|
|
Po Titovi - Tito! Přechod od charismatického vůdcovství kekolektivnímu vedení v socialistické Jugoslávii
Mosković, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Štěpánek, Václav (oponent) ; Mervart, Jan (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na proces, kdy v socialistické Jugoslávii došlo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let k přechodu od charismatického vůdcovství k systému kolektivního vedení. Ten souvisel s úmrtím Josipa Broze Tita v květnu 1980, tedy nesporného a dosud jediného vůdce jugoslávského socialistického režimu. Práce se proto zaměřuje na okolnosti, v nichž se příslušníci mocenské elity připravovali na tento moment, který představoval zcela zásadní mezník jugoslávských dějin. V přístupu ke zkoumanému problému, ale při koncipování samotného výkladu je zvolena tzv. aktérská perspektiva. Ta nám umožnila, abychom podrobně sledovali konkrétní (hlavně politicko-institucionální) přípravy na blížící se odchod J. B. Tita. Současně jsme ale tímto způsobem mohli zachytit, jak Tito a jeho spolupracovníci (jež se později stali i jeho nástupci) vnímali celou paletu problémů a výzev, a to právě s důrazem na jejich dobový, pozdějšími událostmi nezatížený kontext. Zajímalo nás, jaké při tom vyslovovali postoje, preference i prognózy, které odrážely jejich myšlenkový svět jako reprezentantů jugoslávského modelu socialismu. Vzhledem k tomu, že se výklad zaměřuje na klíčové období let 1977-1982, analyzovali jsme jednání, argumentaci i komunikační strategii jugoslávské vládnoucí nomenklatury týkající se mj....
|
|
|
Vzpoura v boce Kotorské v československé a jugoslávské vzpomínkové kultuře
Zima, Mikuláš ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Moskovič, Boris (oponent)
Bakalářská práce zkoumá místo vzpoury rakousko-uherských námořníků v boce Kotorské v roce 1918 ve vzpomínkové kultuře v Československu a Jugoslávii. Sleduje proměny v interpretaci a formy připomínání této události v obou zemích jak v meziválečném období, tak v éře po roce 1945. Na základě sekundární literatury rekonstruuje průběh samotné události. Sleduje, nakolik se její výklad proměňoval v závislosti na změnách politických režimů a jaký význam byl události přikládán ve veřejném prostoru. Sleduje oslavy výročí, činnost veteránských sdružení a obraz události ve sdělovacích prostředcích i v žánrech populární kultury, jako je literatura nebo film. Zaměří se rovněž na interpretace v historické literatuře a v literatuře faktu. Prameny práce představují denní a periodický tisk a archivní dokumenty.
|
|
| |
|
|
Vzpoura v boce Kotorské v československé a jugoslávské vzpomínkové kultuře
Zima, Mikuláš ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Moskovič, Boris (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení a interpretaci povstání námořníků v zálivu Boka Kotorská v Černé Hoře v průběhu první světové války československou a jihoslovanskou společností a vládními představiteli v období první republiky, v období státního socialismu a v dnešní době. Sleduji, jaký mělo povstání vliv na společnost a jakého odrazu v literatuře a veřejném životě v průběhu 20. století dosáhlo. Práce širšího časového rozsahu obsahuje taktéž doplňující stručné informace o průběhu válečných operací na Jadranu, o stavu rakouskouherského válečného námořnictva, o okolnostech vzniku a průběhu kotorské vzpoury a jejího vyvrcholení a o životě jejího klíčového účastníka přerovského rodáka Františka Rasche. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Chorvatsko 1989-1990: mezi Jugoslávií a nacionalismem
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá politickým vývojem Chorvatska od počátku roku 1989 do prvních vícestranických voleb na jaře 1990. Analyzuje vývoj postojů chorvatských komunistů k probíhající jugoslávské krizi a aktivitu opozičních uskupení v tomto období. Hlavní důraz je kladen na stanoviska chorvatské vládnoucí, ale i alternativní politické elity vůči národnostní a státoprávní otázce. Pozornost je přitom věnována i vývoji tzv. srbské otázky v Chorvatsku. Práce popisuje vývoj politického pluralizmu na území Chorvatska, přičemž zvláště sleduje činnost Chorvatského demokratického společenství a Chorvatského sociálně liberálního svazu. Výklad se opírá o podrobnou analýzu dobového tisku a velmi skrovné memoárové a sekundární literatury. Klíčová slova: Jugoslávie, Chorvatsko, komunistická strana, nacionalismus, volby
|
|
|
Jugoslávie na křižovatce. Reflexe jugoslávského tisku na počátku roku 1990
