Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Polymetylmetakrylátem augmentovaná přímá přední osteosyntéza zlomeniny typu II dentu druhého krčního obratle se sníženou kostní denzitou - biomechanická kadaverózní studie.
Řehoušek, Petr ; Skála-Rosenbaum, Jiří (vedoucí práce) ; Klézl, Zdeněk (oponent) ; Repko, Martin (oponent)
Zlomeniny dentu druhého krčního obratle jsou nejčastějšími poraněními v krční páteře. Přímá přední fixace zlomeniny typu II dentu C2 zajišťuje dostatečnou stabilitu bez omezení funkčnosti a zlepšuje přežití u těchto pacientů, ovšem často zde dochází selhání fixace v důsledku uvolnění implantátu. Cílem naší studie bylo posoudit, zda cementem augmentovaná přední fixace u II dentu C2 standardním šroubem poskytne biomechanicky pevnější zajištění implantátu u tohoto typu zlomeniny v porovnání s neaugmentovanou fixací. V druhé části práce jsme se zaměřili na kvalitu a množství cementu nutného k zajištění fixace. averózních vzorků obratle C2 bylo získáno od zemřelých dárců ze starší populace (prům. věk 83 let). Zlomenina typu II dle Anderson D'Alonzovy klasifikace byla uměle vytvořena pomocí oscilační pily a následně byla pod rentgenovým zesilovačem e standardním tahovým šroubem Vzorky obratlů byly rozděleny do dvou skupin po deseti tak, aby byly věkově a genderově vyvážené. Pomocí Jamshidiho jehly jsme 10 vzorků obratlů augmentovali vysokoviskózním polymetylmetakrylátem v uhá skupina orků zůstala bez augmentace. byl použit při biomechanickém zatížení dentu C2 v předozadním směru až do doby selhání fixace. Moment selhání byl stanoven při vylomení šroubu z přední části těla obratle nebo při 5 % poklesu aplikované...
Sledování vývoje anatomických poměrů při moderní léčbě vrozených vad nohy
Pellar, David ; Karpaš, Karel (vedoucí práce) ; Repko, Martin (oponent) ; Trč, Tomáš (oponent)
1. SOUHRN Disertační práce se zabývá některými otázkami související s řešením reziduálních vad po léčbě pes equinovarus congenitus a to hlavně reziduální varozitou přednoží. Soubor našich pacientů jsme rozdělili na část historickou a část srovnávací. V historické části byli hodnoceni pacienti operovaní bazální osteotomií I. - V. metatarzu (Berman - Gartland) a pacienti po přenosu šlachy m. tibialis anterior (Garceau) Součástí srovnávacího souboru byla skupina pacientů operovaná pomocí dvojité výměnné tarzální osteotomie nebo kombinace osteotomie mediální klínovité kosti spolu s bazální osteotomií II. - V. metatarzu. V letech 1996 až 2013 jsme pro reziduální deformitu přednoží operovali 58 dětí (39 chlapců, 19 dívek). Celkem bylo operováno 66 nohou. Průměrný věk v době operace byl 6,4 let (interval 3 až 20 let). U dětí starších 3 let s flexibilní reziduální varozitou byl použit jako operační postup přenos šlachy m. tibialis anterior na zevní stranu nohy. Touto metodou bylo operováno 18 nohou. Operační výkon proběhl u všech dětí bez komplikací. U dvou pacientů pro přetrvávající pooperační reziduální deformitu, byla provedena po 4 letech od přenosu šlachy bazální osteotomie I. - V. metatarzu (Berman - Gartland). Předoperační hodnoty TMT a NMT úhlů dosahovaly patologických hodnot. TMT úhel 19,5ř varozity a NMT...
Nosiče kostní tkáně s mesenchymálními kmenovými buňkami
Kučera, Tomáš ; Urban, Karel (vedoucí práce) ; Repko, Martin (oponent) ; Gallo, Jiří (oponent)
SOUHRN Dizertační práce se zabývá některými otázkami souvisejícími s problematikou kostní regenerace. Je rozdělena na část experimentální a klinickou. V experimentální studii je stanovován počet, viabilita a proliferační schopnost mezenchymálních kmenových buněk získaných z kostní dřeně proximálního femuru od 24 pacientek s koxartrózou, kterým byla implantována totální endoprotéza kyčelního kloubu. Zároveň je zjišťován výskyt osteopenie/osteoporózy v koincidenci s koxartrózou a jejich vliv na vlastnosti mezenchymálních kmenových buněk. Výsledkem je nález významné prevalence nižší kostní denzity a její koincidence s koxartrózou, dále při shodné viabilitě mezenchymálních kmenových buněk je u kosti s nižší denzitou menší počet a nižší proliferační schopnost těchto buněk. V druhé fázi byla sledována aktivita mezenchymálních kmenových buněk na vybraných nosičích. Tyto buňky byly obsaženy buď v aspirátu kompletní kostní dřeně nebo v monocytárním koncentrátu. Z nosičů jsme testovali spongiózní aloštěp, demineralizovanou kostní matrix, porézní β-trikalciumfosfát, lisovaný hydroxyapatit a kalciumsulfát. Hodnotili jsme tvorbu kolagenních vláken a mineralizované extracelulární matrix. Použili jsme expanzní médium a osteogenní diferenciační médium. Zároveň jsme srovnávali aktivitu mezenchymálních kmenových buněk při...
Mechanická analýza vlivu výrobních odchylek na styk hlavice a jamky totální endoprotézy kyčelního kloubu
Koukal, Milan ; Horyl, Petr (oponent) ; Repko, Martin (oponent) ; Janíček, Přemysl (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
V oblasti endoprotetické chirurgie se vyskytuje nezanedbatelné procento implantátu vykazujících vady, které vedou k selhání celé protézy. Jedním z typů selhání totální kyčelní endoprotézy je uvolnění jamky z pánevní kosti. Tato studie posuzuje vliv výrobních odchylek jako jeden z možných vlivů vedoucích k uvedenému typu selhání protézy. Posuzovány byly rozměrové a geometrické odchylky kulových ploch keramické hlavice a polyethylenové jamky. Bylo zjištěno, že tyto odchylky mají významný vliv na stykové poměry mezi hlavicí a jamkou. Posuzované veličiny byly kontaktní tlak a třecí moment, což jsou veličiny ovlivňující životnost celé protézy. Pro nalezení řešení byla použito výpočtového modelování. Z výsledků analýzy řešení lze doporučit předepisovat výrobní tolerance tak, aby mezi hlavicí a jamkou vzniklo uložení s vůlí, kdy interval vhodných hodnot vůle je 0 mm až 0,05 mm. Lze důrazně nedoporučit uložení s přesahem z důvodu výrazně zhoršených stykových podmínek. Odchylka kruhovitosti hlavice by neměla být vyšší než 0,025 mm.

Viz též: podobná jména autorů
2 Repko, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.