|
| |
|
|
Interakce retrovirových env glykoproteinů s receptory a vstup retroviru do buňky
Přikryl, David ; Pečenka, Vladimír (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Lidé už si přizpůsobili mnoho druhů zvířat, rostlin a bakterií tak, aby sloužili jejim potřebám. Nyní nadešel čas využít také viry. Nejvýznamnější aplikace pro ně se zřejmě nacházejí v oblasti lidského zdraví. Konkrétně čeleď retrovirů je perfektní vektor pro přenos genů při léčbě genetických onemocnění nebo ke zničení nežádoucích, například nádorových buněk. K efektivnímu použití těchto vehiklů je potřeba překonat řadu problémů a hlouběji prozkoumat některé úseky života retrovirů. Tato práce některé z nich popisuje společně s možnými cestami jejich řešení. První popisovanou oblastí je nespecifická adsorpce virionu na buněčné povrchy, druhou je zajištění efektivní interakce mezi obalovými glykoproteiny a receptory vysoce specifickými pro cílený typ buněk a konečně řízená fúze membrán. Klíčová slova: retrovirus, adsorpce, env, receptor, fúze
|
|
|
Retroviral variants and their relationship to nonpermisive cells
Přikryl, David ; Hejnar, Jiří (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent) ; Rumlová, Michaela (oponent)
Ve své doktorské práci jsem se zaměřil na studium obalových glykoproteinů ALV (ptačích leukósových virů), skupiny retrovirů infikující hrabavé ptáky a vyvolávající řadu onemocnění. Informace o způsobech šíření viru, především o jejich receptorech, jsou nezbytné vzhledem k probíhající snaze o eradikaci těchto virů. Navíc, mnoho variant retrovirů infikuje buňky nezávisle na přítomnosti receptoru; pochopení tohoto jevu je rovněž nanejvýš důležité. Analyzovali jsme nově objevenou podskupinu ALV, označenou K pro její sekvenční odlišnost od ostatních podskupin a určili její hostitelský rozsah a interferenci, abychom potvrdili, že si tato skupina zaslouží nové písmeno. Identifikovali jsme receptor pro ALV-K, kterým se ukázal být Tva, receptor využívaný také ALV-A. Vzhledem k rozdílům v hostitelském rozsahu a rozdílné inhibici rozpustnou formou Tva ovšem předpokládáme, že tyto dvě podskupiny využívají rozdílné epitopy Tva receptoru. Také jsme analyzovali variantu ALV-C, vykazující rozšířený hostitelský rozsah, který se projevil její schopnosti infikovat křeččí buňky. Zjistili jsme, že rozšířený hostitelský rozsah koreluje se schopností obalového glykoproteinu přejít do aktivovaného předfúzního stavu předčasně, bez interakce s receptorem, což bylo demonstrováno stejnou citlivostí na teplotu, pH a selektivní...
|
|
|
Translokace virů přes jaderný pór do buněčného jádra
Išler, Lukáš ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Přikryl, David (oponent)
Pro replikační cyklus většiny DNA a některých RNA virů je životně důležité, aby pronikly do jádra hostitelské buňky. Při tomto kroku však musejí překonat jadernou membránu, kterou lze v interfázi buněčného cyklu projít pouze prostřednictvím jaderných póru. Jednotlivé virové čeledi vyvinuly odlišné strategie, jak přes jaderný pór proniknout. V této práci, shrnující poznatky o průniku virů přes jaderný pór je ukázáno, že kromě interakce s transportními receptory interagují virové částice i přímo s některými proteiny jaderného póru neboli nukleoporiny (NUPs). Interakcí s virovými částicemi se účastní konkrétně jedna ze skupin nukleoporinů, tzv. FG NUPs, jejichž sekvence obsahuje přirozeně neuspořádané domény bohaté na repetice fenylalanin-glycin (FG), které vytvářejí selektivní bariéru jaderného póru. Jedná se hlavně o nukleoporiny NUP153, NUP214 a NUP358. Interakce virových částic s těmito nukleoporiny jim umožní tuto bariéru překonat a dopravit tak virový genom do jádra hostitelské buňky. Jedná se tedy o esenciální krok v rané fázi virového infekčního cyklu. Klíčová slova: buněčné jádro, jaderný transport, jaderný pór, nukleoporiny, vstup viru do jádra, NUP153, NUP214, NUP358
|
|
|
Polioviry a poliovirové vakcíny
