|
|
Retribuční soudnictví mimořádných lidových soudů ve středních Čechách
Němečková, Daniela ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
ABSTRAKT
Retribuční soudnictví mimořádných lidových soudů ve středních Čechách Dizertační práce si klade za cíl doplnit dosavadní literaturu o retribuci statistickým zpracováním dvou mimořádných lidových soudů - v Mladé Boleslavi a Kutné Hoře, odpovědět na stanovené výzkumné otázky a vytvořit metodiku pro vytváření jmenných seznamů obviněných osob, která může posloužit do budoucnosti jako podpůrný prostředek při vytváření nových jmenných seznamů jiných mimořádných lidových soudů. Dalším cílem bylo zjistit vliv laického prvku na rozhodování mimořádných lidových soudů. Zdrojem dat byly spisy ve stejnojmenných fondech uložených ve Státním oblastních archivu v Praze. Součástí práce je i sonda k Mimořádnému lidovému soudu v Praze. Ze spisů bylo zjištěno, že bylo u Mimořádného lidového soudu v Mladé Boleslavi obviněno 487 mužů a 124 žen, tudíž ženy tvořily pětinu obviněných a téměř pětinu odsouzených osob. Ze statistické analýzy dále vyplynulo, že průměrná žena měla větší šanci, že bude zproštěna viny, muži byli souzeni mírně přísněji. Tento mimořádný lidový soud stíhal zejména Čechy. Národnost ovšem měla vliv na délku trestu, která byla u Němců téměř dvojnásobná. Udavačství patřilo mezi nejčetnější trestné činy, na základě kterých byli obvinění obžalováni a posléze odsouzeni. Poté následovala propagace nacismu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Mimořádný lidový soud v Praze
Němečková, Daniela ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Resumé O přísnou spravedlnost volaly neslýchané zločiny, kterých se dopustili nacisté a jejich zrádní spoluviníci na Československu. Takto začínala preambule dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. (tzv. velký retribuční dekret), dle něhož měli být potrestáni nacističtí zločinci, zrádci a kolaboranti před mimořádnými lidovými soudy a který platil pouze na českém území. Největší mimořádný lidový soud sídlil v Praze, prošlo jím na jedenáct tisíc případů a vykonával svoji činnost od svého zahájení 5. září 1945 až do 4. května 1947. Za dobu své existence se potýkal s mnoha problémy: od chybějících profesionálních soudců a veřejných žalobců, přes problematickou spolupráci s okresními národními výbory, až po nesnadný výklad některých ustanovení velkého retribučního dekretu. Před tímto soudem stanuli i někteří významní nacističtí činitelé, jakým byl i státní zástupce u Sondergerichtu Kurt Blaschtowitschka, prvorepublikový politik, státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank, zástupce říšského protektora Kurt Daluege, velitel kladenského gestapa Harald Wiesmann spolu s dalšími patnácti kladenskými gestapáky. Na lavici obžalovaných stanul i parašutista, pozdější placený konfident a zrádce Karel Čurda. Po ukončení retribuce došlo k její revizi o rok později, ovšem již pod taktovkou komunistické strany....
|
|
|
Mimořádný lidový soud v Praze
Němečková, Daniela ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Resumé O přísnou spravedlnost volaly neslýchané zločiny, kterých se dopustili nacisté a jejich zrádní spoluviníci na Československu. Takto začínala preambule dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. (tzv. velký retribuční dekret), dle něhož měli být potrestáni nacističtí zločinci, zrádci a kolaboranti před mimořádnými lidovými soudy a který platil pouze na českém území. Největší mimořádný lidový soud sídlil v Praze, prošlo jím na jedenáct tisíc případů a vykonával svoji činnost od svého zahájení 5. září 1945 až do 4. května 1947. Za dobu své existence se potýkal s mnoha problémy: od chybějících profesionálních soudců a veřejných žalobců, přes problematickou spolupráci s okresními národními výbory, až po nesnadný výklad některých ustanovení velkého retribučního dekretu. Před tímto soudem stanuli i někteří významní nacističtí činitelé, jakým byl i státní zástupce u Sondergerichtu Kurt Blaschtowitschka, prvorepublikový politik, státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank, zástupce říšského protektora Kurt Daluege, velitel kladenského gestapa Harald Wiesmann spolu s dalšími patnácti kladenskými gestapáky. Na lavici obžalovaných stanul i parašutista, pozdější placený konfident a zrádce Karel Čurda. Po ukončení retribuce došlo k její revizi o rok později, ovšem již pod taktovkou komunistické strany....
