
|
Vztah mezi svépomocnou a odbornou pomocí na příkladu spolku Plzeňská zastávka
FENCLOVÁ, Ivana
Tématem práce je vztah mezi svépomocnou a odbornou pomocí na příkladu spolku Plzeňská zastávka a jejím cílem je reflexe tohoto vztahu. Jedná se o zhodnocení, jakým způsobem uvedené spojení funguje, jak se obě formy pomoci doplňují, případně jaké má tato forma pomoci limity a omezení. Teoretická část je zaměřená na vymezení důležitých souvisejících pojmů a skutečností pomocí odborné literatury. Jsou zde popsány jednotlivé formy pomoci pozůstalým. Samostatná kapitola je věnována vzniku, vývoji a současnosti spolku Plzeňská zastávka. Na teoretickou část navazuje výzkum, jehož cílem je zjištění, jak funguje spojení svépomocné a odborné pomoci v rámci spolku Plzeňská zastávka. Výzkumnou metodou je kvalitativní výzkum ve formě polo-strukturovaného rozhovoru.
|
host ::
RSS.