|
|
Psychologické a psychosociální aspekty komunikace genderově smíšené posádky v průběhu simulovaného kosmického letu.
Zubková, Anna ; Tefelnerová, Pavla (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Předkládaná bakalářské práce se zabývá psychologickými a psychosociálními aspekty komunikace genderově smíšené posádky v průběhu simulovaného kosmického letu. Literárně přehledová část podává přehled teoretického zakotvení zkoumaného tématu. Konkrétně představuje specifické prostředí kosmických výzkumů a oblast genderově smíšených posádek a jejich komunikace během reálných i simulovaných vesmírných misí. Druhá část práce je věnována návrhu výzkumného projektu, jehož cílem je zmapovat oblast komunikace v průběhu simulovaného kosmického letu ve vztahu k genderovým otázkám. Mapovány jsou čtyři základní oblasti: 1. základní charakteristiky komunikace, 2. tendence ke vzniku podskupin, 3. komunikační styly, a za 4. subjektivní vnímání genderových otázek v komunikaci. Vzhledem ke komplexnímu tématu byl zvolen smíšený výzkumný design, kombinující kvantitativní i kvalitativní metody, konkrétně tyto metody: Sociomapování, Inventář komunikačních stylů a polostrukturovaný rozhovor. Návrh výzkumného projektu se vztahuje ke 3. etapě "Mezinárodního výzkumného projektu SIRIUS 2016-2024". Klíčová slova Kosmický výzkum; specifické prostředí; genderově-smíšená posádka; malá sociální skupina, tým, komunikace; spolupráce; ICE environment; blízký a hluboký vesmír; Měsíc; Mars.
|
|
|
The Specifics of Psychological Self-Sufficiency from the Perspective of Czech and American College/University Students.
Hlaváčová, Karin ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Tefelnerová, Pavla (oponent)
Tato práce zkoumá psychologickou soběstačnost a její aspekty z pohledu amerických a českých univerzitních studentů. Cílem výzkumu bylo najít základní složky, které provázejí jedince během komplexního procesu vedoucí ke psychologické soběstačnosti, jelikož se tomuto fenoménu zatím mnoho výzkumníků nevěnovalo. Konkrétně tato práce zkoumá obecnou představu studentů o psychologické soběstačnosti a odkud pochází. Dále zjišťuje, jaké vlastnosti jsou podle studentů pro psychologickou soběstačnost důležité mít, jaké strategie implementují a čeho chtějí psychologickou soběstačností dosáhnout. Bylo provedeno 12 rozhovorů s 6 americkými a 6 českými studenty. Následně se rozhovory analyzovaly s cílem formulovat zakotvenou teorii. Představa studentů o psychologické soběstačnosti pochází z rodiny, od přátel a vzdělání a je posilována správnými podmínkami a aplikací strategií, které mají napomoci dosáhnout pozitivního a sebevědomého myšlení, které posiluje psychologickou soběstačnost. Během celého procesu se jedinec potýká s mnoha intervenujícími podmínkami, které se mohou chovat jako překážky nebo katalyzátory. Klíčová slova: soběstačnost, psychologická soběstačnost, životní dovednosti, kulturní hodnoty
|
|
|
Psychologické aspekty dopadu pandemie covid-19 na zaměstnance retailové společnosti.
