|
|
Díla fanoušků a autorské právo
Macáková, Michaela ; Petrlík, David (vedoucí práce) ; Dobřichovský, Tomáš (oponent)
Díla fanoušků a autorské právo Abstrakt Fanouškovská díla jsou autorská díla tvořená fanoušky určitého původního díla, ze kterého jsou přejímány postavy, zápletky a světy, a která jsou šířena především prostřednictvím internetu. Tím však autor-fanoušek může zasáhnout do autorských práv autora původního díla, a to jak do osobnostních, tak majetkových. Diplomová práce Díla fanoušků a autorské právo fanouškovská díla představuje z autorskoprávního hlediska a otvírá diskuzi nad vhodností stávající právní úpravy v době masivního rozvoje internetu a online kreativních fanouškovských komunit. Ačkoliv nelze obecně konstatovat, zda fanouškovská díla zasahují do autorských práv, neboť je nutné vzít v potaz velké množství faktorů (jaké prvky autor-fanoušek z původní díla přebírá, zda náhodou nebyl autorem původního díla k takovému zpracování dán souhlas, jestli neuplynula doba, po kterou se ochrana původnímu dílu poskytuje, případně zda neexistuje zákonná výjimka, která by se na fanouškovské dílo vztahovala), je možné konstatovat, že velká část fanouškovských děl přebírá bez souhlasu autora z děl původních autorskoprávně chráněné prvky, a jelikož v české, potažmo evropské úpravě neexistuje výjimka, která by se na fanouškovská díla dala vztáhnout, k zásahu do autorských práv často dochází. Komplikovanost právní úpravy...
|
|
|
Komparace patentů a obchodních tajemství jako možných způsobů ochrany práva duševního vlastnictví
Roučková, Kateřina ; Petrlík, David (vedoucí práce) ; Dobřichovský, Tomáš (oponent)
Komparace patentů a obchodních tajemství jako možných způsobů ochrany práva duševního vlastnictví Abstrakt Diplomová práce Komparace patentů a obchodních tajemství jako možných způsobů ochrany práva duševního vlastnictví porovnává instituty patentů a obchodních tajemství a zdůrazňuje jejich jednotlivé klady a zápory. Nejprve se zabývá řešením otázky, zda je možné na stejné předměty alternativně využít jak ochranu prostřednictvím patentů, tak prostřednictvím obchodních tajemství. Vzhledem k tomu, že v případě patentů jsou zákonem určeny předměty, které tuto ochranu požívat nemohou, práce dále rozebírá, zda by bylo, či nebylo vhodné a možné tyto jednotlivé předměty chránit prostřednictvím obchodních tajemství. Porovnává také jednotlivé definiční znaky těchto dvou institutů. V druhé části jsou rozebrány odlišnosti v nabývání a pozbývání patentů a obchodních tajemství se zaměřením na proces získávání patentů, rozsah ochrany, která z daného práva duševního vlastnictví vyplývá, a na způsoby zániku a zrušení těchto forem ochrany. Tím je zdůrazněna administrativní a finanční náročnost, která doprovází ochranu prostřednictvím patentů oproti neformalizované ochraně obchodních tajemství. V poslední části diplomové práce jsou uvedeny podobnosti při výkonu práv z patentů a obchodních tajemství, a to jak ve vztazích se...
|
|
|
Proměny a vývojové tendence v judikatuře Soudního dvora EU v oblasti vnitřního trhu po roce 2004
Petrlík, David ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Smolek, Martin (oponent) ; Mazák, Ján (oponent)
V judikatuře Soudního dvora v oblasti vnitřního trhu byly po roce 2004 patrné tři druhy tendencí. První se týkaly právní analýzy, tj. působnosti pravidel volného pohybu, pojmu omezení a odůvodnění omezení. Druhý soubor tendencí souvisí s tím, že Soudní dvůr dotváří právní analýzu svou hodnotovou orientací, a právní analýza tak byla ovlivněna jeho liberalismem, sociálními tendencemi, ochranou základních práv, pragmatismem a proaktivitou. Třetí druh tendencí v judikatuře vnitřního trhu spočíval ve změně těžiště judikatury v tom smyslu, že se Soudní dvůr začal zabývat větším počtem věcí ze sektorových oblastí, tj. oblastí, na které se vztahuje sekundární právo.
