|
| |
|
|
Srovnání diagnostických metod u imunologicky podmíněných kožních chorob
Brodská, Petra ; Pizinger, Karel (vedoucí práce) ; Arenberger, Petr (oponent) ; Skořepová, Magdalena (oponent)
Úvod: Atopický ekzém je časté chronické zánětlivé onemocnění kůže. V jeho klinickém průběhu, ve kterém se střídají období remise a exacerbace projevů, může hrát roli mnoho různých alergenů. Lipofilní kvasinka Malassezie spp. je součástí běžné kožní mikrobiální flóry. Předpokládá se, že přecitlivělost k antigenům Malassezie ovlivňuje průběh ekzémového onemocnění s postižením především hlavy, krku a horní části trupu (HNAD). Metodika: Do studie jsme zařadili celkem 240 pacientů s atopickým ekzémem. Studie probíhala na Dermatologické klinice v Curychu a na Dermatovenerologické klinice Fakultní nemocnice a LFUK v Plzni. Na základě klinického obrazu atopického ekzému jsme vytvořili podskupinu pacientů s postižením převážně hlavy, krku a horní části trupu (HNAD). Tíže atopického ekzému byla hodnocena pomocí EASI skórovacího systému (ve Švýcarsku) a pomocí SCORAD systému (v České republice). Výsledky: Celkové IgE bylo zvýšené (≥ 100 kU/l) u 72,5% pacientů. Pozitivní specifické IgE proti Malassezii (≥ 0,35 kU/l) bylo zachyceno u 54,2% pacientů. U mužů byla zjištěna významně častější senzibilizace na antigeny Malassezie (p-hodnota = 0,013). Pacienti ze skupiny HNAD a pacienti mladší 25 let měli signifikantně vyšší hodnoty specifických IgE proti Malassezii (HNAD: p-hodnota = 0,001; ≤ 25 let: p-hodnota = 0,043)....
|
|
|
Srovnání diagnostických metod u imunologicky podmíněných kožních chorob
Brodská, Petra ; Pizinger, Karel (vedoucí práce) ; Arenberger, Petr (oponent) ; Skořepová, Magdalena (oponent)
Úvod: Atopický ekzém je časté chronické zánětlivé onemocnění kůže. V jeho klinickém průběhu, ve kterém se střídají období remise a exacerbace projevů, může hrát roli mnoho různých alergenů. Lipofilní kvasinka Malassezie spp. je součástí běžné kožní mikrobiální flóry. Předpokládá se, že přecitlivělost k antigenům Malassezie ovlivňuje průběh ekzémového onemocnění s postižením především hlavy, krku a horní části trupu (HNAD). Metodika: Do studie jsme zařadili celkem 240 pacientů s atopickým ekzémem. Studie probíhala na Dermatologické klinice v Curychu a na Dermatovenerologické klinice Fakultní nemocnice a LFUK v Plzni. Na základě klinického obrazu atopického ekzému jsme vytvořili podskupinu pacientů s postižením převážně hlavy, krku a horní části trupu (HNAD). Tíže atopického ekzému byla hodnocena pomocí EASI skórovacího systému (ve Švýcarsku) a pomocí SCORAD systému (v České republice). Výsledky: Celkové IgE bylo zvýšené (≥ 100 kU/l) u 72,5% pacientů. Pozitivní specifické IgE proti Malassezii (≥ 0,35 kU/l) bylo zachyceno u 54,2% pacientů. U mužů byla zjištěna významně častější senzibilizace na antigeny Malassezie (p-hodnota = 0,013). Pacienti ze skupiny HNAD a pacienti mladší 25 let měli signifikantně vyšší hodnoty specifických IgE proti Malassezii (HNAD: p-hodnota = 0,001; ≤ 25 let: p-hodnota = 0,043)....
|
|
|
Postoj pacientů dlouhodobě sledovaných pro dg. Maligní melanom k prevenci a dispenzarizaci
Konkoľová, Radmila ; Provazníková, Hana (vedoucí práce) ; Janout, Vladimír (oponent) ; Skořepová, Magdalena (oponent)
50 7. SOUHRN 7.1 Souhrn v českém jazyce Maligní melanom je nejzhoubnějším kožním nádorem, jehož incidence celosvětově stoupá. Prognóza onemocnění je závislá na mnoha faktorech - postižené lokalitě, věku, formě nádoru a na fázi růstu tumoru, ve které byl chirurgicky odstraněn. Spolehlivá adjuvantní léčba dosud k dispozici není, i když se v posledních letech u vysoce rizikových pacientů využívá injekčního podávání některých cytokinů. Důraz je tedy kladen především na včasný záchyt a dostatečný rozsah chirurgické intervence, jejíž míra je závislá na stadiu onemocnění. Z výše uvedeného vyplývá nutnost včasné diagnostiky nových onemocnění a trvalé dispenzarizace pacientů s již jednou potvrzeným melanomem. Dispenzarizovaní pacienti jsou celoživotně pravidelně kontrolováni v tzv. melanomových komisích (poradnách), obvykle na dermatovenerologických klinikách. Trvalý kontakt s faktem možné přítomnosti nemoci (sdělení diagnózy, opakované kontroly, očekávání výsledků vyšetření) je pro tyto pacienty stresující, byť se na stres v určité míře postupně adaptují. Dobrá adaptace je však také závislá na míře sociální opory, deprese, tíži onemocnění a na dalších faktorech. Předkládaná průřezová epidemiologická studie měla za cíl zjistit míru zátěže, kterou zmíněné dispenzární kontroly obnášejí a současně také postoj pacientů...
|
|
| |
host ::
RSS.