Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv pastvy na biodiverzitu lučních porostů MZCHÚ V CHKO Bílé Karpaty
Masarykova univerzita, Brno ; Mendelova zemědělská a lesnická fakulta, Brno ; Botanický ústav AV ČR, Průhonice ; Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta ; ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou ; Malenovský, Igor ; Kment, Petr ; Přidal, Antonín ; Bezděčka, Pavel ; Vincenecová, Karla ; Pechanec, Vilém ; Mládek, Jan ; Jongepierová, Ivana
V poslední době se u vlastníků a uživatelů pozemku v CHKO Bílé Karpaty zvyšuje zájem o údržbu luk pomocí pastvy, která by mohla řešit údržbu hůře dostupných pozemků. Dodnes ale není znám optimální počet a skladba zvířat na plochu a dopad na zájmová rostlinná společenstva. Řešený projekt by měl přispět ke stanovení takových způsobů obhospodařování lučních společenstev, které by z ekonomického hlediska byly pro zemědělské subjekty a vlastníky pozemků přijatelné a současně udržely luční společenstvo v optimálním stavu.
Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v CHKO
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav pícninářství, Brno ; Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky, Olomouc ; Ústav půdní biologie AV ČR, České Budějovice ; ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou ; Kalčík, Jiří ; Hejduk, Stanislav ; Tajovský, Karel ; Mládek, Jan
Cílem projektu je zpracování dlouhodobé koncepce pastvy v CHKO Bílé Karpaty, která by z ekonomického hlediska byla pro zemědělské subjekty a vlastníky pozemků přijatelná a současně udržela společenstva rostlin a živočichů, vázaných svým výskytem na trvalé travní porosty, v optimálním stavu z hlediska preferencí ochrany přírody. Pro výzkumné účely bylo na území CHKO Bílé Karpaty vybráno devět lokalit, kde je studován vliv pastevního hospodaření na společenstva po botanické, zoologické a zemědělské stránce. Na každé lokalitě (kromě lokalita Hribovna - nepárová) probíhá komplexní monitoring na pasené i kosené variantě travního porostu. Některé části výzkumu jsou omezeny pouze na tři hlavní lokality: lok. Suchov, lok. Lopeník a lok. Brumov. Výjimečně probíhají terénní sledování i na jiných lokalitách, jejich bližší specifikace je pak uvedena v daném příspěvku.
Využití krajových odrůd ovocných dřevin pro udržení a obnovu krajinného rázu v CHKO Bílé Karpaty a pro záchranu biodiverzity
ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou ; Tetera, Václav
Cílem projektu je analýza současného stavu sadů a pozemků v CHKO vhodných k založení a obnovení sadů, zpracování metodiky záchrany krajových odrůd ovoce a obnovy sadů na příkladu Bílých Karpat. Součástí je i pomologické mapování s databází odrůd, vydání pomologického atlasu bělokarpatského regionu, založení ovocnářské školky a dvou genofondových sadů a uspořádání celorepublikového vícedenního semináře k problematice záchrany krajových odrůd. Zpráva za rok 2003 obsahuje charakteristiku území, osídlení a antropogenních vlivů, popisuje ochranu přírody, historické souvislosti rozvoje zemědělství, evidenci ovocných sadů a významných stromů. Další části zprávy tvoří: mapování odrůd ovocných dřevin, pomologická testace a dokumentace, botanický a taxonomický rozbor, založení místních ovocných školek, založení a obnova ovocných sadů, legislativní opatření, příprava metodiky a pomologického atlasu, ekologický a krajinářský rozbor a informace o celorepublikovém semináři.
Využití krajových odrůd ovocných dřevin pro udržení a obnovu krajinného rázu v CHKO Bílé Karpaty a pro záchranu biodiverzity
ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou ; Tetera, Václav
Cílem projektu je analýza současného stavu sadů a pozemků v CHKO vhodných k založení a obnovení sadů, zpracování metodiky záchrany krajových odrůd ovoce a obnovy sadů na příkladu Bílých Karpat. Součástí je i pomologické mapování s databází odrůd, vydání pomologického atlasu bělokarpatského regionu, založení ovocnářské školky a dvou genofondových sadů a uspořádání celorepublikového vícedenního semináře k problematice záchrany krajových odrůd. V roce 2005 pokračovalo zpracování teoretických témat, byly provedeny další sondy do archivních fondů a pokračovala testace sebraných vzorků z katastrů obcí v CHKO Bílé Karpaty. Bylo testováno 1034 vzorků jabloní, 232 hrušní, 79 slivoní a 105 ostatních vzorků. Bylo rozhodnuto o lokalitě pro zřízení genofondového sadu "Rokytnice I". Začaly práce na vyčištění od náletů ve spojové části, začala příprava materiálu k oplocení pozemku a dle vhodnosti klimatických poměrů začne částečná výsadba. Zpráva je rozdělena do kapitol: Charakteristika území, Osídlení a antropogenní vlivy, Ochrana přírody, Historické souvislosti rozvoje zemědělství, Evidence ovocných sadů a významnějších stromů, Mapování odrůd ovocných dřevin, Pomologická testace a dokumentace, Botanický a taxonomický rozbor, fytopatologický rozbor, Založení místních ovocných školek, založení a obnova ovocných sadů, legislativní opatření, Příprava metodiky a pomologického atlasu, ekologický a krajinářský rozbor, Celorepublikový seminář, Diskuse a závěr, Souhrn.
