|
|
Extrateritoriální aplikace komunitárního práva při kontrole fúzí
Potůčková, Barbora ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá extrateritoriální aplikací komunitárního práva při kontrole fúzí. Práce zachycuje současný stav vývoje práva v této oblasti, identifikuje aktuální otázky a problémy a představuje možné způsoby jejich řešení. Úvodní kapitola vymezuje téma a cíl práce a pojednává také o použitých zdrojích. Druhá kapitola vykládá evropský systém právní úpravy kontroly fúzí. Centrální roli v tomto systému hraje Nařízení Rady (ES) č.139/2004 o kontrole spojování podniků. Následuje kapitola věnovaná tomu, jak je konstruován právní základ extrateritoriální jurisdikce Evropské komise jako komunitárního soutěžního orgánu ve vztahu k fúzím podniků, které sídlí mimo území Evropské unie. Nejvhodnějším nástrojem dovození extrateritoriální jurisdikce se pro účely kontroly fúzí jeví být doktrína účinků. Další část práce identifikuje problémy související s extrateritoriální aplikací komunitárního soutěžního práva, zejména jurisdikční konflikt, limity národního soutěžního práva, multijurisdikční přezkum a rozdílnost práv a trhů. Pátá a šestá kapitola se zabývá bilaterálními a multilaterálními způsoby řešení identifikovaných problémů. Při zkoumání těchto vztahů je kladen důraz na spolupráci mezi Evropskou komisí a Ministerstvem spravedlnosti USA, neboť je to oblast, kde je bilaterální spolupráce...
|
|
|
Britská bezpečnostní politika: mezi USA a Evropou, 1998-2003
Potůčková, Barbora ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce "Britská bezpečnostní politika: mezi USA a Evropou, 1998-2003" pojednává o britské bezpečnostní politice v období mezi rokem 1998, kdy se Británie ujala vedení Evropské bezpečnostní a obranné politiky, a rokem 2003, kdy došlo к poslední zásadní krizi v transatlantických vztazích v souvislosti s válkou v Iráku. Zvláštní pozornost je věnována britským vztahům s USA a s Evropou, neboť práce zkoumá aplikaci a efektivitu strategie transatlantického mostu, kterou ve zkoumaném období oživil britský premiér Tony Blair. Podstatou tohoto konceptu je předpoklad, že tradiční těsné spojenectví s USA lze využít к posílení britského vlivu v Evropě a že naopak případná pozice Británie v čele Evropy by Londýnu přinesla větší šanci ovlivnit politiku USA. Součástí této strategie je snaha o zajištění transatlantického konsenzu v základních otázkách. Kulisu výzkumu tvoří vývoj událostí, které jsou významné z hlediska britské a transatlantické bezpečnosti zkoumaného období. Práce proto sleduje zejména britský postoj к Evropské bezpečnostní a obranné politice, vztah Británie vůči americké "válce proti teroru", kterou odstartovaly teroristické útoky z 11. září 2001, a Blairovo úsilí o uplatnění strategie transatlantického mostu v tomto období. Analýza shledává, že Blairovo úsilí o zprostředkování euro-amerického...
|
|
|
Britská bezpečnostní politika:mezi USA a Evropou 1998-2003
Potůčková, Barbora ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Rigorózní práce "Britská bezpečnostní politika: mezi USA a Evropou, 1998-2003" pojednává o britské bezpečnostní politice v období mezi rokem 1998, kdy se Británie ujala vedení Evropské bezpečnostní a obranné politiky, a rokem 2003, kdy došlo k poslední zásadní krizi v transatlantických vztazích v souvislosti s válkou v Iráku. Zvláštní pozornost je věnována britským vztahům s USA a s Evropou, neboť práce zkoumá aplikaci a efektivitu strategie transatlantického mostu, kterou ve zkoumaném období oživil britský premiér Tony Blair. Podstatou tohoto konceptu je předpoklad, že tradiční těsné spojenectví s USA lze využít k posílení britského vlivu v Evropě a že naopak případná pozice Británie v čele Evropy by Londýnu přinesla větší šanci ovlivnit politiku USA. Součástí této strategie je snaha o zajištění transatlantického konsenzu v základních otázkách. Kulisu výzkumu tvoří vývoj událostí, které jsou významné z hlediska britské a transatlantické bezpečnosti zkoumaného období. Práce proto sleduje zejména britský postoj k Evropské bezpečnostní a obranné politice, vztah Británie vůči americké "válce proti teroru", kterou odstartovaly teroristické útoky z 11. září 2001. a Blairovo úsilí o uplatnění strategie transatlantického mostu v tomto období. Analýza shledává, že Blairovo úsilí o zprostředkování euro- amerického...
