Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Populační hustota srnce obecného (Capreolus capreolus) v oblasti Hartmanicka (JZ Čechy)
Večeřová, Petra ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Rohla, Jan (oponent)
Tato diplomová práce vznikla na základě často diskutovaného tématu populační hustoty spárkaté zvěře. Sledovaná oblast se nachází v jihozápadních Čechách, v oblasti Hartmanicka. Větší částí zasahuje do území Chráněné krajinné oblasti Šumava a menší částí do území Národního parku Šumava, proto je tato práce zaměřena na populační hustotu srnčí zvěře. K určení populační hustoty byly použity dvě metody, jedna z přímých metod a jedna z nepřímých metod. Z přímých metod se používala metoda pomocí sčítání srnčí zvěře z posedů a z nepřímých metod byla využita metoda sčítání trusu na pravidelně čištěných plochách. Sčítání probíhalo na transektech o velikosti 200 m2 (100 x 2 m) nebo (50 x 4 m). Z uvedených výsledků vyplývá, že populace srnčí zvěře má dlouhodobě sestupný charakter. Nejvíce srnčí zvěř preferovala lesní mlaziny v nižších polohách, v nadmořské výšce 525 až 650 m n.m., naopak nejméně se vyskytovala v polohách o nadmořské výšce 950 až 1125 m n. m., z biotopů nejméně preferovala srnčí zvěř lesní porosty ve věku 81 let +.
Vliv loveckého tlaku na aktivitu jelena evropského
Rohla, Jan ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Obleser, Petr (oponent)
V této práci jsem se zabýval vlivem loveckého tlaku na aktivitu jelena evropského (Cervus elaphus) v Doupovských horách. Cílem bylo zjistit, zdali intenzivní odstřel změní aktivitu jak jelenů, tak i laní. Vyhodnocená data by měla být použitelná ke snažší redukci této zvěře, a to nejen v oblasti Doupovských hor. Stavy jelení zvěře jsou v posledních letech vysoké a bylo by potřeba dosáhnout efektivnější redukce, která by vedla ke snížení populace na únosnou hranici. To by mělo přispět ke snížení škod zvěří, na lesních porostech, ale i na zemědělských plodinách. Snížení stavů jelení zvěře by mělo vést i ke zvýšení kvality této zvěře a to nejen z pohledu trofejí, ale také celkového fyzického stavu. Ukázalo se, že se aktivita výrazně snížila v době lovu. Snížení aktivity začalo v podstatě s východem slunce a končilo se západem slunce. U většiny jedinců se naopak aktivita zvýšila v nočních hodinách. V červenci i srpnu se ukázalo, že je výrazný rozdíl v aktivitě jak mezi dnem a západem slunce tak i mezi dnem a nocí, přičemž nejnižší aktivita byla ve dne a při západu se výrazně zvýšila. Nejvyšší aktivita byla v podstatě se soumrakem. Z těchto výsledků lze usoudit, že při porovnání těchto dvou období, je v době lovu výrazná aktivita převážně ve večerních a nočních hodinách.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.