|
|
Pěstování paulovnie (klon in vitro 112) v podmínkách ČR
Mácha, Michal
Cílem této práce bylo zpracovat a vyhodnotit data naměřená v průběhu let 2016 a 2017 na plantáži Topolní líchy ve Střelicích u Brna, na které byl vysázen klon in vitro 112. Tento klon je křížencem Paulownia elongata × Paulownia fortunei. Na ploše bylo v červnu 2016 vysázeno 686 rostlin, které byly přesně označeny. Plantáž byla dle mikroreliéfu terénu a použitého průměru vrtáku při výsadbě rozdělena do 4 sektorů, podle kterých byly vyhodnocovány výsledky. Dále byly na ploše použity 3 různé způsoby ochrany proti vymrzání, a to ovaz kmínku netkanou textilií, zasypání kořenového krčku a části kmínku rašelinou a zahrnutí kořenového krčku a části kmínku zeminou. Z výsledků zjištěných v prvních dvou letech po výsadbě bylo zjištěno, že u klonu in vitro 112 nedochází k vymrzání kořenového systému, i když není k sazenicím nahrnuta zemina, nebo rašelina, a nadzemní část lze chránit ovazem, avšak je třeba dále zjistit nejvhodnější dobu pro odstranění ovazu, neboť při jeho odstraňování dochází k vylamování rašících výhonů. Celková mortalita paulovnií vysázených v červnu 2016 byla na podzim 2017 ca 4 %, z toho lze vyvodit, že mortalita nebude limitujícím faktorem pro pěstování paulovnie v ČR. Dalším posuzovaným parametrem byl výskyt dvojáků a trojáků, který byl zjištěn pouze u 2 % sazenic. Při dodržení základní pěstební technologie při výsadbě a následné péče o výsadbu může paulovnie klon in vitro 112 odrůstat i v podmínkách České republiky.
|
|
|
Růst a vitalita prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu při obnově stanovišť středních a vyšších poloh
Mácha, Michal
Cílem práce bylo porovnání růstu krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu. Pro tento účel byly vybrány vhodné lokality na SLT 5K, 5S, 6K, 6S, 7K a 7S, kde byly založeny zkusné plochy. Na každé z těchto ploch bylo vysazenou 200 kusů krytokořenných a 200 kusů prostokořenných sazenic buku lesního, douglasky tisolisté a smrku ztepilého. Na konci vegetačního období byla u 100 sazenic z každé varianty změřena výška a tloušťka kořenového krčku, dále byla zjišťována vitalita a mortalita. Současně byly zjišťovány další parametry vedoucí k upřesnění výsledků. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení podle jednotlivých stanovišť a variant. Z předběžných výsledků je patrné, že nejvyšší mortalita byla na plochách nacházejících se na SLT 5K a 5S. Dále bylo zjištěno, že malá výška nadzemní části u krytokořenného sadebního materiálu douglasky tisolisté negativně ovlivňuje odrůstání těsně po výsadbě. U buku lesního a smrku ztepilého nebyly zjištěny výrazné rozdíly mezi krytokořenným a prostokořenným sadebním materiálem.
|
host ::
RSS.