Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obecné povinnosti členů představenstva akciové společnosti (v česko-německo-americkém porovnání)
Petrov, Jan ; Richter, Tomáš (vedoucí práce) ; Kameníček, Jiří (oponent)
Předmětem této práce jsou obecné povinnosti (povinnost loajality, povinnost náležité péče) uložené soukromým právem členům představenstva (resp. správní rady) společnosti. Práce zkoumá delawarské a německé právo a za použití přístupu směru law & economics analyzuje efektivitu povinností uložených členům představenstva. Přitom rozvíjí koncept obchodního rozhodování, pravidla obchodního úsudku, sebeobchodování a obchodních příležitostí. Práce dochází k závěru, že se mnoho amerických (delawarských) doktrín a pravidel uchytilo v německém právu, většinou bez výslovného ustanovení zákona. Naproti tomu české právo takový trend nepostihl. Proto práce argumentuje ve prospěch novelizace obchodního zákoníku.
Pojem a vývoj objektivní odpovědnosti v českém deliktním právu a její inspirační zdroje
Lovětínský, Vojtěch ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent) ; Petrov, Jan (oponent)
Pojem a vývoj objektivní odpovědnosti v českém deliktním právu a její inspirační zdroje Abstrakt Práce se zabývá analýzou objektivní odpovědnosti v českém deliktním právu s přihlédnutím k inspiračním zdrojům této úpravy včetně zejména k německému a rakouskému právu, principům evropského deliktního práva (PETL) a návrhu společného referenčního rámce (DCFR). Dále je analyzován i historický a možný budoucí vývoj objektivní odpovědnosti a rizik, za která je ukládána. Práce je rozdělena do dvou základních částí. Předmětem první Obecné části je především pojem objektivní odpovědnosti a důvody pro její uložení. Dále jsou zde analyzovány i některé související problémy, které jsou velmi relevantní jak pro právní teorii, tak pro právní praxi (např. liberační důvody, spoluzpůsobení škody, možnost konkurence nároků). Následující Zvláštní část obsahuje analýzu konkrétních skutkových podstat objektivní odpovědnosti a je tvořena čtyřmi hlavními kapitolami. První kapitola se zabývá stručným přehledem historického vývoje objektivní odpovědnosti v českém deliktním právu. Ve druhé kapitole jsou představeny a kriticky hodnoceny jednotlivé skutkové podstaty objektivní odpovědnosti v účinném občanském zákoníku. Ve třetí kapitole se autor zabývá některými případy objektivní odpovědnosti ve vybraných zvláštních právních...
Náhrada škody při porušení smluvní a mimosmluvní povinnosti v občanském právu
Janoušková, Anežka ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Petrov, Jan (oponent)
Náhrada škody při porušení smluvní a mimosmluvní povinnosti v občanském právu - Abstrakt Předkládaná práce pojednává o problematice náhrady škody při porušení smluvní a mimosmluvní povinnosti. Občanský zákoník vnesl do této oblasti českého občanského práva celou řadu změn. Jedním z nejzásadnějších odklonů bylo opuštění generální deliktní klauzule obsažené v § 420 zák. č. 40/1964 Sb., které zákonodárce doprovodil také oddělením odpovědnosti při porušení smlouvy a zákona. Aktuálně se tak povinnost k náhradě újmy štěpí na deliktní, která je upravena v § 2909 a 2910 ObčZ, a smluvní v § 2913 ObčZ. Práce si klade za cíl tuto revoluční změnu prozkoumat komplexně a ve své souvislosti. Autorka se nejprve zaměřuje na základní koncepční východiska, na nichž jsou odpovědnost jako taková a dále též odlišení na smluvní a mimosmluvní povinnost k náhradě škody postaveny. Na teoretické úvahy navazuje kapitola věnující se komparativní perspektivě, v níž autorka upíná svoji pozornost zejména k německému a rakouskému pojetí, neboť právě tyto právní řádu úpravu v českém občanském zákoníku do velké míry ovlivnily. Následuje pojednání o vývoji sledované problematiky na našem území, v němž se rozebírá řešení problému od obecného zákoníku občanského až po občanský zákoník z roku 1964 a zákoník obchodní. Na tyto úvodní části autorka...
