|
|
Vliv délky fixace a typu fixačního roztoku na imunohistochemickou analýzu při detekci kmenových buněk ve tkáni endometria.
Macháčová, Dominika ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Němečková, Ivana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Název diplomové práce: Vliv délky fixace a typu fixačního roztoku na imunohistochemickou analýzu při detekci kmenových buněk ve tkáni endometria Autor: Bc. Dominika Macháčová Vedoucí diplomové práce: prof. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D. Cíle: Cílem této práce je zjistit, jak typ fixačního roztoku a délka fixace ovlivňuje imunohistochemii. Materiály a metody: Do této studie bylo zahrnuto celkem pět prasečích a pět kravských endometrií pocházejích z resekátů hysterektomie. Zjišťována byla imunohistochemická exprese progesteronových receptorů a SOX2 ve tkáních endometria fixovaných v pěti fixačních roztocích (Formol, Antigenfix, Greenfix, Bouin, Methacarn) po 1,5; 8,5; 15,5; 29,5; 64,5 a 189,5 dnech fixace. Imunohistochemické barvení bylo provedeno na barvícím automatu Ventana Benchmark ULTRA. Výsledky: Imunohistochemická exprese progesteronových receptorů byla po 1,5 - 64,5 dnech fixace formolem prokázána u 92-87 % žlázových buněk a u 59 % buněk po 189,5 dnech fixace. Intenzita reakce byla hodnocena jako silná, po 189,5 dnech klesla na slabou. U tkání fixovaných Antigenfixem byla pozorována silná exprese progesteronových receptorů u 96,4 % žlázových buněk po 1,5 dni fixace, u 77 % buněk po 29,5 dnech...
|
|
|
Využití imunohistochemie při vyšetření biopsie mléčné žlázy.
MACHÁČOVÁ, Dominika
Úvod: Nádorová onemocnění prsu jsou nejčastějším novotvarem ženské populace v České republice. Zdokonalování včasné diagnostiky a terapie vede k postupnému snižování mortality při stále se zvyšující incidenci tohoto onemocnění. Cíle: Tato práce se zabývá využitím imunohistochemického vyšetření v diagnostice nádorů prsu. Materiály a metody: Do této studie bylo zahrnuto celkem 22 případů maligních nádorů prsu, materiálem ke zpracování bylo 22 punkčních biopsií prsu a 21 resekátů parciální mastektomie. Zjišťována byla imunohistochemická exprese 5 markerů - estrogenových a progesteronových receptorů, HER2, Ki-67 a E-cadherinu. U 9 případů bylo imunohistochemické vyšetření provedeno i v resekátu, kde byly srovnávány výsledky imunohistochemického barvení provedeného manuálně a na barvícím automatu Ventana Benchmark. Výsledky: Nejčastějším histologickým subtypem byl invazivní karcinom nespeciálního typu, který se vyskytoval ve čtrnácti případech, následovaný čtyřmi případy invazivního lobulárního karcinomu, dvěma případy atypického medulárního karcinomu, jedním smíšeným (invazivní karcinom nespeciálního typu a invazivní lobulární karcinom) karcinomem a jedním metaplastickým karcinomem. V jednom případě byla stanovena odlišná diagnóza - v punkční biopsii byl diagnostikován invazivní karcinom nespeciálního typu a v resekátu byl diagnostikován metaplastický karcinom. Exprese estrogenových a progesteronových receptorů byla variabilní v rozmezí 10-100 %, (průměrná exprese byla 81,9 % a 38,8 %). Estrogenové receptory byly zjištěny u 18 případů, zatímco progesteronové receptory byly zjištěny u 16 případů. Proliferační index Ki-67 byl exprimován v rozmezí 2-40 % (průměrně 16,5 %). Vyšší hodnoty Ki-67 ( 20 %) převažovaly u nádorů s chybějící expresí estrogenových a/nebo progesteronových receptorů a nádorů špatně diferencovaných. Žádný z případů nebyl stanoven jako HER2 pozitivní, přičemž 12 případů bylo hodnoceno jako skóre 0 a 10 případů jako skóre 1+. Závěr: Při porovnání imunohistochemického barvení prováděného manuálně a na barvícím automatu Ventana Benchmark bylo dosaženo téměř shodných výsledků.
|
host ::
RSS.