|
|
Jan Švankmajer inspirace literaturou a divadlem
Balej, Petr ; KUBÍČEK, Jiří (vedoucí práce) ; ULVER, Stanislav (oponent)
Abstrakt:
Tématem práce je analýza literární a divadelní inspirace ( E. A. Poe, D. A. F.
Sade, Ch. D. Grabbe, L. Carrol, V. de I´Isle-Adam, H. Walpole, J. W. Goethe, Ch.
Marlowe, barokní a lidové divadelní hry, černé romány, pohádky) v krátkých
( Poslední trik pana Schwarzwaldea a pana Edgara, Rakvičkárna, Don Šajn,
Žvahlav aneb šatičky Slaměného Huberta, Otrantský zámek, Zanik domu Usherů,
Kyvadlo, jáma a naděje) a celovečerních ( Něco z Alenky, Lekce Faust, Otesánek,
Šílení) filmech Jana Švankmajera.
Cílem práce je vysledovat, jakým způsobem je s těmito inspiračními zdroji ve
filmovém zpracování nakládáno, jak jsou původní témata převáděna do jiného
média a jak jsou významově rozvíjena či přetvářena. U divadelní inspirace práce
popisuje přenos formálních výrazových prostředků charakteristických pro divadlo
(černé divadlo, herci v maskách, maňáskové divadlo atd.) do filmu a také popsat
autorův vztah k loutkám a klíčový vliv tohoto vztahu na jeho tvorbu.
|
|
|
Lekce Švankmajer
Kim, Eun Sue ; Ulver, Stanislav (vedoucí práce) ; Kubíček, Jiří (oponent)
Jan Švankmajer si opakovaně q různými způsoby do svých filmů přenáší y literárných děl a studií předobrazy lidí, kteří potlačují svobodu jednice nebo lidí, jejichž svoboda je potlačována. Film Šílení je také jedním z těchto typických příkladů. Hlavní cíl této práce sopčivá v rozboru pohledu Jana Švankmajera na otázku svobody, zejména skrze film Šílení, který je naplněn symboly a motivy svobody a útlaku, šílenství a trestání. Možná, že i my sami, ač žijící v současnosti nalezeme něco společného a utlačovanými hrdiny ze starých literárných děl. Ve snaze nalézt odpověď na abstraktní otázku, co je to svoboda si vypůjčím osobní pohled Jana Švankmajera a pokusíme se jej sdílet.
|
|
|
Kameramani českého dokumentárního filmu
Šuster, Jan ; Jícha, Marek (vedoucí práce) ; Ulver, Stanislav (oponent)
V diplomové práci se zabývám především pohledem kameramanů, jako profesionálů, ale i jako lidí na problematiku filmového obrazu v dokumentárním filmu. Snažím se hledat a stavět pohled na dobu a život české kinematografie skrze oči čtyř kameramanů čtyř různých věkových generací. V úvodu procházím stručnou historií českého dokumentárního filmu. Po ní se dostávám k rozhovorům s kameramany, které jsem vybral na základě jejich dlouhodobých zkušeností s obrazem v dokumentárním filmu. Každý z nich je výraznou osobností a každý svou prací posouval nebo stále posová kupředu kvalitu české kameramanské profese. Všem posléze kladu stejné otázky a snažím se tak získat vícegenerační pohled na problematiku české dokumentární kinematografie a zároveň na kameramany osobně. V závěru práce shrnuji obecné a vzájemně porovnávám různorodé postoje. Vstupuji do závěru i svým vlastním pohledem a tak se konfrontuji s názory jak poslední, pátý a nejmladší z kameramanů.
|
|
|
Lars von Trier a jeho (nejen Americká) trilogie
Dusová, Tereza ; Ulver, Stanislav (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Diplomová práce je věnována Trierovým filmovým trilogiím a vývoji Trierova přístupu k filmované látce. Přičemž na počátku stojí fascinace obrazem a na druhém konci fascinace příběhem a postavami, při upozadění vnějších prvků. V jednotlivých kapitolách se zabývám Trierovým konceptuálním přístupem k filmované látce, výběrem témat, typem Trierova hrdiny (později hrdinky), stavbou Trierových scénářů a v neposlední řadě způsobem jejich realizace a filmy samotnými. Stěžejní je přitom část věnovaná neúplné Americké trilogii, tedy filmům Dogville a Manderlay.