Bezdůvodné obohacení ze srovnávacího pohledu
Petrov, Jan ; Frinta, Ondřej (oponent)
strana 247 Bezdůvodné obohacení ze srovnávacího pohledu Anotace Cílem práce je výzkum zásadních výsledků, k nimž v oblasti bezdůvodného obohacení dospěla zahraniční právní věda, zejména v německé právní oblasti, a dále jejich srovná- vací použití při výkladu veškerých ustanovení NOZ o bezdůvodném obohacení, včetně souvislostí s dalšími soukromoprávními instituty. Práce tak intenzivně čerpá zejména z rakouské a německé judikatury a doktríny, z Návrhu společného referenčního rámce (DCFR), ze švýcarského práva a z komparativní literatury; na řadě míst se zmiňují též právní řády další a na konci práce je uveden propracovaný překlad vybraných zahranič- ních úprav. Práce neobsahuje prostý popis, nýbrž je vedena zájmy českého právního pro- středí a snahou přispět české doktríny i aplikační praxi. Proto také práce vychází též z úplné rešerše judikatury Nejvyššího soudu od roku 2010 včetně. Práce dospívá k řadě závěrů, po bodech shrnutých na jejím konci, které lze z hlediska českého práva považovat za původní. Tyto závěry pak odůvodňují kladnou odpověď na hypotézy, že české právo bezdůvodného obohacení nelze - zvláště poté, kdy zákonodárce převzal do úpravy bez- důvodného obohacení v NOZ řadu zahraničních ustanovení - vykládat izolovaně, nýbrž že jeho kvalitní, hodnotově ukotvené a předvídatelné aplikaci významně...
Náhrada škody při porušení smluvní a mimosmluvní povinnosti v občanském právu
Janoušková, Anežka ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Petrov, Jan (oponent)
Náhrada škody při porušení smluvní a mimosmluvní povinnosti v občanském právu - Abstrakt Předkládaná práce pojednává o problematice náhrady škody při porušení smluvní a mimosmluvní povinnosti. Občanský zákoník vnesl do této oblasti českého občanského práva celou řadu změn. Jedním z nejzásadnějších odklonů bylo opuštění generální deliktní klauzule obsažené v § 420 zák. č. 40/1964 Sb., které zákonodárce doprovodil také oddělením odpovědnosti při porušení smlouvy a zákona. Aktuálně se tak povinnost k náhradě újmy štěpí na deliktní, která je upravena v § 2909 a 2910 ObčZ, a smluvní v § 2913 ObčZ. Práce si klade za cíl tuto revoluční změnu prozkoumat komplexně a ve své souvislosti. Autorka se nejprve zaměřuje na základní koncepční východiska, na nichž jsou odpovědnost jako taková a dále též odlišení na smluvní a mimosmluvní povinnost k náhradě škody postaveny. Na teoretické úvahy navazuje kapitola věnující se komparativní perspektivě, v níž autorka upíná svoji pozornost zejména k německému a rakouskému pojetí, neboť právě tyto právní řádu úpravu v českém občanském zákoníku do velké míry ovlivnily. Následuje pojednání o vývoji sledované problematiky na našem území, v němž se rozebírá řešení problému od obecného zákoníku občanského až po občanský zákoník z roku 1964 a zákoník obchodní. Na tyto úvodní části autorka...
