Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
I.Synthesis of acyclic nucleoside phosphonates with a thiadiazole base mimicking 5-azacytosine as compounds with potential biological activitiesII.Development of small molecules targeting c-MYC oncogene.
Pomeislová, Alice ; Krečmerová, Marcela (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent) ; Voltrová, Svatava (oponent)
První část této práce se týká syntézy N-[2-(phosphonomethoxy)ethyl] (PME) a (S)-3-hydroxy- 2-(phosphonomethoxy)propyl (HPMP) analogů acyklických nukleosidfosfonátů (ANP) nesoucích 5- amino-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-onový heterocyklus jako nukleobázi, o níž se předpokládá, že by mohla mimikovat cytosin nebo 5-azacytosin. Byla získána série 1,2,4-thiadiazolových derivátů, nesoucích v pozici N2 PME- nebo (S)-HPMP- zbytek, a s chráněnou aminoskupinou (benzoyl, ethoxykarbonyl nebo Fmoc), jako chemicky stabilní kongenery ANP. Syntéza těchto látek byla provedena postupnou výstavbou thiadiazolového kruhu za použití dvou nově připravených syntonů, PME-aminu a (S)- HPMP-aminu. Všechny pokusy o syntézu původně zamýšlených PME- and (S)-HPMP- thiadiazolových fosfonových kyselin s volnou aminoskupinou bohužel selhaly z důvodu lability příslušného N2 -substituovaného thiadiazolového kruhu. Biologické testování jednadvaceti vybraných thiadiazolových látek vůči dvěma lidským cystein-dependentním enzymům, katepsinu K a glykogensynthase kinase 3ß, odhalilo inhibiční účinky několika látek při nízké mikromolární koncentraci. Některé z těchto účinných inhibitorů též vykazovaly příznivý profil toxicity při 100 µM, což je činí vhodnými pro jejich další vývoj coby možných léčiv. Ve druhé části disertační práce je popisován...
Interakce farmak s vyššími rostlinami jako model fytoremediačních procesů
Pomeislová, Alice
Přítomnost léčiv v odpadních vodách, které se nepodaří odstranit během procesu čištění odpadních vod a které se tímto způsobem dostávají do řek a ostatních složek hydrosféry, představuje vážný problém pro společnost. Teprve během posledních dvou desetiletí začal výzkum ohledně možného odstraňování těchto léčivých látek z životního prostředí. Jednou z perspektivních metod čištění odpadních vod představuje fytoremediace, která je založena na schopnosti rostlin odebírat ze svého okolí cizorodé látky a následně je ukládat nebo zabudovávat do svých pletiv, případně degradovat. V této souvislosti bylo testováno mnoho rostlinných druhů včetně kukuřice (Zea mays L.) a slunečnice (Helianthus annuus L.), s nimiž byly prováděny fytoremediační experimenty též v rámci tohoto projektu. Rostliny slunečnice odrůdy BELEM a kukuřice odrůdy G1 byly pěstovány ve sterilních médiích, do nichž bylo přidáváno léčivo karbamazepin a jeho metabolit 10,11-epoxykarbamazepin. Pro porovnání byly stejné experimenty prováděny s ibuprofenem a acetaminofenem. Antiepileptikum karbamazepin patří mezi léčivé látky, které jsou díky své vysoké stabilitě v přírodě velice špatně rozložitelné. Jeho metabolit 10,11-epoxykarbamazepin byl připraven epoxidací dvojné vazby karbamazepinu prostřednictvím kyseliny m-chlorperoxybenzoové v chloroformu. Byl...
Interakce farmak s vyššími rostlinami jako model fytoremediačních procesů
Pomeislová, Alice
Přítomnost léčiv v odpadních vodách, které se nepodaří odstranit během procesu čištění odpadních vod a které se tímto způsobem dostávají do řek a ostatních složek hydrosféry, představuje vážný problém pro společnost. Teprve během posledních dvou desetiletí začal výzkum ohledně možného odstraňování těchto léčivých látek z životního prostředí. Jednou z perspektivních metod čištění odpadních vod představuje fytoremediace, která je založena na schopnosti rostlin odebírat ze svého okolí cizorodé látky a následně je ukládat nebo zabudovávat do svých pletiv, případně degradovat. V této souvislosti bylo testováno mnoho rostlinných druhů včetně kukuřice (Zea mays L.) a slunečnice (Helianthus annuus L.), s nimiž byly prováděny fytoremediační experimenty též v rámci tohoto projektu. Rostliny slunečnice odrůdy BELEM a kukuřice odrůdy G1 byly pěstovány ve sterilních médiích, do nichž bylo přidáváno léčivo karbamazepin a jeho metabolit 10,11-epoxykarbamazepin. Pro porovnání byly stejné experimenty prováděny s ibuprofenem a acetaminofenem. Antiepileptikum karbamazepin patří mezi léčivé látky, které jsou díky své vysoké stabilitě v přírodě velice špatně rozložitelné. Jeho metabolit 10,11-epoxykarbamazepin byl připraven epoxidací dvojné vazby karbamazepinu prostřednictvím kyseliny m-chlorperoxybenzoové v chloroformu. Byl...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.