|
|
|
Umělá inteligence a právo duševního vlastnictví
Přibyl, Tomáš ; Petrlík, David (vedoucí práce) ; Žikovská, Petra (oponent)
Umělá inteligence a právo duševního vlastnictví Tato diplomová práce pojednává o vztahu umělé inteligence a práva duševního vlastnictví. Hlavním cílem této práce je poskytnout jejímu čtenáři ucelený přehled o problematice práva duševního vlastnictví v souvislosti s tvorbou umělé inteligence. Práce především zkoumá, zda je možné, aby práva duševního vlastnictví k autorským dílům nebo vynálezům nabyla sama umělá inteligence. V případě nemožnosti získání práv samotnou umělou inteligencí, poté pátrá, kdo se podle současné právní úpravy stane vlastníkem práv duševního vlastnictví, a to jak v zahraničí, tak v tuzemsku. Za účelem naplnění výše uvedených cílů je práce rozdělena do 4 částí, které se následně dělí do kapitol. První úvodní část je zaměřena na samotnou umělou inteligenci. Je pojednáno o její definici, kategorizaci a jsou připojeny úvahy nad možností zařazení umělé inteligence do kategorie fyzických nebo právnických osob. Zároveň je rozebrán návrh Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu na vytvoření nové speciální kategorie elektronické osoby, a kromě toho též sám autor diskutuje nad výhodami a nevýhodami zavedení nové kategorie osoby, přičemž nadále používá termín elektronická osoba. Autorskému právu a umělé inteligenci se věnuje druhá část, za tímto záměrem se dělí na kapitoly o...
|
|
|
Umělá inteligence a autorské právo
Czichon, Radek ; Petrlík, David (vedoucí práce) ; Holcová, Irena (oponent)
Umělá inteligence a autorské právo Abstrakt Práce se zabývá vztahem autorského práva a umělé inteligence, jejíž význam v posledních letech neustále roste, a to i v oblasti umění a kreativní činnosti. Hlavní otázkou tohoto konfliktu je, zda mohou být výstupy umělé inteligence autorským dílem, případně kdo je jejich autorem. V první části se práce zabývá dvěma předběžnými otázkami, které je nutné pro zhodnocení hlavní otázky zodpovědět. Nejprve se práce zabývá tím, co to vlastně umělá inteligence je, jak funguje a jaká je její definice. Následně práce posuzuje aktuální právní úpravu, která se vztahuje na umělou inteligenci a její výstupy. V druhé části práce identifikuje českou a unijní právní úpravu autorského díla a jeho pojmových znaků. S tím již souvisí hlavní otázka této práce, tedy zda mohou být tyto pojmové znaky naplněny i výstupy umělé inteligence. Práce k tomuto posouzení používá dva skutečné projekty umělé inteligence z hudebního průmyslu. Největší pozornost je věnována zejména pojmovému znaku tvůrčí činnosti autora, který je pro výstupy umělé inteligence nejvíce problematický. V třetí části se práce zabývá otázkou autorství těchto potenciálních autorských děl. Nejprve je posuzována otázka autorství samotné umělé inteligence. Dále jsou zvažovány možnosti přiznání autorství jedné ze tří fyzických...
