|
|
Činnost realitních kanceláří
Menšíková, Lucie ; Skalický, Martin (oponent) ; Vítková, Eva (vedoucí práce)
Cílem práce je upozornit na nedostatečnou právní úpravu na současném realitním trhu nemovitostí, analyzovat problematiku ze strany klientů a porovnat výhody spjaté s obchodování s realitními kancelářemi. V teoretické části práce je čtenář seznámen se základními pojmy realitního trhu a jeho činnostmi. Zvláště zajímavé je porovnáním trhu s Velkou Británií. Část druhá navazuje případovou studií ve formě ankety, která zpracovává názor široké veřejnosti na činnost realitních kanceláří. Na základě výsledků ankety jsou navrhnuta opatření pro snížení nespokojenosti u klientů. V závěru práce je uveden praktický příklad poukazující na výhody získané spoluprací s realitními agenturami.
|
|
|
Význam dotací v rozvoji obce (Chanovice, Pačejov, Myslív a Velký Bor)
Koláříková, Markéta ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Hlavním cílem práce bylo zjistit a porovnat, jaký význam mají přijaté dotace v rozvoji obcí Chanovice, Pačejov, Myslív a Velký Bor. Práce primárně řešila dotace jako významnou součást příjmů obcí a jako nástroj pro jejich rozvoj.
Teoretická část je založena na prostudování odborné literatury a dalších relevantních zdrojů, které se týkají zkoumané problematiky. Pozornost je věnována tématu regionálního rozvoje, v rámci kterého jsou porovnávána dvě programovací období (2007 až 2013 a 2014 až 2020), a financování obcí.
Na poznatky, získané v teoretické části navazuje, sekundární analýza dat, ve které bylo zjištěno, že přijaté dotace zaujímají významné postavení ve struktuře příjmů obcí Chanovice a Pačejov, ve dvou ostatních obcích toto postavení tak významné není. Nejvyšší přijaté dotace lze sledovat v obci Pačejov, která výrazně převyšuje obce ostatní. Díky přijatým dotacím obce v období 2007 až 2013 realizovaly mnoho rozvojových projektů, zejména infrastrukturálního (nejvíce obec Pačejov), ale i jiného (nejvíce obec Chanovice) rázu. V rámci projektů týkajících se infrastruktury se všechny obce zabývaly výstavbami a opravami v oblasti vodohospodářství a dopravní infrastruktury, co se týče rozvoje ostatního, byly dotace nejvíce směřovány do oblasti vzdělávání.
Na základě polostandardizovaných rozhovorů se starosty vybraných obcí byla následně zpracována empirická část práce. Starostové se shodují v názoru, že pro rozvoj obcí, zejména rozvoj týkající se infrastruktury, jsou dotace nezbytné, avšak cesta k jejich získání je pro malé obce velmi náročná a nákladná.
|
|
|
Komparace zdravotní péče v ČR a SRN
Dutá, Sára ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním dvou zdravotnických systémů, rozdíly mezi kvalitou lékařské péče v České republice a ve Spolkové republice Německo, přesněji pak konkrétním přístupem lékaře k pacientovi. Práce v teoretické části vysvětluje základní pojmy, které se týkají tématu zdraví (hodnota zdraví a jeho determinanty, způsob života, prevence, nemoc, choroba, zdravotní péče, zdravotnický systém a zdravotní politika), dále pojednává o českém a německém zdravotnickém systému a komparuje jejich základní strukturu, kde nejzásadnějším rozdílem je odlišnost německého systému zdravotnictví, který se dělí do dvou úrovní, celostátní a spolkové. Práce také studuje roli lékaře a pacienta a vztah mezi nimi. Sekundární a komparativní analýza dat o rozdílech ve zdravotní péči v ČR a v SRN ukázala, že dotazovaní jsou s péčí a obecně s přístupem lékaře k pacientovi spokojeni spíše v Německu, ačkoliv zde existují také nedostatky. Data získaná pomocí polostandardizovaných rozhovorů ukazují, že názory na zdravotní péči se liší podle počtu let strávených v SRN (dotazovaní, kteří v SRN žijí např. již 15 let, měli s tamním zdravotnictvím více zkušeností). Téměř všichni dotazovaní se však shodují na tom, že rozdíl ve zdravotní péči ve zmíněných státech je zapříčiněn i rozdílem ve finančních prostředcích, které jsou na zdravotnictví vynakládány. Ročně je v Německu na zdravotnictví vynaloženo zhruba 11, 6 % HDP, z čehož 76,8 % jsou veřejné finanční prostředky. Na zdravotní péči je v České republice je to 7,5% HDP. Spoluúčast na úhradách zdravotní péče v ČR byla 15,8 %, v SRN 23,5 %. Ze získaných dat lze usuzovat, že kvalita péče ovlivňuje i důvěru v ní a také potřebu pacienta se léčit.