Šíma, Adam ; Höschlová, Eva (vedoucí práce) ; Tefelnerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá dopady pandemie onemocnění covid-19 na zaměstnance retailové sítě, kteří v průběhu uzavření obchodů nemohli chodit do práce. Pomocí sebeposuzovacího dotazníku a zkrácené verze dotazníku resilience CD - RISC 10 jsme mapovali vybrané aspekty jako životní spokojenost, vnímání rizika onemocnění, týmovou spolupráci, prožívané emoce a jejich resilienci. Dotazníkové šetření jsme provedli v průběhu jarního a podzimního lockdownu. Výsledky jsme vyhodnocovali pomocí korelací, lineárních regresí a párového t- testu na vzorku n=199 osob v prvním sběru a n=192 osob v druhém sběru. Spárovat se nám podařilo 41 odpovědí. V rámci jarního šetření jsme nalezli několik významný korelací mezi proměnnými: vnímaná obtížnost lockdownu a vnímání onemocnění jako rizikového (r=0,313, p <0,001), spokojenost zaměstnance s komunikací ze strany nadřízeného a potřebu komunikovat (r=0,424, p <0,001) a pocit informovanosti ze strany firmy (r=0,545, p <0,001), vnímána obtížnost lockdownu slabě korelovala s emocí strachu (r=0,346, p <0,001). Pro proměnné životní spokojenost jsme nalezli dva statisticky významné prediktory: emoce smutku (p=0,004) a hněvu (p=0,039), pro proměnnou vnímanou obtížnost lockdownu jsme nalezli významné prediktory: vnímání onemocnění jako rizikového (p=0,001) a vnímaný význam emocí v...
|
|
|
Vývoj struktury a dynamiky vztahů a vazeb mezi členy posádky v průběhu simulace kosmického letu
Tefelnerová, Pavla ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Höschlová, Eva (oponent)
Práce skupin v extrémním, izolovaném a stísněném prostředí se pojí s vysokými riziky i nároky. Jednou ze skupin pracující v takto specifických podmínkách jsou kosmické posádky, na jejichž studium se v posledních desetiletích soustřeďuje výzkumný zájem při snaze o prevenci jejich selhání. Pro úspěšné zvládání vesmírných misí se jako klíčové ukazují vztahy a vazby mezi členy posádky. Ty se projevují v rozličných oblastech: komunikaci, spolupráci, kohezi skupiny, vzájemné důvěře, opoře a dalších. V literárně přehledové části práce jsou popsány vybrané faktory, které s mezilidskými vztahy a vazbami souvisí. Diskutovány jsou dvě skupiny faktorů - faktory související s diverzitou složení posádky a situační faktory. Prostor je věnován také diskuzi metod, které jsou pro měření vztahů a vazeb v posádce používány, jejich přínosům i limitům. V návaznosti na to je podrobněji popsána sociodiagnostická metoda sociomapování, vzhledem k jejímu využití ve výzkumné části práce. Výzkumná část práce si klade za cíl analyzovat dvě oblasti: vývoj skupinové dynamiky v průběhu času a souvislost mezi genderově smíšenou posádkou a tendencí ke vzniku podskupin. Závěry z předchozích studií v těchto oblastech jsou totiž nejednoznačné. K tomuto cíli byla využita data ze 17denní simulace izolace posádky, tedy první etapy z...
|
|
|
Psychologické souvislosti poctivosti a podvádění
Tefelnerová, Pavla ; Höschlová, Eva (vedoucí práce) ; Trojanová, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o psychologických aspektech poctivosti a podvádění, propojujíc poznatky nejen psychologických, ale také ekonomických či pedagogických výzkumů. První kapitola uvádí čtenáře do problematiky nastíněním hranice mezi poctivým a nepoctivým chováním a vymezením několika názorových proudů, ze kterých jednotliví výzkumníci k tématu přistupují. Na vybraných výzkumech ukazuje, že podvádění není patologií několika málo jedinců, ale spíše způsobem chování, který je za dostatečně vyhrocených okolností vlastní každému lidskému jedinci. Druhá kapitola poté pojednává o osobnostních, situačních i demografických faktorech, které ovlivňují hranici, za kterou se lidé k nepoctivému chování uchylují, jeho míru i způsoby podvádění. Nabízí tak vhled do mechanismů fungování podvádění a možných způsobů jeho ovlivnění. Protože zjištění předkládaná v této části práce vycházejí z různých výzkumných metod (dotazníků a experimentů), je třetí kapitola věnována diskuzi jejich předností i limitů ve vztahu ke konkrétnímu zaměření celé práce. Teoretickou část práce uzavírá rozvaha nad etickými aspekty výzkumu poctivosti a podvádění. V návaznosti na předkládaná zjištění byla navrhnuta experimentální studie, jejímž cílem je zjistit, jak vybraný způsob redukce míry nepoctivého chování působí na...
|
host ::
RSS.