Postavení insolvenčního správce v insolvenčním řízení a dohlédací činnost soudu
Zezulka, Ondřej ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent) ; Petrov, Jan (oponent)
Název disertační práce v českém jazyce, abstrakt, klíčová slova Postavení insolvenčního správce v insolvenčním řízení a dohlédací činnost soudu Abstrakt Disertační práce představí čtenářům teoretický a historický základ profese insolvenčního správce, charakteristické atributy výkonu funkce insolvenčního správce v insolvenčním řízení a podstatu tzv. dohlédací činnosti insolvenčního soudu nad různými procesními subjekty insolvenčního řízení. Druhá kapitola se věnuje ústřednímu tématu disertační práce, kterým je otázka postavení a výkonu funkce insolvenčního správce v insolvenčním řízení. Výklad odhaduje rozporuplný teoretický základ podporující profesi insolvenčního správce a fragmentaci názorů odborné veřejnosti na jeho skutečné postavení v rámci justičního systému, které osciluje od čistě podnikatelského subjektu po orgán nadaný veřejnoprávními kompetencemi přibližujícími se soudnímu komisariátu. Další část této disertační práce podrobně analyzuje postavení insolvenčního soudu v insolvenčním řízení. Snahou autora je zejména odkrýt souvislosti mezi kategorickými požadavky (zásadami) na vedení insolvenčního řízení a jejich teoretickou i praktickou aplikací ve vybraných procesních situacích vůči různým procesním subjektům. Klíčovou je zejména analýza limitů procesní aktivity, kterými je insolvenční soud svázán...
Zajišťovací řízení v českém civilním procesu
Kůsová, Eva ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Petrov, Jan (oponent)
Zajišťovací řízení v českém civilním procesu Abstrakt Předkládaná disertační práce pojednává o doposud nikoliv komplexně zpracovaném tématu týkajícího se zajišťovacího řízení, jež je vedle řízení nalézacího, vykonávacího (exekučního) a insolvenčního zvláštním druhem českého civilního procesu. Toto řízení je v teorii označováno za soubor procesních institutů, které nemají mnoho společného, kromě jednotného základu spočívajícího v předběžném zajištění práva nebo jeho výkonu v případě jeho ohrožení. V této práci se autorka zabývá zajišťovacími instituty tak, jak jsou vnímány převažující doktrínou, která odpovídá i podstatě věci a právní úpravě, tedy prétorským smírem, předběžnými opatřeními, zajištěním důkazu, zajištěním předmětu důkazního prostředku, soudcovským (a také exekutorským) zástavním právem a žalobou z rušené držby. Z těchto zajišťovacích institutů klade důraz na obecnou úpravu předběžných opatření, výklad o nich je však v podstatné míře aplikovatelný i na předběžná opatření dle ZŘS, jimiž se autorka zabývá výslovně pouze okrajově. Cílem vypracované disertační práce bylo vytvoření komplexního díla, které splní funkci odborné publikace na téma zajišťovacího řízení v českém civilním procesu a které doposud na trhu odborné literatury chybí. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část obecnou a na...
Bezdůvodné obohacení ze srovnávacího pohledu
Petrov, Jan ; Frinta, Ondřej (oponent)
strana 247 Bezdůvodné obohacení ze srovnávacího pohledu Anotace Cílem práce je výzkum zásadních výsledků, k nimž v oblasti bezdůvodného obohacení dospěla zahraniční právní věda, zejména v německé právní oblasti, a dále jejich srovná- vací použití při výkladu veškerých ustanovení NOZ o bezdůvodném obohacení, včetně souvislostí s dalšími soukromoprávními instituty. Práce tak intenzivně čerpá zejména z rakouské a německé judikatury a doktríny, z Návrhu společného referenčního rámce (DCFR), ze švýcarského práva a z komparativní literatury; na řadě míst se zmiňují též právní řády další a na konci práce je uveden propracovaný překlad vybraných zahranič- ních úprav. Práce neobsahuje prostý popis, nýbrž je vedena zájmy českého právního pro- středí a snahou přispět české doktríny i aplikační praxi. Proto také práce vychází též z úplné rešerše judikatury Nejvyššího soudu od roku 2010 včetně. Práce dospívá k řadě závěrů, po bodech shrnutých na jejím konci, které lze z hlediska českého práva považovat za původní. Tyto závěry pak odůvodňují kladnou odpověď na hypotézy, že české právo bezdůvodného obohacení nelze - zvláště poté, kdy zákonodárce převzal do úpravy bez- důvodného obohacení v NOZ řadu zahraničních ustanovení - vykládat izolovaně, nýbrž že jeho kvalitní, hodnotově ukotvené a předvídatelné aplikaci významně...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Petrov, Jan,
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.