|
|
|
Kameramani českého hraného filmu
Kaboš, Michael ; Jícha, Marek (vedoucí práce) ; Ulver, Stanislav (oponent)
Kameramani českého hraného filmu: Hledání identity je pojednání o významu kameramanů v rámci české kinematografie. Práce je složena z autentických vzpomínek a poznatků jednotlivých osobností - kameramanů. Jejich výpovědi jsou konfrontovány s historickými prameny, které tvoří důležitou historiografickou část práce. Hlavní témata jsou: hledání inspirace a vytváření myšlenkových konceptů, způsob transformace reality a obsahu sdělení a definice významu kameramanské identity vzhledem k individualitě každého tvůrce i v korelaci s režisérem.
|
|
|
Hrdinové v barvách Zhanga Yimou
Bernardová, Helena ; Dufek, Jiří (vedoucí práce) ; Ulver, Stanislav (oponent)
Práce Hrdinové v barvách Zhanga Yimou se věnuje třem filmům z dílny tohoto renomovaného režiséra. Hrdina, Klan létajících dýk a Kletba zlatého květu jsou epické velkofilmy, které kombinují bojové umění s principy dramatu a filosofie. Příběhy jsou pak podpořeny výraznou barevnou stylizací, jejímiž principy se práce zabývá. V Hrdinovi se barvy v příběhu vyskytují systematicky podle předem daného grafu. V Kletbě zlatého květu jde o boj dvou protikladů ? zlaté a stříbrné - a Klan létajících dýk je laděn do barev přírodních. Práce rovněž zkoumá symboliku užitých barev v čínském i západním pojetí a otázku, zda je tato symbolika srozumitelná pro evropského diváka a jakým způsobem mu zpřístupňuje východní myšlení a záměr režiséra.
|
|
|
Ticho po člověku
Bittnerová, Magdaléna ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Ulver, Stanislav (oponent)
Vladimír Körner je přední český scenárista, jehož tvůrčí přínos je stavěn na roveň vkladu režiséra. Podle vlastních slov je autorem ?jednoho tématu? ? vytváří apokalyptickou vizi světa bez milosrdenství a lásky. Analýza jeho díla a jednotlivých konstrukčních prvků hledá rozšířuje diskurs, z něhož je možné nahlížet jeho tvorbu. Hledá její východiska v modernistických literárních tradicích i v předrománových strukturách a v existencialistické filozofické tradici. Zabývá se použitím leitmotivů a návratných motivů, které jsou nositeli ústředního Körnerova poselství. Analýzou konstrukce světa i postavy jako souhrnu stále týchž (byť různě přeskupených) sémů ukazuje přednosti i úskalí Körnerem zvolené tvůrčí metody. Poukazuje na to, jak autor jako jeden z prvních vnesl do české literatury i filmu téma zničeného česko-německého soužití. Především se ale pokouší porozumět vývoji jeho tvorby od vynikajích psychologických dramat a historických alegorií, jakými byly na přelomu 60.- 70. let filmy ADELHEID, ÚDOLÍ VČEL a román Písečná kosa k midcultové tvorbě z 90. a nultých let (např. KREV ZMIZELÉHO). Analýza se opírá o neoformalistický přístup k pramenům. Východiskem jsou Körnerovy scénáře a novely / romány. Ve třech případových stuudiích je zkoumána konfrontace scenáristy Körnera s další tvůrčí osobností ? režisérem.
|
|
| |
|
| |
|
|
The script as a diary
Godovič, Marek ; Ulver, Stanislav (vedoucí práce) ; Vajchr, Marek (oponent)
Magisterská teoretická práca "Film ako denník. Denník a jeho dve podoby v osobných dokumentoch Martina Šulíka a Naomi Kawase" se zamierava na definovanie a stručné vymenovanie denníkových premien v leteratúre, fotografiia filme. Ide o osobné dokumenty, ktoré kladú doraz nie na faktografiu, ale na pocitovú a emočnú stránku osobnost. Práca sa bližšie venuje príkladom dvoch podob osobných dokumentov spracovaných na základe denníkov slovenského režiséra Martina Šulíka (Poslední cesta Lemuela Gullivera aneb Klíč k určován trpaslíků) a japonskej rešisérky Naomi Kawase (Tiene)
|
host ::
RSS.