Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Spotřeba, cenová očekávání a deflačně-recesní spirála
Plný, Petr ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Tran, Van Quang (oponent)
Tato práce zkoumá vztah mezi cenovými očekáváními a přítomnou spotřebou. Především pak, zdali se odkládání výdajů na konečnou spotřebu domácností v důsledku jejich klesajících cenových očekávání; které může být spouštěčem deflačně-recesní spirály; shoduje s ekonomickou teorií a praxí. Na základě toho mohou být vyvozena vhodná hospodářsko-politická doporučení. Analýza v rámci intertemporálního spotřebního modelu dvou období rozšířeného o inflaci a riziko hypotézu o odkládání spotřeby potvrzuje. Cenová očekávání pozitivně působí na přítomnou spotřebu skrze mezičasový substituční efekt změny reálné úrokové míry. K tomu však musí být splněny určité předpoklady. Především se ekonomika musí nacházet v prostředí fixní nominální úrokové míry, substituční efekt nesmí být kompenzován efektem změny očekávaného reálného disponibilního důchodu nebo důchodovým efektem změny reálné úrokové míry a domácnosti musí disponovat vyšším disponibilním důchodem, aby si odkládání spotřeby mohli dovolit. Tato zajištění se shodují se závěry empirických analýz uvedených v práci.
Příčiny chudoby Afrického kontinentu
Plný, Petr ; Pikhart, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štípek, Vladimír (oponent)
Tato práce zkoumá, zdali je příčinou chudoby v Africe nedostatek kapitálu, jak to tvrdí teorie bludného kruhu chudoby, nebo nízká míra ekonomické svobody. Platnost teorie bludného kruhu je základním předpokladem pro poskytování zahraniční pomoci. Její odpůrci tvrdí, že klade přehnaný důraz na úzce definovaný kapitál a ignoruje ostatní růstové faktory, především pak kvalitu institucí vyjádřenou mírou ekonomické svobody. Výsledky literární rešerše bludný kruh chudoby vyvracejí. Souhrnný regresní model panelových dat potvrzuje hypotézu o statistické významnosti vlivu změny míry ekonomické svobody afrického státu na jeho životní úroveň. Transformace modelu na modely individuálních vlivů však následně hypotézu o statistické významnosti nemohla jednoznačně potvrdit. Několik regresních modelů průřezových dat následně přijímá hypotézu, že africký stát s vyšší mírou ekonomické svobody zároveň dosahuje vyšší životní úrovně, než státy s mírou svobody nižší.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.