|
|
|
Aktéři a jejich aktivity v rozvoji lokality (Mikroregion CHOPOS)
Slivanská, Jana ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Boukalová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktéry lokálního rozvoje. Obecným cílem práce bylo zjistit, jaké jsou aktivity mikroregionu CHOPOS, jako aktéra lokálního rozvoje a posoudit a zhodnotit vliv sledovaných aktivit na rozvoj členských obcí regionu CHOPOS. Práce je zaměřena na zjištění toho, jak přispívají místní aktéři k rozvoji lokality a to v souladu s principem endogenního pojetí rozvoje.
V teoretické části práce byly definovány pojmy, které souvisí s problematikou regionálního rozvoje. Zjištění učiněná sekundární analýzou dat o projektech mikroregionu CHOPOS ukazuje, že nejvyšší celkové náklady na projekty za sledované období 2001-2008 byly v roce 2003 (7 903 419,- Kč). Nejvíce projektů realizovaných metodou LEADER za období 2007-2013 realizovala obec Postupice a Teplýšovice, obě obce vždy po dvou projektech (Postupice v hodnotě 1 529 961,- Kč a Teplýšovice v hodnotě 1 033 657,- Kč). Z analýzy projektů členských obcí mikroregionu CHOPOS realizovala obec Teplýšovice za období 2001-2008 nejvíce vlastních projektů, celkem 21 (v hodnotě 6 857 826,-Kč).
Vyhodnocená data z polostrukturovaných rozhovorů se starosty členských obcí mikroregionu CHOPOS ukazují, že všichni starostové spatřují ve členství v mikroregionu jen samé výhody a všichni považují ostatní obce za spíše aktivní. Aktéři považují za nejúspěšnější projekt rozhledny Špulky. Na základě těchto rozhovorů byl také zjištěn důvod pozdějšího vstupu do svazku jedné z obcí. Důvodem byla především nerozhodnost zastupitelstva.
|
|
|
Vliv inteligentních dopravních systémů na zvýšení bezpečnosti obyvatel obcí (Libkov, Rozvadov Kašperské Hory)
Sedlák, František ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Zewdie, Retta (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem ovlivňují inteligentní dopravní systémy (IDS) bezpečnost silničního provozu a tím přispívají ke zvýšení bezpečnosti a kvality života obyvatel ve vybraných obcích (Libkov, Rozvadov, Kašperské Hory) Plzeňského kraje. V teoretické části byly vymezeny základní pojmy o regionálním rozvoji a politice se zaměřením na dopravu, kvalitu života a bezpečnost obyvatel. Byla popsána zařízení, užívaná jako prostředky pro zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti obyvatel. Empirická část byla provedena vypracováním sekundární analýzy dat o nehodovosti v silniční dopravě a vlivu inteligentních dopravních systémů na bezpečnost obyvatel ve vybraných obcích. Sekundární analýzou dat o IDS bylo zjištěno, že mezi hlavní příčiny nehod řidičů v ČR (z roku 2014) jsou např. nesprávný způsob jízdy (62,9 %) a nepřiměřená rychlost (17,5 %). Obce Libkov, Rozvadov a Kašperské Hory patří do projektu Klidné příhraničí, jehož cílem je snížit rychlost na obecních komunikacích a tím zvýšit bezpečnost obyvatel obcí pomocí instalovaných ukazatelů rychlosti SYDO Traffic Zeus. Bylo zjištěno, že ve sledovaných obcích došlo ke zpomalení vozidel v průměru o 38,6 %, a to zároveň znamená zvýšení bezpečnosti silničního provozu v obcích, a tím zvýšení bezpečnosti a kvality života obyvatel v obcích Libkov, Rozvadov a Kašperské Hory.
|
|
|
Význam dotací v rozvoji obce (Bobnice, Hořátev, Kovanice, Krchleby)
Krausová, Aneta ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Hlavním cílem bylo zjistit, jaký význam mají dotace pro rozvoj obce Kovanice a okolních obcí (Bobnice, Hořátev, Krchleby). Tato diplomová práce se primárně zabývala hospodařením obcí Bobnice, Hořátev, Kovanice a Krchleby. Dále jejich zadlužováním, které bylo zapříčiněno vlastním financováním velkých projektů, na které byla později přijata dotace.
Teoretická část diplomové práce vychází z prostudování odborné literatury (české i zahraniční), pramenů a zdrojů vztahujících se k dané problematice. V této části jsou teoreticky vymezena základní fakta z regionálního rozvoje, porovnána dvě programovací období (2007-2013 a 2014-2020) a vysvětlena problematika financování obcí a struktura obecních rozpočtů.