|
|
|
Ochrana počítačových her a videoher
Kamenický, Lukáš ; Holcová, Irena (vedoucí práce) ; Petrlík, David (oponent)
Ochrana počítačových her a videoher Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právní ochranou počítačových her a videoher. Jejím hlavním cílem je analyzovat českou právní úpravu ochrany videoher a zjistit, zda je pro současný stav vzrůstajícího herního průmyslu dostačující, a to porovnáním s úpravou v jiných státech a úvahami de lege ferenda. Vedlejším cílem práce je sloužit jako stručný praktický průvodce pro herní vývojáře, kteří si s právní ochranou svých titulů vzhledem ke komplexnosti právní úpravy nevědí rady. Práce se kromě české právní úpravy na národní úrovni zabývá také úrovní mezinárodní a komunitární, z kterých právě ta česká vychází. Práce se fakticky člení na šest částí. První část stanovuje cíle práce a cestu k jejich dosažení. Druhá část rozebírá důležité teoretické pojmy, nabízí historický kontext a uvádí tak čtenáře do problematiky videoher. Třetí část se soustředí na mezinárodní úmluvy potenciálně aplikovatelné při ochraně videoher, na právní úpravu ve Spojených státech amerických, které jsou jedním z nejvýznamnějších herních trhů na světě, a nakonec na právní úpravu na úrovni Evropské unie a v jednotlivých evropských zemích. Čtvrtá část podrobně představuje možné formy právní ochrany videoher v rámci českého právního řádu. Od ochrany autorskoprávní, přes ochranu právy průmyslovými až po...
|
|
|
Aktuální otázky dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky v judikatuře Evropského soudního dvora
Révész, Filip ; Petrlík, David (vedoucí práce) ; Dobřichovský, Tomáš (oponent)
1 Aktuální otázky dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky v judikatuře Evropského soudního dvora Abstrakt Dodatková ochranná osvědčení (DOO) jsou právním institutem sui generis, který se řadí mezi práva průmyslového vlastnictví. Za splnění podmínek, jejichž výkladem se tato práce podrobněji zabývá, je lze získat pro účinné látky určitých přípravků. Typem přípravků způsobilých ochrany DOO jsou mimo jiné léčivé přípravky, pro které je typický jednak jejich zásadní společenský význam, jednak s tímto významem úzce související potřeba zajistit jejich bezpečnost, účinnost a kvalitu. Vzhledem k tomu, že proces, jehož cílem je tyto záruky poskytnout, je finančně, ale i časově velmi náročný a komercializace přípravku je jím podmíněna, doba, po kterou mohou léčivé přípravky těžit z patentové ochrany je zkrácena. Cílem DOO je kompenzovat za toto zkrácení dodatečnou dobou ochrany tak, aby byl dostatečně podpořen výzkum mající pozitivní efekt na lidské zdraví a kvalitu života. Tato práce analyzuje vývoj judikatury Soudního dvora s ohledem na interpretační posun či upřesnění zejména pokud jde o substantivní podmínky pro získání osvědčení, jak je stanoví nařízení o DOO pro léčivé přípravky. Za tímto účelem je práce členěna do třech hlavních částí. V části první je v základních rysech představen institut DOO...
|
|
|
Proměny a vývojové tendence v judikatuře Soudního dvora EU v oblasti vnitřního trhu po roce 2004
Petrlík, David ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Smolek, Martin (oponent) ; Mazák, Ján (oponent)
V judikatuře Soudního dvora v oblasti vnitřního trhu byly po roce 2004 patrné tři druhy tendencí. První se týkaly právní analýzy, tj. působnosti pravidel volného pohybu, pojmu omezení a odůvodnění omezení. Druhý soubor tendencí souvisí s tím, že Soudní dvůr dotváří právní analýzu svou hodnotovou orientací, a právní analýza tak byla ovlivněna jeho liberalismem, sociálními tendencemi, ochranou základních práv, pragmatismem a proaktivitou. Třetí druh tendencí v judikatuře vnitřního trhu spočíval ve změně těžiště judikatury v tom smyslu, že se Soudní dvůr začal zabývat větším počtem věcí ze sektorových oblastí, tj. oblastí, na které se vztahuje sekundární právo.
|
host ::
RSS.