|
|
Kvalita posturální stabilizace u pacientů indikovaných k TEP kyčelního kloubu v porovnání s populací bez pokročilé koxartrosy.
Vojtová, Anna ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Oplatková, Lenka (oponent)
Kvalita posturální stabilizace u pacientů indikovaných k TEP kyčelního kloubu v porovnání s populací bez pokročilé koxartrosy. Cílem práce bylo zjistit, zda je u pacientů, kteří jsou z důvodu pokročilé koxartrosy indikováni k TEP (totální endoprotéze) kyčelního kloubu zhoršená kvalita posturální stabilizace v porovnání se skupinou stejně starých zdravých probandů. Posturální stabilizace byla hodnocena pomocí čtyř testů podle konceptu Dynamické Neuromuskulární Stabilizace vyškoleným DNS terapeutem. Do studie bylo zahrnuto 26 pacientů indikovaných k TEP kyčelního kloubu. Kontrolní skupinu tvořilo 25 probandů bez subjektivních a klinických známek koxartrózy. Potvrdili jsme, že u experimentální skupiny s pokročilou koxartrózou je zhoršená kvalita posturální stabilizace hodnocená pomocí čtyř DNS funkčních testů (Test dechového stereotypu, Test regulace nitrobřišního tlaku, Brániční test a Test flexe kyčelního kloubu) oproti kontrolní skupině (p<.001 pro všechny testy). Na straně pokročilé artrózy KYKL u experimentální skupiny byla potvrzena zhoršená kvalita posturální stabilizace oproti nebolestivé straně (p = .012) i oproti kontrolní skupině, u které byla zjištěna vyvážená kvalita posturální stabilizace z hlediska stranové symetrie (p= .379). Dále byla potvrzena silná korelace mezi rozsahem hybnosti v...
|
|
|
Obezita, artróza a pohybová aktivita
Vojtová, Anna ; Hašpicová, Marcela (vedoucí práce) ; Slabý, Kryštof (oponent)
Práce je zaměřena na sledování a hodnocení pohybového režimu, změn posturálních stereotypů a bolestí pohybového aparátu u dvou obézních dospělých pacientů, jednoho v průběhu přípravy a v období následujícím po bariatrickém výkonu a druhé pacientky po senzomotorickém cvičebním programu bez bariatrické operace. Cílem práce je zpracování poslední dostupné literatury na dané téma, v praktické části pak zpracování kazuistik dvou vybraných pacientů s popisem změn postury a posturálních stereotypů v průběhu redukce hmotnosti s pohybovým režimem a bez pohybového režimu. Hodnocení v praktické části bude vycházet z měření posturální stabilitypomocí počítačové posturografie, objektivizace rozsahu pohybu nosných kloubů přístrojem Moover, složení tělesných kompartmentů bude analyzováno bioimpedančním měřením na přístroji Tanita, a subjektivní vnímání bolesti a kvality života v průběhu redukčního programu bude posuzováno formou standardizovaných dotazníků (Dotazník interference bolesti s denními aktivitami DIBDA, Mapa bolesti, Dotazník dopadu tělesné hmotnosti na kvalitu života IWQOL-Lite). Výsledky ze stabilometrického měření nevykazují výrazné zlepšení posturální stability ani u jednoho z pacientů. U pacienta po výrazné redukci hmotnosti je však patrno snížení plochy kontaktu chodidla s podložkou. U obou...
|
host ::
RSS.