Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv triazinových pesticidů na ryby
STARÁ, Alžběta
Ryby a raci jsou hojně využíváni jako monitorovací organismy environmentálních úrovní znečištění vody antropogenními polutanty. Předkládaná práce přispívá k hodnocení toxicity a účinků dlouhodobého působení triazinů na různá vývojová stadia kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a dospělé jedince raka červeného (Procambarus clarkii). Kapr byl jako modelová ryba vybrán vzhledem k jeho ekonomickému významu - produkce kapra tvoří 90% celkové produkce ryb v České republice. Raci jsou snadno identifikovatelné druhy reprezentující danou lokalitu, jsou široce rozšíření a poskytují dostatečné množství tkáně pro individuální biochemické a chemické analýzy. Výsledky této studie poskytují bližší informace o chronické expozici triazinům s ohledem na hodnocení rizik. Vybrali jsme tři účinné látky triazinových herbicidů, které jsou v povrchových vodách nejčastěji detekovány - prometryn, simazin a terbutryn. Výsledky testů obohacují znalosti o toxickém působení triazinových herbicidů na kapra a raka v environmentálních koncentracích naměřených v povrchových vodách ČR. Zatím je informací o toxickém působení triazinů na vodní organismy nedostatek. Během testů byly sledovány tyto parametry: chování, mortalita, biometrické ukazatele, hematologické a biochemické hodnoty, histopatologie tkání, oxidativní stress a antioxidanty. Data získaná ze všech testů provedených v rámci mé doktorské práce jsou velmi cenná pro hodnocení a porovnání dlouhodobého účinku xenobiotic na vodní organismy, konkrétně ryby a raky. Do budoucna bych ráda rozšířila zaměření mého výzkumu o stadium možného synergického nebo zesilujícího efektu směsí triazinů s jinými xenobiotiky, která jsou často nacházena ve vodním prostředí. Na tento přístup je v poslední době kladen důraz, neboť vodní prostředí je znečištěno směsmi různých sloučenin. Proto pokládám za nanejvýš potřebné věnovat se výzkumu, který přinese nové informace o působení xenobiotik na necílové organismy.
Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe: Výzkum vlivu polutantů přítomných ve vodním prostředí na ryby
Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Umea University, Sweden ; Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, Vodňany ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice ; Stará, Alžběta ; Steinbach, Christoph ; Grabicová, Kateřina ; Burkina, Viktoriia ; Golovko, Oksana ; Turek, Jan ; Sudová, Eliška ; Máchová, Jana ; Valentová, Olga ; Velíšek, Josef ; Kroupová, Hana ; Kolářová, Jitka ; Fedorova, Ganna ; Žlábek, Vladimír ; Grabic, Roman ; Li, Zhihua ; Randák, Tomáš
Projekt se zabývá vlivem běžných komunálních zdrojů znečištění na vodní prostředí. Získal data charakterizující kontaminci vodních ekosystémů vybranými biologicky aktivními látkami nad a pod vytipovanými zdroji komunálního znečištění a hodnotil jejich vliv na indikátorové organismy - ryby. Je uvedeno vyhodnocení souvislostí mezi výskytem vybraných polutantů ve vodním prostředí a biologickými změnami u indikátorů organismů v laboratorních i přírodních podmínkách.
Faktory určující rychlost půdního dýchání v travinném mokřadním ekosystému
STARÁ, Alžběta
Anotace: Půdní dýchání představuje významný tok CO2 mezi atmosférou a půdou. Uhlík fixovaný v procesu fotosyntézy se může vázat v půdě, ale také uvolňovat ve formě CO2 zpět do atmosféry. Přesné hodnocení globální uhlíkové bilance je klíčem pro odhad budoucího vývoje atmosférické koncentrace CO2 a předpovídání změn klimatu v budoucnu. V průběhu vegetační sezóny 2008 bylo studováno půdní dýchání na vybraných mokřadních biotopech s travinnou vegetací ve vztahu k obsahu půdního uhlíku, dostupnosti živin, půdní vlhkosti a půdní teplotě. Studované mokřady zahrnovaly lokalitu s minerální půdou u obce Hamr a PR Záblatské Louky s půdou organickou. Půdní dýchání bylo měřeno jako výdej CO2 z půdy za použití přístroje LiCor 6400 s půdní komorou. Na žádné z obou lokalit nebyl prokázán vliv hnojení (množství přidání živin) na výdej CO2 z půdy. Na Záblatských Loukách byl zjištěný vztah mezi půdním dýcháním a vlhkostí půdy. Výdej CO2 se snižoval s rostoucí vlhkostí půdy.
Vodní režim ve skleníku se solárními rastry
STARÁ, Alžběta
Abstrakt: V průběhu sezóny 2006 byly ve dvou cyklech studovány růstové charakteristiky fazole obecné (Phaseolus vulgaris L.) v závislosti na odlišných optických podmínkách prostředí. Pěstební pokus probíhal v modulárním skleníku s optickými rastry. Rostliny byly pěstovány před různě barevnými plochami, modrou, oranžovou, červenou a bílou. Práce byla zaměřena na charakter odraženého záření od různě barevných ploch na různé růstové reakce rostlin. Vliv odlišných optických podmínek prostředí na skupiny se nám statisticky lišil u barevných skupin rostlin při zpracování výsledků z týdenních měření pro růstové charakteristiky rostlin. Při měření intenzity transpirace mezi jednotlivými skupinami byl jako statisticky průkazný zjištěn vliv záření. U dat získaných destruktivní analýzou se neprokázal vliv barevně odlišného prostředí rostlin na velikost listové plochy, množství nadzemní biomasy, sušiny a chemické složení.

Viz též: podobná jména autorů
4 STARÁ, Alžběta
1 STARÁ, Amálie
3 STARÁ, Andrea
1 Stará, Alena
3 Stará, Andrea
1 Stará, Anika
2 Stará, Anna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.