Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role sociálního pracovníka v procesu budování identity dítěte v pěstounské péči
Pechoušková, Kateřina ; Hejnová, Kateřina (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
(česky) Tato diplomová práce se ve své teoretické části zabývá identitou dítěte se zaměřením na její vývoj, možné poruchy a obtíže u dětí v náhradní rodinné péči, konkrétně pak v pěstounské péči. Práce dále nabízí čtenáři vhled do rolí doprovázejících pracovníků a možností podpory, které mohou rodinám v této oblasti poskytnout. Vyhodnocení je založeno na výsledcích kvalitativního výzkumu, který byl proveden formou polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky z OSPOD a doprovázejících organizací. Práce analyzuje kladné aspekty těchto podpůrných opatření, stejně jako úskalí, která s sebou mohou nést.
Zapojení mladistvých do sociálního podnikání v České republice
Pechoušková, Kateřina ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Petr (oponent)
(česky) Tato absolventská práce se ve své teoretické části zabývá možností zapojení mladistvých do sociálního podnikání v České republice, jakožto příležitostí pro mladistvé osvojit si pracovní návyky a především získání praxe potřebné pro integraci do samotného života ve společnosti. Práce se zaměřuje na kladné aspekty, ale i na možná úskalí, jež by zapojení mladistvých do sociálního podnikání obnášelo. Vyhodnocení probíhalo na základě výsledků kvalitativního výzkumu - polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky v dětských domovech, domů na půli cesty a s vedoucími pracovníky sociálních podniků.
Potřeby pacientů po poškození mozku
PECHOUŠKOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce je součástí projektu GAJU s názvem "Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S)". V době zpracování této diplomové práce, byli v projektu zapojeni pouze pacienti po cévní mozkové příhodě, jelikož v nemocnici do této doby nebyl vyhledán žádný vhodný pacient po úrazu mozku, který by potřeboval multidisciplinární tým v domácím prostředí. Základním kritériem výběru pacientů bylo zachování komunikačních schopností tedy schopností účastnit se řízeného rozhovoru na základě dotazníku Functional Independence Measure (tzv. FIM) a WHO Disability Assessment Schedule 2.0 i doplňujících otázek k sociální oblasti i metodám a technikám fyzioterapie. Výzkum v rámci projektu ale ještě není u konce. Tato práce je tedy z výše zmíněných důvodů zaměřena na zjištění potřeb pacientů po cévní mozkové příhodě v období od příhody do třech měsíců od propuštění z nemocnice do domácího prostředí. Komplexní výsledky budou zpracovány v rámci publikační činnosti projektu. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části nalezneme ucelený pohled na problematiku péče o pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Zaměřila jsem se na jak na základní charakteristiku cévní mozkové příhody a organizaci péče o pacienty v České republice, tak dále na koordinovaný rehabilitační tým, roli sociálního pracovníka, možnosti sociální pomoci státu pacientům a jejich rodinám a na psychický stav pacienta. V poslední kapitole popisuji obecný koncept lidských potřeb podle A. Maslowa a uvádím významné potřeby nemocných. Ve výzkumné části je mým cílem zjistit, jaké potřeby má pacient po poškození mozku v domácím prostředí. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázkou je: Jaké jsou potřeby pacientů po poškození mozku? A druhou pak: Jaké jsou úkoly sociálního pracovníka při naplňování potřeb pacientů po poškození mozku? Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika rozhovoru pomocí návodu u pacientů s poškozením mozku v Jihočeském kraji vybraných v rámci projektu. Data byla zpracovávána v programu Atlas.ti 7. Z analýzy dat sesbíraných během prvních tří měsíců pacientů v domácím prostředí vyplynulo sedm obecnějších kategorií potřeb pacientů a úkoly sociálního pracovníka, kterými může pomoci tyto potřeby saturovat. Výsledky dané práce slouží jako dílčí část pro sestavení komplexních výsledků koordinované rehabilitace u pacientů po poškození mozku z projetu GAJU. Analýza potřeb pacientů vedla k návrhům na řešení / saturaci těchto potřeb, měla tedy přímý dopad do života oslovených jedinců. Výsledky z výzkumu se stanou součástí publikačních výstupů z výše zmíněného projektu.
Potřeby rodin pečujících o osoby s mentálním postižením
PECHOUŠKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá potřebami rodin pečujících o osobu s mentálním postižením. Cílem práce bylo zmapovat, zda a do jaké míry jsou uspokojovány potřeby rodin pečujících o osoby s mentálním postižením v kontextu sociálního fungování. Pečujícími rodinami byli myšleni rodiče, sourozenci, případně jiní příbuzní žijící v jedné domácnosti a podílející se na péči o osobu s mentálním postižením. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu mentální postižení a charakteristiku rodiny s dítětem s mentálním postižením. Velká míra pozornosti byla věnována problematice lidských potřeb a možnostem podpory osob s mentálním postižením. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie s použitím metody dotazování a techniky polostandardizovaného rozhovoru. Data byla analyzována metodou vytváření trsů. Výběrový soubor tvořilo sedm rodin, které pečují o osobu s mentálním postižením, vybraných na základě dostupnosti. Pro zmapování výše zmíněné problematiky byla položena výzkumná otázka: Jaké jsou potřeby rodin pečujících o osoby s mentálním postižením v kontextu sociálního fungování? Z výsledků výzkumu vyplynulo, že nejméně jsou uspokojeny potřeby informovanosti, uznání, bezpečí, a potřeba vyjadřovat se a být vyslechnut. Další rezervy v saturaci svých potřeb rodiny shledávají v potřebě ekonomického zabezpečení a potřebě seberealizace. I přesto, že se tato problematika v posledních letech dočkala určité pozornosti a podmínky rodin, které pečují o osobu s mentálním postižením, se zlepšují, je vhodné další zkoumání této problematiky. Práce přibližuje problémy, se kterými se rodiny nejčastěji setkávají, pojmenovává jejich potřeby a zjišťuje míru jejich saturace. Práce může být použita jako podklad pro další zkoumání a výsledky mohou využít ve své práci organizace a instituce zabývající se touto cílovou skupinou.

Viz též: podobná jména autorů
4 PECHOUŠKOVÁ, Kateřina
3 Pechoušková, Klára
1 Pechoušková, Květa
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.