Špika, Ondřej ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Přikryl, David (oponent)
Jednou z chorob, se kterým lidstvo úspěšně bojuje již více jak půl století, je dětská obrna. Virus poliomyelitidy, jenž nemoc způsobuje, může v některých případech napadat nervové buňky ovládající končetiny a způsobit tak jejich ochrnutí. Obzvláště nebezpečné pak mohou být případy napadení neuronů ovládajících dýchací svalstvo, kdy bez pomoci může dojít až k úmrtí. Hlavně díky zásluze vědců Salka a Sabina byly vytvořeny dvě vakcíny, které i přes své nedostatky úspěšně zredukovaly celosvětovou incidenci dětské obrny o 99 %. Přesto však na světě zůstávají místa, kde není žádná vakcína běžně dostupná, a kde se virus stále endemicky vyskytuje. Salkova vakcína, která se začala používat jako první, využívá k vyvolání imunitní odpovědi inaktivovaného viru. Její nevýhodou je však nižší efektivita. O několik let později přišel Sabin se svojí vakcínou obsahující živý atenuovaný virus, neschopný zničit lidské nervové buňky. Sabinova vakcína dobyla svět jednoduchým orálním podáváním a vysokou účinností. Nevýhodou, která vyvstává obzvláště dnes, jsou reverzní mutace viru a potencionální vznik patogenní formy. Tento od vakcíny odvozený virus pak může v místech s nízkou proočkovaností způsobovat lokální vypuknutí onemocnění. Proto se dnes upouští od používání Sabinovy vakcíny a preferuje se používání vakcíny Salkovy,...
|
|
|
Interakce retrovirových env glykoproteinů s receptory a vstup retroviru do buňky
Přikryl, David ; Pečenka, Vladimír (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Lidé už si přizpůsobili mnoho druhů zvířat, rostlin a bakterií tak, aby sloužili jejim potřebám. Nyní nadešel čas využít také viry. Nejvýznamnější aplikace pro ně se zřejmě nacházejí v oblasti lidského zdraví. Konkrétně čeleď retrovirů je perfektní vektor pro přenos genů při léčbě genetických onemocnění nebo ke zničení nežádoucích, například nádorových buněk. K efektivnímu použití těchto vehiklů je potřeba překonat řadu problémů a hlouběji prozkoumat některé úseky života retrovirů. Tato práce některé z nich popisuje společně s možnými cestami jejich řešení. První popisovanou oblastí je nespecifická adsorpce virionu na buněčné povrchy, druhou je zajištění efektivní interakce mezi obalovými glykoproteiny a receptory vysoce specifickými pro cílený typ buněk a konečně řízená fúze membrán. Klíčová slova: retrovirus, adsorpce, env, receptor, fúze
|
|
|
Studium replikace a patogeneze retrovirů s rozšířeným hostitelským rozsahem.
Přikryl, David ; Pečenka, Vladimír (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Koevoluce patogenů a jejich hostitelů vedla k selekci celé řady mutací. Z pohledu hostitele se dají nahromaděné mutace v jeho genomu charakterizovat jako restrikční faktory bránící efektivní replikaci cílového patogenu, například retroviru. Tyto faktory působí na úrovni vstupu virionu do buňky, jeho integrace, exprese a maturace. Naopak z pohledu viru se mutace projevují ve schopnosti výše zmíněné restrikční faktory překonávat. Jedním z mechanizmů je například změna receptorové specifity, která umožňuje viru infikovat hostitele i v případě, že původní specifický receptor je z nějakého důvodu nedostupný. Tato práce se zabývá efektem bodové mutace L154S v obalovém glykoproteinu viru MAV-B a jeho vlivem na replikaci a patogenezi in vitro a in vivo. Pro tyto účely byly infikovány a analyzovány kuřecí plemena bílých a hnědých leghornek a rozličné buněčné kultury. Výsledky infekce kuřat ukázaly zvýšenou incidenci osteopetrózy, onemocnění projevující se zbytněním kostní tkáně. V souladu s literaturou jsme prokázali, že se jedná o neoplázii polyklonálního původu. Řadou experimentů jsme odhalili abnormální chování obalového glykoproteinu kódovaného virem způsobující toto onemocnění. Abnormalita tkví v teplotní labilitě a neutralizaci nízkým pH. Na základě našich pozorování navrhujeme model předčasné...
|
|
| |
host ::
RSS.