|
|
Vliv učitelů na postoje žáků vůči škole
Pínová, Ester ; Podaná, Zuzana (vedoucí práce) ; Spitzerová, Markéta (oponent)
a v českém jazyce Tato práce se věnuje vztahu autonomní motivace studenta ke studiu přírodních věd a výukových metod. Cílem práce, je na základě dat z výzkumu PISA 2015 zjistit, jak souvisí motivace studentů ke studiu přírodních věd s vyučovacími postupy. Pro ověřování hypotéz jsem byla použita hierarchické regresní analýza. V rámci této bakalářské práce byl zkoumán vztah mezi autonomně-motivujícími výukovými metodami a autonomní motivací studentů ke studiu přírodních věd. Pro ověření stanovených hypotéz byly použity hierarchické regresní modely, které zkoumaly efekt jednotlivých motivujících výukových metod na tři závislé proměnné: oblibu studia přírodních věd, zájem studentů o přírodní vědy a míru účasti studentů na přírodovědných aktivitách. Výsledky potvrdily naše hypotézy téměř u všech výukových metod. I když efekty nebyli příliš silné, autonomně-motivující výukové metody měly pozitivní vliv na všechny sledované proměnné. Studenti, kteří vykazovali vyšší míru využívání těchto metod ve výuce, projevovali větší oblibu studia přírodních věd, vyšší zájem o přírodní vědy a také se aktivněji účastnili přírodovědných aktivit. Mezi výukovými metodami byla nejsilnějším prediktorem studentem vnímaná zpětná vazba, badatelsky orientovaná výuka a autonomie v kurikulu. Klíčová slova Motivace, postoje...
|
|
|
Změny v rámci přechodu na inkluzivní vzdělávání z pohledu učitelů na ZŠ
Zrůstková, Jana ; Mazák, Jaromír (vedoucí práce) ; Spitzerová, Markéta (oponent)
Předkládaná bakalářská diplomová práce "Změny v rámci přechodu na inkluzivní vzdělávání z pohledu učitelů na ZŠ" má za cíl zmapovat zavádění a fungování inkluzivního vzdělávání pohledem učitelů, zaměřit se na osobní zkušenosti učitelů a přinést nové poznatky ohledně problémů a výzev, které učitelům komplikují aplikování inkluzivního vzdělávacího systému na základních školách. Práce je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou část a empirickou část. Teoretická část popisuje klíčové pojmy vztahující se k inkluzivnímu vzdělávání, nastiňuje některé důležité aspekty v rámci přechodu běžných základních škol na společné vzdělávání. Jsou zde popsány role jednotlivých aktérů inkluzivní školy a jejich vzájemné vazby. Empirická část se zabývá metodologií výzkumu, analýzou a intepretací získaných dat. V této části jsou mapovány názory jednotlivých kantorů a má za cíl přinést poznatky v oblasti praxe společného vzdělávání žáků na základních školách. Výzkumné šetření bylo inspirováno fenomenologickým výzkumem a využívá proto polostrukturovaný rozhovor, který slouží k porozumění fenoménu inkluze z pohledu učitele na základní škole. Klíčová slova Inkluze, inkluzivní vzdělávání, inkluzivní základní škola, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, učitel
|
|
|
Vliv školy na hodnocení životní spokojenosti mladých lidí
Spitzerová, Markéta ; Mazák, Jaromír (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
a klíčová slova v českém jazyce Diplomová práce se věnuje vztahu celkové životní spokojenosti žáků a klimatu školy. Školní klima je v této práci reprezentováno prostřednictvím čtyř dimenzí: pocitu bezpečí, sociálních vztahů ve škole, školním úspěchem a kariérním plánováním. Zároveň bylo analyzováno, zda má na životní spokojenost žáků vliv i typ studované školy. Vztahy byly ověřovány na datech z šetření PISA z roku 2018 prostřednictvím hierarchických lineárních modelů. Signifikantní asociace mezi typem školy a celkovou životní spokojeností žáků byla přítomna jen v případě, kdy se v modelu nenacházely jiné proměnné, které by popisovaly klima školy. Zároveň se ukazuje jako důležitý vztah mezi celkovou životní spokojeností žáků a vztahy ve škole (nejen se spolužáky, ale i s učiteli). Model 2 ukazuje, že dobré vztahy se spolužáky a učiteli by také mohly být slabým moderátorem vztahu negativní zkušenosti se šikanou a životní spokojenosti žáků. V analýze byla identifikována positivní asociace mezi školním úspěchem a životní spokojeností jen v případě, že byl úspěch reprezentován známkami, nikoliv průměrným skórem ve čtenářské gramotnosti. Závěry analýzy ve vztahu k životní spokojenosti žáků a kariérového plánování nejsou v této práci jednoznačné. klíčová slova: životní spokojenost žáků, well-being, klima školy
|
|
|
Rovné příležitosti ve vzdělávání v diskurzu českých médií
Spitzerová, Markéta ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo srovnání mediálního obrazu rovných příležitostí ve vzdělávání na jedné straně s názory odborníků, výsledky mezinárodních šetření a názorem veřejnosti na možnost dosažení vzdělání odpovídajícího jedincovým schopnostem na straně druhé. Mezi názory obou skupin existuje nesoulad. Mediální sdělení jsem analyzovala prostřednictvím obsahové diskurzivní analýzy a rámců, která média aplikují. Nejčastěji zmiňovaným aspektem v nerovném přístupu ke vzdělání je vliv socioekonomického statusu na získané vzdělání, přesto se neobjevuje ani v polovině uveřejněných příspěvků. Téměř vůbec se média nevěnují nerovnostem v přestupu do terciárního stupně vzdělávání. Média nahlíží na nerovnosti skrze tři rámce, morální, rámec trhu práce a skrze kvalitu škol. Tyto rámce jsou využívány obhájci rovného přístupu, ale i těmi, kteří se staví za opatření, jež s rovným přístupem nejsou v souladu. Největší rozdíl jsem shledala v míře abstraktnosti, kterou obě skupiny používají. Ze závěru vyplývá, že veřejné mínění je s mediálním obrazem ve větší shodě, a proto je, podle teorie nastolování agendy, možné, že média deformují obraz rovných příležitostí ve vzdělávání. Klíčová slova Rovné příležitosti ve vzdělávání, mediální diskurz, obsahová analýza
|
host ::
RSS.