Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
"Stávám se řečí." Smrt a návrat autora v perspektivě filosofie identity
Martinovská, Anna ; Šebek, Josef (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Diplomová práce "Stávám se řečí." Smrt a návrat autora v perspektivě filosofie identity se zaměřuje na otázku zapojení autora do interpretace literárního textu a klade si za cíl poukázat jak na důležitost autorské interpretace, tak na její úskalí. Argumentace je vedena ve třech krocích: v první části autorka předkládá polemiku s antiautorskými přístupy se zvláštním zaměřením na "smrt autora" v podání R. Barthese, M. Foucaulta a J. Derridy, krátce jsou představeny přístupy U. Eca a W. K Wimsatta a M. C. Beardsleyho. Společným rysem argumentace antiautorských teorií je reduktivní koncepce autora (reálného, empirického, psychofyzického…) a jeho vztahu k textu - problematičnost autorské interpretace, na kterou jejich texty upozorňují, je důsledkem této problematické koncepce autora. Ve druhé části práce je představena alternativní teorie "reálného autora" s využitím filosofie identity J. Butlerové a P. Bourdieua. Tito autoři předkládají teorii identity osoby chápané nikoliv jako "reálná věc", kterou je možné plně popsat, zhodnotit a ohraničit, ale jako nikdy neukončený proces, který navíc není plně v moci svého "autora", nepředstavuje tak "jádro" textu, jeho rozřešení, ale spíše další text, který vzbuzuje nové otázky. Tato část zároveň předkládá vybrané problémy a výzvy autorské interpretace: zaměřuje...
Tělo v prózách Libuše Moníkové
Martinovská, Anna ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Šebek, Josef (oponent)
Tato práce si klade za cíl představit možnosti interpretace fenoménu těla ve třech prózách Libuše Moníkové - Újmě, Pavaně za mrtvou infantku a Zjasněné noci. Samotné interpretaci předchází rozsáhlá teoretická část, která představuje filozofická východiska zkoumání: pojetí tělesné subjektivity ve filozofii Maurice Merleau-Pontyho a Judith Butlerové. Kapitola věnovaná Merleau-Pontymu přibližuje jeho kritiku filozofického dualismu, představuje tělo jako základ naší subjektivity, řeči a myšlení. V části věnované Judith Butlerové se zaměřuji na témata performativity genderu, mocenských norem a následně materiality a tělesnosti. V druhé části využívám uvedené analýzy k interpretaci výše uvedených próz Libuše Moníkové. Zaměřuji se zejména na tělo jako subjekt mocenských vztahů v rámci fikčních světů jejích próz. Zkoumám vztah tělesných hranic k subjektivitě a intersubjektivitě napříč uvedenými prózami a charakterizuji, v jakém smyslu můžeme prózy chápat jako subverzivní vůči genderovým normám. V poslední části se zaměřuji na rovinu vyprávění a na metanarativní momenty v díle. Domnívám se, že uvedené prózy charakteristické svou autobiografičností, intertextualitou i fragmentarizovanou strukturou můžeme charakterizovat jako výrazný typ situovaného "vtěleného vyprávění".

Viz též: podobná jména autorů
2 Martinovská, Aneta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.