Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití technologie virtuální reality k monitoringu a vizualizaci vybraných provozních vlastností stroje a jejich analýze
Augste, Jan ; Mostýn, Vladimír (oponent) ; Szabó, István (oponent) ; Knoflíček, Radek (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá studiem využití virtuálních technologií pro analýzu provozních vlastností stroje. Provozními vlastnostmi stroje jsou parametry, které určují použitelnost stroje pro splnění daného úkolu, a to navíc v určeném čase a za daných podmínek. Patří mezi ně parametry, které mohou být změněny na základě požadavku zákazníka, například velikost stolu a nejvyšší otáčky vřetene až po parametry ovlivněné od počátku konstrukčním řešením stroje jako je přesnost polohování nebo hodnota zrychlení v osách nebo spotřeba. V první části jsou stanoveny obecné požadavky na vizualizaci informací a ty jsou následně v kapitole věnující se časovému vizualizačnímu protokolu experimentálně ověřeny. Tato práce prezentuje původní experimenty za účelem stanovení základních požadavků pro vizualizace měřené veličiny, v tomto případě posuvové rychlosti. Ověřením použitelnosti při zobrazení těchto vlastností na podkladových datech zobrazující změnu polohy stroje je potvrzena platnost čtyř základních požadavků pro visuální práci s daty s využitím imerzní virtuální reality. Hlubší poznání práce s vizualizacemi datových soborů umožní analyzovat komplikovanější souvislosti v rámci delšího časového úseku, vyšší transparentnost a jednoznačnější výstupy analýz.
Příspěvek k problematice redukce průběžných dob ve výrobních systémech
Hromková, Ivana ; Škopán, Miroslav (oponent) ; Šťastný, Jiří (oponent) ; Mostýn, Vladimír (oponent) ; Knoflíček, Radek (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce má za cíl rozpracování metodologií a nových přístupů pro redukci průběžných dob ve výrobních systémech. Práce se tedy detailně zabývá návrhem nových komplexních přístupů pro zkracování průběžných dob. V dizertační práci je popsána metodologie využití těchto přístupů ve výrobních systémech, je navrhnuto jejich zařazení do řídící struktury výrobního podniku a rozpracována odpovídající manažerská podpora pro úspěšnou aplikaci těchto nových přístupů do průmyslu. První část práce shrnuje aktuální poznatky z oblasti redukce průběžných dob. Jsou definovány a popsány jednotlivé metody, které mohou být pro redukci průběžných dob využity, z nichž je vybrána simulace diskrétních výrobních systémů jakožto vhodná metoda pro účely rozpracování problematiky. Další část práce se proto věnuje simulačnímu přístupu k problematice redukce průběžných dob a faktorům, které je ovlivňují, jako například procesní čas, velikost výrobní dávky, délky front atd. V této části práce je také diskutováno využití informačních technologií (programovací jazyky, knihovny a softwarové nástroje), které umožňují efektivní tvorbu simulačních modelů. Druhá část práce je zaměřena na průmyslové aplikace realizované za účelem redukce průběžné doby výroby. Konkrétní simulační analýzy se zabyvají například redukcí průběžné doby pro výrobu chirurgických nástrojů, šroubů, lamel, ale i transportních systémů, optimalizací vstupu výrobních příkazů do výrobního systému, problematikou zásobování atd. V druhé části práce je také popsán praktický přístup k transferu dat do/z simulačního modelu, připojení simulačního SW na databázi ERP podniku a energetická náročnost výroby. Závěr práce shrnuje poznatky, které byly zjištěny ohledně problematiky redukce průběžných dob, a v rámci zvolené metodiky simulace výrobních procesů naznačuje další postup možný v oblasti výzkumu i praktického využití.
Verifikace stavu reálné výrobní linky pomocí virtuální reality
Tůma, Zdeněk ; Hajduk, Mikuláš (oponent) ; Mostýn, Vladimír (oponent) ; Knoflíček, Radek (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na verifikaci stavu reálného pracoviště pomocí virtuální reality. Práce se tématem zabývala obsáhleji a brala v potaz dílčí proces návrhu výrobního pracoviště. Od posouzení samotného místa, kde budoucí výrobní pracoviště bude stát, přes ergonomické, rizikostní a jiné analýzy. Dále pak spotřebě energií pracoviště (elektrická energie, spotřeba vzduchu apod.) při reálném provozu. V rámci analýzy připravenosti aplikací virtuální reality byla vybrána pro následující práci rozšířená realita. Největší výhodou rozšířené reality je implementace virtuálního modelu a možnost řešit analýzy v reálném prostředí, což je přínosné zejména v případě výrobních podniků. Pro sestavení a optimalizaci navržených řešení je využito systémového přístupu. V první fázi řešení byla provedena analýza současného stavu výrobního pracoviště, kde vznikly požadavky na návrh nového pracoviště. Následovala fáze přípravy konstrukce v 3D modeláři, v tomto případě Autodesk Inventor. Právě v této fázi se jevilo jako výhodné využít aplikace virtuální reality, jelikož v průběhu návrhu dochází k pravidelným schvalovacím řízením odborného týmu (management, konstrukce, kvalita, …), což klade na připravenost týmu vysoké kvalifikační požadavky. V rámci této fáze byl 3D návrh nového pracoviště vložen do aplikace s podporou rozšířené reality a byly naznačeny možnosti při řešení ergonomických analýz a analýz rizik. Z navrženého řešení také plyne nasazení v oblasti štíhlé výroby v návrhové fázi, kdy je možné řešit analýzu procesu pomocí metody nepřímého měření standardních časů (MOST). Výsledkem disertační práce je zejména rozšíření možností při navrhování a analyzování výrobních pracovišť a strojů v multidisciplinárních týmech. Navrhované řešení popsané v disertační práci umožňuje zjednodušení a celkové snížení časové a finanční náročnosti celkového procesu od navrhování výrobního pracoviště až po jeho uvedení do provozu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.