|
|
|
Význam garančních mechanismů pro oblast mikrofinancování
Němečková, Dagmar ; Procházka, Pavel (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Mikropodnikání je v současnosti považováno za důležitý faktor ekonomického rozvoje především v méně rozvinutých zemích. I přes značné zlepšení stále převládá názor, že jedním z nejpodstatnějších omezení mikropodnikatelů, je nedostatečný přístup ke kapitálu. Tento problém se snaží řešit různé formy garančních programů, které mají za cíl přilákat do této oblasti nové investory. V této diplomové práci je zkoumáno, jaké nároky jsou kladeny na efektivní garanční mechanismus pro tuto oblast a jak tyto představy v současnosti plní některé z významných garančních fondů operujících v rozvojových oblastech. Závěrem diplomové práce je, že přístup ke kapitálu se v rozvojových zemích zlepšuje. Garanční fondy se stále více rozvíjí, přesto jejich význam není v porovnání s celým sektorem velký. Garanční fondy mají potenciál přilákat do oblasti mikrofinancování více investorů, otázkou však je, zda náklady na toto nejsou příliš vysoké.
|
|
|
Československá zahraniční politika po osvobození 1945. (16. 5. - 31. 12. 1945)
Němeček, Jan ; Kuklík, J. ; Jedličková, Blanka ; Němečková, D.
První svazek nové, třetí řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky přináší dokumenty od poloviny května do prosince 1945, které dokumentují zejména obnovu poválečného Československa, československo-sovětské vztahy (zejména odstoupení Podkarpatské Rusi), československo-polský konflikt na Těšínsku, pomoc ze strany UNRRA a další otázky. Dokumenty jsou publikovány včetně historického a edičního úvodu, seznamu dokumentů, anglických resumé a jmenného rejstříku.
|
|
| |
|
|
Československá zahraniční politika na sklonku války 1945 (1. 1. – 16. 5. 1945)
Němeček, Jan ; Kuklík, J. ; Jedličková, Blanka ; Němečková, D.
Poslední díl „válečné řady“ projektu Dokumenty československé zahraniční politiky přináší 209 dokumentů od ledna do května 1945, které dokumentují zejména osvobození Československa spojenci, návrat československé vlády do vlasti, německé masakry v okupovaném Československu, formování československého státního zřízení na osvobozeném území a další otázky. Dokumenty jsou publikovány včetně úvodu, seznamu publikovaných dokumentů, anglických regest a také jmenného rejstříku.
|
|
|
Cenová politika Žižkovského Divadla Járy Cimrmana a její důsledky
Němečková, Dagmar ; Lipka, David (vedoucí práce) ; Dudáková, Tereza (oponent)
Tato práce zkoumá racionalitu ekonomického chování Žižkovského Divadla Járy Cimrmana. Základem zkoumání je analýza prosperity tohoto divadla v současné době ve vazbě na některé teoretické poznatky současných ekonomů. Vychází především ze závěrů Beckerovy teorie o tom jak je poptávka jednotlivce ovlivněna poptávkou ostatních a některých dalších ekonomických teorií zabývajících se problematikou stanovení nižších než rovnovážných cen a problémy s tím související. Kromě popisu současného stavu fungování tohoto divadla je podrobně zmapována, pomocí výběrových šetření, problematika cen a distribuce vstupenek vč. dalšího obchodování s těmito vstupenkami. Podstatnou částí práce je aplikace vybraného Beckerova modelu na ekonomické chování divadla, které má vysvětlit atypické aspekty, které přetrvávají u této scény. Jsou to především dlouhé fronty zájemců o vstupenky, kterými divadlo udržuje, jako jedno z posledních, svou image ojedinělého typu divadla. Nastala však i u této scény doba změny ekonomického myšlení ve prospěch maximalizace zisku? A jaké to s sebou provází změny? Na tuto otázku odpovídá v závěru právě tato práce.
|
host ::
RSS.