|
|
Legislativní proces ve veřejné správě
Sedláčková, Pavlína ; Pomahač, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Legislativní proces ve veřejné správě Abstrakt Tato diplomová práce řeší legislativní proces ve veřejné správě. Cílem bylo přiblížit proceduru přijímání právních předpisů vládou a popsat legislativní činnost tvůrců těchto právních předpisů, kterými jsou již zmíněná ministerstva a jiné správní úřady. Okrajově byla popsána i činnost územně samosprávných celků a jejich postup při přijímání obecně závazných vyhlášek a nařízení obce/kraje. Do práce je promítnuta významná judikatura Ústavního soudu upřesňující jak požadavky pro vydávání podzákonných právních předpisů na základě jednotlivých druhů zmocnění poskytnuté Ústavou České republiky, tak z pohledu závaznosti Legislativních pravidel vlády mající formu usnesení vlády. V práci je rozpracována otázka povinných náležitostí předmětných legislativních aktů, bez kterých by nemělo dojít k jejich projednání vládou, jakož i postavení a úloha Legislativní rady vlády, která ačkoli je pouhým poradním orgánem vlády v oblasti legislativy poskytující vládě nezávazná doporučení, přesto je její význam při tvorbě práva nezastupitelný. Problémem tvorby práva se ukázala být doposud neprovedená elektronizace jak Sbírky zákonů a mezinárodních smluv (e-Sbirka), kdy stále platí za jediný oficiální nástroj zajišťující autentické znění právních předpisů listinná Sbírka zákonů, tak i...
|
|
|
Školní nábytek ve vztahu k problematice vadného držení těla u žáků 1. a 2. tříd ZŠ v Českých Budějovicích
SEDLÁČKOVÁ, Pavlína
Školní nábytek je jedním z rizikových faktorů přispívajících ke vzniku a rozvoji vadného držení těla. Věnovala jsem pozornost žákům 1. a 2. tříd ZŠ, jelikož vzhledem k náhlému přechodu od spontánní pohybové aktivity k dlouhodobému statickému zatížení ve škole představují nejrizikovější skupinu. Cílem práce bylo zmapovat vhodnost ergonomických parametrů školního nábytku v 1. a 2. třídách ZŠ a posoudit jeho vliv na vznik vadného držení těla. Zaměřila jsem se na výšku židle, hloubku sedáku, zádovou opěru a výšku a sklon pracovní desky. Dále jsem chtěla prověřit informovanost učitelů o problematice školního nábytku, správného sezení a možnostech kompenzace statického zatížení dětí. Výzkumný soubor tvořilo 146 žáků 1. a 2. tříd náhodně vybraných ZŠ v Českých Budějovicích. Teoretická část práce byla zpracována obsahovou analýzou dokumentů, vlastní výzkum pak probíhal ve třech krocích. Nejdříve byla použita kvantitativní metoda dotazování pomocí dotazníků, které byly rozdány rodičům respondentů. Následovalo šetření ve třídách a posledním krokem bylo položení doplňujících otázek učitelům a vedení škol. Z výsledků vyplývá, že 88 % respondentů používá ergonomicky nevyhovující nábytek, přičemž 1. třídy mají ve všech zkoumaných parametrech vyšší výskyt negativních nálezů, vyjma nízké židle a pracovní desky, jejichž výskyt je však zanedbatelný. Byla zjištěna signifikantní asociace mezi nevyhovujícím školním nábytkem a bolestmi zad, hlavy, ramen a nohou, které vedou ke vzniku a rozvoji vadného držení těla. Informovanost učitelů o této problematice je dobrá, ale podle mého názoru z hlediska prevence nedostačující. Včasnými preventivními opatřeními můžeme ovlivnit stav pohybového aparátu v dospělosti. Zde by se měla v první řadě uplatnit rodina a škola. Neméně důležitou roli však hrají i pediatři a odborní pracovníci v ochraně veřejného zdraví, kteří by měli působit nejen jako orgán kontrolní, ale především poradní. Je tedy důležité zvýšit povědomí široké veřejnosti a pedagogů o ergonomii pracovní židle a stolu, správném sezení a možnostech kompenzace dlouhodobého statického zatížení.
|
|
|
Využití volného času u žáků ZŠ
SEDLÁČKOVÁ, Pavlína
Výkladem volného času se zabývají různé vědní obory. Je možné ho posuzovat z aspektu pedagogického, psychologického, sociologického, ekonomického, zdravotně-hygienického, politického atd. Obecně se volným časem rozumí období, kdy člověk svobodně rozhoduje o činnosti, kterou chce právě vykonávat. Jde o mimopracovní nebo mimoškolní činnost, která není spojována se zabezpečováním individuálních a existenčních potřeb. Umění správně využívat volný čas patří k jednomu ze sociálních indikátorů kvality života. Aktivní trávení volného času, kromě uspokojování momentálních tužeb člověka a relaxace, plní také mnoho společenských funkcí, hlavně u mladých lidí a dětí slouží jako efektivní sociální prevence a je důležitou součástí procesu vytváření žebříčku hodnot a priorit. Tato práce nese název Využití volného času u žáků ZŠ. Na děti jsem se zaměřila proto, že patří mezi nejrizikovější skupinu populace z hlediska nesprávného výběru volnočasových aktivit, které mohou vést k rozvoji sociálně patologických jevů. Cílem práce je zmapovat, jakými aktivitami se ve svém volném čase zabývají žáci ZŠ v Českých Budějovicích a zjistit, zda je rozdíl ve využívání volného času u žáků 1. a 2. stupně ZŠ a 2. stupně ZŠ a víceletých gymnázií. Teoretická část práce je zpracována obsahovou analýzou dokumentů uvedených v seznamu použitých zdrojů. Pro praktickou část jsem zvolila kvantitativní metodu dotazování pomocí dotazníků, které byly rozdány v 5. a 7. třídách náhodně vybraných základních škol a sekundách náhodně vybraných víceletých gymnázii v Českých Budějovicích. Výsledky jsou zpracovány formou tabulek a grafů. Cíle práce byly naplněny, z výsledků vyplývá, že se respondenti nejvíce věnují duševně aktivním a pasivním činnostem. V 5. třídách a v sekundách převládá aktivní duševní činnost nad pasivní, v 7. třídách je tomu naopak. Všechny tři skupiny respondentů věnují nejméně času fyzické aktivitě. Hypotéza, že žáci 1.stupně ZŠ využívají aktivněji svůj volný čas než žáci 2. stupně, byla potvrzena. Druhá hypotéza, že není rozdíl ve využívání volného času u žáků 2. stupně ZŠ a stejně starých dětí na víceletých gymnáziích, potvrzena nebyla.
|
host ::
RSS.