V sekundární analýze dat bylo zjištěno, že snaha obcí o vlastní rozvoj, realizovaná prostřednictvím dotací, vede k jejich zadlužování. Zadluženost obcí nejvíce vzrostla v období 2008-2010, kdy došlo k výraznému nárůstu objemu investic spolufinancovaných z regionálních a národních prostředků.
V empirické části je popsané provedení dotazníkového šetření na základě individuálních polostrukturovaných rozhovorů se čtyřmi starosty. Shodují se, že pokud nemá obec dostatek vlastních finančních prostředků v obecním rozpočtu, pak je úvěr nevyhnutelnou alternativou ke zrealizování projektů, které pomohou v rozvoji obce a její zatraktivnění. Na druhou stranu dodávají, že splácením jistiny a úroků z úvěru rozvoj obce ustrne.
|
|
|
Aktéři lokálního rozvoje (Kácov, Chlum, Tichonice, Kladruby)
Jirků, Markéta ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je porovnat a zhodnotit, jaký význam má spolková činnost, zda a jakým způsobem přispívá ke zkvalitnění a rozvoji lokálního života a lokálního společenství ve zkoumaných obcích Chlum, Tichonice a Kladruby (obce do tří set obyvatel) a porovnat spolkovou činnost těchto obcí s třikrát větším městysem Kácov. Cílem diplomové práce je zjistit, z jakého důvodu se menší obce do tří set obyvatel jeví stejně aktivní jako větší městys. Teoretická část vymezuje teoretické zázemí ke zkoumané problematice. Empirická část práce je tvořena sekundární a komparativní analýzou dat o aktérech, aktivitách a majetkovém vybavení obcí a empirickým šetřením o aktérství ve sledovaných obcích. Sekundární a komparativní analýza dat ukázala, že společenský život v menších obcích je rozmanitý a bohatý především aktivitami typu zábavného, kulturního a sportovního. Oproti většímu městysi je v menších obcích pořádáno méně aktivit folklorních a vzdělávacích. Bylo zjištěno, že společensky nejaktivnější je obec Kladruby, u níž je poměr aktivit k počtu obyvatel nejvyšší - 5,3%. Následuje obec Tichonice s poměrem 3,6%, městys Kácov s poměrem 3,3% a obec Chlum s poměrem 3%. Vyšlo najevo, že neexistuje přímá souvislost mezi počtem aktérů a společenskou aktivitou obce. Aktivita jednotlivých aktérů se liší a neplatí tedy, že čím více skupin aktérů v obci působí, tím více aktivit aktéři v obci pořádají. Bylo zjištěno, že nejrozmanitější občanskou vybaveností disponuje městys Kácov. I přes patrný vliv majetkového vybavení obce na pravidelnost pořádání aktivit, není tento faktor jedinou podmínkou při pořádání aktivit. Nedostatky v občanské vybavenosti může při pořádání aktivit částečně nahrazovat dobře fungující společné organizování aktivit aktéry, což je při pořádání aktivit faktorem, který odlišuje menší obce od třikrát většího městyse. Exogenní vliv byl v posledních deseti letech patrný ve všech sledovaných obcích, a to skrze získání a investování finančních prostředků do majetkového vybavení obcí, které jim umožnilo pořádat aktivity zcela nové, nebo pokračovat v pořádání aktivit stávajících. Empirické šetření bylo uskutečněno prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s aktéry působícími ve veřejném a neziskovém sektoru ve sledovaných obcích. Klíčovým faktorem při pořádání aktivit je občanská angažovanost propojená se vzájemnou spoluprací jednotlivých aktérů (tj. kombinace využití kulturního a sociálního kapitálu aktéra). Dotazovaným aktérům se menší obce možná nejeví stejně aktivní jako třikrát větší městys. Důvody, proč se mohou menší obce jevit stejně aktivní jako větší městys, tak spočívají, dle autorky této práce, ve vyšší občanské angažovanosti a vyšší míře spolupráce aktérů při pořádání aktivit v menších obcích. Společenský život hraje ve všech sledovaných obcích důležitou roli, zejména ve vytváření a udržování mezilidských vztahů, v posilování sociální soudržnosti, udržování tradic a ve vytváření vztahu k místu. Bylo zjištěno a tím potvrzeno, jak jsou pro rozvoj sledovaných obcí klíčové endogenní vlivy (činný aktér), který je, při vhodném doplnění a sladění s vlivy exogenními, dále podněcován.
|
|
|
Nezaměstnanost v rámci ČR
Somrová, Iva ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Pikola, Pavel (oponent)
Nezaměstnanost je velmi diskutovaným tématem nejev v České republice,ale i po celé Evropě. Cílem této bakalářské práce je zaměření se na nezaměstnanost jako na možnost, jak využít dotace soukromou společností a odpomoci tak trhu práce od nezaměstnaných osob. A to formou zapojení nezaměstnaných do projektů, které nabízejí úřady práce, a které jsou podporované Evropskou unií v rámci Evropského sociálního fondu a to konkrétně v rámci operačních programů. Operační programy v České republice jsou v zajištění Ministerstvem pro místní rozvoj.