Využití krajových odrůd ovocných dřevin pro udržení a obnovu krajinného rázu v CHKO Bílé Karpaty a pro záchranu biodiverzity
ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou ; Tetera, Václav
V průběhu řešení projektu byla studována charakteristika zájmového území Bílých Karpat (pedologické, klimatické, hydrologické poměry atd.), jeho osídlení a antropogenní vlivy (vývoj osídlení, etnografické členění, urbanistický vývoj atd), ochrana přírody (neživá příroda, rostlinstvo, fauna, výčet a charakteristika maloplošných CHÚ atd). Výsledky archivního bádání byly uvedeny v kapitolách historických souvislostí rozvoje zemědělství v dané oblasti. Byly provedeny sondy do archivních fondů velkostatků, rodinných šlechtických, obecních a selských hospodářství. Hledaly se materiály k sortimentům ovocných školek a ovocnářských a pomologických spolků. Pro vlastní terénní výzkum byly zpracovány podkladové materiály (katastrální a ortofotomapy "Geodis s.r.o") vytvořena vlastní datová struktura PC a využito technologie GIS. Pro mapování v terénu byly vytvořeny mapovací karty (pro sady a vybrané stromy) a stanoveny mantinely – sady cca od 0,5 ha, stromy cca od 50 let výše a dle dotazů místní odrůdy. Nedílnou součástí mapování byl sběr vzorků ovoce k pomologické testaci. Její výsledky, včetně údajů na mapovacích kartách byly zanášeny do databáze. V rámci pomologického studia byly zkoumány historické sortimenty a lidové názvy ovoce. Vzhledem ke slovesné bohatosti regionů a množství zaznamenaných položek bude v pomologické publikaci uvedena samostatná kapitola s částečným etymologickým a dialektologickým rozborem výrazů a sentencí. Byl proveden orientační taxonomický rozbor u některých nově objevených typů rodu Prunus. Fytopatologický rozbor se týkal hlavně typů slivoní. Byly vizuálně zkoumány příznaky napadení virovými chorobami. V oddíle výsledky je uvedeno a dokumentováno plnění stěžejních výstupů projektu. Jsou charakterizovány a fotograficky dokumentovány dvě ovocné školky, které vznikly v rámci řešení a které budou mít většinovou produkci starých a místních ovocných odrůd vhodných do oblasti BK. Dokumentovány jsou dva nově vysazené genofondové sady (Bojkovice a Rokytnice). Krajinářskou analýzou a využití ovocných dřevin se zabývala samostatná kapitola. Na bohatém obrazovém materiálu poukázala, jak důležitým prvkem jsou ovocné výsadby v kulturní krajině BK a jejich důležitost ve struktuře a používání v ÚSES. Výsledky pomologického mapování budou prezentovány v knize Ovoce Bílých Karpat.
Využití krajových odrůd ovocných dřevin pro udržení a obnovu krajinného rázu v CHKO Bílé Karpaty a pro záchranu biodiverzity
ZO ČSOP Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou ; Tetera, Václav
Cílem projektu je analýza současného stavu sadů a pozemků v CHKO vhodných k založení a obnovení sadů, zpracování metodiky záchrany krajových odrůd ovoce a obnovy sadů na příkladu Bílých Karpat. Součástí je i pomologické mapování s databází odrůd, vydání pomologického atlasu bělokarpatského regionu, založení ovocnářské školky a dvou genofondových sadů a uspořádání celorepublikového vícedenního semináře k problematice záchrany krajových odrůd. V roce 2004 bylo provedeno další mapování ovocných stromů a následná determinace. Ve zprávě jsou uvedeny výsledky dosavadního mapování a determinace vzorků sesbíraných plodů. Zjistilo se, že je daný region velmi bohatý na genetické zdroje ovocných dřevin, zvláště rodu Prunus.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.