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce analyzuje činnost dvou jugoslávských deníků, záhřebského Vjesniku a bělehradské Politiky, na počátku roku 1990, tedy v době předcházející rozpadu SFRJ. Snaží se nastínit základní postoje a názory těchto periodik k třem vybraným událostem a problémům, které v lednu roku 1990 dominovaly na jugoslávské politické a společenské scéně. Patří mezi ně start ekonomických reforem federálního premiéra Ante Markoviće, projevy chorvatského a srbského nacionalismu na příkladech shromáždění HDZ a SNO a krach XIV. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. Tyto události a jevy jsou zařazeny do širšího rámce vnitropolitického vývoje jugoslávské federace. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, komunistická strana, ekonomická reforma
|
|
| |
|
|
Mezietnické vztahy v Chorvatsku v 80. letech 20. století na příkladu regionu Daruvarsko
Petrov, Michal ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Moskovič, Boris (oponent)
Bakalářská práce bude zkoumat kvalitu a úroveň mezietnických vztahů v multietnickém regionu Daruvarsko v Socialistické republice Chorvatsko v průběhu 80. let 20. století. Tento region obývalo kromě Chorvatů a Srbů také obyvatelstvo české národnosti. Výzkum bude spočívat v provedení rozhovorů s pamětníky metodami orální historie. Takto vzniklá pramenná základna doplní studium dobového místního tisku (časopis české daruvarské komunity Jednota) i dalších periodik. Práce si klade za cíl základní prozkoumání situace českého etnika z historické perspektivy v období, které předcházelo divokému rozpadu jugoslávského státu. Klíčová slova Jugoslávie, Chorvatsko, Daruvar, Češi v Chorvatsku, mezietnické vztahy, socialistická Jugoslávie - 1980-1990, orální historie
|
|
|
Reakce na bombardování SR Jugoslávie v roce 1999 v české politické debatě
Ivaniushin, Mikhail ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Moskovič, Boris (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat a analyzovat českou veřejnou debatu o bombardování Svazové republiky Jugoslávie leteckými silami NATO v roce 1999. Útok Severoatlantické aliance na SRJ, který následoval krátce po vstupu České republiky do aliance, rozdělil české veřejné mínění i politickou scénu v názoru na oprávněnost této intervence. Část politické reprezentace reagovala na akce NATO zdrženlivě či s politováním, zatímco proud reprezentovaný zejména prezidentem Havlem se stal principiálním zastáncem útoku, a to i na mezinárodní politické scéně. Práce se bude zabývat různými rovinami této debaty: zasvěceností jednotlivých aktérů do problémů operace NATO v Jugoslávii, názorovými východisky, strategiemi argumentace či propojením s jinými tématy. Pokouší se odhalit vedlejší motivace při formulování jednotlivých názorů (ohledy na bezpečnostní zájmy České republiky, světonázorová orientace, předsudky atd.). Pramennou základnou práce je převážně dobový tisk, zejména pak nejčtenější deníky. Klíčová slova: Česká republika, Srbsko, SR Jugoslávie, Jugoslávská krize, Konflikt na Balkánském poloostrově v roce 1999, Letecké útoky NATO na Jugoslávii v roce 1999, NATO
|
|
|
Radikální strana Srbska v první fázi vývoje tzv. republiky 5. října: cesta radikální strany od zhroucení Miloševićova režimu do vítězství ve volbách r. 2003
Pashkevich, Mikhail ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Moskovič, Boris (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze činnosti Radikální strany Srbska (SRS) v období následujícím po pádu Slobodana Miloševiće 5. října 2000 v důsledku masových protestů, a to až do parlamentních voleb v r. 2003, kdy tato strana získala ve Skupštine Srbska nejvíc mandátů. Vítězství SRS nebylo ojedinělou události, avšak, jak se ukázalo později, představovalo začátek nového směřování srbské politiky ke konsolidaci, návratu a reformování nacionalistických sil, které později převzaly proevropskou rétoriku. Cílem práce za prvé bude stanovit důvody a předpoklady toho návratu, za druhé popsat komunikační strategii SRS v letech 2000-2003, jež straně dovolila za pro ni silně nepříznivých podmínek zformulovat efektivní volební poslání. V rámci analýzy práce zkoumá především následující otázky: 1) Zda renesance vlivu radikální strany neodráží skutečnost, že pád Miloševićovy exekutivy neznamenal zásadní předěl v politickém vývoji Srbska, a že tedy víceméně šlo hlavně o personální změny ve vedení státu. 2) Jak širokou podporu měl nacionalistický program v srbské společnosti v období vlády Miloševiće a po jeho pádu. 3) Do jaké míry byla SRS připravená převzít roli vedoucí nacionalistické síly po pádu Miloševiće.
|
host ::
RSS.