Práce zahrnuje teoretickou část, kde jsou vymezeny jednotlivé pojmy a ukázána hierarchie jednotlivých institucí Evropské unie a to konkrétně jednotlivých dokumentů. Praktická část je zaměřena na konkrétní soukromou společnost se sídlem ve Středočeském kraji, která dotace z úřadu práce aktivně využívá.
|
|
|
Význam značení potravin v České republice
Průšová, Monika ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Klouček, Pavel (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na značení potravin na českém trhu a zjištění jejich významu pro studenty 3. ročníku oboru Veřejná správa a regionální rozvoj, na Provozně ekonomické fakultě, České zemědělské univerzity. Cílem teoretické části práce je prostudovat problematiku týkající se regionálního rozvoje, jídla, jeho sociálního a společenského významu a představit legislativní zdroje, týkající se dané problematiky, tvořící základ navazující empirické části práce. Cílem sekundární analýzy dat o značení potravin v ČR je zjistit, zda
a jak je problematika značení potravin ukotvena v dokumentech o regionálním rozvoji v ČR
a příslušných legislativních normách ČR. Výsledky uvedené analýzy ukazují, že dokumenty regionálního rozvoje se značením potravin příliš nezabývají, zatímco sledované legislativní normy ČR (především zákon 441/2003 Sb. O ochranných známkách a zákon č. 110/1997 Sb. O potravinách a tabákových výrobcích) do té míry, že vymezují povinnosti výrobců pro poskytování značek, označování produktů i veškeré povinnosti pro výrobu nezávadných potravin a bezpečných potravin. Další zákony je možné označit spíše za podpůrné, neboť vymezují především prostor, v němž se ti, kdo sledovaným značením potraviny označují, pohybují. Například povinnost podávat informace na obale výrobků, nebo zakazují klamavé chování výrobců. Sekundární analýza dat o značení potravin v ČR identifikovala užívané systémy značení potravin na Českém trhu, a to konkrétně Evropský systém značení potravin, celorepublikový systém značení potravin a regionální systémy značení potravin. Cílem polostandardizovných rozhovorů se studenty VSRR PEF ČZU bylo zjistit, jaké mají dotazovaní povědomí o systémech značení potravin v ČR, jak se v nich orientují a zda se nechávají značením potravin ovlivňovat při nákupu potravin. Celkem bylo osloveno třicet náhodně vybraných studentů. Analyzovaná data z realizovaných rozhovorů ukazují, že 70 % dotazovaných vnímá značení potravin jako označování kvality potravin. Třetina studentů se domnívá, že značení žádný přínos spotřebitelům nepřináší, a slouží spíše výrobcům. Ze sledovaného značení potravin, byla dotazovaným známá jedna pětina značení, převážně z celorepublikového systému značení. Značení potravin při nákupu neovlivňuje více než dvě třetiny dotázaných především z důvodu neznalosti informací o značení potravin v ČR. Ze srovnání dat získaných pomocí polostandardizovaných rozhovorů se studenty VSRR PEF ČZU je možné usoudit, že nedostatečnost systému značení potravin v ČR směřuje pravděpodobně k neúplné či nedostatečné informovanosti spotřebitelů o systémech značení potravin v ČR.
|
|
|
Činnost realitních kanceláří
Menšíková, Lucie ; Skalický, Martin (oponent) ; Vítková, Eva (vedoucí práce)
Cílem práce je upozornit na nedostatečnou právní úpravu na současném realitním trhu nemovitostí, analyzovat problematiku ze strany klientů a porovnat výhody spjaté s obchodování s realitními kancelářemi. V teoretické části práce je čtenář seznámen se základními pojmy realitního trhu a jeho činnostmi. Zvláště zajímavé je porovnáním trhu s Velkou Británií. Část druhá navazuje případovou studií ve formě ankety, která zpracovává názor široké veřejnosti na činnost realitních kanceláří. Na základě výsledků ankety jsou navrhnuta opatření pro snížení nespokojenosti u klientů. V závěru práce je uveden praktický příklad poukazující na výhody získané spoluprací s realitními agenturami.
|
host ::
RSS.