|
|
|
Britská bezpečnostní politika:mezi USA a Evropou 1998-2003
Potůčková, Barbora ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Rigorózní práce "Britská bezpečnostní politika: mezi USA a Evropou, 1998-2003" pojednává o britské bezpečnostní politice v období mezi rokem 1998, kdy se Británie ujala vedení Evropské bezpečnostní a obranné politiky, a rokem 2003, kdy došlo k poslední zásadní krizi v transatlantických vztazích v souvislosti s válkou v Iráku. Zvláštní pozornost je věnována britským vztahům s USA a s Evropou, neboť práce zkoumá aplikaci a efektivitu strategie transatlantického mostu, kterou ve zkoumaném období oživil britský premiér Tony Blair. Podstatou tohoto konceptu je předpoklad, že tradiční těsné spojenectví s USA lze využít k posílení britského vlivu v Evropě a že naopak případná pozice Británie v čele Evropy by Londýnu přinesla větší šanci ovlivnit politiku USA. Součástí této strategie je snaha o zajištění transatlantického konsenzu v základních otázkách. Kulisu výzkumu tvoří vývoj událostí, které jsou významné z hlediska britské a transatlantické bezpečnosti zkoumaného období. Práce proto sleduje zejména britský postoj k Evropské bezpečnostní a obranné politice, vztah Británie vůči americké "válce proti teroru", kterou odstartovaly teroristické útoky z 11. září 2001. a Blairovo úsilí o uplatnění strategie transatlantického mostu v tomto období. Analýza shledává, že Blairovo úsilí o zprostředkování euro- amerického...
|
|
|
Extrateritoriální aplikace komunitárního práva při kontrole fúzí
Potůčková, Barbora ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá extrateritoriální aplikací komunitárního práva při kontrole fúzí. Práce zachycuje současný stav vývoje práva v této oblasti, identifikuje aktuální otázky a problémy a představuje možné způsoby jejich řešení. Úvodní kapitola vymezuje téma a cíl práce a pojednává také o použitých zdrojích. Druhá kapitola vykládá evropský systém právní úpravy kontroly fúzí. Centrální roli v tomto systému hraje Nařízení Rady (ES) č.139/2004 o kontrole spojování podniků. Následuje kapitola věnovaná tomu, jak je konstruován právní základ extrateritoriální jurisdikce Evropské komise jako komunitárního soutěžního orgánu ve vztahu k fúzím podniků, které sídlí mimo území Evropské unie. Nejvhodnějším nástrojem dovození extrateritoriální jurisdikce se pro účely kontroly fúzí jeví být doktrína účinků. Další část práce identifikuje problémy související s extrateritoriální aplikací komunitárního soutěžního práva, zejména jurisdikční konflikt, limity národního soutěžního práva, multijurisdikční přezkum a rozdílnost práv a trhů. Pátá a šestá kapitola se zabývá bilaterálními a multilaterálními způsoby řešení identifikovaných problémů. Při zkoumání těchto vztahů je kladen důraz na spolupráci mezi Evropskou komisí a Ministerstvem spravedlnosti USA, neboť je to oblast, kde je bilaterální spolupráce...
|
|
|
Názor veřejnosti na uplatňování principu sociální solidarity v ČR
POTŮČKOVÁ, Barbora
Cílem práce bylo zjistit názor běžné populace České republiky na uplatňování principu sociální a mezigenerační solidarity ve společnosti, a také míru důvěry občanů v sociální systém státu. V teoretické části mé práce se zabývám principem sociální solidarity, zběžně také historií vývoje sociální politiky, systémem sociálního zabezpečení a péče a systémem sociálního pojištění. Věnovala jsem se také cílovým skupinám a způsobu financování sociální solidarity. Obsahem výzkumné části byl dotazník prováděný přímým dotazováním převážně v kraji Vysočina a dotazováním pomocí elektronické pošty. Domnívám se, že stanovených cílů bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny. Z realizovaného výzkumu vyplývá, že solidární cítění je u občanů ČR celkem hojně zastoupeno. Závěry, které byly vyvozeny, by mohly sloužit jako upozornění na obecné sociální naladění veřejnosti a jako ukazatel, které z nedostatků v sociálním systému státu by bylo vhodné řešit v prvé řadě.
|
host ::
RSS.