Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Japonská zahraniční politika na přelomu 18. a 19. století
Pravcová, Naďa ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat specifika japonské zahraniční politiky přelomu 18. a 19. století a určit co vedlo ke změnám, které v tomto období pozorujeme. První část práce popisuje mezinárodní uspořádání ve východní Asii a místo Japonska v tomto uspořádání. Velká část je zde věnovaná systému zahraničních vztahů 17. století. Druhá část práce se zabývá popisem změn zahraniční politiky Japonska na přelomu 18. a 19. století. V závěru práce jsou diskutovány faktory, které tuto změnu poháněly a je zkoumáno, jak intelektuálové té doby formulovali myšlenky národní izolace.
Hematopoéza v rybím modelu dánia a medaky s možností xenotransplantace lidských hematopoetických kmenových buněk
Pravcová, Naďa ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Svoboda, Ondřej (oponent)
Danio rerio (Dánio pruhované) a Oryzias latipes (Medaka japonská) jsou modelové organismy, jejichž popularita v oblasti studia hematopoézy v posledních letech stoupá. Důvodem jsou výhodné vlastnosti těchto modelů v porovnání s dalšími často používanými modely, především v porovnání s nejvíce používaným modelovým organismem Mus musculus (Myš domácí). Těmito výhodami jsou: krátká generační doba, velký počet potomků, možnost častého vytírání, vnější oplodnění a vývoj, průsvitnost embryí, snadná genetická manipulace na pozadí mnoha mutantních a transgenních linií, (především u dánia) a inbredních linií (u medaky). Mechanismy hematopoézy jsou z velké části konzervované mezi vyššími obratlovci a dániem i medakou. Jednou z nejdůležitějších vlastností je průsvitnost embryí a existence průsvitných mutantních linií dospělců. To umožňuje sledování hematopoetických kmenových buněk ("hematopoietic stem cells", HSC) in vivo. Vytvořením humanizovaných modelů xenotransplantací HSC můžeme sledovat přihojení, dělení a chování lidských HSC in vivo. V současnosti je nejpoužívanějším organismem pro xenotransplantaci lidských HSC myš. V myších modelech je ovšem nutná imunodeplece. Jedná se o invazivní proces zahrnující ozáření nebo genetické manipulace. U dánia a medaky je možné využít časového okna, ve kterém ještě...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.